tonsilektomie

Podobny zazitek z orl Kladno-vrele doporucuji 6 mesicu opakujici se zanety atb+ 5 x retarpen pri posledni navsteve orl jsem si s hruzou vyslech ze sem jiz udelal vse co sem mohl dalsi faze TE. -ctvrtek rano nastup -ctvrtek vecer prasek na uklidneni -patek prasek na uklidneni - prevoz na CA ( mirna komplikace nizky tlak tedy sem po vykonu jiz nedostal tisici leky az v sobotu rano brufen) -po hodine na sale bolest cca. Angina hlavne pri polknuti - vecer sem zacal hodne pit jelikoz sem nespal tak sem zkonzumoval cca 3l caje a neustale chladit krk. - sobota rano bolest celkem intenzivni ale stale ala angina - po podani brufenu bolest ustala ( snidane pribinak+nutridrink zachrana) - sobota obed kase leze do nosu ale da se + ledovy pudink + nutridrink Pokracovani priste....

3. část: Dnes je 13. den od operace. 12. den proběhlo podstatné zlepšení, Algifen pouze ráno, k večeři bez problému těstoviny. Dnes celý den bez léku na tišení bolesti. Preventivně stále kloktám šalvěj po každém jídle a leduji. Snažím se jíst v podstatě vše, akorát se to musí pořádně rozkousat, občas to zabolí, nebo spíše zaštípe, ale není to nic hrozného, když se napiju ledové vody tak to přejde. Cítím se skvěle, zatím, a komplikace myslím už žádné snad nehrozí. Dívala jsem se do krku a vypadá to překvapivě dobře :-) Abych to tedy shrnula - není to žádná sranda, nejspíš budete trpět jak svině a budete si minimálně týden přát, abyste to nepodstoupili. Když už to bude vypadat, že nastává zlepšení, tak se to vrátí v plné síle. Ale do těch 2 týdnů budete nejspíš v pohodě a nakonec si na to utrpení ani nevzpomenete. Všem kdo tohle budete absolvovat držím pěsti ať se to zhojí co nejdřív a hlavně do budoucna nejsou komplikace. Mimochodem Kladenskou nemocnici mohu též doporučit :-)

2.den sobota probehla vcelku bezproblemove az s okamzikem 18:00 prechod bolesti ze standard angina na opravdu rezavou bolest v oblasti cele dutiny ustni zubu a usi , brufen castecne zabira, noc vicemene o polykani slin z cehoz mi jiz v rannich hodinach bylo opravdu nevolno spojene se spustenim slabeho krvaceni ktere zastavila inhalace studeneho vzduchu z okna a obkladu 3.den nedele kvuli krvaceni zmena na paralen cipky s mizivou pomoci - jist a pit uz moc nejde - veskera strava a tekutiny se ztraceji nekde v utrobach nove vybudovane sluje s obcasnym bonusem kdy tekutiny kapou nosem. Zacinam si uvedomovat otoku na patre + nechutneho zapachu ktery vas od teto chvile zacne provazet

4-6den - jako na kolotoci - nejhorsi stav rano nez se to rozhybe - na bolest nimesil nebo zaldiar (rozpustne) - dnes 6 den zvladnu rano jogurt, v poledne brokolicova polevka,vecer krupice. Citim zlepseni po se tyce polykani - silna bolest krk,zuby,usi

7den - v poledne krvaceni - zachrankou - na sal 8den - krvaceni zastaveno jiz ambulantne 9-10 den - leky na srazlivost,atb jinak jiz bez bolesti Snad jiz bude lip

Prosím Vás, měsíc po operaci a pořád necítím jídlo. Jako na jazyku ano ale jak to pokračuje dál do krku tak nic. Máte s tím zkušenost kdy se to zlepší? Díky :)

To Hanka:Osobne bych to jeste neresil.Jsem 4 tydny po a tece mi voda nosem + huhnam - dle orl by se to jeste melo upravovat. 4-6 tydnu rekonvalescence u starsich lidi je vcelku normalni.

Děkuju... s tim protíkáním nosem problém nemám, spíše necítím tu chuť jídla.

Dobrý den podstoupili jste zákrok někdo v nemocnici Brno u sv. Anny? Dekuji

Ahoj, jsem 10. den po tonsilektomii. Po probuzení z narkózy jsem žádnou bolest necítila, protože jsem byla utlumená všema možnýma lékama proti bolesti. Následující den to už ale bylo horší, bolest absolutně nesnesitelná, při každém polknutí jsem trpěla a nedokázala jsem si představit, jak bych mohla vůbec jíst a pít. Po lécích proti bolesti se to moc nezlepšovalo, ale věděla jsem, že jíst musím a tak jsem si dala aspoň jogurty, který krásně v krku chladily. S ídlem to bylo těžké, jedla jsem málo, většinou vychledlé polévky, nemohla jsem ani žádné přesnídávky, které mě pálily. 2. pooperační den přišly komplikace, nad ránem jsem začala krváce z levé strany, dali mi něco na sražení krve a něco od bolesti. Tím jak byl ten krk podrážděný, to ten následující den bolelo víc, jako den předtím. První noci jsem vždycky protrpěla, budila jsem se každou hodinu, bolest mi vystřelovala do uší, nemohla jsem polykat, k tomu všemu jsem byla hodně zahleněná, tak mě to nutilo kašlat, což jsem nemohla, protože jsem se bála, že bych ihned zase začala krvácet. Byla jsem tak zoufalá, nevěděla jsem co dělat, aby to bolelo trošu míň, léky od bolesti nepomáhaly, jediné, co aspoň vždycky na chvilku pomohlo byl led, díky kterému jsem usnula.na další 2 hodiny. V 5. pooperačním dni jsem nad ránem opět zakrvácela, a tak si mě v nemocnici nechali na další 2 dny. Bolest byla stejně hrozná, jako během 2. pooperačním dnu. Nejhorší to bylo vždycky v noci, po probuzení, při jídle a při mluvení, takže skoro pořád. Je potřeba, aby ten krk byl opravdu v klidu, žádné namáhání mluvením (to mi ani první dny vůbec nešlo), žádné větší pohyby, kašlání. Po propuštění je nutný klidový režim, já jsem měla potřebu pořád něco dělat, protože jsem byla konečně doma a ne zavřená v nemocnici, ale to tělo si o ten klid žádá, jak kvůli menší bolesti, tak celkově při hojení. Každopádně ještě ten den jsem krvácela zase z levé strany, už potřetí. Snažili jsme se víc jak 2 hodiny zastavit krvácení, já jsem za každou cenu nechtěla jet do nemocnice, idyž nám doktoři říkali, že při krvácení máme ihned dojet. Další den jsem z toho byla tak vystrašená, že jsem se bála jíst a pít, abych zase nekrvácela. Ale i přesto to večer přišlo, chtěla jsem krk aspoň zchladit vevniř zmrzlinou, když už to na povrchu nezabíralo. Ovšem po dojezení porce zmrzliny začalo velké krvácení, ledovali jsme jak se dalo, ale vždycky to pomohlo tak na 10 minut a pak jsem musela zase k umyvadlu a kapaly další kapky krve. Zjistili jsme ale, že to jak jsem krvácela, bylo díky tomu, že se mi na jedné straně z části uvolnil fibrinový povalk z rány po operaci. Je to běžné, někdo může krvácet a někdo ani nemusí. Po uvolnění povlaku, mě ta jedna strana bolela míň. Říká se, že do 12 dnů krvácí 7% lidí, opravdu výjimečně, no já jsem krvácela asi 5x. Teď je to 10. den po operaci, já už můžu jíst cokoli, co si dokážu pořádně pokousat. Pořád to ale při jídle a pití celkem bolí, v noci a po probuzení také, pořád musím spát skoro v sedě, protože to při ležení bolí a díky hlenům se dusím, probouzím se bolestí asi 3x za noc, takže lepší, při mluvení už to skoro nebolí. Chce to ještě pár dní a už to bude úplně v pohodě. Snad jsem svým příspěvkem někomu pomohla, při rekonvalescenci jsem si pročetla snad každý příspěvek a každý mi z části pomohl a to, co jsem nikde nenašla snad někdo najde v tomto příspěvku.

Pokračování - 2 měsíce po tonsilektomii. Mám smíšené pocity, snad jsem neudělala chybu, že jsem si nechala mandle odstranit. V podstatě mě každý den po ránu dost bolí v krku, jakmile se napiju tak je to ok. Tak doufám, že se to časem spraví. Co je ale horší - chytla jsem někde akutní bronchitidu, skončila jsem na pohotovosti a dostala atb, nikdy jsem na tohle netrpěla tak to přisuzuji tomu, že si to sedlo namísto na mandle rovnou na průdušky. Je to 9 dní a strašné, od 40tek horeček po tuberácký kašel, doufám, že to co nejrychleji odejde. A hlavně - modlím se, aby se tohle už neopakovalo, prožít tohle víc jak jednou za rok, to už bych snad raději trpěla s těma mandlema :-( Máte někdo podobnou zkušenost?

Pokracovani - 2 mesice po tonsilektomii - potize s mluvenim pretrvavali asi do 6ho tydne (huhnani zrejme zpusobene revizi z den po zakroku za mekkym patrem) - potize se zatykanim tekutin do nosu vpodstate stale pretrvavaji I kdyz se to pomalu zlepsuje - v tuto chvili prodelavam virozu s palenim v krku v mistech kde byli mandle + paleni oblouku a patra (vpodstate stejna bolest jako s mandlema 😀 Z meho pohledu zatim nelituji, fyz. Se citim lepe aslo z puvodnich 1300 na 1000 ale to je beh na delsi trasu.....

Dobrý den Johane, i když už je to dlouhá doba po Vašem zákroku odstranění mandlí, chci se zeptat, zda vaše huhňání zcela vymizelo samo? A jak se po takové době cítíte? Totiž já jsem měsíc po tonzilektomii a stále hrozně huhňám, na ORL mi řekli, že mi nefunguje měkké patro a záklopka a že se to asi samo nespraví. Že už se mi to hodně zajizvilo. Nejspíš mě čeká docházení na logopedii a foniatrii a když to nepomůže, tak dokonce plastika měkkého patra. Budu Vám moc vděčná za Vaši zkušenost, neboť jsem zoufalá, když se to ale vůbec nelepší... Moc děkuji, Petra

Dobrý den Petro, upravilo se to casem. V mám případě ale na 100% cca az 2 měsíce po zákroku a zatekani tekutin do nosu také tak. On si musí dle mého i mozek trochu pomoci s novým preusporadanim - věřím že u vás to dopadne také dobre

Jsem týden po vyndání levé krční mandle kvůli předešlému abcesu. Po probuzení z narkozy to bylo fajn :) O to horší byly následující dny. A teď po sedmi dnech je to snad úplně nejhorší. Nemůžu jíst, spát, pít jen ve velkém sebezapření. Bolí mě celá levá strana hlavy včetně ucha. Nemůžu ani mluvit.. Léky už nezabírají. Modlím se, at už to přejde. V životě už bych do toho nešla.

Za týden to budou 3 měsíce po zákroku. Teď je to 3 týdny od doby co jsem dostala nejdříve bronchitidu a hned po tom, co jsem dobrala antibiotika faryngitidu, takže hned druhá antibiotika. Pořád to není ok, po ránu me strašně bolí v krku, jako taková středně těžká angína, přes den lepší. Je to celkem naprd a doufám, že se to zlepší. Takže zatím lituji, ale pořád věřím, že jsem měla jen teď smůlu a po zbytek roku budu jako rybka. Takhle dlouho jsem nikdy nemocná nebyla, takže přisuzuji snížené imunitě po tonsilektomii. Beru každý den vysoké dávky céčka, ječmen, Erdomed, b komplex a kloktám šalvěj. Příští týden najíždím na Imunoglukan, tak jestli nezabere tohle tak už nevím :-(

Dobrý den Dano, chtěla bych Vás poprosit o informaci jak na tom po roce jste. Mám v podstatě stejný problém a stav jako Vy a dnes mi v nemocnici doporučili odstranění mandlí. Doufám, že jste v pořádku :-)

Ahoj Martino, čtu až teď - každopádně jsem dnes cca rok a půl od zákroku a musím říct, že se naštěstí vše srovnalo. Občas mám sice pocit jakoby sucha, bronchitidu jsem měla za celou dobu dvakrát, ale mám doma malé děti a ty pořád něco domů nosí ze školky, takže v podstatě dobré :-) Co jsem též vypozorovala, dříve jsem strašně trpěla na alergii, ale od té doby musím říct, že si již jako alergik ani nepřijdu, příznaky mám nesrovnatelně menší. První rok jsem trpěla více na nachlazení, ale docela mi pomohl Imunoglukan. Pak jsem začala brát Luivac a na ten nedám dopustit. Pokud jste více nemocní tak jej zkuste - bere se měsíc pak měsíc pauza a pak případně znovu.

Ahoj vsem. Pred 8 lety jsem byl v praze na bulovce prijat s akutnim abcesem a vysledek byl takovy, ze operace TE. Treti den po operaci krvaceni a znova na sal.. po tydnu propusten. Bohuzel jsem se po operaci dozvedel ze mi vzali pouze jednu mandly a druhou me nechali.. bolest samotna se po propusteni da vydrzet. Nejhorsi je to s jidlem. Najist se neceho jineho nez polevky jsem mohl asi az po mesici.. rikam jsem si ze uz nikdy v zivote nic takoveho nechci zazit. 7 let vsechno v poradku 8 rok po operaci angina a hned za dva mesice mandle otekla jak tenisak a nechtelo se ji vubec do puvodniho stavu. Dneska je to 11. den po druhe operaci a musim rict ze za tech osm let jsem uplne zapomel jake to je. Je to peklo, ale vydrzet se to da. Druhou TE jsem podstoupil v nemocnici na Homolce v Praze. Vsechno perfektni, doktori i sestry. Pro me nadstandart. Kazdopadne kazdeho koho to ceka tak se nebojte, zvladnete to. Jenom hodne pijte vodu, i kdyz to bude bolet tak pijte.. s jidlem se rozlucte cca na mesic.. drzim vsem palce..

Já jsem rok po tonsilektomii a bylo to nejlepší rozhodnutí :) Po operaci krk bolel jako čert, léky nezabíraly.. I když mně bohužel dávaly akorát jeden paralen a občas jsem si vydupala novalgin, ani ten ale nijak zvlášť nezabral. Nicméně v nemocnici se to ještě dalo celkem vydržet, i když jsem moc nejedla, jen občas polévku, piškoty, nějaký ten jogurt. 6. den po zákroku jsem šla domů a následující dny to teda byla hrůza. Nejedla jsem, nepila jsem, nespala jsem, ale kolem 10. dne to začalo být lepší a potom už se to lepšilo opravdu hodně rychle. Stačí vydržet :) Po dvou týdnech už jsem jedla téměř vše, co šlo hezky rozkousat, takže maso, těstoviny, brambory, zeleninu, pečivo.. Jen jsem se ještě vyhýbala tvrdším věcem. Kdy jsem začala jíst normálně všechno si už ani nepamatuju, ale od 10. dne opravdu výrazné zlepšení, krk už skoro nebolel. Doma jsem na bolest užívala Algifen maximální dávku, co šla, ten na chvilku zabral. Zkoušela jsem Tralgit, ale bylo mi po něm špatně a navíc ani na bolest nepomohl. Jinak od té operace jsem měla jednou rýmu a jednou trochu větší nachlazení, když byla chřipková epidemie, jinak mi nic nebylo, je mi krásně, krk nebolí a jsem jako znovuzrozená :) Celkem rozdíl oproti dřívějším dvěma angínám měsíčně.

Také se podělím. dneska je to 14 dní od operace (měl jsem letos už 6x angínu, takže jsem neváhal a šel do toho). V den operace a první dva dny docela dobré. Bolelo to, ale jedl jsem vše, co jsem dostal a hodně pil. Třetí a čtvrtý den to začalo být horší. Bolest jako blázen, algifen pomáhal tak na půl hoďky a jediná záchrana byla injekce Almiralu, která vydržela tak 5 hodin (ale bohužel ji dávali jen jednou denně, protože při vyšších dávkách hrozí krvácení). Pátý den jsem začal krvácet, stavěli mi to elektrokoagulací - takovou dlouhou nažhavenou pinzetou (bolest jak blázen). Dva dny jsem téměř nejedl a pak jsem pomalu začal zase jíst. 8. den po operaci mě pustili domů. No a ve dvě v noci jsem se probudil, protože cítím něco v krku, tak jdu do koupelny a tam jsem začal plivat krev. Takže jsem se doma ani neohřál a frčel jsem zpátky do nemocnice. Tentokrát to naštěstí zastavili jen tampóny a léky a poležel jsem si tam další 3 dny. Co však bylo naprostý překvapení, že tím okamžikem, co jsem začal znovu krvácet, tak bolest najednou úplně zmizela. Prostě 9. den jsem najednou začal jíst téměř bez bolesti a mohl normálně fungovat. Dneska 14. den po operaci už bolest opravdu minimální, takový ten knedlík v krku. Večer už mě unavuje mluvit, ale jinak naprosto v pohodě. Jen doufám, že to opravdu pomůže a budu mít od angín pokoj. Držím palce všem, co se na to chystaj!

Zdravím všechny! Jsem 8 den po odstranění obou krčních mandli. Byla jsem ve vojenské nemocnici Stresovice a nemůžu si na doktory ani sestry a vlastně cely tým nemocnice vůbec stěžovat, jsou to maximální profesionálové a myslím, ze mi pomáhají, co jim síly stačí.Hned po operaci jsem byla cely den na JIP, druhy den ráno mě přesunuli na pokoj, neměla jsem žádné komplikace. I když to nejde musíte hned začít hodně pít, jelikož jste po narkoze, jist můžete až druhy den po operaci a to jen kasovita studena jídla, doporučuji se toho držet co nejdéle. Byla jsem v nemocnici celkem 4 dny a musím říct, ze a ani za jednu noc jsem se nevyspala. Vždycky jsem usnula na hodinu a pak se probudila kvůli bolesti, takhle to bohužel pokračuje od 5teho dne i doma...bolest se různé mění, ale neustupuje. Jsem už vyčerpána a brecim ale upozorňuji vás, ze to je to nejhorší, co můžete udělat. Radim pořad jist a pít i když to bolí, protože je potřeba aby to v krku nevyschlo. Mě to přes noc bolelo nejvíc, přes den se to ještě dalo. V pondeli mi to začalo krvacet, tak jsem raději jela do nemocnice, kde mi to doktor umrtvil a vypaloval( přísahám, ze horší bolest jsem nezazila). Dnes tedy osmý den to začalo krvacet znova, ale zastavilo se to, tak nevím jestli zase do nemocnice, nebo to nechat..každopádně vám všem držím palce a doufám, ze už nebudu mít nikdy anginu!!!

Ahoj, jelikož mi pročítání téhle diskuze velmi pomohlo, ráda bych přispěla i já. Je mi 20 let a jsem 6tý den po operaci. Měla jsem chronický zánět obou mandlí, který byl fakt velký a mám teď v puse dva krátery. Jsem stále v nemocnici a bolesti se stupňují. Jelikož jsem tyhle fóra pročítala už před operací, byla jsem připravená na všechno. Na tu bolest se ale opravdu připravit nedá. Nejsem hypochondr a celej život beru prášky na bolest minimálně, ale pane bože! Doufám že takovouhle bolest už nikdy nezažiju. Nezabírá nic. Pomoc ve formě algifenu mi zabírá asi tak na 20 minut a to ještě né úplně. Řekla jsem si o silnější analgetika a stále nic. Hodinku to nějak zvládám, i když nemůžu říct, že by se jednalo o bezbolestný stav a potom o5 muka. Dnes v noci tj. Z 5tého dne po operaci na 6tý jsem se začala dusit krví, naštěstí bylo krvácení zastaveno jen ledováním. Jsem už úplně zoufalá, první dva dny po operaci se to celkem dalo, říkala jsem si, že to není tak hrozný. První den bez jídla na JIP a pak jsem dostala veku s máslem a nějaký pyré. Skonzumovala jsem překvapivě i veku a těšila se z toho, že se ta bolest dá skousnout. No, každým dnem je to horší a horší. Už nezvládám jíst ani přesnídávky, v krku to hrozně pálí a bolest vystřeluje od krku přes čelist až do uší. Jediné co se jakžtakž dá, je vývar. Nemá někdo zkušenosti s nějakýma fakt silnýma analgetikama, který zabrali? Doufám, že vy co se na operaci chystáte budete mít lepší průběh než já. Přeju všem hodně štěstí!

Mně trochu zabrala maximální dávka Algifenu. Nepřestalo to bolet úplně, ale trochu to krk na chvilku přece jen utlumilo. Hodně silný je Tralgit, i když mně teda na bolest nezabral a akorát mě zmotal :D

Ja dostávala první dny v nemocnici opiáty(Piritramid), ale vzhledem k tomu, ze vazim 50kg, jsem byla extremne sjeta a radsi si to protrpela na algifenu. Jsem 6. den po operaci a v noci mi to malinko prasklo, zastaveno cucanim kostky ledu a chlazeni krku zvenku hraskem. Od te doby to boli extremne. Predtim jsem byla schopna uz snist hodne uvarene testoviny a radovala se, ze brzy budu jist vse. Ted tu brecim i jen co se napiju. Snad to brzy ustoupi

Byla to hrůza jediný kdy to bylo OK byl den po operaci a pak hnusna bolest a 3 x krvácení během 2 týdnu až dnes 15 den je to lepší ale trpěl sem jak zvíře pustily mě nejdříve minule pondělí a v úterý sem jel z5 ve středu ráno mě pustily a odpoledne sem malém vykrvácel no mít ještě jedny mandle tak se radši zastřelím a pokud někdo tvrdí ze je to v pohodě tak těm co vám je víc jak 25 a jdete na to tak se na to připravte bude to jak z texasskyho masakru

Jo a algifen pomáhá asi tak jako ze nepomáhá cpou vás týden tou chemickou návykovou látkou úplně zbytečně

Nazdar milackove, nestacim se divit, jak tady fnukate, Je mi 25 ,operaci jsem mela pred peti dny a ANO boli to,ale proboha neni to nic co se neda prezit, uz jsem tedy zazila vetsi boleat,pecivo jsem jedla uz druhy den po operaci,hezky namocene do caje..uriznou vam zive maso, tak nikdo nemuze cekat,ze to bude prijemne ale jak to tady ctu, tak to zni pomalu jak operace mozku zaziva

Dnes jsem 12den po operaci mandli a bolest nebyla hrozna a jeste me to porad trochu boli. Jedine co bylo strasne, tak krvaceni 3.den po operaci. A jedine to misto me porad boli. Krvaceni se porad bojim, takze sem si radeji jeste neumyvala vlasy a budu muset ve stredu( 15.den) nez pujdu na kontrolu. Snad to bude dobrý. 20. Den po operaci budu muset uz normalne fungovat, nebot nebudu mit hlidani. Ale nikde sem necetla , ze by to tak pozde jeste krvacelo, tak snad se to uz nebude opakovat.

Ahoj všichni, ráda bych se s Vámi podělila o zkušenosti. Zatím jen zkušenosti s operací, jelikož jsem 6. Den po oboustranné TE. Můj důvod pro TE byly chronické čepy, které vyvolávaly anginu. Anginu jsem měla každý měsíc, někdy i dvakrát, nemohla jsem nic normálně dělat, cvičit to vůbec ne, věděla jsem že 5 minut cvičení mě bude stát 10 dní antibiotik. Dále neustálá únava, zápach z úst. Když nastal den D, ve čtvrtek ráno jsem nastoupila do Kolínské nemocnice, následovalo cca 4 hodiny papírování, cesta k anesteziologovi, a pak celodenní nekonečné čekání. V 10 hodin mi sestřička přišla dat prášek na spaní (ten chci domů), koukala jsem po něm do telefonu, ale musela jsem ho odložit, psala jsem kamarádovi, že ho vidím dvakrát a že po mě sahají příšery. 😀 Takže jsem usla, vzbudila jsem se ráno. Dostala jsem výživu do žíly, následovalo další nekonečně čekání, kdy jsem hypnotizovala hodiny. V 11 jsem se měla svléknout, dostala jsem prášek, který se mi na sucho nepodařilo spolknout a něco na protažení dýchacích cest. Pak už jsme jeli na sál, celou cestu jsem házela vtípky a byla vysmátá. Dojela jsem na sál následovaly běžné otázky a pak už jsem měla masku na obličeji a říkala jsem si tohle mě má uspat ? A jo do 5 vteřin jsem byla tuhá. Po probuzení přišel strašný šok neskutečná bolest v krku a zima. Cestu na pokoj si pamatuju jen matně. Chvilku jsem koukala jen do blba a plivala sliny, pak už jsem si brala telefon. To byla chyba příště to zaspím. Večer mi bylo strašně blbě. Druhy den ráno po snídani se mi udělalo lépe a nechtěla jsem už zvracet. To byl asi poslední den kdy jsem se zvládla najíst. Následovalo 5 dni v nemocnici, pořad jsem sestry otravovala o kapičky na bolest a led na krk. Už jsem si připadala hloupě, že po nich něco pořad chci, a oni se taky netvářili dvakrát mile. No zhruba od 4 dne mě přestalo bolet v krku (ale zlata bolest v krku) začala mi bolest vystřelovat do uší. A to je teprve peklo na zemi, na každé polknutí se musím psychicky připravit. Malou porci jídla jím hodinu a vypadám u toho, že každou chvíli umřu. 5. Den jsem jela domů - konečně - a doma teprve začaly ty správné bolesti, přesto že poctivě ležím a leduju i doma jak zmrzlinou, tak ledem na krk, bolesti mi stále vystřelují do uší (kapicky už nezabírají) a já mám pocit že mi exploduje hlava. Hlavně v noci. No jedno plus to má, na jídlo nemám ani pomyšlení, takže mám konečně své vysněné ploché břicho. 😀. Moje prozatímní rada: PIJTE - i když to neskutečné bolí, bude se to opravdu líp hojit a bude to míň bolet a LEDUJTE - nikdo se nechce vrátit zpátky do nemocnice s krvácením. Ještě se ozvu jak pokračuju. Zatím ☺️

Díky za podrobný popis. Můžu se zeptat, zda se pred operaci bere i nějaké projiímadlo, aby se člověk vyprázdnil?

Souhlasím s Vámi. Já byla na tonsilektomii už před téměř 4 měsíci a stále to není ono. Stále se mi špatně polyká. Naštěstí mluvení se zlepšilo "už" po 2 měsících od operace - normlální mluvení až po cca 3 měsících. Chutě mám pořád rozházené, ale pomalu se to zlepšuje. Když si vzpomenu na operaci, tak to bylo popravdě to nejhorší, co mě za život potkalo. V den operace nesnesitelná bolest, nemožnost polknout ani vlastní sliny, nemožnost mluvit. Pít jsem mohla asi až od 4 dne a jíst cca od 7 dne - samozřejmě kašovitou stravu. Tím myslím, že půlka dětské přesnídávky za den pro mě bylo maximum. V Českých Budějovicích byla většina sestřiček příjemných a snažily se pomoct. Bohužel když má pacient doktora, který na všechny obtíže odpoví, že je to normální, že to k operaci patří, tak je to docela problém. Neměřili teplotu ani tlak, takže se pan doktor ani nedozvěděl, že mám velký zánět. Každý den se pouze podíval do krku a řekl že je to dobrý. po 2 dnech, kdy jsem nic nepila mi konečně dali kapačku na zavodnění. O víkendu - 5. den po operaci byla v nemocnici jiná paní doktorka, která se o pacienty zajímala. Když jsem se dozvěděla, že jsem opět zvracela, tak mi ihned nabrala krev a nasadila nitrožilní antibiotika. Měla jsem v té době CRP 183,5 - již při 40 se dávají antibiotika. Paní doktorka naštěstí přišla dřív než bylo pozdě a než zánět nezvratně napadl okolní orgány. V ten den se mi podstatně ulevilo. Mohla jsem začít více pít a i trošku to jídlo (pár lžiček za den). Domů mě pak paní doktorka ani nechtěla pustit (kvůli vysokému CRP), ale nakonec pustila s dalšími antibiotiky. Léčení doma další 3 týdny. První dva týdny bolesti i přes kapky, ale poslední týden už to bylo lepší. Akorát nepředstavitelná únava..Takže nástup do práce byl docela náročný. Tímto chci jen říct, že ne každý má bezproblomový průběh operace a pooperační rekonvalescence může probíhat opravdu dlouho - opravdu si nemyslím, že tu jsou nějaké "fňukny".

Ahoj, já jsem byla na operaci v polovině listopadu 2018 v Brně u svaté Anny. Operace v pohodě, hojilo se to pěkně, nějaké huhňání, bolení, s tím jsem počítala.. co je horší, tak od té operace nemůžu pořádně dopolknout, jakoby mě něco v krku vadilo a nemohla to polknout. pocit mám celodenní, v lednu jsem s tím byla znovu na ORL, tam mi řekli, že moje tělo se s tím, že mu ubyly krční mandle vyrovnalo tak, že zbytněly jazykové mandle.. o těch jsem v životě neslyšela! nicméně to je důvod, proč mám v krku ten pocit, který mám.. narostl mi kořen jazyka a vadí mi v krku, otírá se mi o hrdlo, dráždí mě to na zvracení a dělá potíže u dýchání.. ptala jsem se na řešení a prý, že dáme tělu chvilku čas, tak dva měsíce, jestli se s tím nesmíří a když ne, zváží se zmenšení jazykových mandlí opět v narkoze.. zítra jdu na ORL, protože už to nemůžu vydržet, zhoršuje se to a jsem opravdu zvědavá, co se mnou vymyslí. o jazykových mandlích jsem v životě neslyšela :-/ neměl někdo stejný problém??

Ahoj, jak dlouho jsi byla v nemocnici?

Dobrý den mohu se zeptat jak to dopadlo ?

Uz nikdy. Jeto masakr. Jsem 8 den pooperaci a vse co je hustejsi nez voda drazdi a okamzite boli cely krk, usi, zuby, hlava. Leky zabiraji velice malo. Jeto doslova zoufalost. Denne jim tak 4 lzice pudingu a hotovo. Vnoci to je ovsem jiny level a to az agonicke stavy bolesti.. Byt vami hodne zvazuji zento zakrok.

Dobrý den, v pátek mi odstranili krční i nosní mandle, nosní jsou v pohodě ani nevím, že je brali ale ty krční jsou děs. V pondělí mě poslali domu s tím, ze musím hodně kloktat a dali mi kapky a sprej do nosu, nic jiného. Dneska je to 4 den po operaci a na pravé straně v krku mám problém i polknout snažím se pít ale bolí to a výstřeluje mi to do ucha. Vždycky je to nejhorší ráno a nebo během noci, když musím pít, leduji jak mohu. S jídlem to jde strašně pomalu po dvou, třech soustech to musím zapít.

V pondělí jsem byla ráno na vyndání mandlí v CA. Druhý den ráno jsem byla propuštěna domů. Největší bolest jsem měla zatím včera, žiletky i při polykání vody,v zoufalství jsem vypila Aulin , který zabral. Dnes je to lepší,ale obávám se, že klidně může dojít ke zhoršení,podle toho,co jsem četla, i co říkal můj lékař. Zitra jdu na kontrolu,tak se raději ještě zeptám. Zde je pár rad pro lepší průběh: operace po úplňku,idealne ne v CA,bez jakéhokoliv nachlazeni,co nejdříve a co nejvice pít,pokud možno i jist,nekoupat se,nesprchovat,pokud nutno,jen vlažná voda, žádné prudké pohyby, předklánění, zvedání těžkých věcí. Zkrátka se vám nesmí zvednout tlak,jinak hrozí krvácení.Pokud možno nekaslat,nekychat.Kloktat šalvěj,hermanek,tantum nebo preoxid.Zde se doporučení liší a záleží,co komu vyjovuje nebo doporučí lékař. Já kloktam heřmánek,tantum stříkam 4*denně, piji řapík a vodu, jím dyňovou,porkovou polevku bez soli, ochucený tvaroh,pudink. Pokud máte hodně hlenu, mléčné výrobky vynechte.Nesmite sníst nic,co vám zvedne tlak!Hodne leduji, několikrát denně a alespoň 2x v noci. Spím v sedě s podloženou hlavou,ne v záklonu, spíš lehonky předklon,jinak se dusim, vždy když se vzbudim,piji. Mám velký otok, který se ale už zmenšuje, a občas teplotu, spíš k večeru. I to k tomu patří. Tahle operace není sranda,i když trvá třeba jen půl hodiny. Čím starší jedinec, tím horší průběh. Smiřte se s tím, že to prostě bolí, hodně a nepříjemně,bolest se vrací i když se zdá, že je na ústupu. Každý to snáší jinak, má jinak velké mandle, různá infekční ložiska.. pokud na to musíte jít, můžu doporučit výše zmíněné a doufat, že zrovna vy budete mít ten hladší průběh. Vic s tím podle mě nezmůžete... Tak přeji hodně štěstí,kdo se tomu nevyhne,a kdo má opravdu velký strach,zkuste homeopatika. Je to na delší dobu,ale účinek se dostaví.

Ještě přidám zkušenost po 12 dnech od operace. Jak jsem psala výše,operace proběhla v pondělí, velkého bolesti byly ve středu a pak o víkendu. Od toho 7. dne se to začalo trochu zlepšovat,od 10. dne výrazněji. V pátek po operaci jsem byla na kontrole a lékař mi předepsal Pambu - lék proti krvácení. Kdo má z krvácení strach, doporučuji si to nechat napsat. Jinak v noci je to občas ještě bolestivější a ráno též,ale už začínám víceméně normálně jíst a léky na bolest beru jen v noci, když nemůžu spát.Po 14 dnech nastupuji zpět do práce. Ale těch 14 dní to chce opravdu klidový režim.

Doporučuji vyzkoušet Wobenzym, se kterým mám výborné zkušenosti i u tohoto problému.

Dobrý den jsem 10 dní doma po operaci krčních mandli. A začalo mi to krvácet je to normální nebo bych měla zajít k lékaři? Děkuji za odpověď

Jak vám je?

Ahoj, taky bych se ráda podělila o mou zkušenost protože jediné co jsem v nemocnici dělala bylo čtení těchto článků :-DD. Jsem asi 4 mesíce po operaci krčních mandlí. Nidky jsem neměla angínu za celý můj život a teď najednou za PŮL ROKU asi 5-6 angín ale i tak jsem pořád nechtěla na operaci kvůli absence atd. Nakonec to dopadlo tak, že jsem skončila asi 3x na pohotovosti pořád jsem brala nějaké antibiotika. Jeden večer jsem volala s kamarádkou a něco mi teklo do krku tak jsem na ni ze srandy vyplázla jazyk s tím, že to budou hleny...Kéžby, moje pusa byla PLNÁ krve. Okamžitě jsem jela do nemocnice kde to ovšem přestalo a řekli mi, že tam mám pouze stopy krve (ještě abych je tam neměla). Řekli mi, že tam budu na jednu noc raději, hahah z jedné noci bylo 11dní ráno jsem opět začala krvácet a nikdo nevěděl z čeho. Na kontrole se zjistilo, že mi krvácí mandle tudíž jsem jela hned na sál..Po operaci jsem byla totálně zahleněná, nemohla absolutně mluvit,s jídlem jsem se rozloučila na 11 dní a denně jsem byla schopna vypít max 3 malé skleničky vody a jediné co jsem byla ochotna polknout bylo 5x denně silné analgetika. Každým dnem se bolest stupňovala, 3 den jsem omdlela protože mi nedávali žádné infuze i když věděli, že nic nejím. 5 den jsem v noci začala krvácet. Do té rány mi píchli asi 3x injekci (BOLEST JAK BLÁZEN) a potom mi to pálili takovou žhavou pinzetou..2 hodiny jsem se tam klepala..V noci jsem skoro vůbec nespala protože když jsem se probudila tak to bolelo 10x víc a taky jsem se strašně bála dalšího krvácení..Za celý pobyt v nemocnici jsem zhubla 7kg...Nikomu nepřeju to co jsem si tam zažila opravdu nikomu. Ovšem teď jsem prozatím zdravá takže to za to asi stálo.

Ahoj všem, já jsem objednaná nástup 2.11,sice nechápu proč o den dříve?? Předtím budu volat, esi vůbec operace proběhne, když je covid 😔 ani tak jsem ne trpěla na angíny, i když letos a vloni, jsem jednu měla, pokaždé to na mě prsknul malej, který vše chytne ve školce. Mandle mám velké, samou díru otejlou a tvoří se mi tam denně nechutné smradlace cepy... Jsem z toho už na mrtvici a tak můj lékař řekl, že by je vyndal.v pondělí jsem se na mandle objednávala a od té doby jak na potvoru mě mandle bolí 🙄 Nebudu lhát, bojím se neskutečně. Mám i zdravotní problémy, jsem hrozně unavená a tak doufám, že mandle vyřeší i tento problém. Pak pripisi i svoji zkušenost, tak na lepší zítřky a všem, co to postupují držím palce ať jste(jsme) brzy fit.

Zdravím Andy, tak co, pomohlo to a co únava? Vyřešila se? Mám také smrdute kameny, bolí mě levá mandle každou chvíli a únava už několik let

Vím, že je to už celkem staré vlákno, ale hodně mi pomohlo si to tu pročíst, tak i já přidám svou zkušenost. Na operaci, vůbec své první, jsem byla přesně před osmi dny. Spousta lidí říkalo, hlavně teda doktoři, samozřejmě, ať se teda nebojím, že to nebolí zas tak moc. Večer před operací jsem dostala dva dithiadeny a injekci na ředění krve, byť teda žádně léky neberu, asi pro sichr. Večer mně i mé spolupacientce sestra řekla, že se v 5:30 máme jít osprchovat. Kdybych věděla, že na sál půjdu až ve 11:30, vykašlala bych se na ní a šla mnohem později. :D Dostala jsem další dithiaden a další injekci, sestra mi pak zavázala nohy obinadlem a jelo se na sál. Operoval mě mladý pan doktor, člověk pak trochu dostane strach, páč si řekne, že ti starší mají přece víc zkušeností, ale nějak jsem to přešla. Sestra z anestezie ze mě byla chudák zoufalá, protože nemám skoro žádný žíly, nakonec řekla: “já budu mít snad víc štěstí, než rozumu!” A žílu mi fakt napíchla na první pokus. Probrala jsem se na probouzecím pokoji a furt jsem moc nevěděla, co se děje. Cejtila jsem šílenou bolest. Když mě dovezli na pokoj, dali mi kapačku na bolest a přikryli mě, znova jsem usla. Když jsem se potom probrala, potřebovala jsem strašně pít, ale ta bolest. Chtěla jsem sestřičce říct, že chci na WC, ale místo toho jsem začala zvracet šílený množství krve. :D No masakr. Nemohla jsem otevřít pusu, měla jsem pocit oteklýho jazyka a moje rty byly zdevastovaný. Ten večer jsem pakticky nic nenaspala, ta bolest a hlavně šílenej kašel, mě neustále budily. Druhej den ráno už mě nutili jíst, dostávala jsem po celou dobu hospitalizace algifen, kterej mi přišel, že ze začátku vůbec nepomáhal. Měla jsem šíleně moc hlenů a nešlo mi je dostávat ven jinak, než takovým polo zvarecním. S jídlem to byla bída, nesnědla jsem prakticky nic. 2. Pooperační den byl úplně stejný, žádný spánek, žádné jídlo, trochu vody a nesnesitelná bolest. Tak to šlo zhruba až do noci před propuštěním. Tu noc jsem se konečne docela vyspala, bez větších bolestí. Kanylu mi vyndali 2. Den po operaci a já hrdinka jsem nechtěla lékyna bolest, takže jsem byla akorát na tom algifenu. V den propuštění jsem poměrně dobře mluvila, ráno jsem si vzala ještě algifen a frčela nadšeně domů. Doma to s jídlem bylo furt to samý, nesnědla jsem nic, první dny doma jsem jedla jen termixy a pribináčky. Pak jsem zjistila, źe se mi fakt dobře jí zmrzlina. Dnes jsem 8. Den po operaci, jím furt jen zmrzlinu, ale už od 7. Dne jsem bez leků na bolest. Ty počáteční bolesti jsou strašný, bolí vás celá hlava, ten 5. Pooperační den jsem cejtila jen takové pálení v oblasti těch patrových oblouků. Teď se ta bolest zvyšuje jen pří a po kloktání heřmánkovýho čaje. Lepší se to fakt každý den. V pondělí, tedy 12. pooperační den jdu na kontrolu, tak uvidím, kdy mi řeknou, že už budu moct jíst normální stravu a kousat a normálně si čistit zuby. Můj průběh jak předoperační tak pooperační byl absolutně bez problémů a fakt jsem dodržovala všechno, co se mi řeklo. :)

Ješte teda proč jsem tam vůbec šla, několik let jsem trpěla respiračními problémy a po několika letech se potvrdilo, že mám syndrom spánkové apnoe. Ten samý rok, se mi začaly dělat čepy a taky časté angíny. I když jsem v roce 2020 na ORL byla, p. dokrorka tam prej žádné čepy neviděla. Letos jsem dostala angínu a zároveň změnila praktika, moje praktická mě pak teda poslala na ORL znovu, protože se jí furt nezdálo CRP a mů zarudlý a oteklý krk. Na ORL mi teda řekla, že tam ty čepy jsou a že i kvůli té apnoi tu operaci doporučuje, poslala mě na ORL do nemocnice, kam asi posílá pacienty na operaci, ať tam můj stav posoudí ještě oni. Tak jsem šla zpět za praktickou, že jdu teda na ORL do nemocnice, kde se se mnou pak teda domluvili na operaci. Při nástupu ještě p. doktorka zjistila, že mám někde v dýchacích cestách cystu, tak se to dělalo vše zaráz, ale po tom jsem snad žádný následky nepociťovala. :D

Dobry, tak sem procetl castecne komentare.. a prinasim muj zážitek.. Je mi 37 let a většinu života žijí v UK ( sorry za gramatiku). S Mandlemi sem problém nemel nikdy do loňska. Dnes jsem 3 den po operaci, která proběhla tu.v UK . V pondělí ráno nástup do nemocnice, ve 12:40 operace a v 18:50 na ceste domu. Bylo mi zdeleno ze operace byla komplikovaná ( infikované obě mandle) ale i přes to jsou venku. Po operaci sem dostal 3 prášky na bolest. A asi po 3 hodinách sandwich s vajíčkem s majonezou. Bylo mi zdeleno když to sním mohu domu, když ne zůstávám do rána. Mám neschopenku na 2 týdny ( údajně přijde poštou) ,Nebude probíhat žádná kontrola po operaci. A prášky na bolest už je na vás. Též sem kuřák, ale poslední cigeretu jsem měl 2 dny před operaci a do teď sem si nezapalil. Zatím to pokrývám nikotynovymi tabletky. Tady to je jako na pase.. žádný zmrzliny či lehká strava, na opak čím dřív jíte normálně tím se to prý rychleji hojí. Třetí den po operaci mám teda silný bolesti ale vždy to zaplacenu 2 paracetamol a dá se to vydržet. Jim vše, chleba, krupky, pastu, proste vsechno. I když minimálně ( nedá se jíst rychle a samo bolí polykání) a jen vlaznou stravu. Nic teplého/variciho. Piju jen vodu zatím. Jelikož mi bylo řečeno se vyhnout džusu atd. V puse pachuť , ale snad se to časem uklidní. Kdyby to začalo krvácet tak mám jít zpět do nemocnice. Zatím se to nestalo. Když tady čtu jak probiha operace a po operační v CZ tak to je nadstandartni pece oproti našemu NHS. Všem držím palce a ty co se na operaci chystají .. zadnej strach . Nic nevíš a po operaci už tu bolest vydržís. Není to ta největší bolest co existuje.

Dobrý den, chtěla bych nutně poradit měla jsem operaci krčních mandlí 1.7 a 6.7 mě pustili domu ale mám problém, že nedokážu nic jist furt mě bolí v krku nemám chuť a pomalu nepolknu svoje sliny. Chtěla bych vás poprosit jestli nemáte někdo s něčím takovým zkušenosti. Děkuji

Já po operaci teda na jipu byl tak nafetovany, ze jsem téměř nic necítil. Dva dny po operaci jsem šel na normální pokoj - ok. Třetí den jsem byl tak psychicky na dne z nemocnice, tak jsem podepsal reverz. Nyní jsem 7 den po zákroku a je to teda hroznej porod. Jist a pít je tak tezky a nechutný - štípe to, leze to kam nemá, krk se mi začne sám stahovat a bolest jako prase. Naštěstí teda žádné krvácení, ale hojí se mi to pomalu. Nejhorší na tom je to, ze jsem nedostal žádné prášky na bolest ani na spaní. Teda dostal - novalgin, to ale není prášek pro mě -_- Dokonce mě neuspal ani prášek před operaci 😅 takže bez těch prášku je to hrozny. Nejlepší je ledovat a čekat na zázrak. Doufám, ze druhy týden už bude lepší. Toto byla nejhorší bolest, co jsem zažil - a to trpím často na migreny, zlomeniny všeho, zuby neustále... takže všem klobouk dolu, co do tohohle jdou dobrovolně :-)