Bouřka vás může utopit

Proč se utopí mladí lidé, dobří plavci? Důvodů je mnoho a o všech byste měli vědět před tím, než půjdete do vody:

Alkohol – roztáhne cévy, sníží tlak a člověk může rychleji prochladnout a pak se dostaví křeče, které vyvolají paniku a mohou končit utonutím. Chcete vědět, jak zvládnout křeč ve vodě? Přečtěte si dobrou radu!

Podmínky na vodě – i ve stojatých vodách jsou proudy a vlny, které nemusí být ze břehu patrné. Ve chvíli, kdy dorazí bouřka, přichází poryvy větru a s nimi vlny opravdu velké, které mohou převrhnout lehátko nebo pěkně potrápit plavce. Kromě vyčerpání jim hrozí i ztráta orientace a následná panika. Pokud vás vlna přelije a vy vdechnete vodu, může dojít také ke křečovitému stažení svalů hrtanu, který vám nedovolí se nadechnout. V takové chvíli je jednoduché zpanikařit a stažení hrtanu ještě zvětšit, tedy přestat dýchat. Takové situaci se říká "suché utonutí", protože nevdechnete vodu. Zkušení záchranáři doporučují se v podobně krizové chvíli zkusit soustředit a pokusit polknout opatrně trochu vody, což by mělo sevření hrtanu uvolnit.

Prochlazení – i když se to zdá zcela nemožné, že byste mohli prochladnout v takových vedrech, je třeba si uvědomit, že voda je prohřátá jen do určité hloubky. Spodní vrstvy jsou chladnější, pokud na ně při plavání "narazíte", mohou opět způsobit křeč. Nebezpečné to je hlavně pro lidi s nemocným srdcem. Měli byste proto být opatrní a neskákat do hlubší vody uhřátí z opalování či sportu.

Neznámá voda – v panice můžete být i ve chvíli, kdy se noha zaplete do vodních rostlin, když se o vás otře větší ryba – prostě pokud ve vodě narazíte na něco, co jste nečekali. Platí tedy, že daleko od břehu byste se měli vydat jen tam, kde to dokonale znáte a i tak ideálně "kryti" někým v loďce nebo na lehátku.

Skoky do neznámé vody – nikdy bychom se neměli po hlavě vrhat do vody, kterou neznáme, tedy nevíme o možných překážkách, hloubce. Úrazy způsobené skokem nemusí končit utopením, ale bývají bohužel často příčinou poškození páteře a následné invalidity.

První pomoc tonoucímu

První pomoc tonoucímu musí být hlavně rychlá, ale ne zbrklá. Bohužel se stává, že nakonec utone spíš záchrance, než původní ohrožený. Člověk, který se topí, má totiž tendenci zachytit se čehokoli a v panice vás může ohrozit. Jen velmi zkušení záchranáři se proto mohou vrhnout přímo do vody. Všem ostatním doporučujeme nabídnout tonoucímu lehátko, kruh, větev či jinou pomůcku. Výjimkou jsou samozřejmě situace, kdy už ztratí vědomí, to je potřeba dostat ho z vody co nejdřív. Odbornou radu nabídne opět MUDr. Stanislav Machart:

Pozor!!!

• Tonutí může být vyvoláno jiným závažným onemocněním (infarkt myokardu, epileptický záchvat, mozková mrtvice apod.).
• Při současném podchlazení vydrží tělo s kyslíkovými rezervami delší dobu (je snížen metabolismus a kyslík je spotřebováván tkáněmi méně).
• Pokud se podaří tonoucího zachránit, může se i po několika hodinách rozvinout těžký otok plic, který způsobí druhotné utonutí, takže každý, kdo se topil, musí skončit v nemocnici.
• Při vdechnutí vody se spolu s ní do plic dostávají i částečky v ní obsažené (písek, bahno, řasy atd.), které mohou být zdrojem dalších velmi vážných komplikací.

První pomoc

1. vylovení postiženého,
2. vylití vody z plic (poloha na břiše a stlačení hrudníku),
3. při zachovaném dýchání a krevním oběhu poloha vleže na zádech, při bezvědomí stabilizovaná poloha,
4. při bezdeší a zástavě oběhu zajištění průchodnosti dýchacích cest a oživování podle platného schématu, čtěte článek MUDr. Macharta "Oživování: jak postupovat při záchraně dospělých",
5. zabránit podchlazení (svléknout mokré šaty, přikrývky atd.),
6. neprodlený transport do nemocnice i v případě, že postižený je při vědomí se stabilními životními funkcemi.

Důraz při poskytování první pomoci je kladen na rychlost. Čím déle je postižený ve vodě, tím menší je naděje na úspěšné přežití. Stejně tak s oživováním je nutno začít co nejdříve.

Máte zkušenost se záchranou tonoucího, s jeho oživováním? S jakým výsledkem? Podělte se s námi o ně v diskusi nebo nám napište!