Na rakovinu tlustého střeva a konečníku zemře ročně více než 3 000 lidí. Tento karcinom patří k nejčastějším u nás. Při včasném odhalení je přitom velmi dobře léčitelný. Lékaři se proto snaží detekovat případné změny ve střevech co nejdříve, aby dali pacientům šanci na úplné uzdravení. Od ledna snížili dolní hranici preventivního screeningu z 50 na 45 let.
Je katetrizace bezpečná?
Nejčastější komplikací je krvácení či vznik hematomu – modřiny, podlitiny v místě vpichu a zavedení cévky. Krvácení je většinou nezávažné a hematom se spontánně vstřebá. Vzácně se vyskytuje pneumotorax – vniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny poraněním plíce punkční jehlou při nadklíčkovém či krčním přístupu. Většinou se spontánně vstřebá během několika dní. Výjimečný je hemothorax – krvácení do pohrudniční dutiny. Vzácná je trombóza žíly v místě vpichu a zavedení katétru – tvorba krevních sraženin v žilním systému a jejich embolizace do plicních tepen. Vzduchová embolie - nasátí vzduchu do žíly punkční jehlou a jeho odplavení do plicních žil - je rovněž výjimečná. Perforace srdeční předsíně nebo komory koncem cévky je vzácná, ale může vést ke krvácení do osrdečníku s útlakem srdce a nutností i akutního operačního řešení.
„Závažné poruchy srdečního rytmu se vyskytují zřídka, vyžadují pak okamžité zrušení elektrickým výbojem. Nezávažné poruchy, vnímané někdy jako nepravidelnost nebo bušení srdce, jsou častější a přechodného rázu. Infekční komplikace v místě vpichu či tkáně okolo zavaděče a katétru s rizikem přenesení do cévního systému a srdce jsou při obvyklé (krátké) době zavedeného katétru zcela výjimečné,“ říká MUDr. Radim Kryza, vedoucí lékař Kardiocentra Městské nemocnice v Ostravě.
I přes to, že je výčet možných komplikací velký, vyskytují se jen asi půl procenta pacientů.
