10 jednoduchých triků, jak nahradit stres kreativitou

(6. června 2020, Redakce Ordinace.cz | přečteno: 192x )

Když je toho moc, je těžké vymyslet i to, co si dát k večeři. Pracovní úkoly se zdají být těžší než obvykle a na plánované večerní cvičení nedojde ani omylem. Jenže tím to obvykle nekončí. Přicházejí výčitky, pocit neúspěchu a prožitek tlaku se zvětšuje. Z práce, vztahů i volného času se stává víc úkol ke splnění než příležitost k radosti a kreativitě. Vypadá to jako začarovaný kruh, ale vy to můžete změnit! Tady je deset drobných každodenních kroků, díky kterým se to podaří.

shutterstock.com
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
SKLADEM EXTERNĚ
82 Kč

1. Zapisujte si úspěchy

Všimli jste si někdy toho, že děti mají tendenci pamatovat si spíš to hezké? Rodič možná padá do postele s pocitem opravdu těžkého dne, ale ratolest je nadšená. Skutečně je tomu tak, že jak přicházíme do dospělosti, naše paměť začíná fungovat jinak.

Obecně máme větší tendenci soustředit se na překážky a na to, co se nepovedlo. Říkáme pak o sobě, že jsme realisti. Pravda je taková, že čím více máme zážitků, tím pohotověji vnitřně předpovídáme, jak věci asi dopadnou a taky se soustředíme více na nezdary. Přidává se k tomu fakt, že si vytváříme větší či vzdálenější cíle a nevidíme každodenní vítězství.

Založte si deník nebo jen papír nad pracovním stolem a zapisujte si své každodenní úspěchy. Od těch nejmenších (“Všechno se dnes stihlo na minutu.”) až po ty opravdu velké (“Úspěšné ukončení velkého projektu.”). Už jen to, že se večer přeladíte na to, co se opravdu povedlo, začne dělat zázraky.

2. Večer opravdu vypněte

Podoba poslední hodiny před usnutím určuje hloubku spánku, kvalitu učení, a dokonce i to, jak odpočatí se probudíme. Jestliže po svém mozku v posledních minutách dne chceme vysoké soustředění nebo vyřešení konfliktu, doplatí na to hlavně spánek.

Během spánku klesá vaše mozková frekvence. Když frekvence klesne do tzv. pásma theta, zdají se vám sny a mozek pracuje na ukládání do dlouhodobé paměti a stavbě podvědomí. Jestliže mozek dostane k večeři hodinku sociálních sítí, nepropracuje se za celou noc k tomu, abyste si zapamatovali, co jste se přes den naučili a co skutečně potřebujete.

Z poslední hodiny dne udělejte svaté území. Vypněte všechny obrazovky a ztlumte i silné osvětlení. Zaměřte se na opečování těla a třeba se lehce protáhněte. Přečtěte si něco pěkného. Využijte večer k usazení celého dne.

3. Zaměřte se na vděčnost

Když se řekne vděčnost, mnoho z nás možná předpokládá, že v našich životech prostě tak nějak přirozeně je. Kdy jsme měli ovšem naposledy opravdu vnitřní a hluboký prožitek, že jsme vděční? Člověk má tu zvláštní vlastnost, že si ohromně rychle zvyká na nové podmínky. Cokoli, co je pro něj v danou chvíli nové a úžasné, se velmi snadno stává tak nějak samozřejmou součástí života. Tohle je odpověď na otázku, jak je možné, že jsme na ty zkoušky nebo státnice tak moc makali a radost vydržela jen den nebo dva.

Mysl funguje tak, že co nejrychleji začleňuje nové věci do “svého” vlastního prostoru. Důvodem k tomu je fakt, že je tu mozek hlavně kvůli tomu, aby nás chránil. Neustále vyhodnocuje okolí, jestli se z něj něco nevymyká, a tudíž nás neohrožuje. A tak úspěch rychle zařadí do své běžné reality a “jede dál”. K dalšímu cíli, k dalšímu úspěchu, k dalšímu nákupu. Výsledkem je vystresovaný a unavený člověk.

To, co nás může v takovém kolotoči opravdu zastavit, je vděčnost. Pamatujte, že důvod k ní je tu vždycky. Záleží jen na úhlu pohledu, z jakého se na svoji situaci díváte. Můžete být vděční za svoje rodiče, protože bez nich byste tu nebyli, ať jsou, jací jsou. Můžete být vděční za střechu nad hlavou a pitnou vodu. Můžete být vděční za svobodu a příležitosti, které máte. Zastavte se každý den na chviličku s vděčností a sledujte, co se bude dít.

4. Proškrtejte diář

Žijeme ve zrychlené a přeplněné době. Dostáváme se do fáze až bezmyšlenkovitého plnění úkolů, zatímco nám život uniká pod rukama. Jestliže se stává i vám, že večer padáte únavou, zatímco vlastně nic moc nevzniklo, je třeba něco změnit.

Čím rychlejší tempo po sobě chceme, tím ve větším stresu se mozek ocitá. Dostáváme se až do módu “útoku nebo útěku” a doslova přestáváme myslet. Kontrolu přebírá podvědomí, které bude vždy volit přímočařejší a automatičtější reakci. Zkrátka si přeje, aby byla situace rychle vyřešená. Už ovšem nemyslí na to, jaké to pro vás bude dlouhodobě.

Chce to jistou dávku odvahy, abychom si přiznali, co děláme zbytečně. Přebírám za někoho zodpovědnost? Přijímám od někoho úkoly jen proto, že mám strach odmítnout? Dělám něco jen proto, aby měli radost druzí? Takové otázky vám mohou pomoci určit, kam vaše energie utíká zbytečně.

5. Zkoušejte nové věci

Jakýkoli stres nebo napětí, které jsou s vámi už dlouho, mají kořeny ve vašem podvědomí. Pravděpodobně opakujete nějakou strategii, která byla potřebná a úspěšná v dětství, ale dnes už vám neslouží. Může to být například tendence “stahovat kalhoty, když je brod ještě daleko”, tedy zbytečně se stresovat dopředu. Nebo naopak odkládáte věci až na úplně poslední chvíli a stres je nakonec úplně nesnesitelný.

Všechny strategie, jak zacházet s výzvami života, jsou součástí vaší identity. Jestliže chcete nové prožitky kreativity a radosti, potřebujete novou identitu. Je to lehčí úkol, než se na první pohled může zdát. Klíčem je neustále zkoušet nové věci, které jsme ještě nikdy nedělali.

Běžte do práce jinou cestou. Přečtěte si knížku z oboru, o kterém nic nevíte. Vezměte si na sebe kousek oblečení, který je pro vás úplně nezvyklý. Vystavte sami sebe pravděpodobnosti, že zažijete něco úplně nového. Možná tak zažijete taky stres, ale bude v něčem jiný. Možná znovu přijde příjemné vnitřní rozechvění z toho, že v životě objevujete nové obzory.

Zažívat záměrně nové věci znamená vytvářet v mozku zcela nová spojení mezi neurony. Může to být nezvyklé a možná i přinášet nejistotu. Asi jako kdybyste se pokoušeli podepsat druhou rukou. Když si ovšem uděláte ze zkoušení nových věcí zcela běžnou každodenní výzvu, váš mozek začne přemýšlet novým způsobem. Objeví se kreativita, radost a nová energie.

6. Dejte si žábu k snídani

Ne, nemyslím opravdová ropuší stehýnka. Angličtina má pořekadlo “Eat the frog!” pro to, čemu by čeština asi řekla “spolknout hořkou pilulku”. Pusťte se hned po ránu do toho, co nejvíc odkládáte. Nečekejte s tím cvičením, psaním diplomky nebo vaším projektem až na večer nebo “až bude čas”.

Jak se pohybujete svým dnem, každým krokem přicházíte o část ze zásoby vůle, která byla ještě ráno naplněná. Čím víc pak jdete během dne proti sobě a svým emocím, tím rychleji se vůle vyčerpá. A co si budeme povídat, když chceme porazit prokrastinaci, máme často pocit, že jdeme tak trochu proti sobě. Minimálně proti zaběhaným automatickým podvědomým reakcím.

Svou žábu si pro sebe naplánujte už večer před tím. Dejte si běžecké boty k posteli, připravte si na stůl diplomku nebo učení. Zkrátka udělejte pro sebe co nejjednodušší to, abyste se ráno opravdu do projektu pustili. Překonat vnitřní odpor půjde po ránu snadněji. Čím častěji se takhle překonáte, tím volněji bude proudit vaše energie a stres nad vámi začne ztrácet moc.

7. Začněte meditovat

Už jsme si poměrně zvykli pečovat o tělo, dokonce si dokážeme představit, že se dá pečovat o mysl. Když ovšem dojde na duši, vybavíme si tak akorát lázně nebo svíčky. A přitom je právě duše, která hluboko ve vás volá po změně. Můžete jí zaslechnout večer, když nemůžete spát a uvažujete, zda opravdu zůstat v té práci nebo vztahu. Často se ozve v přírodě nebo na dovolené a vy litujete, že to nemůže trvat déle. Ještě častěji se ozve, když je nemocné tělo a my si bolestně uvědomíme, že takhle to dál nejde.

Většina lidí čeká s péčí o duši až na chvíli, kdy je k tomu donutí opravdu extrémně bolavé životní okolnosti. Čekají na rozvod, rakovinu nebo vyhoření, aby začali poslouchat svůj vnitřní hlas. Tou dobou už může být pozdě na změny. Každý den nás může do kontaktu se svým vnitřním hlasem přivést meditace. A nebojte, je to úplně jednoduchá věc.

Najděte si pro sebe místo a čas, kde vás asi patnáct minut nebude nic a nikdo rušit. Sedněte si s rovnými zády, ruce jemně položte do klína nebo na kolena. Několikrát se zhluboka nadechněte a vydechněte. Pozvěte dech až hluboko do břicha a až nahoru pod klíční kosti. Zavřete oči a jen chvíli sledujte svůj dech. Všimněte si zvuků, které se kolem vás objevují a zase mizí. Všimněte si, že se objevují myšlenky a také je nechte odejít. A pak se zaměřte na své ruce a na ten pocit živosti, díky kterému víte, že je máte. Buďte trpěliví a chvíli u dlaní a rukou zůstaňte, ten pocit tam je. Vnímavější z vás ho ucítí už když čtou tyto řádky. Jakmile ho najdete, přesuňte se k chodidlům a prociťte ho tam. Pak ruce a chodidla zároveň. A nakonec i celé nohy, břicho, hrudník, celé paže a hlavu. I když se objeví myšlenky, znovu se vracejte k prožitku vnitřního života.

Vidíte, není to nic složitého. A když se meditace stane součástí každého vašeho dne, začnete mít pocit, jako byste každý den zmáčkli restart. Zmizí stres i napětí. Objeví se radost, klid a vnitřní rovnováha.

8. Začněte zase používat fantazii

Když se opravdu podíváte do sebe a zeptáte se, jak to ve svém vnitřním světě děláte se svými cíli, možná zjistíte zajímavou věc. Většina z nich směřuje k podobnému pocitu. Ať už je to spokojená rodina, finanční zajištění, cestování nebo úspěšný vztah. Když k sobě budete opravdu upřímní, zjistíte, že všechny vycházejí ze stejné touhy po bezpečí a vnitřním naplnění.

Pokud si tohle neuvědomujeme, můžeme se snadno chytit do pasti celoživotního usilování o dosažení cílů. V průběhu si totiž nevšimneme, že už máme dávno dostatek důvodů cítit se v bezpečí a vnitřně naplnění. Podléháme základní vnitřní iluzi, že je nejdřív potřeba věci dělat (třeba pracovat), abychom něco měli (třeba peníze) a někým se stali (třeba konečně klidným člověkem).

Ve skutečnosti je to celé naopak. Nejdříve se vnitřně někým stáváme, abychom pak teprve věci dělali a nakonec měli. Pokud si tohle uvědomíme opravdu do hloubky, zalije nás příjemné vnitřní teplo a klid. Tou skutečnou prací v životě je změnit svůj vnitřní svět, nikoli se upracovat v tom vnějším.

Tím nejlepším nástrojem pro takovou účinnou vnitřní změnu je vaše fantazie a schopnost vizualizace. Představujte si každé ráno na pár minut, jaký by váš život byl, pokud už by váš cíl byl realitou. Jaký by byl váš život, když už by tu byla štíhlá postava? Jaký by byl, kdyby tu byla finanční hojnost? Jaký by byl, kdyby tu už byl titul? Zůstaňte u své představy tak dlouho, dokud se nedostaví emoce. Sledujte pak, jak se bude měnit váš přístup k danému cíli i chuť na něm pracovat.

9. Hýbejte se

Ať už je to běhání, jóga, tanec nebo plavání. Najděte si pro sebe jakýkoli způsob, jak dopřát svému tělu pohyby, na které běžně není zvyklé. Čím zvláštněji se u toho budete cítit, tím větší kreativitu v sobě probouzíte. Zkuste něco neobvyklého a dopřejte svému tělu znovu ten pocit, že objevuje něco zcela nového.

Pohyb celkově zlepšuje náladu a dostává z těla pozůstatky stresových reakcí, které si nabralo. Může to být i jen svižná procházka, ale pohybu se nikdy nevzdávejte. Zvlášť, jestli v práci hodně sedíte nebo strávíte celý den v těsné sukni. Pozvěte své tělo k tanci a mysl k odpočinku.

10. Vezměte si zpět své ráno

Jestliže se vaše ráno podobá výběhu ze startovacích bloků, je čas na změnu. Ne vždycky je čas na pomalou snídani a všechno, co si přejeme. Nejdůležitější je pocitově převzít kontrolu nad tím, jak vaše ráno probíhá.

Hned po probuzení ještě nesahejte na telefon a určitě neotevírejte zprávy nebo e-maily. Prvních deset minut doslova udává tón celému dni, a tak si do nich nenechejte nic proniknout. Dejte si ještě minutku nebo dvě po budíku a vzpomeňte si, za co jste vděční nebo na co se těšíte. Nenechte sami sebe vstát z postele s mrzutou náladou.

Jakmile vstanete, vypijte sklenici vody. Probudíte mozek, prospějete pleti a rozhýbete zažívání. Protáhněte se nebo si krátce zacvičte, a ještě na pár minut se posaďte k meditaci. Tohle celé může trvat patnáct minut. Patnáct minut, které nastartují váš den a naučí vaše podvědomí to nejdůležitější ve vašem životě: “Přebírám kontrolu nad svým ránem a nad svojí myslí a tím nad svým životem.”

Alžběta ProtivanskáAutorkou je Mgr. Alžběta Protivanská, psychoterapeutka a lektorka.
Na svých meditačních setkání předává, podle jakých pravidel se řídí naše mysl a jak začít s meditací. Vydává nahrávky s meditacemi a každodenními nástroji, jak nacházet vnitřní rovnováhu.
www.alzbetaprotivanska.cz

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Inzerce
loading...
Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Anketní otázka

Jste již očkováni proti klíšťové encefalitidě?

41%
51%
Zatím hlasovalo 413 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Bojíte se, ža vaše dítě bere drogy? Čeho si všímat?

Omamné látky jsou stále dostupnější a drogová závislost u dětí představuje reálnou hrozbu. Podle současných statistik jsou v největším nebezpečí v souvislosti s drogami děti ve věku od 13 do 15 let. Důvodem, proč děti sáhnou po drogách, bývá nejčastěji jejich zvědavost, snaha zapadnout do kolektivu, zahnat nudu nebo uniknout od reality. Drogová závislost nemusí být zpočátku vůbec patrná. Přesto existují signály, které vás mohou včas varovat.

Váš dnešní stres je dědictvím po lovcích mamutů

Přestavte si, že jste pračlověk, který sleduje mamuta na území cizí tlupy. Bojíte se o život i o výsledek lovu. Co společného má dávný lov se současností? Je to stres. O tom, proč stres potřebujeme i proč nám ubližuje, jsme si povídali s klinickým psychologem Mgr. Pavlem Králem.

Novinka: Psychoterapeutická poradna

Trápí vás v životě úzkosti, deprese, chtěli byste zlepšit nebo změnit cokoli v partnerských, rodinných a pracovních vztazích? Právě pro Vás jsme otevřeli poradnu, kde můžete zdarma a z pohodlí domova konzultovat své problémy.

Roky budujeme životní plán, závažná diagnóza v něm udělá škrty během chvíle

Nemoci, u kterých existuje nebezpečí úmrtí, mají vždy dvojí aspekt. Jednak je to tělesná bolest, ať souvisí s nemocí, léčbou nebo umíráním. Ale psycholog Jeroným Klimeš poukazuje na to, že tím hlavním důvodem, proč mají lidé z vážných nemocí takové obavy, je změna životního plánu.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.