V poslední době zaznamenávají lékaři u nás i ve světě stále častější výskyt zpožděné spánkové fáze. Ponocování se týká nejen dospělých, ale v současnosti také dětí a mladistvých.
Určitá míra zapomínání a zmatenosti přicházející s věkem je ve většině případů normální. Zvláště pokud máte hodně starostí a musíte zařídit a postarat se o spoustu věcí, běžně se může stát, že na něcu úplně zapomenete. Roztržitost zkrátka ke stárnutí patří.
Pokud se ale zmatenost a zapomínání objeví náhle, nebo začne dosahovat závažnějších rozměrů, bývá většinou příznakem nějakého závažnějšího onemocnění, které je třeba začít co nejdříve řešit. Nejběžnější příčiny zapomínání a zmatenosti se pokusí objasnit následující schéma.
Vznikla zmatenost a zapomnětlivost během posledních několika hodin?
Ano | odpovědět znovuUhodil(a) jste se v uplynulých několika týdnech do hlavy?
Ano | odpovědět znovu
Ihned zavolejte lékaře. Úder do hlavy může vyvolat funkční poruchu mozku nejčastěji se projevující krátkodobou ztrátou vědomí, zvracením a někdy poruchou paměti. Většinou si člověk nepamatuje, jak se mu úraz stal, dobu několika minut po úraze, ale někdy je výpadek paměti také zpětný, a člověk si nepamatuje události, které předcházely úrazu až půl hodiny dopředu. Je to proto, že paměť se v mozku určitým způsobem ukládá a definitivní zapsání informace trvá právě kolem půl hodiny.
Porucha paměti je nejčastěji způsobena otřesem mozku (komoce), kdy se otřesem na krátkou dobu ztratí elektrická aktivita buněk v mozkové kůře a probíhající procesy se zastaví, takže se právě ukládané informace ztratí.
Závažnější variatnou narušení mozkových funkcí je zhmoždění mozku (kontuze), kdy se náhlým pohybem mozek doslova "otluče" o vnitřek lebky. Tím se mozek poškodí nejen funkčně, ale i mechanicky, následkem může být drobné krvácení do mozkové tkáně, ale i prasknutí větších cév a následný vznik sraženiny (hematomu), která může mozkovou tkáň utlačovat a způsobovat rozličné poruchy. Typické pro tento úraz je krátkodobá ztráta vědomí bezprostředně po úraze, pak se postižený probere a za pár hodin vlivem rostoucího hematomu opět upadne do bezvědomí, tentokrát hlubšího. Doba mezi oběma bezvědomími se nazývá lucidní interval.
Poruchy paměti však nemusí vznikat jen po úraze. Lidem trpícím vysokým krevním tlakem a aterosklerózou mozkových tepen může prasknout nějaká céva v mozku třeba i jen při mírné zátěži nebo dokonce v klidu, ale klinický obraz bude stejný jako po úrazovém poškození.
Lékař Vás vyslechne, vyptá se na anamnézu a pravděpodobně Vás pošle na CT vyšetření, které dokáže případné poškození mozku odhalit. Dále se podrobíte neurologickému vyšetření. Pokud se diagnóza potvrdí, budete do nemocnice přijat(a) a pravděpodobně bude nutná operace, která odstraní vzniklý hematom, aby přestal utlačovat mozek.
