Odborníci v oblasti výživy často pracují s termíny „zdravá výživa“, „správná výživa“, příp. „vyvážená a pestrá strava“. Laik však často neví, co si pod těmito pojmy má vlastně představit. Pokusme se tedy tyto termíny blíže vyjasnit a podívat se na naší výživu z úhlu současných znalostí o výživě a složení potravin.
K fyzickým změnám typickým pro stárnutí patří změna poměru aktivní hmoty (klesá množství svalů, hmota kostry i orgánů) a tuku (stoupá jeho procento, až o 25 %). Mění se činnost kardiovaskulárního systému (klesá pružnost cév), klesá činnost ledvin i množství celkové tělesné vody. Mění se schopnost trávicího traktu zpracovávat potravu a vylučovat zplodiny, klesá funkce smyslových orgánů, a díky tomu všemu i motivace a chuť k jídlu a pití. Dalším významným problémem ve stáří může být porucha schopnosti udržet moč (někdy i stolici) a s tím spojené obavy inkontinentních stárnoucích z příjmu jídla a pití.
Mezi psychologickými změnami dominuje věkem podmíněná změna žebříčku hodnot a změna sebehodnocení v souvislosti s odchodem z pracovního procesu nebo s odchodem dětí z rodiny. U stárnoucích lidí někdy nastávají i změny postojů ke společnosti a ostatním lidem, spojené s širokým spektrem reakcí na okolí. Pocit ztráty prestiže a postavení může u někoho vést k negativním pocitům křivdy, nespravedlnosti až nenávisti, zatímco druzí mění svoji osobnost trénováním trpělivosti, pokory a vytrvalosti. Část stárnoucí populace propadá tak zvané involuční depresi, je pasivní a izoluje se, zatímco druhá část seniorů zvyšuje tréninkem paměti, učením i rehabilitací své fyzické a psychické schopnosti, a snaží se tak nepodlehnout přirozeným změnám, které provázejí stárnutí.
„Část stárnoucí populace propadá tzv. involuční depresi – je pasivní a izoluje se. Druhá část seniorů naopak tréninkem paměti, učením i rehabilitací zvyšuje své fyzické a psychické schopnosti, a snaží se tak nepodlehnout přirozeným změnám. Ačkoli se díky stárnutí mění rychlost reakcí, schopnost regenerace, paměť i hormonální produkce, správnými režimovými opatřeními, včetně dodržování pitného režimu, lze průběh změn provázejících stárnutí brzdit,“ povzbuzuje internistka a systemická terapeutka MUDr. Kateřina Cajthamlová.
Sociální změny ve stáří významně ovlivňuje soběstačnost seniorů, ke které přispívá jednak po předcích zděděná genetika, jednak celoživotní trénink nezávislosti a přebírání odpovědnosti za vlastní osud. Ačkoli se díky stárnutí zpomalují reakce, snižuje hormonální produkce, zhoršuje schopnost regenerace i paměť, průběh změn provázejících stárnutí lze správnými režimovými opatřeními brzdit.
Zdravý životní styl seniorů
Kromě správného stravování a dostatečného prostoru pro spánek a regeneraci je velice podstatnou složkou zdravého životního stylu seniorů také péče o přiměřené zavodnění těla, tedy pitný režim. Vzhledem k tomu, že voda tvoří hlavní prostředí pro většinu chemických reakcí v organizmu a zároveň médium pro odstranění rozpustných i nerozpustných zplodin metabolizmu, je zejména ve vyšším věku nutné dostatečně pít. Množství a složení tekutin se řídí tělesnou konstitucí seniora, jeho krevním tlakem i funkcí ledvin a mělo by být konzultováno s ošetřujícím lékařem.
Pravidelný a vhodný pitný režim může seniorům významně zlepšit chuť k jídlu, tělesnou teplotu, odolnost k zátěži, regeneraci, funkci imunitního systému i paměť a udržet ve správném rozmezí hladiny léků, které starší lidé z důvodů nemoci užívají. Je účinnou součástí prevence nemocí typických pro stáří jako osteoporózy, vysokého krevního tlaku, ledvinných a trávicích chorob, poruch koncentrace, paměti nebo změn nálady, a tím i předčasného stárnutí. Pitný režim ve vyšším věku tedy může podstatně ovlivnit nejen kvalitu, ale také délku života.
.JPG)
PhDr. Tamara Starnovská, odborná konzultantka systémů nutriční péče v oblasti sociální a komunitní péče, k tomu dodává:
„nejvhodnější nejen pro seniory je čistá voda v kombinaci s minerálkami a ovocnými nebo bylinnými čaji (s přihlédnutím na účinek jednotlivých bylinek), doplněná přírodními ovocnými šťávami a ředěnými 100% džusy. Důležité je pravidelné popíjení nápojů v průběhu celého dne – optimálně léky zapít vždy nejméně 2 dcl vody nebo minerálky, před jídlem vypít nejméně 2 dcl a v průběhu každého jídla nejméně 3 dcl. Denní příjem tekutin by se měl pohybovat okolo 2 l (zhruba 35 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti).“
Velmi kvalitním zdrojem tekutin pro každodenní pitný režim jsou přírodní pramenité, kojenecké a minerální vody, které se vyznačují původní čistotou – do jejich přirozeného složení není nijak zasahováno, nesmí se používat chemické úpravy, nedezinfikují se.
