Při každém menším nervovém vypětí mě téměř vždy rozbolí hlava. Bolest hlavy se nedá pak nějak samovolně ovvlivnit a vždy musím sáhnout po nějakém chemickém preparátu. Snažila jsem se preventivním podáváním bylinných preparátů předejit bolestem, ale málokdy to učinkovalo a bolest hlavy se stejně objevila. Jak předejít bolestem hlavy ze stresu nějakými nenavykovými byllnnými preparáty, když míru stresu není možno snižít?
Stresová zátěž: Jak na ni reagujeme?
„Aktuální denní život ve společnosti reálně přináší zvýšenou stresovou zátěž a ne každý z nás má dostatek času a prostoru věnovat se sobě, svým pocitům a efektivnímu odpočinku,“ říká psychiatrička MUDr. Jana Nollová.
„Tento trend je vidět v celé společnosti a bohužel se odráží ve zhoršení psychické pohody a psychického zdraví našich dětí.“
Dle dostupných statistik se zvyšuje počet pokusů o sebevraždu u nezletilých, není dostatek lůžek ani pro ošetření akutních stavů, není dostatek dětských psychiatrů a psychologů a objednací doby jsou nekonečně dlouhé.
„A otázka je, jak zvládáme stresovou zátěž my, jak se o sebe staráme, a je tohle opravdu vzor, který chceme předat našim dětem?“ dodává MUDr. Nollová.
Úzkost jako varovný signál
Myslíte si, že úzkost je přínosná pro náš život, nebo je to pouze přítěž? A co třeba bolest?
„Já vnímám úzkost a bolest jako signály, kterými nás naše tělo a psychika informují, že něco není v pořádku,“ vysvětluje doktorka Nollová.
„Například že nám něco chybí, že jsme přetížení a že se sebou možná nezacházíme úplně dobře.“
Příznaky úzkosti a jak je rozpoznat
Snad každý z nás už to v životě zažil: pocit napětí, strach, nadměrné obavy a starosti, katastrofické myšlenky a představy, potíže se soustředěním, nadměrná ostražitost, lekavost nebo naopak vyčerpání a ospalost. Pocity, že nejsem ve své kůži. Neschopnost odpočívat. Záchvaty paniky. Úzkost z očekávání toho, co přijde, jak to bude, jak to všechno zvládnu, jak to dopadne.
„Psychická nepohoda může imitovat i celou řadu tělesných příznaků a je dobré se ujistit, že se nejedná o somatické problémy spojené s onemocněním fyzického těla. Takže často obcházíme lékaře, kteří vyšetřeními nic nezjistí a konečné doporučení může znít: navštivte psychiatra,“ popisuje častou praxi paní doktorka.
Fyzické projevy úzkosti
Psychické stavy doprovází i řada fyzických obtíží. Ty se ve spojení se stresem nebo úzkostí mohou opravdu projevovat jako různé tělesné choroby a mohou podle odbornice vypadat takto:
- Bušení srdce, rychlý tep, tlaky na hrudi, píchání u srdce, sevření hrudi (jako infarkt nebo onemocnění srdce).
- Pocit dušnosti, zkrácení dechu, zrychlené dýchání, pocit nedostatku dechu (jako astma).
- Bolesti v zádech, cukání v těle, brnění a mravenčení, nejčastěji končetin a rtů, napětí ve svalech, roztřesenost (jako neurologické nemoci).
- Časté močení (jako infekce močových cest).
- Průjem, zácpa, nadýmání, tlak v žaludku, pocity na zvracení (jako onemocnění trávicího traktu).
- Potíže s polykáním, pocit „knedlíku“ v krku nebo nadměrné pocení.
Jak pečovat o psychické zdraví
K péči o psychické zdraví neodmyslitelně patří psychohygiena.
„Základem je zdravý spánek,“ radí MUDr. Nollová.
„Dalším důležitým krokem je relaxace, která může být aktivní i pasivní.“ Při relaxaci se můžeme zaměřit na techniky jako meditace, hluboké dýchání, jóga nebo procházky v přírodě.
„Někomu může pomoci i poslech hudby nebo čtení knihy, čas trávený s přáteli a rodinou nebo kreativní činnost. Všeobecně by se mělo jednat o aktivity, které nám přináší energii, jsou nám příjemné a po kterých se cítím dobře,“ doplňuje.
Fytofarmaka jako pomocníci
„Dalším řešením mohou být fytofarmaka, například volně prodejný Lavekan, což je extrakt z levandule,“ doporučuje doktorka Nollová.
„Jedná se o skutečný léčivý přípravek, který podléhá kontrole Státního ústavu pro kontrolu léčiv, nikoliv o doplněk stravy. Je bezpečný a nebyly u něj zaznamenány výraznější nežádoucí účinky. Užívá se jedna tableta denně v pravidelnou denní dobu.“
V případě výraznějších a dlouhodobějších obtíží s nespavostí je nutné vyhledat lékaře, ideálně psychiatra, a při jeho nedostupnosti alespoň praktického lékaře.
„Dále lze použít fytofarmaka, jako je například Vitango, což je extrakt z rozchodnice růžové,“ uvádí příklad lékařka a pokračuje:
„Používá se ke zmírnění příznaků stresu a únavy. Jedná se opět o léčivý přípravek, který podléhá přísnějším předpisům. Používají se obvykle dvě tablety denně, nejlépe v první polovině dne. Další možností jsou psychofarmaka po poradě s lékařem, s velkou opatrností je nutné přistupovat k benzodiazepinům (Rivotril, Neurol, Lexaurin atd.), které jsou návykové, nejsou tedy vhodné k dlouhodobému užívání a spíše potlačují příznaky. Mnohem vhodnější jsou například antidepresiva a jako pohotovostní léky při akutní nespavosti lze využít i jiné nenávykové léky.“
Dalším výborným nástrojem je psychoterapie, která jde ke kořenům našich potíží a umožňuje nám podívat se na náš život z jiné perspektivy a eventuelně najít řešení našich problémů.
Prevence je klíčem
Pokud se snažíte zvládnout úzkost a stres, je důležité nejen se starat o své tělo, ale také o svou mysl, jak psychiatrička Jana Nollová uzavírá:
„Pečujte o sebe komplexně a nezapomínejte, že prevence je klíčem k psychické pohodě.“
Volně prodejné léky na stres, úzkost a nespavost zakoupíte na Lékárna.cz. Pokud potřebujete poradit, který produkt je pro vás nejlepší, kontaktujte lékárníky v online poradně.
