Pod pojmem lupy rozumíme drobné, vleklé, více či méně výrazné šupinatění pokožky hlavy, provázené zvýšeným vylučováním tužšího kožního mazu.
Základním materiálem, tvořícím až 95 % suché hmoty vlasu, je elastická bílkovina zvaná keratin. Vysoká pevnost, tažnost a pružnost vlasu je podmíněna strukturou vlasu a uspořádáním vlasového keratinu. Vlas dále obsahuje melanin, který mu dává barvu, vodu, stopové prvky, tuky a další bílkoviny. Na průřezu je vlas tvořen třemi základními vrstvami: kutikulou, vlasovou kůrou a dření.
Kutikula
je vnější vrstva obklopující vlas a má funkci ochranné bariéry proti mechanickým nebo chemickým vlivům z vnějšího prostředí. Kutikula vlasu je tvořena pěti až deseti překrývajícími se vrstvami buněk, z nichž každá je silná asi 350–450 nanometrů. Jednotlivé buňky se vzájemně překrývají a jejich volné okraje směřují ke konci vlasu. Struktura vlasu se přirovnává k střešním taškám nebo také k šupinám šišky. Pro každého jedince jsou šupiny charakteristicky profilovány a navzájem jsou spojeny tmelem obsahujícím aminokyseliny a tuky. Když leží šupinky kutikuly rovně a řádně se překrývají, jsou vlasy hedvábně hladké a lesklé. Pokud se kutikula mechanicky nebo chemicky poničí, vlasy získají matný vzhled, lámou se a snadno se cuchají.
Vlasová kůra (cortex)
tvoří převážnou část vlasu. Skládá se z protáhlých buněk tvořících dlouhá vlákna (filamenta), která jsou spojena mezibuněčným tmelem. Díky tomuto uspořádání je vlas elastický a pevný v tahu. Pigmentované vlasy obsahují granuly melaninu, který je tvořen melanocyty ve dřeni.
Dřeň (medulla)
je kanálek, který se nachází v centrální části vlasu. Po celé délce vlasu bývá vytvořen jen v silných vlasech, v tenčích bývá přerušovaná nebo je přítomna jen v některých segmentech vlasu. U zvířat dřeň plní funkci zejména izolační; u člověka tuto funkci již ztratila.
Vlas vyrůstá z vlasové cibulky (folikulu). Vlasové folikuly můžeme najít téměř na celém těle, kromě dlaní a plosek nohou. Folikul není uložen v kůži kolmo k povrchu, ale je nakloněn. Do folikulu ústí vývod mazové žlázy a je k němu upnut hladký sval – musculus arrector pili –, který je schopný napřímit vlas a vytvořit tak tzv. „husí kůži“. U zvířat má toto vzpřímení chlupů funkci izolační a obrannou – opticky zvětší velikost těla zvířete a zastraší nepřítele. U člověka již tato funkce zanikla.
V rozšířené části folikulu je uložena dermální papila, která dodává vlasu výživu a je tvořena mesenchymálními buňkami, cévními kličkami a četnými nervovými zakončeními. Vlas je tvořen vlasovým kořenem, který je uložen v kůži, a vlasovým stvolem, který se nachází nad kožním povrchem.
Základní funkce vlasů
Vlasy především chrání pokožku hlavy před UV zářením, další funkcí je izolace před horkem nebo zimou a zabránění promrznutí nebo přehřátí hlavy a mozku. Vzhledem k bohatému nervovému zásobení okolí kořene vlasu jsme schopni cítit, pokud se s vlasy pohybuje, nebo cítíme bolest při vytržení vlasu.
V neposlední řadě mají vlasy funkci estetickou. Někdy mají různé typy účesů vyjadřovat příslušnost k určité sociální skupině – např. punk, skinheads apod. Pokud se podíváme do historie, například do baroka, zabírala úprava vlasů dam i několik hodin denně nebo se dámám i pánům na hlavu usazovaly velmi objemné a složité paruky.
Přidat nový komentář