tonsilektomie

Zdravím všechny, před pár dny sem prodělala peritonzilární ABSCES vlevo a lekařka mi doporučila mandli odstranit. Angínami netrpím často,je mi 18 let a měla sem zatím jen dvě. Tak nevím jestli to není zbytečně unáhlené. Mohu doufat že se absces znovu neobjeví, ale je to riziko. Nyní se mám rozhodnou zda TE chci podstoupit Co doporučujete? :-) děkuji za názory a zkušenosti :-)

Dobrý den, je mi 18let a zjistili mi OSAS, což je Sleep apnoe syndrom, v mém případě středně těžký. Dost mě vyděsili zdělením, že jsem v noci, při sledování přestala dýchat 128X , z čehož ta nejdelší pauza byla téměř dvě minuty, ale já tak dlouho ani neumím zadržet dech. Jsem z toho celá mimo, protože jsem tam šla kvůli chrápání a toto mě vůbec nenapadlo. Středně těžký syndrom u mě znamená 28X za hod. přestat dýchat, přitom těžký syndrom je nad 30X za hodinu.Příští měsíc jdu na konzultaci laserového zmenšení krčních mandlí.. Nejhorší je, že já vůbec nepochopila co mi řekli, jak se to bude dál řešit, řekli mi to strašně složitě :(Máte někdo ten respirační systém? Případně více zkušeností než já?

za tyden du na tonsilektomii a mam strach... nebojim se jak do me budou řezat atd. spis se bojim jen narkozy co dostanu. Jaky to je po probuzení a jaké můžou být rizika ...? .. na co se mam připravit a čemu vyhnout? Může člověk pak mluvit? a jeste něco... kolik kil člověk zhubne :D :) ? děkuji vámmm

Ahoj Andrejko,já jsem dneska pátý den po operaci...měla jsem přesně jako ty úplně šílený strach z narkózy,narkóza v pohodě,vůbec nic si nepamatuju...akorát potom na pokoji to bylo horší,nějak mi to nesedlo,blila jsem jak amina,ale dali mi kapačky a pomáhalo to,jinak mluvit jsem mohla normálně:)

Ahoj Andrejko,já jsem dneska pátý den po operaci...měla jsem přesně jako ty úplně šílený strach z narkózy,narkóza v pohodě,vůbec nic si nepamatuju...akorát potom na pokoji to bylo horší,nějak mi to nesedlo,blila jsem jak amina,ale dali mi kapačky a pomáhalo to,jinak mluvit jsem mohla normálně:)

Teda zírám jako blázen z těch příspěvků tady. Byl jsem 22.2, na zákroku v Ml. Boleslavi a absolutně si nemůžu stěžovat, maximálně doporučit. Lékařský personál včetně pana primáře Podholy i sester byl skvělý a moc jim děkuji. Třetí den po operaci jsem byl propuštěn, polyká se mi ještě hůř, ale lepší se to. Velkou výhodu zákroku v nemocnici v MB shledávám také v tom, že tam operaci neprovádějí v celkové anestezii, ale v analgosedaci, kdy je člověk jakoby oblbnut, ale spolupracuje s lékařem. Absolutně nic si nepamatuju a nic jsem necítil. Po návratu na pokoj jsem byl ihned při vědomí a v pohodě. Vše komplet trvalo 20 minut. Bolesti jsem řešil čípky a injekcemi. Tom - 35 let

Ahoj všem, já jsem 3 týdny po oboustranné tonsilektomii (z důvodu stále se opakujícíh angín) ve FN Brno, taky jsem z toho měla hrozný strach, ale nic tak strašného to nebylo. Operace byla prováděna v celkové anestezii, kterou jsem snesla úplně normálně, jen jsem potom pospávala. Mluvit jsem mohla hned, v den operace jsem dostávala infuze s analgetiky a výživou do žíly, a druhý den ráno už šlo polknout tekutou stravu a pití (samozřejmě to bolí, ale jako při hodně silné angíně, což většina z vás zná). Bolest mi nepřipadala nijak hrozná, ale pak se to od 4. dne zhoršilo a bolelo to hodně asi tak do 9. dne. Bolí jazyk, uši, oblast mandlí, ale nic, co by se nedalo vydržet. Před každým jídlem jsem si vzala kapky Algifen a mezitím léky od bolesti (nebrat Ibalgin, kvůli krvácení). Od 10. dne se to začalo postupně pomalu lepšit, a po cca 15, 16 dnech jsem začala jíst téměř všechno a kapky od bolesti už jsem vůbec nepotřebovala. Takže opravdu žádná tragédie, už skoro nevím, že jsem někde byla. Jen občas mívám takový divný pocit v krku, ale nebolí to! Zatím jsem ještě doma, ale to je kvůli tomu, abych nechytla nějakou infekci v době chřipkové epidemie. Největší strach jsem měla z narkózy, byla jsem strachy bez sebe, ale když se na to dívám zpětně, už bych se nebála. Pro mě byla horší psychická stránka věci a bylo to zbytečné. Jinak, pokud můžu poradit, pokud trpíte na opakované angíny, neváhejte a dejte mandle pryč. V případě chronického zánětu mandlí se totiž tento zánět šíří dále do těla, napadá klouby a další důležité orgány (ledviny, vaječníky, srdce), takže je lepší žít bez mandlí než něco horšího. Co se týká toho, že všechno jde potom na průdušky, z 15 lidí, kterých jsem se na to ptala (a mají mandle venku třeba 20 roků), mi ani jeden neřekl, že by s tím měl problém. Naopak se jim strašně ulevilo a přestali být věčně nemocní a cpát se antibiotiky. Tak všem, které to čeká, držím palce, a nebojte se toho, je to zbytečné. U každého je ale samozřejmě průběh individuální.

Ahoj, dneska jsou to čtyři dny co jsem prodělala oboustrannou tonzilektomii z důvodu chronické tonsilitidy. Čtvrtý den po operaci mě pustily do domácího léčení. Tyhle příspěvky mi dost pomohly, proto jsem se rozhodla sem přidat i svůj. Tonzilektomii jsem prodělala v celkové narkoze, jelikož analgosedace jsem se fakt bála, narkozu jsem snášela dobře, jen mi operatér pak povídal, že sem brečela. Prý je to tím, že když člověk brečí před tím, než jde na sál, tak pak brečí i po narkoze. Na pooperačním pokoji jsem byla tak hodinu a celou dobu plivala krev, chtělo se mi strašně kašlat, ale kašlat nesmíte, aby se rána nerozkrvácela. Sledovali mi tlak, saturaci kyslíku a jestli to moc nekrvácí, Po té hodině mě převezli na pokoj a pamatuju si, že sem celou dobu jen plivala sliny s krví, pže sem se bála polknout. Dvě hodiny po výkonu jsem mohla začít pít, První lok byl otřesnej. Bolest mi šla do všech částí těla. Nemohla sem mluvit. Druhý den po operaci jsem ráno dostala ke snídani přesnídávku, ale já se tak bála bolesti, že sem radši ani nejedla. Dostávala jsem infuze s analgetikama,který ovšem vůbec nepomáhaly, injekce taky nepomáhaly. Bolest při polykání byla pořád stejná, dnes mě začal bolet i jazyk a zuby. Přes den jsem jakž takž pospávala, ale v noci, kdy byla ta bolest nejsilnější, jsem čuměla na televizy. Třetí den už jsem na bolest byla zvyklá, ledovala jsem krk, jedla zmrzky a kloktala peroxid vodíku a tantum verde. čtvrtý den po operaci se bolest zhoršila, což je prý normální, bolest mi jde až do spánků a do uší. Nemůžu pořádně otevřít pusu a jím stále jen mletou stravu. Kapu si Algifenové kapičky a cucám tabletky Tantum Verde. Taky pomáhá kloktat vývar z šalvěje. Každý snáší bolest jinak a já jsem zrovna asi citlivka, ale můžu to srovnat s bolestí při tetování a tetování bolí víc, sice kratší dobu, ale bolest je intenzivnější. Pevný nervíky všem, kteří se na tonzilektomii chystají.

Dobrý den na odstranění krčnich mandli mám jít v pátek ale mám silný kašel doktor řekl že to prý nevadi ale já se bojím tak mohli by jste my poradit jestli mužů nebo ne nám operaci krčních mándli když kašlu a co všechno nesmím mít abych mohla na operaci předem děkuji za odpověď

tak taky prispeju svou troškou do mlyna:-) po prečteni vseho na netu jsem se toho hojeni fakt bala, operace je v pohode jen vas uspi o nicem nevite, dokonce to usinani je docela prijemne:-) zato to probuzeni stoji za to...nejvetsi pomoc po probuzeni jsou kapacky a led na krk-ten pomuze fakt hodne, doporucuji si zjistit jeslti je tohle na oddeleni kam jdete bezna praxe, ci si mate donest treba sve gelove polstarky...prvni den tedy velmi neprijemny, bolest byla velka, kazde polknuti bylo utrpeni na ktere jsem se pripravovala....druhy den to bylo o 80%lepsi, rikala jsem si to je vse? pohoda, tak to nakonec nebude tak silene...jako tu pohodu neberte doslova, ale dalo se to v pohode, s kapkama od bolesti, nejlepsi je co nejvice casu prospat...na jidlo uz normlane nejake pudinky a stavy...neni to intenzivni bolest, ale spise co chvilka...treti den se to dost zhorsilo...pak se to zlepsovalo a 5.den me pusitli domu....7.den se mi zhorsila bolest na jedne strane, byla pri polykani jidla a piti velmi intenzivni, asi jako prvni den, to trvalo asi do 11. dne, takze jsem jen lezela jako predtim....12.den se to dost zlepsilo byla jsem na kontole, doktor rekl se to hoji ale ze tam mam jeste jeden fibrin ale ze krvaceni uz snad nehrozi, nicmene mam byt 3-4 tydny celkove bez vetsi fyzicke zateze...dnes 13 den, se citim uz o opravdu dobre, zadna intenzivni bolest, v krku to trochu zaboli kdyz polknu ale zadna tragedie, uz normlane funguju- spise teda doma, nebo na prochazku....preji vam vsem hladky prubeh, da se to prezit, nejhorsi je ze to takove zdlouhave to hojeni....ale vse se da prezit pri myslence ze si z krku uz nikdy nebudu muset odstranovat ty hnuse cepy...jo jeste mejte na pameti ze prubeh hojeni rapidne ovlivnuje vek( me je 26)

Tak i já mám sestý den po TE(oboustrané)Byla jsem v Mladé Boleslavy a můžu jen doporučit,skvělé sestřičky i lékaři,měla jsem analgosedaci a nic si nepamatuji,nic jsem necítila,ani mi nebylo šatně!Ale bolest se po 3 dnu opravdu nejvíc projevila,od včera čili 5dne i do uší a čelistí až píchání v krku,v noci jsem nevěděla co dělat,klečela jsem na zemi brečela a držela za hlavu,nastestí mi přítel udelal hned obklaady dala jsem si algifen a coxtral zároven a nakonec jsem ve dve usnula,dnes jsem celý den na Tralgitu(něco jako tramal) v neocnici mi ho nedoporučovali,prý jsou z toho nevolnosti,ale mě pomohl,bolest dost utlumil:-) Algifen mi absolutně nepomohl....Pořád jen ležím,papkám málinko protož mě to moc bolí,piju šalvějový čaj a doufám,že se brzy dám do kupy a hlavně nebudu krvácet z toho mám hruzu.Jo a taky mám hnusnou pachut a strašný zápach z úst,to ten povlak ptala jsem se na to už v nemocnici:-)Doudám,že to dlouho nezustane:-(

Tak i já musím pochválit ORL v Mladé Boleslavi. Jsem 14 dní po oboustranné TE pro chronickou tonsilitidu. Byla jsem v analgosedaci a můžu jen doporučit, vůbec nic si nepamatuju :) Hned večer mi to začalo vlevo krvácet, stříkalo to z malý tepny a bylo to dost nepříjemný. Naštěstí se to panu doktorovi podařilo zastavit. Pak už se žádný drama nekonalo. V nemocnici to bylo naprosto v pohodě, pak asi 4. nebo 5. den se bolest zhoršila, skoro jsem nejedla a tak týden jsem nemohla pořádně mluvit. Na tlumení bolesti mi stačil algifen a taky pomohlo cucat tantum verde a kloktat šalvěj nebo peroxid. Dneska už jsem normálně v pohodě snědla i rohlík nebo těstoviny s kečupem a zvládla jsem i zkoušku z kožního :) Jedna strana byla horší, ale teď už je jen lehká bolest při polknutí, která je trochu horší ráno. Všem co se na TE chystají přeju hodně zdaru, je to sice hodně individuální, ale dá se to vydržet :)

Reni taky jsi měla největší bolesti od sedmého dne????

Nejhorší to bylo 4. a 5. den po operaci, pak se to pomalu zlepšovalo, ale ještě 10. den to dost bolelo. Ted, 20. den uz ani nevim, ze jsem nekde byla :)

Dobrý den ,také jsem byla se svým 3 letým synem na mandlích leaserem stálo to 4500kč a byla jsem naprosto spokojena.Přišli jsme na 7 hodinu ráno a v půl 10 jsme byli doma a syn si pouze dělal srandu, že u pana doktora usnul.Byl naprosto v pořádku.Po mé skušenosti mohu jen doporučit už jsme půl roku po,ale nemohu si to vynachválit za tu dobu měl pouze jednou rýmu a to jen s ofouknutí.

Dobrý den ,také jsem byla se svým 3 letým synem na mandlích leaserem stálo to 4500kč a byla jsem naprosto spokojena.Přišli jsme na 7 hodinu ráno a v půl 10 jsme byli doma a syn si pouze dělal srandu, že u pana doktora usnul.Byl naprosto v pořádku.Po mé skušenosti mohu jen doporučit už jsme půl roku po,ale nemohu si to vynachválit za tu dobu měl pouze jednou rýmu a to jen s ofouknutí.

Hezky den, chtel bych se s vami take podelit o postrehy a poznatky z TE. Dnes uz je to nejakych 40-45 dni od operace takze je mi hej ale prvni dny byly krusne. 1. den. operace - vysetreni, priprava atd. Uspi vas. vy nic necitite nevidite a vecer se vzbudite a boli vas v krku jak kdyby vam tam uvizlo milion nožů. 2. den Rano se vzbudite pokud teda vubec spite pres noc a silene vas boli krk, ta bolest se neda nicim zastavit, polykat se musi takze hruza. davaji vam ruzne oblbovaky ale z vlastni zkusenosti muzu rict ze mi to pomahalo jen malo. Porad to bolelo jak cip. 3. -5. den porad stejny, bolest, jist se nedalo, jen kaše, jogurty a vubec vsechno tekuty. 6. den - po ranni vizite mi doktorka rekla ze se to hoji dobre a ze bych mohl jit klidne domu, ptala se mne jestli to boli jeste abych mohl prejit z injekci na kapky ktery si muzu kapat doma. Boli to sice uz o trosku mene ale porad je to strasne... Citite se jak kdyby vas prelej parni valec. 7. denuz doma:) bolest se strida podle toho jak lezite nebo stojite, chvili to picha a chvili jako kdybys ste na operaci vubec nebyli samozrejme s nadsazkou...:-) 8-10. den bolest kazdym dnem se mirni, a na konci desateho dne uz jsem mhol snist i neco jineho nez kase, treba testoviny s parkem nebo chleba se sunkou... atd.. ZKRATKA ZLOMOVY OKAMZIK 11.-14. den - obrosvske zlepseni, prestavam kapat kapky, stejnak mi skoro nepomahaly. Mohl jsem zacit vpoho chodit ven na prochazky ac jsem mel povoleno chodit 10 minut po zahrade, chodil jsem hodinu po parku. tady je dulezite abyste nezatezovali srdce aby nepumpovalo krev a byse nezacali krvacet... NA TO VELKYHO MAJZLA. Ja jsem chodil od lavicky k lavicce a dycky jsem si dlouho odpocinul.. 15.-21.den doktor mi stale zakazoval prochazky kolo a sport vubec ale uz jsem se i na kole projel a jist jsem mohl uz cokoliv, sice jsem jeste vedel ze tam nekde v ustech bylo neco operovanyho ale uz to bylo v klidku, bastil jsem i palivy a topinky bramboraky vpoho. 21. den - kontrola u lekare. vse se leci dobre, neboli to, ale jeste nesportovat, byt v relativnim klidu a jeste to vydrzet az to bude mesic a pak uz si muzu delat co jen budu chtit. Co se tyce sexu tak po 14. dnech oralni a po 21. dnech i lehky styk 30. den - KONEC LECBY, zacina mi novy zivot, bez zanetu, bez nachlazeni :-) SUMA SUMARUM: nejhorsi 2.-6. (v nemocnici) lehke zlepseni 7-9. vyrazne 10.-12.den a pak uz to je pohodicka:-) U kazdeho se to leci jinak borec co byl se mnou na pokoji zacal dva dny pro propusteni z nemocnice krvacet tak pak to je na vyliž zase od znova vlastne. Takze tak a ne jinak Live together, die alone .-)

Zdravím :) mám týden po operaci TE.. Nejde mi vůbec jíst a sotva piju. Všechno co dám do pusy a snažím se to spolknout prostě vykašlu :((.. Za den použiju velké množství kapesníčku jen proto ze musím plyvat sliny-zároveň i vykašlavám hleny.. Chtěla bych se zeptat jestli je to normální nebo proč mi nejde spolknout ani žička jogurtu a hned začnu kašlat a je to venku :( prosím poraďte někdo.. Děkujů

vaše komentáře dokážou člověka parádně vyděsit, ale půl roku po zákroku můžu říct akorát jedno: pokud nedokážete překousnout pár dní v nemocnici s bolavým krčkem a bez řízku nebo čeho, tak tady klidně fňukejte do konce života dál nad svými angínami! mně je jenom 18, nikdy jsem předtím na žádné operaci nebyla, a přežila jsem to v naprosté pohodě a bez fňukání, dokonce jsem se těšila - mnohem větší utrpení byly čtyři měsíce neúspěšného léčení předtím. po zákroku to nebylo vždycky příjemné, ale stačí naprosto minimální sebezapření. jestli vám ty bolesti připadají nesnesitelné, tak jste asi nezažili pořádnou angínu. tohle je (doufám) útěcha pro všechny, které tady děsí všechny ty fňukny se svými příšernými zážitky z nemocnic. držím palce, k.

Váš mírný pooperační průběh připusuji nízkému věku, malé děti tonsilektomii snáší také vcelku dobře. Mně je 37 let a raději znovu rodit než absolvovat znovu TE, jsem 10. den po operaci a až nyní je mi lépe, první dny byly opravdu strašné, také nejsem žádnǎ " fňukna " , ale byla to ostrá, neustupující bolest vystřelující do uší, která absolutně nereaguje na analgetika, ty jsem brala 4 x denně a kontinuálně ledovala krk, samozřejmě, teď jsem šťastná, že mandle jsou venku...

Souhlasím!!!!!!

Ahoj, je tu nějaký rodič, co absoloval TE s malým dítětem? Starší syn (necelých 5 let) má během posledního 1/2 roku 5. angínu, streptokok pyogenes pokaždé. Měli jsme ted jít na imunologii, ale je zas nemocný, takže to o pár týdnů musíme odložit. V týdnu jdeme znova na ORL do Motola, pak bychom se měli už rozhodnout. Četla jsem tu nějaké příspěvky a netušila jsem, že je to zákrok tak bolestivý, resp. ta bolest poté. Kluk už za ty měsíce nechce doktora ani vidět, při každým vyšetření je hysterický.Doma válčíme snad kromě podávání sirupů téměř se vším, neumím si představit, že by po operaci měl hodně pít přes bolest. Zajímá mě, jestli to někdo řešil s takto malým dítětem, jak jste to zvládli? Já jsem měla mezitím angínu 3x (ted možná po čtvrté, čekám na výtěr), mladší syn bohudíky jen jednou, asi má tužší kořínek.Díky

Jiřko, nebojte se toho. Děti to snášejí nesrovnatelně lépe než dospělí. Pomozte mu ukončit jeho trápení, vždyť tahle vaše nečinnost mu ubližuje mnohem více! Šup s ním na mandličky, uvidíte s odstupem sama, že to byla nejlepší věc, jakou jste pro svého syna mohla udělat. Hodně štěstí!

A také mě vyděsilo, že by nemohl několik dní prakticky jíst (než přes bolest, by raději asi nejedl vůbec), je docela hubený, váží něco málo přes 17kg, lezou mu žebra, tak aby pak neskončil na kapačkách... Budu ráda za každou informaci od rodiče malého dítěte, stále ještě nejsme rozhodnutí, že na zákrok půjde..

I já bych chtěla přidat své zkušenosti s tonzilektomií. Od prosince minulého roku, jsem měla osm angín za sebou, interval mezi jednotlivými angínami byl cca týden. Mandle jsem neměla v dobrém stavu, tonsilektomie byla tedy nutností. Operace jsem se strašně moc bála, protože jsem slýchavala o tomto zákroku samé hororové scénáře. Operace probíhala v celkové anestezii, trvala 20 minut, po narkóze jsem nezvracela, jen jsem měla zimnici. První den po operaci jsem byla velmi nateklá, špatně se mi dýchalo, ale dostala jsem léky proti otoku. Třetí den se stav zlepšil, bolest ustávala. Velmi mě překvapilo, že od třetího dne mi bylo hůře a hůře. Oteklá jsem nebyla, ale při vkládání rozvěrače do úst nejspíše došlo k přetrhání vazů tzv. pantů, takže jsem mohla otevřít pusu jen na pár milimetrů. Postupně se přidávala také bolest uší, zubů, celé čelisti a dolní části krku, která vrcholila 7 den, kdy jsem už byla doma. Od devátého dne mi bylo jen a jen lépe. První dny po operaci jsem dostávala léky na bolest přes kapačku, později mi dávali kapky Algifen, který mi ale pomohl jen tak na hodinu a nijak výrazně. V nemocnici a následně i doma jsem kloktala peroxid a krk si neustále ledovala (ledování opravdu velice pomáhá, to je věc, na kterou se při tom stavu opravdu těšíte:-) Problémy jsem měla také s jídlem, nemohla jsem pořádně otevřít ústa a sebemenší množství koření, soli nebo ovocných šťáv mě dráždilo. K pití je nejlepší chuťově nevýrazný ledový čaj nebo ledová voda s tabletou hořčíku. Pooperační stav je velmi nepřijemný, ale vše se dá vydržet, i když to bolí. Jestli trpíte opakovanými angínami nebo máte chronický zánět, doporučuji operaci podstoupit, nejsem ale doktor :-).

dnes jsem přišel z nemocnice,operaci mi dělali 18.1den mimo,přes noc jsem vypil 1 lok čaje,ráno injekce a zbaštil jsem pitel piškotů s čajem na oběd kaše a polívka vše jsem zblajznul,při polikání to bolí jako blázen ,ale futruju a futruju,před jídlem dám algifen,ikdyž to moc nepomáhá,ted jsem si uvařil kuřecí vývar tak uvidim co to udělá,jinak každé 2 hodky kloktám šalvěj a po jídle peroxid,mám i teplotu a bolení v uších tak uvidím jak to bude pokračovat.Není to tak hrozné,jsou i horší věci,když musíte na operaci jít neoddalujte to a jděte raděj hned.

Ahoj:-) Mohl byste mi prosím někdo poradit? Jako malá jsem měla zánět ledvin i močových cest-naposledy jsem byla na vyšetření v nemocnici v 16letech,kde mi řekli,že je vše v pořádku-mývala jsem vysoké horečky až 40.Dnes je mi 21let a trápí mě velmi časté angíny.Bolestivé záněty v krku,horečky a do toho mám ještě ženské problémy-kvasinky. Nejdříve mě napadlo,že to vše způsobuje ta kvasinka,která se mi usadila i v krku. Ale teď jsem 100% přesvědčená že to vše způsobuje streptokok. Streptokoka mi naposledy zjistila tak před rokem,kdy jsem asi 2 týdny v kuse měla 39-40 horečky.Doktorka mi řekla,že jsem měla streptokoka 3x nevíte co to znamená? Před půl rokem mi doporučili vytrhnout mandle,jenže to si nemůžu dovolit-zpívám ve folkové kapele a bojím se,že operace mi změní hlas. Můžete mi prosím poradit na koho bych se měla obrátit se svými potížemi? Už jsem docela zoufalá. Děkuji za odpověď-ozvěte se mi prosím na email: [email protected]

Ahoj vsichni, je mou povinnosti se s vami take podelit o zkusenosti s tonsilektomii. Krcni mandle jsem si nechal odstranit hlavne z duvodu zapachu z ust, jelikoz se mi za mandlemi neustale usazovali cepy. Ale celkove se da rict ze byli tonsily na odpis - poskozene,zjizvene,dirave,propletajici se kanalky. Nastup na operaci 9.11.11 v 8:30h. Brno - Detska nemocnice (je mi sice 23let, ale mama tam pracuje, takze me to tam domluvila) pyzamo a uz me na sal vlekli dva srandovni typci. Dostal jsem injekci s celkovou anestezii. Bylo to celkem prijemny, jak citite, ze to zacina pusobit, jediny, co si pamatuju je, ze jsem rekl, jo jo uz to citim a byl jsem tuhej. Na pokoji jsem se probudil o hodinu pozdeji. Stav klidny, bezbolestny. Byl jsem jeste na drogach, takze jasny. To jsem dostal jeste po par hodinach napit i najist. Ale jakmile anestezie odeznela a pomalu se to dostavalo k sobe, objevily se prvni pooperacni priznaky, zacalo peklo. Tri noci jsem nespal, a to myslim vazne, nemohl jsem usnout, bal jsem se, ze se udusim, protoze se mi tvorilo obrovske mnozstvi slin, ktere jsem musel plivat. Porad jsem chroptel. Do toho jsem nemohl mluvit, polykat, zivat, pcikat, smrkat, otvirat pusu. Strava ridka: presnidavky, namacene piskoty,kase,polivky,caje,mliko,jogurty,termixy,malmelady, pozdeji uz i vanocky a veky s maslem, brambory,knedlik... Z patka na sobotu, coz byla moje treti nejhorsi noc v zivote, jsem asi v sest rano usnul, ale jen na par minut na stole na rucniku v sede na zidli a v sedm vizita, takze cuceli co na tom stole sakra delam. Velke prekvapeni bylo, kdyz jsem usnul jeste ten den kolem 14hod a probudil se v 17h. Mel jsem radost. Stav se zlepsil, mohl jsem mluvit, polykat i spat. Ne uplne, ale bylo to tak o padesat procent lepsi. V nedeli nastaly komplikace, zacala mi krvacet prava mandle. Cekal jsem to nejhorsi, prevoz na sal a bude nasledovat dalsi operace, ale nestalo se tak. Doktorka mi to vytrela ctyrma taponama s peroxidem, sanorinem a jeste mi pichli tri injekce do stehna proti krvaceni. Pondeli rano vizita, mel jsem jit domu, ale z duvodu toho krvaceni si pobyt detske nemocnici prodlouzim min o dalsich 24hodin. Takze v pondeli jsem to tam jeste vydrzel a v utery rano me pustili. Doma nesnim nic co ma intezivnejsi chut, a to ani presnidavku nebo bananovej koktejl. Vecko me to pali na prave strane, tam kde me to krvacelo. Dojidam antibiotika a dicynone proti krvaceni, jinak algifen nebo tramal proti bolesti vubec, bal bych se, ze mi to zacne znovu krvacet. Fakt to boli, at uz se to zahoji a muzu normalne zit. Dekuji za precteni a pripadne reakce.

Ahoj. Já jsem 5. den po TE. Po operaci to byla pohodička, sice to trošku bolelo při pití a nic sem nejedla, ale to sem nevěděla, co přijde pak. Hned druhý den mě pustili domu, to bylo taky fajn, snědla sem i nějaký jogurt a kaši, ale včera (18.11.) to odpoledne začalo. Hrozná bolest. Bolí mě pant, dolní čelist, ucho a mam pocit jako by mi někdo pořezal jazyk u kořene žiletkou. A to všechno jen na levé straně. Takže už žádná kašička, jen piju heřmánkový čaj, to jde taky ztuha, a nějaký léky na bolest, který mi moc nepomáhaji a nebo jen tak na hodku.Jinak celý dny leduju a těšim se až to bude všechno za mnou....snad to bude už brzo :)

jsem 25 po tonsilektomii a stale mi zapacha z ust, co mam delat ??? Pomoc !

Ahoj, jsem 7, den po operaci. Dělali mi to na Mělníku, můžu jen doporučit, doktoři i sestřičky super. Včera mě pustili domů a jsem za tu skoro týcdenní hospitalizaci ráda, protože se o mě fakt intenzivně starali - nosili ledy, kapičky na bolest a uklidňovali, že to je v pořádku. Pořád to hodně bolí, hlavně při a po jídle, to lezu po zdi :o)) Ale buď to zaleduju nebo se pokusim usnout, pokud je správný čas, dám si Algifen (nejmíň po šesti hodinách). Někdo tady psal jak bez problémů jedl hned po operaci, tak to si neumím představit, ale moc to těm šťastným přeju (a trošku závidím). V den operace mě to ani moc nebolelo a se spolubydlící jsme si lebedily, že to bolí jenom jako angína. Ale ta pravá bolest začala den potom, pak se přidaly uši... nicméně zvládnout se to dá. Ty chvíle, kdy je to lepší, se pomalu prodlužujou. Doporučili mi výplachy Tantum verde, které je slabší a hlavně udržuje čistotu v puse. Občas prý mohu i Florsalminem (kde je i šalvěj), ale na tu šalvěj prý bacha, že dost vysušuje (což je opravdu znát a není to moc příjemné). No a kromě prvních asi tři dní po operaci ani nemám hnusnou chuť v puse, což se dřív díky čepům nedalo říct, takže se to vlastně zlepšilo už teď. Ještě dodám, že moje problémy s mandlemi spočívaly jenom v tom, že byly trošinku větší a měla jsem často čepy. Angínu jsem měla jednou v životě (zato hnisavou a čepy mi zůstaly). Ale můj ORLdoktor měl dojem, že bych na to měla jít, že jsem pořád unavená, mám teploty, bolesti všude možně, gynek. potíže.. Říkal, že ty čepy jsou tak na hranici, že to není úplně hrůza (oproti někomu, kdo je má fakt obří). Po operaci za mnou přišel a řekl, že je moc moc dobře, že mi je vzali, že moje mandle byly dva pytle hnisu a takovou hrůzu snad ještě neviděl. Takže ten, kdo argumentuje tím, že to nemá tak strašný, a že na žádnou operaci nepůjde, by si to měl rozmyslet , protože ta hrůza je prostě schovaná hlouběji :o)) Myslím, že se tomuhle věnuje malá pozornost. Několik dokotorů mi rutinně koukalo do krku, znali moje potíže a NIKDO se mě na mandle nezeptal, čepy neřešil (proč teda do toho krku koukaj? :o)) . Sama jsem musela jít na ORL a zeptat se, co mi to leze z mandí a až tehdy začala léčba... Takže všem budoucím adeptům na vyndání držím palce.

Ahoj,. Chtěla jsem se zeptat jestli někdo nemá podobné obtíže jako já, jsem 6. den po odstranění mandlí a neusále mi trápí hrozné slinění a jsem i trochu zahleněná, denní spotřeba kapesníčků je neskutečná. Špatně se mi přes ty sliny a zahlenění polyká, vodu polknu, ale jogurt nebo něco víc už ne. Má někdo podobné zkušenosti? Prosím poraďte někdo? Děkuji.

Dobrý den všem, popsala jsem detailně moji operaci (nyní před 9 dny) a pooperační komplikace - krvácení a nutnou revizi a zadní tamponádu - v seriálu zde: http://boehmova.blog.idnes.cz/c/254840/Mandle-v-misce-treti-cast-Velke-fuj.html

Dnes jsem 13 dní od operace a 8 dní od revize po pooperačním krvácení. Už je mi docela dobře, dneska jsem poprvé v noci spala asi 7 hodin v kuse. Jinak předtím jsem se budila bolestí cca každé 3 hodiny. Pořád používám algifenové kapky před jídlem a před spaním. Jsem unavená, ale jinak je mi celkem fajn. Jídlo samozřejmě pouze tekuté nebo rozmixované - hlavně polívky, kaše atd. Už to trochu nemůžu ani vidět, ale když zkusím cokoliv jiného krk i jazyk hrozně začnou pálit a hned toho nechám. Byla jsem na Karláku, prostředí šílený, ale sestry, až na 1 výjimku, hodné a milé. Jsem ráda, že to mám za sebou, odkládala jsem to 8 let a stejně mě angíny zase dohnaly a navíc už mám z odkládání slabý nález na srdci. Měla jsem na to jít dávno. Určitě neváhejte, dá se to přežít a bude vám líp.

Ahoj, já absolvovala tonzilektomii v pátek a pustili mě v úterý ráno s tím že se to dobře hojí. Po operaci jsem první noc nespala kvůli otoku a hlenům jsem nemohla po usnutí dýchat, tzv. když jsem konečně usnula vzbudilo mě lapání po dechu jak se mi vše v krku zavřelo. Od třetího dne to začalo výrazně víc bolet, dnes je to 6tý den a noc byla teda zase krušná - šílená tupá bolest vlevo v díře vedle jazyka, když jsem polkla vodu myslela jsem že se mi tam něco snad utrhne. Na bolest beru Aulin, má údajně vydržet 12 hod, ale u mě tak šest a zbytek trpím. Včera po obědě jsem si mezitím rozdrtila do vody půlku paralenu, což mi pomohlo, to mi poradili v nemocnici. Ke všemu mám rýmu jak trám na což jsem zkoušela chodit s cibulí v nose, což nemělo tentokrát valný účinek, tudíž používám poprvé v životě kapky ve spreji Mconosal plus. Toť tak vše. Jo, ještě v noci se hodně potím a mám trochu takový suchý kašel. Mám dotaz kdy proboha už se ta bolest zlepší, kdy budu moci přestat brát léky a kdy nebude ta tupá bolest. :/ Předem děkuji za odpověď a Vám všem přeji hladký průběh a brzké uzdravení :o)

Zdravím, tak jsem se konečně taky odhodlala a včera jsem se objednala na TE, nastupuji 12.7.2012 na ORL ve FN Bory. Jsem hroznej strašpytel:) Bude to moje první operace. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s plzeňskou nemocnicí? A zajímalo by mě ještě po kolika jsou tam pokoje a jestli mají společnou koupelnu nebo zvlášť každý pokoj? Díky všem za jakékoliv informace, raději na email: [email protected] Snad to dobře dopadne a budu brzo fit.

Ahoj, absolvoval jsem TE na Slovensku kde dlouhodobe ziju. Duvody byly stejne jako u vetsiny - anginy a zapaly a tak jsem se nechal ve svych 40 letech presvedcit. Operaci jsem absolvoval v soukromem ORL v Bratislave a musim vyjadrit plnou spokojenost jak s prostredim tak personalem. Vetsina zazitku jiz byla popsana zkusim tedy napsat co bylo odlisne. 1) operaci jsem absolvoval ve ctvrtek v plne narkoze a jiz druhy den rano jsem sel domu ( s doprovodem!). Prestoze v nemocnici to bylo jak v rekreacnim zarizeni - preci jen doma je doma. Samozrejme ze domu jsme sli po dukladne kontrole a zvazeni rizika krvaceni. 2) vyborne fungoval lek proti bolesti Flector Rapid, je to prasek rozpousteny ve vode a u mne uplne zazracne totalne vypinal bolest na cca 4-5 hodin (bere se po cca 8 hodinach). 3) Bolest nebyla nejhorsi 1. den ale az treti den a pak radikalne ustoupila cca 10. den, kdy uz jsme mohl uplne vysadit prasky proti bolesti 4) Je potrebne pit a to pravidelne, aby sliznice byla stale zvlhcena. Nejhorsi bylo, kdyz jsem cca 4. den v noci usnul na 3 hodiny a probudil se krkem jak struhadlo. Pak uz jsem radeji i v noci pil kazde 1-2 hodiny, za snizeni bolesti mi to stalo. 5) opatrnosti neni nikdy dost - pri pokusu vycistit si po 5 dnech zuby jsem si malem zpusobil krvaceni rany 6) z desinfekcnich caju se priklanim ke kloktani Salveje pred Repikem, Repik mne vice palil. 7) je potrebne byt trpelivy a prekonavat - ze z otekleho krku ma clovek pocit ze se dusi a pomaha jen spat vice mene v sede a dukladne ledovani krku - ze obcas na zacatku projde voda misto do krku dolu nosem nahoru ven... - ze i po 21 dnech clovek hure mluvi (huhna) a ma pocit ze ma v krku knedlik 8) mladsi to snaseji lepe - takze skutecne neni proc otalet pokud mate mandle nefunkcni.

Jsem více jak 14 dní po operaci, důvodem byl vrácený abces na mandli, mezi vyléčením prvního abscesu(4 denní pobyt v nemocnici,každý den dilaktace=zvětšování rozříznutého místa a poté týden antibiotika) a druhým byl pouze týden s tím,že pravděpodobnost,že se to vrátí je okolo 2%. Bolest to byla veliká do toho se mi spustil kašel a rýma,prý to k tomu patří. Okolo 6. dne se to začalo zlepšovat, léky proti bolesti jsem si nechala píchnout pouze jednou,když jsem celou noc nemohla spát, a začínala jsem jíst něco víc než polívku a jogurt. Teď už polykám bez obtíží s tím,že ještě týden musím být doma,ale jelikož jsem ještě dítě školou povinné,tak si nemyslím,že to u všech bude trvat tak dlouho. Ránu,ale zatím nemám zahojenou. Dneska jsem po krátké procházce měla i zvýšenou teplotu uvidím,co zítra.

Nemocnice TGM v Ústí nad Labem: odd. ORL je nejlepší. Lékaři a sestry jsou profesionálové a slušní lidé.

Čtu tady ty komentáře a zdá se mi, že odstranění krčních mandlí je horší než před lety. Trpěla jsem od dětství neustálými angínami, až jsem tu infekci v madlích měla vlastně pořád a antibiotika už nezabírala. Dokonce když jsem byla v 8. třídě, začala jsem mít záchvaty kašle, kterých mě nedokázali zbavit ani odborní lékaři. Kašel vždycky trval nejméně 3 měsíce. Lékaři zvažovali tonsilektomii, ale ten kašel je vždy odradil. Obávali se silnějších a častějších infekcí průdušek. Dva podzimy jsem strávila v klimatických lázních Velké Losiny. Když jsem nastoupila na gymnázium, změnil se nám i obvodní lékař, přišel takový starší pán před důchodem, praktik, který si nebral servítky a všem vždycky všechno řekl naplno a nesnášel, když někdo neposlouchal a neřídil se jeho radami. Ve druhém ročníku rozhodl: "Ty mandle musí ven!". Nastoupila jsem do nemocnice. Mandle mi vyřízli jakousi ocelovou zatahovací smyčkou vsedě v lokální anestezii. Pak následoval led, zmrzlina a kašovitá strava. To víte, že to bolelo! Po pěti dnech jsem šla domů a pár dní měla ještě potíže s polykáním. Ale od té doby (od roku 1972) nevím, co je to angína, nemám záněty průdušek a chřipku mám tak jednou za 10 let a to v době, kdy ji nikdo nemá. Epidemie chřipky se nebojím, s viry si můj organizmus poradí. Vlastně skoro vůbec nebývám nemocná. Za tohle vděčím panu doktorovi, který se na nás už pěkných pár desítek let dívá zeshora.

Tak prozatím jen napíši to, že mám zítra (čtvrtek) nástup do Jihlavy na ORL na TE. Dělat mi jí budou v celkové narkóze v pátek spolu s pálením nosních skořep Celonem, protože mám neustále ucpaný nos. Můj zdravotní stav je podobný, jako tu psali ostatní - neustálé angíny, pozitivní stěry, mandle plné hnusných čepů, které když si příborovým nožem vymáčknu, tak se mi z kanálků řine hnis. Celková únava, cítím se, jakobych jel se zatáhlou ruční brzdou. Někteří doktoři mě od TE odrazovali, ale až v Jihlavě viděli, že můj stav není dlouhodobě udržitelný (je mi 25 let). Už mě začaly bolet klouby a je otázka času, kdy by mi to šlo na srdce. Pokud prostě mandle nevykonávají to, co se od nich čeká, měly by jít pryč. Jsem sám zvědav, jak to proběhne, je to moje první narkóza, takže mám strašnej strach. Bolesti se snad ani tak nebojím, už jsem jí zažil docela dost, takže když bude nejhůř, jistí to injekce. Strach mám z krvácení, pár diskuzí jsem si přečetl a asi je vůbec nejlepší nic nečíst a na nic nemyslet, protože někteří to tu zde popisují, jako druhý porod. Nevím, s bolestí počítám, počítám, že budu i o kašičkách, což mi nevadí, aspoň zhubnu. Jen to krvácení. Tak uvidím, jestli to přežiju, určitě sem napíšu jak to dopadlo, jen co se trošku zmátořím. Jsem zvědav, jak budu vůbec snášet narkózu. Jinak provedení TE v Jihlavě - v papíru píší, že se nařízne horní okraj, spodní nějakou kličkou a mandle se tupě vypreparuje, pod čímž si představuj, že se chytne do kleští a bude se trhat. Případné krvácení bude staveno opichy, či elektrodou. V Brně Bohunicích dělají mandle snad celkově nějakou elektrodou, čili krvácení je asi menší a i bolestivost bude možná lepší, protože se nejedná o trhání od svaloviny, což bude samo o sobě hrozně bolet. No uvidíme, jdu do Jihlavy, protože je tam celý kolektiv moc příjemný, byl jsem už u více ORL a nikde na mě neudělali takový dojem, jako v Jihlavě. Navíc tam byli dva mí kamarádi a celkově si to moc chválili, takže docela se už těším, až to budu mít za sebou. To každodenní mačkání čepů až mi kolikrát krev teče, mě nebaví - o smradu nemluvě. :-/ Prozatím se mějte, až budu mít po, tak sem napíšu.. :-)

Ahoj, zajímaly mě vaše zkušenosti s tonsilektomií z hlediska dlouhodobého vlivu na vaše zdraví. Je mi 29 let. Jsem cca tři týdny po tonsilektomii (a adenotomii), kterou jsem podstoupila z důvodu chronické nefropatie, bolestivosti kloubů, častého nachlazení. Pravou mandli jsem měla zjizvenou s občasným výskytem čepů. Na angíny jsem trpěla pouze v dětství a dle lékaře jsem 2x prodělala mononukleózu. Z diskuzí jsem se dočetla, že se lidé hned po tonsilektomii cítili lépe. Je sice asi brzy, ale zatím necítím žádné podstatné zlepšení, stále jsem trochu unavená, klouby bolí pořád. Zda měla tonsilektomie pozitivní efekt na funkčnost ledvin uvidím až za čas. O průběhu prvních dnů po operaci už toho tady padlo mnoho. Měla tonsilektomie pozitivní vliv na vaše zdraví? Upravily se vaše problémy, kvůli kterým jste tonsilektomii podstoupili? Po jaké době po operaci se případné zlepšení projevilo?

Ahoj, mam za sebou TE (8. den) a vzhledem k tomu, že cca 2 týdny než jsem na to šla sem trávila veškerý svůj volný čas čtením disikuzí, abych se něco dozvěděla, tak bych ráda se podělila i já o svůj zážitek, ale hlavně bych chtěla povzbudit všechny co na to jdou. Zákrork mi prováděli v analgosedaci, rozhodně se se jí nebojte, nejdříve jsem byla nervózní z toho, že nebudu mít CA, ale opravdu ve finále to je asi lepší. Jste mimo, takže ze zkroku žádný traumatizující zážitek nemáte a sedíte - spolupracujete, takže snad třeba nepolkenete tolik krve a nehrozí zde rizika celkové narkózy, takže fakt žádný strach. Takže oprace jako taková byla celkem OK, já ji mám v živé paměti, ale spousta lidí kolem byla fakt úplně mimo. Co bylo na operaci nejhorší bylo několik následujících hodin (ty se Vám ale díky tomu, že jste ještě stále mimo scvrknou cca do jedné hodiny), tekla mi kev tudíž mě to nutilo kašlat (to se nesmí) a pokud tento zákaz porušíte, tak to opravdu hodně bolí. Ale za těch pár hodin jsem vykašlala co jsem potřebovala a pak bylo vše OK. Samozřejmě dalším problémem pití, těsně po operaci (2-6 hodin) opravdu pít nešlo, jako kdybych byla kysličník na otevřenou ránu, ale sliny jsem i občas polkla - to prostě bolelo hodně, ale nebyla to štiplavá bolest. Cca po 6 hodinách úleva, dostala jsem kapačku a začala jsem pít. Od této chvíle samé zlepšování, první tři dny po operaci jsem pouze pila (co nejvíce, bolí to hodně, ale bolest jako při hnusný angíně), jídlo žádné (hlad nebyl), 4. den jsem šla domů a do 5. dne jsem byla schopná za den sníst cca 1/2 talíře vlažného vývaru. Od 6. dne velké zlepšení, hodně jím polévky, kaše, smetanové jogurty a jsem schopna pracovat (z domova). Samozřejmě fyzickou aktivitu velmi omezuji (max drobně nakoupit a i ten sex se ve velmi omezené míře dá, to mi neřikejte, že může uškodit:-)))) a cítím se dobře, pouze zkrátka bolí v krku - žádné horečky, únava možná trochu větší, ale jinak ťukťuk žádné obtíže. Dnes jsem se rozhodla, že to dám bez analgetik a zatím OK, v noci spím vkuse myslím od toho 4. dne (ale já sjem velkej spáč). Takže těm co na to jdou - hlavu vzhůru, každý to snášíme jinak a pokud nepřijdou žádné obtíže, tak jsem měla velké štěstí, ale třeba ho budete mít i vy!!!

Operace krčních i nosních mandlí mi proběhla 11.4.2013 měl jsem nějaké komplikace ale schopnej jsem byl jíst všechno kormě palivích jídel, domů mě propustily 20.4.2013 tak teď už jim skoro vše ale nikdo mi nic neřekl o tom kdy si budu moct zapálit cigaret tak se ptam vás jestli to někdo nevíte ?

Koukám, že tu většina z Vás má horší zkušenosti než já. Já jsem 9. den po trhání mandlí a už jím normálně pevnou stravu a o bolesti skoro ani nevím. Nejvíce pomáhá tantum verde a naprostý zázrak je bio lampa. Je mi 26 a hojí se to i ve vyšším věku parádně. Mě to bolelo opravdu pouze jako běžná angína a dalo se to krásně zvládat. Určitě se nebojte do toho jít. Jsem moc ráda, že to mám za sebou a jen lituji, že jsem do toho nešla dříve a odsouvala to tak dlouho, dokud jsem nezačla mít díky vysokému aslu problémy s klouby.

Má 16letá dcera je 3 týdny po TE.Před operací jsem se bála jak bude požívat bolesti ,o kterých téměř každý píše,ale nic,naprosto v pohodě.Po výkonu se probudila a ptala se jestli teprve půjde na sál,protože jí šlo mluvit i polykat.Bolela ji jen čelist. Bolest se neobjevila ani do večera,preventivně si za dobu hospitalizace vzala asi 2x sirup Brufen.Po 3 dnech ji pustili dom a vše je stále ok.

Ahoj všem, také jsem podstoupila odstranění krčních mandlí a musím tedy říct, kdybych věděla, co to bude obnášet, nešla bych do toho. Dělali mi to ve FNKV v Praze na ORL klinice, pod celkovou narkózou a na zákrok jsem čekala jen týden. Personál moc milý, pokoje komfortní, klinika malá, spíše domáckého typu, doporučuji. A teď už k samotnému průběhu. Operace trvala cca hodinu, probudila jsem se hned po zákroku a pak po převezení na pokoj opět usnula. V den zákroku už jsem cítila palčivou bolest, bylo mi na zvracení a pít byl pro mě nadlidský výkon. První pooperační den pořád pocit na zvracení, bolest při polykání jako ta úplně nejhorší angína a do toho začal strašně bolet jazyk, který mi poranili při operaci (použili tzv. roztahovač, kterým si lépe zpříztupní ústa), takže vše k pití mě pálilo jako ďas. Druhý pooperační den pořád zle, bylo za mnou mnoho návštěv a já nemohla skoro mluvit i jsem dokonce jednou přestala mluvit úplně. Už jsem si říkala, že snad další den bude lépe, ale sestřičky mě vyvedl yz omylu, že třetí pooperační den bývá nejhorší. A také, že byl. V puse se mi udělalo hned několik aftů, takže pozřít cokoliv nebylo možné. Od prvního dne jsem dostávala po 6ti hodinách infuzi s léky proti bolesti (Novalgin) přímo do žíly, také glukózu jako doplnění tekutin. Třetí pooperační den mi přidali i Aulin rozpustný do čaje. Dnes jsem na konci třetího pooperačního dne a překvapivě to bolí o něco méně. Zítra by mě měli propustit, ale neustále mě varují, že to může kdykoliv začít krvácet, takže 14 dní absolutního klidu je nezbytné. Šla jsem na tento zákrok, protože ca 6 let trpím tak 2x ročně angínami, a letos od února do května jsem měla hned 3. Takže zákrok nutný, ale jak říkám, ta bolest je docela silná. Už se nemůžu dočkat, až budu mít rekonvalescenci za sebou a potom třeba změním názor a budu za tuto operaci ráda. Každopádně klinika ORL ve FNKV v Praze super, takže Vám jedině doporučuji zvolit toto zařízení. Držím palce všem, kdo se na to chystají, ať mají co nejhladší průběh..

TE mě čeká za devatenáct dní a mám strach že se nenajim ani nenapiju :(( že prý je to horší než porod ! A co teprv když se budu dusit nebo začnu ve spaní krvácet.nechávají po operaci nějaký pristroj na měření možných komplikací?děkuji a dodejte mi odvahu díky :P

ahojky,,,jsem 5 den po TE,,,mela jsem uplne stejne obavy....a z me zkusenosti ti mohu akorat rict,ze nic takoveho nebude.budes moc pit i jist hlavne po kapacce s leky,,,,a jsi monitorovana po operaci dokud jsi nejsou jisti ,ze jsi v poode.niceho se neboj,je to neprijemny zakrok,,ale da se vydret.pokud neprijdou komlikace a troufam si rict,ze i lide snimi jsou dnes tady.ikdyz toho se ovsem boji kazdy.takze odvahu a pak uz bude jen lip.:)

Nerodila jsem tak nevím, ale jestli to mělo být horší než porod, tak se snad na něj i těším :-) Na obavu ohledně jídla se vykašli, já například ani hlad neměla a jídlo mě vyloženě obtěžovalo, rozhodně se do toho nenuť. Co se pití týče, tam to je složitější, neb to pomáhá k hojení a moje zkušenost byla taková, že špatných bylo těch pár hodin těsně po, zřejmě jsem ještě neměla ten povlak a řekli mi ať piju, no nedostala sem do sebe nic, neb to byla bolest jako bych pila kysličník, ale cca po 5 hodinách se to rapidně zlepšilo, pít bolelo, ale bolest velmi podobná té při angíně a to jsem moc dobře znala, takže se to dalo úplně v pohodě, takže možná těsně po se o to ani nepokoušej a těch pár hodin si počkej. Dušení se neboj, riziko je u malých dětí, ale dospělý ví, že se má předklonit a zavolat pomoc, žádnej stres! Opravdu to není nic hrozného, rekonvalescence jako u blbý angíny (možná lepší, neb to jen bolí, ale člověk nemá v sobě ty bakterie), jen omezit fyzickou námahu a já zatím hodnotím pozitivně - v nemocnici jsem si bezvadně odpočinula od práce a můj problém s častýma angínama to vyřešilo :-) ťukťuk