Klasická léčba (chirurgická operace, ozařování, chemoterapie)

Paní Michalo, moc děkuji. Chci Vám jen sdělit, že bratr se obrátil na léčitele, který za ním dojíždí domů. Jinak do 19.9. 2011 se má rozhodnout zda začne s ozařováním.

Dobrý den, paní Stanislavo. 10.9. to byl přesně rok, co můj tatínek zemřel. Měl také glioblastom IV, neoperovatelný. Byl pouze ozařován a pak využíval 1 sérii Temodalu. Vydržel od března 09 do září 2010. Když onemocněl, bylo mu 63 let. Z mého hlediska radioterapie opravdu moc nepomohla. Podle MRI se sice původní ložisko zmenšilo, ale začalo se šířit úplně jiným směrem. Pokud se týká Temodalu - onkoložka nám přímo řekla, že tátův nádor na něj nereaguje a je celkem jedno, zda jej bere nebo ne. Tím jsme s léčbou skončili a už jsme ani nedocházeli na kontroly na onkologii nebo neurochirurgii. Užíval jen vysoké dávky kortikoidů a později jsme píchali inzulín. Táta se měnil před očima. Úplně ležícím se stal v prosinci 2009, do té doby jsme ho dostali alespoň na pojízdné WC. Na jaře oslepl a téměř ohluchnul. Tatínek byl až do konce doma a zemřel ve své ložnici. Bohužel jsou osudy skoro všech stejně smutné ... Na léčitele bych si dala dobrý pozor - táta také užíval javorový sirup se sodou, není moc, co zkazit. Ale spíš jde o to, aby jeho situaci někdo nezneužil a vydělal si na něm. Ne všichni jsou seriozní.... Držím palce, aby jste třeba i Vy mohla psát nějaké optimistické zprávy. Dája

Dobrý večer paní Dájo, moc děkuji za Vaši zprávu kterou jste mně napsala. Jste první člověk, který mně řekl, jak bude nemoc probíhat. Bratr též bere kortikoidy, Jak píšete Váš tatínek se velmi dlouho trápil, z toho mám obrovský strach, aby bratr moc netrpěl. My máme ještě oba rodiče, kteří to moc těžko nesou. Léčbu s bratrem na onkologii též ukončili, ale on ještě normálně myslí a chodí. Strašně zhubnul, hllavně mu ubývá svalová hmota. Obdivuji Vás,že jste měli tatínka v domácím léčení. Bratr je vdovec a já bych to nedokázala se o něj takhle starat.Já vím, že mu léčitel nepomůže, ale když tomu věří nechci ho z toho zrazovat. Budu Vás informovat, jak se bude nemoc vyvíjet. Moc děkuji.

dobrý den Dájo a všichni co trpíte za svoje milované.Mám taky hroznou bolest,můj tatínek 21.8.uklouzl ve vaně,spadl a rozbil si hlavu.Po té mu zjistili nádor v hlavě,který se táhne do malého mozečku,kde prorůstá.Nemá žádnou léčbu,neví si rady.Včera přestal mluvit,nemůže na jednu nohu a ruku.Včera odpoledne nám spadl do bezvědomí a odvezli ho do špitálu.Probral se a chce jít domů.Pořád mu říkáme,že se to spraví,protože o nádoru neví.Nikdy nebyl nemocen ani v nemocnici a to má 68roků.Moc nás to všechny bolí a chceme si ho vzít hned jak to půjde .Nikdy jsem tohle nezažila a nevím,jak se s tím dá srovnat.Je hrozné se před ním přemáhat,abych neplakala,ale to nemůžu,ublížilo by mu to.Přeji všem,ať se uzdraví a mají se rádi.Život je moc krátkej na to,abychom si ho kazili nanávistí a hádkami.Zdraví Lenka

Dobrý den, poznate niekto kliniku http://www.burzynskiclinic.com/

Ahoj všetci, v priebehu posledných dvoch dni som si precitala všetky vaše príbehy, fakt sú veľmi podobne a takmer všetky spája beznadej bolesť a zúfalstvo. Aj ja som si prežila všetky tieto negatívne pocity na začiatku našej cesty ale trvalo to len krátko, asi jeden týždeň. Môj priatel bol zdravý človek ktory práve prestával fajčiť a posledné dva roky žil veľmi zdravo len na zelenine a športoval. Cestou na dovolenku začiatkom júla dostal svoj prvý a zatiaľ chvalabohu jediný epi zachvat. Samozrejme čo iné - bol to glioblastom. Stalo sa to v Maďarsku ale vybavení liekmi sem sa rozhodli pokračovať az do Zadaru kde sme strávili len týždeň oproti plánovaným dvom. Pokladli sme to za dôležité, priatel vedel všetko o svojom stave od začiatku aj prognózu. Cely čas sme o tom hovorili občas aj vtipkovali. Oddychnuti sme sa vrátili na Slovensko a začal sa kolotoč vyšetrení. Operovali ho v Ba na Kramároch 26. Júla. Operacia bola uspesna nakolko po nej nemá žiadne nasledky. Ale odoperovali len cast, nador rastol velmi infiltraivne do mozgoveho tkaniva. Ale mal sa dobre, behal po schodoch na sieste poschodie s turbanom na hlave ze som za nim nestacila. Sestricky boli z neho nešťastne nikdy nevedeli kde sa nachádza. Samozrejme že som začala zhanat informácie na internete. Po dňoch a týždňoch zhanania informácii padlo rozhodnutie. Som lekárka a priatel to celkom nechal na mňa. Želal si len aby som ho neobmedzovala v jeho doterajšom živote chcel pracovať a naďalej študovať. Rozhodli sme sa pre leicbu víta inom B17, vyšetrenie homocysteinu u dr. Erbena a jeho aktívne znižovanie vitaminmi skupiny B. Zároveň doplnková terapia ako Aloe, Glukagon, Colostrum, vysoké dávky vitaminu C, wobenzym, Probalance mineraly pre úpravu ph proti prekysleniu organizmu, Lactobacily. Strava je prísne vegetarianska, ani mlieko či vajcia, žiaden cukor, alkohol ani priemyselne vyrábané potraviny, vždy len všetko pripravené zo surovín, zeleninove stavy. Dobrá nálada, pohyb láska. Priatel nastúpil do práce dva týždne po operácii. Bohužiaľ jeho zamestnávateľ neakceptoval jeho vôľu pasovat sa s chorobou a navrhol mu odchod za slušných podmienok. Priatel súhlasil aspoň má tak čas na seba a svoju liečbu za menej steesovych podmienok. chodieva na creven sprchy a berie aj Liv 52 na pecen. Teraz je na národné ale hľadá si novú pra u perspektívne do budúcnosti. Áno rozumeli ste dobre ... Do budúcnosti. Zatiaľ sa má vynikajúco. Je plny sily a poptimizmu. Samozrejme že vie čo ho moze čakať a preto zariadil určite veci aby jeho deti nemali problém dostudovat a pod. Ale žije naplno, soferuje do Prahy bez problemoV, najbližšie sa chystá autom navštíviť sestru v Berlíne a potom mňa vo Švédsku kde pracujem. Všetky detaily konzultujeme denne cez Skype, povie mi či mal teplotu alebo ako sa cíti, B17 berie zatiaľ v injekcnej forme a ak je sám tak si to vie aj podať cez ak ale bez pomocí. Ja nedokážem akceptovať fakt že by sme sa mali zmieriť z neutesnou perspektivou klasickej liečby ktorá ako vidím zatiaľ viac škodí ako pomaha. Môj partner neberie žiadne klasické lieky so všetkým skončil po odchode z nemocnice. V októbri sa chystame na prvé MR po operácii. Dám vedieť ako to dopadlo. A ako sa rozhodneme ďalej postupovat v prípade negatívneho výsledku. Držím palce Michale a Andrejovi a všetkým čo majú odvahu vyskúšať nie o nové. Myslím na všetkých čo stratili v tomto boji svojich blízkych veľa lásky posielam hlavne Meduze, ked som si precitala o vašom synovi bola som pri vás. Dúfam že tento príspevok vniesol trocha optimizmu do vašich duši.

Dobrý den paní Henreito, s velikým zájmem jsem si přečetla Váš příspěvek a moc držím palce ať aspoň ve Vašem případě vše dobře dopadne a alternativní léčba má úspěch!!!!!!!!! Ještě se zeptám měl glioblastom IV.? Moc děkuji za Vaši odpověď.

Áno je to IV. aj podľa histologie aj podľa predoperacneho MR

Paní Henrieto, děkuji za odpověď a držím moc moc palce. Byla bych moc ráda, kdybyste nás občas na těchto stránkách informovala, jak se situace Vašeho přítele vyvíjí. Můj bratr dostal v pátek těžký epileptický záchvat a nesmí chodit jsme zoufalí. Moc to bolí.

AHOJ VSEM!HENRIETO DIKY ZA PEKNE PSANI,JE TO PRIJEMNE CIST VASE RADKY.NASE MAMKA JE NA VOZICKU,STALE NA LEVOU STRANU NEPOHYBLIVA,ALE MYSL JE DOBRA.MAME JI DOMA A JE TO FAKT DOST NAROCNY.ZITRA MAME NAVSTEVU U LECITELE,TAK JSEM ZVEDAVA CO S NI UDELA,MAME SI PRIVEZT 3 LITROVE TMAVE LAHVE.PAK DAM VEDET.MEJTE SE HEZKY.

AHOJ VSEM!HENRIETO DIKY ZA PEKNE PSANI,JE TO PRIJEMNE CIST VASE RADKY.NASE MAMKA JE NA VOZICKU,STALE NA LEVOU STRANU NEPOHYBLIVA,ALE MYSL JE DOBRA.MAME JI DOMA A JE TO FAKT DOST NAROCNY.ZITRA MAME NAVSTEVU U LECITELE,TAK JSEM ZVEDAVA CO S NI UDELA,MAME SI PRIVEZT 3 LITROVE TMAVE LAHVE.PAK DAM VEDET.MEJTE SE HEZKY.

Ahojte "bojovníci"Tak som sa rozhodol, že sa po čase zasa ozvem. Niežeby som sem nechodil, ale nechcem Vám do toho moc zasahovať, keď na tom nie som tak zle ako Vy. Nedávno som podstúpil MRI a výsledky ma dosť prekvapili...Z tých 6 nádorov sa zväčšil zasa iba jeden. To je taký vytrvalec a odkedy ho zistili je väčší už o 2 cm. čo ma ale dosť prekvapilo je, že tam mám známky po čerstvom zakrvácaní v dôsledku čoho mi odporučili neurochirurgické konzílium. Otázka na Vás je, či by som sa mal z toho znepokojovať. V prípade, že by sa rozhodli v tej veci konať, čo to obnáša, aká je rekonvalescencia a podobne. Práve som nastúpil do 5. ročníka a dlhšiu pauzu si nemôžem dovoliť, červený diplom mám na dosah. Najbližšiu onko kontrolu mám naplánovanú za mesiac, pričom ak mi onkológ to konzílium odporučí, čakacia lehota je cca 3 mesiace. Tak teraz neviem či je to také akútne, alebo mám pokojne čakať. Máte s tým nejaké skúsenosti? Ďakujem a pekný zvyšok dňa.

Ahoj vsetkym, kedze kazdy den surfujem po nete, povedala som si ze obcas napisem nieco nove co som sa docitala o alternativnom sposobe liecenia rakoviny. Dnes som citala clanok jednej damy - vedkyne z Anglicka ktora ochorela na rakovinu prsnika. Jej manzele - tiez badatel bol v topm case pracovne v Cine a priniesol jej domov aj nejake cinske bylinky. Zasmiala sa a trochu sa bavili o cinanoch a ich chorobach. Manzel jej povedal ze by to mohlo zabrat pretoze v Cine zeny trpia rakovinou prsnika len zriedkakedy. To ju zaujalo a mnoho dni o tom premyslala. V rozhovoroch o strave cinanov vsak prisli na jedne dolezity rozdiel oproti europanom. CINANIA NEPIJU MLIEKO ANI NEJEDIA MLIECNE VYROBKY. Boli popisane studie o vplyve mlieka na vznik leukemie a lymfomov. Moj priatel trpiaci na glioblastom gr IV a ktory je po operacii v ramci zmeny stravovania okrem ineho nepije mlieko ani neje mliecne vyrobky. Vlastne mlieko nepije väcsina obyvatelov tohto sveta. Su nanho alergicki a netoleruju laktozu. Okrem toho je takmer vylucne vegetariansku surovu stravu. Ivan ije iba cistu vodu a zeleny caj. Samozrejme bez cukru. Pred chvilkou som mu volala, ma sa dobre, je plny energie a stale v pohybe. Ma vo vyhlade novu pracu a tesi sa na nu. Zatial iba tolko, napisem znovu po MR vysetreni ci sa nahodov netesime predcasne. Vsetkym vela odvahy praje henrieta.

Mame v rodine tiez GBM, ale netrufali sme si odmietnit klasicku liecbu. Pouzivane aj B17 a kopu dalsich doplnkov informujeme sa o Burzinsky klinik. Ale s tym mliekom, kocovne kmene medzi Cinou a oklitymo stepamo ziju takmer vylucne na mlieku, mozno nie kravskom, ale stada su rozne, ale mliko vyuzivaju

No, nevím .... v Asii je sice nízký výskyt rakoviny prsu, ale naopak velmi vysoký výskyt karcinomu jazyka a úst ( u nás asi 1%). Nic není tak černobílé. Myslím, že člověk má jíst to, co je v daném prostředí přirozené, v přiměřeném množství se zachováním správného poměru živin, vitamínů a minerálů. Ale to neberte jako výpad, spíš jako poznámku. Ze srdce Vám přeji, aby se Váš přítel uzdravil! Dája

Se zájmem jsem si přečetla nové příspěvky a všem nemocným i jejich blízkým přeji mnoho štěstí a sil k překonání tého děsivé nemoci.. začátkem září to byl rok, co jsem poprvé slyšela něco o glioblastomu. Zezačátku jsem stále doufala, jakožto i celá rodina, že taťulda bude v pořádku - bohužel to tak nebylo... Pořád to moc bolí.. ...a teď14.9. se Ti tati narodila Tvoje první vnučka - nikdy na Tebe nezapomeneme!! ŽIVOT JE NĚKDY TAK TĚŽKEJ :(..

Zdravím všechny,mám novou zprávu ohledně manželových úterních výsledků MR a PET/CT, dnes jsem mluvila s jeho onkoložkou. Na obou vyšetřeních je znatelný úbytek ložiska, na PET/CT ještě malá část svítí,ale může to být prý i způsobeno gama nožem, který manžel podstoupil koncem června. Manžel dál pokračuje v Temodalu včera začal 4.serii už navýšenou o 100 mg, celkem tedy 400 mg, dále pokračuje v B17. A další MR bude opět za 3 měsíce.

Precital som si velmi dlhu diskusiu k tejto velmi neprijemnej teme. Zial, dovolim si vas poziadat o radu. Otec ma dlhodobo diagnostikovany meningenom. Ten sa nachadza medzi tureckym sedlom a co je horsie, tlaci na zrakove nervy. Pricom o zrak na jedno oko prisiel pred 3 rokmi, v tychto dnoch zacalo tlacit aj na druhy nerv a dochadzalo k vypadkom videnia. Vzhladom na zavaznost meningenoma a prekonanie infarktu nebola operacia odporucana. Lieceny je mesiac - Fortecortinom. Ten sice na jednej strane oddialuje uplnu stratu zraku, na strane druhej zacali vaznejsie komplikacie. Otec zacal trpiet vertigom, blabota, ma niekedy problemy s orientaciou, caste mocenie a spavost. Ide o relativne rychly nastup veci, ktore predtym nemal. Na fore som nasiel par pripadov, ked nastal podobny stav. Prosim o vase poznatky a rady. Dakujem.

Zhoršenie príznakov pravdepodobne znamená, že nádor sa zväčšil a tlačí na niektoré centrá. K operácii lekári pristupujú individuálne. Keďže otec prekonal infarkt, pravdepodobne sa boja, že by operáciu neprežil a radšej ho nechajú oslepnúť, ako by im mal zomrieť na stole. Možno by stálo za to, ísť aj k inému neurochirurgovi. Najlepší sú u nás asi v BA. Ja tiež chodím k takým "expertom", ktorí iba sledujú ako sa pomaly po 3 mm zväčšuje. To asi preto, aby po zbabranej operácii mohli zasa povedať, že už to bolo veľké a lepšie sa to nedalo. No uvidíme, čo povedia o mesiac, keď tam je to čerstvé krvácanie...

Ozývam sa po čase. Pravdepodobne najväčšou príčinou bolo vyvolanie cukrovky. Dostal hyperglykemiu, mal cukornatosť 38 mmol. Bol hospilizovaný na internom odd., po 2 týždňoch sa mu cukor ustálil na cca 10-15 mmol (stále viac, ale už v rámci "normy"). Zachránilo ho aj to, že momentálne mal srdce ako tak vo forme. Počas hospitalizácie sa ukázalo, že trpí veľmi nízkymi hormónmi (napr. štítnej žľazy), čo tiež napomáhalo k jeho spavosti. Na víkend ho prepustili domov. Rozhodne to však nie je ten istý človek, čo pred mesiacom. Problémy s močením pretrvávajú, asi najväčším problémom je, že ťažko vyjadruje svoje pocity (rozmýšľam nad ... že by som rád ... ...oné...). Napriek tomu ale už nie je tak ospalý, hlas má rozhodnejší, keď s ním komunikujeme my, reaguje a hovorí. Lekári to momentálne dávajú na vrub hormónom (zničená hypofýza). Ku všetkému sa však prihlásilo boľavé hrdlo a kandidióza.

Zdravim opat vsetkych, vysledok po dnesnom MR - bez zmeny, ziadna recidiva ani ustup tumoru, priatel ma glioblastom gr IV, zatial je bez klasickej liecby, ale berie injekcne B17 plus rozne ine preparaty, zajtra pohovor s neuroonkologom, vsetci tlacia aby zacal brat chemo plus radioterapiu, uvidime ako sa rozhodne, zatial sa ma vynikajuco, akoby nebol ani chory ... vela stastia vsetkym

Este dodatok, ten tumor to je zvysok ktory sa nedal odsranit operacne, asi jedna tretina povodneho nadoru ...

Dobrý večer, všem kdo chodí na tyto stránky. Sděluji Vám, že můj milovaný bratr dne 4.10.2011 zemřel.Této hrozné nemoci podlehl po 67 dnech při plném vědomí. Nestihl žádnou léčbu ani ozařování na které měl jít v den své smrti.Zemřel ve znojemské nemocnici, kde jsou pro onkologicky nemocné pacienty hrozné podmínky. Moc to bolí , ale jsem ráda, že s námi mohl do poslední chvíle komunikovat, 2 dny před smrtí jsme u něho byli celá rodina a moc jsme se s ním nasmáli byl velice vtipný. Budeme na něj vzpomínat s velkou láskou, byl to člověk který každému vždy pomohl.

paní Stanislavo, přijměte ode mě hlubokou soustrast.

Dobrý den paní Anno, moc děkuji za projevenou soustrast pořád se s tím nemůžu smířit, že už nemám bráchu. My jsme se měli moc rádi. Zdraví Stanislva

PANI STANISLAVO,PREJI UPRIMNOU SOUSTRAST A HODNE SIL.NASE MAMKA JE TYDEN NA LDN,KDE JI POSILUJI PRAVOU STRANU TELA,ABY NEOCHABLA.ONKOLOG.LECBA BYLA ZATIM ZASTAVENA,ABY JI CHEMO NEZABYLO.MUSELI JSME JI ZALHAT A PRO CHEMO JAKO JET DO BRNA A DALI JI VITAMINY CO UZIVA MANZEL NA KLOUBY.VERI,ZE JI TO POMUZE....JE TO HRUZA...ZITRA JI PRIVEZEM DOMU A V NEDELI ZPATKY.PRO NI JE TO ZMENA A PRO NAS?UPRIMNE TEZ.NIKDY BYCH SI NEPOMYSLELA,KOLIK PSYCHICKYCH SIL STOJI STARAT SE O TAKHLE VAZNE NEMOCNEHO CLOVEKA.JE TO SMUTNA BEZMOC......

Dobrý večer paní Věro, moc děkuji za projevenou soustrast a vím o čem píšete. Můj brat se taky moc těšil domů,... Vím co prožíváte. Maminka nemá žáídné bolesti, že si ji můžete brát domů? Bratr měl silné bolesti hlavy a museli mu dávat kapačky,Ozařováním se jeho stav měl údajně dle lékařů zlepšit. Jinak jsme měli pro něj zařízený hospic, kam měl po ozařování nastoupit. Měl dostat celkem 30 dávek ozařování.Přeji Vám z celého srdce, aby maminčino a Vaše utrpení netrvalo dlouho, protože to není život. Můžu Vám říct, že jsem se vyloženě modlila, aby bratr odešel důstojným způsobem a netrpěl. Jak jsem psala jeho nemoc trvala velice krátce o to víc to bolí.Zdraví Stanislava

Posielam vsetkym link na velmi inspirujuci film o prirodzenej liecbe rakoviny, pozrite si ho vsetci co bojujete aj vy co ste uz dobojovali, nikdy neviete kedy to udrie znovu ... mne to pomaha velmi, hlavne ak vidim vysledky, tak ten link http://dokumentarni.tv/zdravi/lecba-rakoviny-zevnitr-healing-cancer-from-inside-out Drzim vsetkym palce ... odvahu

Dobrý den, vzhledem k tomu, že se nemůžu stále smířit se smrtí mého bratra, pořád řeším z čeho dostal, tak hroznou nemoc. Chci se Vás optat, zda Vaší blízcí,, kteří tuto nemoc dostali, se nějakým způsobem před tou nemocí stresovali a byli psychicky nadně.. Můj bratr byl totiž od ledna v neustálém stresu strašně se trápil z pracovních i rodinných důvodů. Byla bych ráda, kdyby mně někdo odpověděl. Ptala jsem se jeho lékařky i jsem ji důvod stresu popsala, ale ona mě nedokázala na tuto otázku odpovědět. Stanislava

Mila Stanislava, moj priatel zazil hlboky traumatizujuci zazitok z odchodu manzelky a nasledne aj z rozchudu s byvalou priatelkou, nador mozgu sa mu objavil priblizne rok po tychto udalostiach, stres pravdepodobne nebude jedinou pricinou ale jednym z vyvolavajucich faktorov, na vzniku vsak participuje viac faktorov, okrem stresu hlavne strava, hotove jedla v prasku, v kozervach, rozne omacky s mnozstvom konzervantov a taktiez zivocisne bielkoviny... malo pohybu, malo zelenininy a ovocia, nizky podiel surovej stravy ... vsetko stare zneme ale opomijane poznatky ... my sa vraciame teraz spät, ja sa venujem zdravej vyzive uz niekolko rokov ale az teraz zizkavam cenne poznatky ako sa branit rakovine, moj priatel je takmer vylucne surovu stravu, ziadne zivocisne bielkoviny, ziaden cukor ... zatial sa ma dobre, dufam ze mu to vydrzi, prajem vela sil a nezabudni ... zmena moze prist v akomkolvek case a stadiu choroby, dolezite je urobit je a nebat sa

MAMKA MA JEN OBCAS BOLESTI HLAVY ,ALE PO LEKACH SE JI ULEVUJE.JINAK JI NASTESTI NIC NEBOLI!!TAKY PORAD PREMYSLIME PROC TAHLE HRUZA ZROVNA V HLAVE??DOCELA DULEZITY FAKT PRO ME JE TEN,ZE TRI NEDELE PO VYBUCHU CERNOBYLU,JE MISTNI JZD JAKO ODMENU VYSLALO DO KYJEVA,KDY V TU DOBU NIKDO NIC NEVEDEL.VZPOMINA,ZE VSUDE JEZDILI AUTA A KROPILI SILNICE,ZADNY DETI ANI ZENY K VIDENI.....SPOUSTA JEJICH KAMARADEK UZ NA RAKOVINU ZEMRELA.A HLAVNE MAMKA CELY SVUJ ZIVOT ZILA STRESEM,ABY VSECHNO BYLO PERFEKTNI,RESILA VSE DO DUSLEDKU A DOPREDU AZ PREHNANE.A NEBO OSUD...??NEVIM...KAZDOPADNE TO NIKOMU NEPREJU,JE TO PSYCHO PRO VSECHNY A JA ZACINAM NEMIT Z NICEHO RADOST.KRASNY SLUNICKOVY VIKEND!!!!!

Dobrý den, paní Henrieto a paní Věro, děkuji Vám moc za odpovědi, jenom jste mě utvrdili, že bratrovi to vyvolal stres. Taky pořád všechno řešil, paní Henrieto taky byl vdovec, ale už 18 roků,nejvíc ho zasáhlo, že ho kvůli penězům po 13 letech vyhodila jeho přítelkyně. V práci po něm chtěli, aby si rozšířil profesní zkoušky z toho se taky nervoval, kdyby je neudělal přišel by o práci.Dále se mu rozvedla dcera, to ho taky hodně zasáhlo prostě od ledna byl pořád ve stresu. Jinak co se týče stravování můžu říct, že jedl zdravě protože pořád sportoval, hrál fotbal, lyžoval. Sport ho od malička strašně byvil. Paní Věro, Vaši mamince z celého srdce přeji, aby neměla takové bolesti, jako můj brytr protože to bylo hrozné. Paní Henrieto budu ráda, když sem budete psát příspěvky, jak se daří Vašemu příteli, na tyto stránky budu pořád chodit a se všemi soucitit. Zdraví Stanislava

Dobrý den paní Stanislavo, já musím říct - napsat, že můj taťka byl velmi usměvavý a pohodový člověk..pokud se stresoval, tak to uměl velmi dobře skrývat, protože mi nikdy nepřišlo, že by byl ve stresu.. Jestli ano, tak mi to nikdy nepřišlo.. Každý člověk má nějaké bolístky, které ho trápí a které jsou pro něho stresující... Stres je spouštěčem mnohých chorob, ale nevím zda i této, ale samozřejmě možné to je.. Však určitě mi dáte zapravdu, že všichni takto vážně nemocní i jejich blízcí jsou vystaveni velkému stresu..já jsem byla ve velikem stresu, od začátku co nám doktor sdělil tuto diagnózu..probrečela jsem nespočetně dní a nocí - a i teď po třičtvrtě roce to moc bolí.. kdo ví, čím to je.. a šílené je i to, že lidé s touto diagnózou mnohdy zemřou na něco zcela jiného než na nádor mozku... Přeji všem mnoho štěstí a zdraví!!!

Dobrý den paní Anno, moc děkuji za reakci na můj příspěvek. Ano máte pravdu, i my pozůstalí se stresujeme, mohu Vám říct, že jsem musela začít užívat antidepresiva a každému to doporučuji, protože se strašně uleví na duši, jinak bych už byla v blázinci, kdyby antidepresiva neexistovala.Zdraví Stanislava

Rad by som sa chcel so všetkými podeliť s informáciou, ktorá možno pomôže vám pri liečení vašich blízkych či vás samotných. Otecko mal pred 3 rokmi diagnostikovaný meningenom v oblasti tureckého sedla a očných nervov. Prišiel o zrak na ľavom oku. Vzhľadom k tomu, že prekonal infarkt, neurochirurgovia neodporúčali operačný zákrok. Problém však bol v relatívnom pokoji do začiatku septembra, keď začal na pár hodín strácať zrak aj na druhé oko. Na základe CT (bez kontrastnej látky, lebo otec bol alergický na jód) diagnostikovali mu opuch. Začala liečba kortikoidmi. A to bol začiatok konca. Otec za uplynulé mesiace získal hypoerglykémiu, štítna žľaza začala produkovať menej hormónov (i keď to dávali na vrub hypofýzy), mal mykózu a odchádzali mu svaly a pomaly aj reč (pričom žiadne z týchto centier v mozgu nebolo napadnuté ani opuchom ani iným tumorom). Všetko toto sme s pokorou začali liečiť. Štítna žľaza nadobúdala hormón, sledovali sme cukor, otca sme kŕmili a snažili povzbudzovať do posledného momentu. Už sa zdalo, že všetko prekonáme, kým neprišli bolesti krížov, ktoré boli spôsobené snáď s posledným sprievodným znakom kortekoidov - vredom. V hrubom čreve mu praskol vred a spôsobil hnis. Otec podstúpil operáciu a hrdinsky ju prežil. Žiaľ, svoj boj podlahol po 2 dňoch a dnes ráno nás navždy opustil. Jeho dávka Fortekortinu bola len 10 mg na deň, čo sa považuje za stredne vysokú dávku. Je ťažko uvažovať, či bola potrebná a v akej miere. V našom prípade spravila za 60 dní zo zdravého človeka trosku. Smutné sú na tom fakty, že "čakanie" na odborné vyšetrenia dostal po 2 mesiacoch od hospitalizácie, lebo neboli termíny (pričom žijeme v Bratislave...), smutné je, že každý z lekárov riešil len ten svoj problém a nikdy nič komplexne a najsmutnejšie je, že neurológovia nás vôbec neupozornili na vedľajšie následky, či v našom prípade prínos nových závažných chorôb. To, kde dochádzalo k strate zraku a umelom dodávaní hormónov s prognózou negatívnych vplyvov o 5 rokov sa skončilo smrťou. R.I.P., drahý otecko.

MILANE,PREJI VAM A CELE RODINE UPRIMNOU SOUSTRAST.MY TEZ PROZIVAME TEZKE DNY,AC JSEM VERILA,ZE JE MAMKA VELKA BOJOVNICE.TA BESTIE NAD NI VYHRAVA .DOMA UZ TO NEZVLADAME JE NA LDN,KDE SE O NI MOC HEZKY STARAJI.MA DVOJITE VIDENI,ZVRACI,APATICKA,ALE POZNA NAS.JEN TO UZ NENI ONA.JE MI SMUTNO.

Milá Věro - jmenovkyně, musíím reagovat na vaši zprávu, prožíváme stejně kruté obdob. Často pročítám tyto stránky i když jsem zde o mé mamince - 69 let - psala jen jednou, někdy v červnu. Téměř rok a půl statečně bojovala s Gliobllastomem, absolvovala operaci, ozařování, chemoterapii Temodalem, pak chemo II. linie. Též jsem jí kupovala B17, sice pouze tabletky, ale snědla jich spousty a věřím, že jí hodně pomáhaly. Byla i po operaci stále naprosto soběstačná, bydlela sama, vše zvládala, jezdila na chalupu, žila plnohodnotným životem. O hrozivé prognóze nemoci jsme jí nikdy neřekli, a ona celou dobu věřila, že se vyléčí...Bohužel ani moje drahá maminka nebyla ušetřena a ta bestie ji dohnala. Koncem srpna se její stav během pár dní rapidně zhoršil, z naprosté soběstačnosti se stala naprosto závislou na mé péči. Přestala skoro mluvit, nastala dezorientace v prostoru i čase, nezvládala hygienu, oblékání, nastala inkontinence. To vše během necelého týdne. PET potvrdil nové ložisko nádoru na novém místě - v čelním laloku a žádnou další léčbu již nám lékaři nemohou poskytnout...Starala jsem se o maminku doma necelé dva měsíce, ale stav se den ode dne zhoršoval, doma už jsme péči o ni nezvládali. S těžkým srdcem jsem se rozhodla ji umístit do soukromého Domova pro seniory, kde se o ni moc hezky starali, Ale po týdnu maminka postupně přestala jíst a pít a tak musela být koncem října převezena do nemocnice. Teď již chudinka jen leží, téměř v bezvědomí, výživu dostává pouze nitrožilně, probíhá u ní zánět plic. Při návštěvách už nás asi nevnímá, dnes už nereagovala ani na stisk ruky...Nevím, jak dlouho její zesláblé tělo vydrží takto vegetovat, srdíčko má silné a byla vždy bojovnice. Ale mám pocit, že ona už v podstatě odešla, její osobnost už tu není...Jak je to s duší člověka si netroufám hádat, nejsem věřící. Ale stav, ve kterém se teď moje maminka nachází už nemá se životem nic společného. Je hrozné dívat se na ni v tomhle stavu a být naprosto bezmocná jí pomoci. Jediné co mne tošku uklidňuje je, že vypadá klidně, snad ji nic nebolí.... Ani až naše trápení skončí, nepřestanu prosit za ostatní nemocné, aby se pro ně co nejdříve našel účinný lék ... Držím palce Vám a Vašim blízkým!

Milé Věrky, je mi moc líto, že i vy musíte prožívat toto trápení. Já jsem ani po roce a půl, co nás naše milovaná maminka opustila, nepřestala tyto stránky navštěvovat. Vždy s nadějí, že se zde dočtu, že se někomu daří nad tou bezstií vítězit. Zatím jsou zde však samé smutné příspěvky, třeba to zvládne přítel p. Henriety, a při čtení těch vašich se mi okamžitě vrátily ty hrozné pocity, které člověk prožíval, ta hrozná bezmoc. Byly to nejhorší chvíle v mém životě, není nic horšího než vidět milovaného člověka, jak vám mizí před očima a vy nemůžete dělat nic, než být s ním. Nemohu než vám popřát mnoho sil (jako již po několikáté) v těchto těžkých chvílích. Držte se, myslím na vás..

Milá MM, děkuji mnohokrát za vaši podporu v těřkých chvílích. Odchod maminky je bolestivý, nikdy na ty své milované nezapomeneme a až s jejich ztrátou se staneme opravdu dospělými...Ale i když to tolik bolí, jde o přirozený běh života. Bohužel často na těchto stránkách čteme příběhy mladých lidí, kteří glioblastomem onemocněli, a to pak jsou skutečné životní tragedie...Držím všem palce, zdraví Věrka

Pozdravujem vsetkych co navstevuju tieto stranky, dlhsie som sa neozvala ale stav mojho priatela je stabilny, nenastalo ziadne zhorsenei, stale berie B17, teraz uz v tabletovej forme, surova vegetarianska strava vratane zeleninovych stiav je bez zmeny, sem tam nejaky ten exces v podobe varenej zeleniny, inak ziadne zivocisne bielkoviny samozrejme tiez bez mlieka, ako podpornu liecbu stale berie aloe, colosturm, reishi, B-vitaminy, magnezium, zinok, c-vitamin a doplnujeme to sodou s javorovym sirupom, ako oxidant cesnak ktory ma aj protipliesnovy ucinok, zeleninove stavy podla Breussa, zatial to zabera, priatel podpisal odklad chemo a radioterapie, cakame na dalsi MR v januari, ale vsetko je v poriadku, citi sa zdravy a aj tak zije, od operacie glioblastomu gr IV uplynuli takmer styri mesiace a priznaky ako poruchy rovnovahy a poklesnute viecko vymizli, musim povedat ze sa sklanam pred jeho odvahou odmietnut terapiu a ist cestou neprebadanej metabolickej liecby .... vcera nam zlepsila naladu sprava o jednom pacientovi z nasho okolia ktory sa za pomoci B17 a pitim stiav vyliecil z rakoviny pluc, tak sa tesime na stretnutie s nim ... vsetci co potrebujete radu alebo povzbudenie napiste na [email protected]

Henrieta, rozmyslam, ci tu vobec prispiet. No, moj partner isiel na to tiez tak, odmietol klasicke chemo a radio, nal B17 a kopu inych pripravkou, drzal aj hladovku so stvami,za priklad mal nejakeho herca, meno si nespomeniem, ale ten sa vyliecil z rakoviny zaludka, hladovkou a stavami. Priatel vydtzal bez recidivy pol roka, Citil sa vyborne, ale potom opakovanie. Prepacte mi ale nemozem uz dalej o tom pisat,, drzim vam palce a zelam stastia vela

Mila Lenka N, bola by som rada ak by si sa mi ozvala priamo na moj mail, je toho velmi vela co by som sa chcela dozvediet, dakujem Henrieta

Zdravím všechny, dlouho jsem na diskuzi nepsala,ale příspěvky průběžně sleduji. U nás vlastně nic nového není nebo možná jedna zásadní věc, každopádně manžel se cítí dobře, stále chodí na částečný úvazek do práce, má za sebou 5.serii Temodalu a před sebou ještě jednu v poměrně vysoké dávce 400 mg/den, dále v prosinci ho čeká PET/CT a v lednu MR, i když původně měla být obě vyšetření až v lednu, takže by mělo nastat opět období čekání na výsledky,ale vlastně já už výsledky díky nové léčitelce vím a protože ji věřím, tak můžu být klidná, protože tam nejsou žádné nádorové buňky. Manžel přechází na novou vitamínovou léčbu od Dr.Ratha z Holandska, jsou s ní dobré výsledky a i tato léčba byla pronásledovaná a nežádoucí ze strany těch, kdo potřebují nemocné lidi. Mluvila jsem s dalším léčitelem a když jsme se zmiňovala o tom, co mi lékařka na neurochirurgii řekla o prognoze manžela po jeho druhé operaci před 2 lety, tak mi odpověděl, že měla pravdu, protože všechny lékařské statistiky a výzkumy jsou s takovým výsledkem,ale že nám opomněli říct, že existuje něco, co by moci mohlo,ale není to kalsická léčba.Čím dál asi věřím, že na světě jsou tací, kteří potřebují nemocné lidi. Je zvláštní, že někteří lékaři tak vehementně vystupují proti vitamínům,ať už B17 nebo dalším, přeci jen to, že neprošly drahými studiemi, neznamená,že by nemohly pomoct a minimálně určitě pomáhají organismu vydržet nápor chemoterapeutik, pokud se pacient rozhodne i pro klasickou léčbu.

Moc Vás všechny na této diskusi zdravím. Už jsem myslela, že na tyto stránky po smrti manžela nepůjdu, ale nedá mi to. Už je to dlouhých 17 měsíců, co nás nemoc přemohla. Je mi strašně smutno, stýská se mi a pořád to moc bolí. Skončila jsem na antidepresivech. Některé dny se mi nechce ani vylézat ven a jsem si sama sobě protivná. Jenže nakonec musím a tak to jde pořád dokola. Starám se ještě o babičku, které bylo 92 roků. 2 měsíce po mužově smrti se nám narodila vnučka Amálka. Je to takový můj lék na splíny a chmury. Je mi moc líto, že se toho muž nedočkal. Měli jsme 2 syny, tak myslím, že na holčičku by byl moc pyšný. Čtu zde příběhy nové a musím konstatovat, že si jsou zpropadeně podobné v mnoha věcech, kterými jsme prošli. Záchvaty epi zřejmě ke glioblastomu IV patří a pak i ta různá ochrnutí. Manžel měl nádor na pravé straně a ochrnul na levou ruku a částečně také nohu. Většinou to zasáhne protistranu. Prodělal 2 operace, ozařování i temodal. Kupovali jsme různé preparáty, vitamíny a jedli jsme opravdu zdravou stravu. Pořád mám takové zvláštní výčitky a pocity, jestli jsem udělala opravdu všechno, co jen šlo. Manžel byl celou dobu doma. Poslední měsíc ale upadl a už se na nohy nepostavil. Byl v LDN, kde jsme s ním byli s klukama každý den. Zemřel 1.7.2010 v den, kdy nám promoval mladší syn. Všichni buďte stateční a držte se. Kéž by se našel už konečně lék na tuto obludu a lidé by už netrpěli. Kdo to neprožil, tak nám stejně nemůže věřit, co je to za bezmoc a hrůzu. Jarka

MAM SMUTNOU ZPRAVU.VCERA NAM MAMINKA ZEMRELA.OD SOBOTY BYLA V BEZVEDOMI S HORECKAMA.JE TO SILENY A BUDE SE NAM STYSKAT.20MESICU SEM CHODIM A BUDU CHODIT DAL A TESIT SE NA ZPRAVY O PORAZENI TYHLE SVINSKY OBLUDY.VSEM CO BOJUJETE PREJI HODNE,HODNE SIL,STESTI A SPOUSTU KRASNYCH DNU.

Přeji všem dobrý den, už jsem tu dlouho nebyl. Jak pročítám, ani se mi nechce věřit. My jsme na tom s tatínkem také čím dál hůř a hůř. Nechci to přivolat, ale chtěl bych, aby se dožil a aspoň chvilku si užil mého syna až se narodí (Term.18.2). K nádoru se nám neustále vrací mrtvice, naposledy náběh na epi záchvat. Je to hrozné. Vero, vím, že je to pozdě, ale prosím přijměte upřímnou soustrast. Je mi to Vaší maminky. Bojovali jste. Všema bohužel i novým diskutujícím přeji mnoho zdraví, štěstí a lásku. Ostatní si člověk koupí.

Milá Věro, přijměte mou upřímnou soustrast... Také moje drahá maminka svůj boj prohrála.Odešla 26.11., nemohu o tom ještě psát, vše je moc čerstvé a bolavé. Bojovala statečně 20 měsíců. . Držím palce všem kdo s touhle bestií bojují, aby jejich příběhy měly dobrý konec!

Milé paní Věry, dovolte, abych Vám vyjáídřila upřimnou soustrast nad ztrátou Vašich maminek. Cítím s Vámi a pláču......

Úprimní sústrasť aj odo mňa mile pani Very, je mi to veľmi ľúto, prajem veľa síl a nech ten bolestny čas netrva veľmi dlho ...

Milé paní Věry, přijměteobě i ode mne projev upřímné soustrasti. Vězte, že vím, jak vám je. Když odejde maminka, jakoby část z vás odešla s ní. Nic už nebude jako dřív, ale zase bude lépe. Přeji vám hodně moc sil v těchto těžkých chvílích. Myslím na Vás. Život je někdy prostě hrozně moc krutý a nespravedlivy.