Inzerce

Epilepsie může udeřit v jakémkoliv věku

12. února 2019, Redakce Ordinace.cz   |   přečteno: 702x

Epilepsie je neurologické onemocnění, které postihuje dospělé ale i děti, u kterých se jedná o jednu z nejčastějších chronických chorob. Epilepsií trpí až 100 000 Čechů. Nemoc může udeřit v jakémkoliv věku.

foto: shutterstock.com

Epilepsiemi se označuje skupina chorob projevujících se záchvaty, které se opakují, přicházejí náhodně, většinou nevyprovokovaně. Epilepsie tedy není jedna nemoc, jsou známy desítky syndromů, které se liší příčinou, typem záchvatů, odpovídavostí na léčbu a prognózou.

Jeden záchvat neznamená diagnózu epilepsie. Řada lidí prodělá za život jen jeden záchvat, obvykle vyprovokovaný. Diagnózu je možno stanovit nejdříve po druhém záchvatu. Riziko, že se po prvním záchvatu objeví další a rozvine se epilepsie, se blíží 80 %.

Epileptický záchvat

Epileptický záchvat je důsledkem abnormálních výbojů nervových buněk v mozku. Tvorba a vedení elektrických výbojů je klíčovou vlastností normálních nervových buněk. „Epileptické“ buňky jsou však zvýšeně dráždivé a mohou vytvářet výboje nekontrolovaně. Dostatečně velká skupina těchto buněk dokáže vytvořit výboj dostatečné intenzity, který se dále šíří a vyvolává záchvat.

Tato zvýšená dráždivost může mít řadu příčin. Může být vrozená, kdy již v genech je zakódována náchylnost k vytváření výbojů a jejich šíření. Nervové buňky také mohou být drážděny cizorodou tkání v jejich okolí, např. nádorem, krví při úraze, jizvou po starém úraze, zánětu mozku či porodní komplikací. Výboj může vytvořit buňka nedostatečně vyživovaná krví, mající nedostatek cukru, podrážděná drogou, alkoholem atd. 

Čtěte také: Kritické období pro epileptiky je dětství

Typy epileptických záchvatů

Záchvaty se mohou projevovat rozličným způsobem. Je to dáno umístěním ložiska v různých oblastech mozku a různým šířením epileptické aktivity.

Nejpoužívanější dělení dnes je dle Mezinárodní ligy proti epilepsii, které rozděluje záchvaty do dvou hlavních skupin: parciální (částečné) a generalizované.

Částečné záchvaty (ložiskové) začínají v určité ohraničené oblasti mozku a jejich projevy jsou dány umístěním této oblasti (tzv. epileptogenní zóny). Tento typ záchvatů je v dospělosti nejčastější a nejčastějším místem vzniku jsou spánkové laloky. Část nemocných pociťuje před vlastním záchvatem předzvěst neboli auru. To je již vlastně záchvat omezený na malou část mozku, který se nemusí dále šířit a větší záchvat se pak nerozvine. Aura se často objevuje jako nepříjemný pocit v břiše, nadbřišku, stoupající vzhůru, dále jako pocity již prožitého, viděného, pocity odcizení, halucinace čichové atd. Pokud se záchvat šíří dále, rozvíjí se již do obrazu takzvaného částečného komplexního, kdy je již porušeno vědomí (částečně či úplně), pacient vykonává automatické a neúčelné pohyby (olizuje se, polyká, přežvykuje, manipuluje s okolními předměty, upravuje si oděv), může bezcílně přecházet nebo i pokračovat ve složitější činnosti, kterou započal před záchvatem. Může i mluvit, většinou nesrozumitelně, nesmyslně. Někdy je naopak pohybová aktivita minimální a pacient ustrne. Po záchvatu není výjimkou zmatenost, neklid ani agresivita. Pacient si na záchvat většinou nepamatuje. I tento záchvat se může dále šířit a přecházet do záchvatu „velkého“, druhotně generalizovaného. Částečné záchvaty z jiných laloků mívají vědomí zachováno a projevují se například záškuby či křečemi jen na jedné straně těla, nebo dokonce jen v určité svalové skupině, odkud mohou „cestovat“ dál. 

Při generalizovaném záchvatu je epileptickou aktivitou postižena celá mozková kůra obou polokoulí. Pacient proto ihned ztrácí vědomí. Existuje více takových typů záchvatů, v dospělosti je nejčastější velký záchvat s křečemi. Na jeho začátku nemocný často vykřikne, pokouše si jazyk, upadne. Je ztuhlý, nedýchá, zmodrá. Postupně se objevuje chrčivé dýchání, slinění a rytmické symetrické záškuby všemi končetinami. Na konci záchvatu se často pomočí a zůstává určitou dobu ochablý a v bezvědomí (resp. hlubokém spánku).
I u dospělých se mohou objevit absence (typické pro dětský věk), charakterizované třeba jen krátkým zahleděním a „výpadkem“. Myoklonické záchvaty se projevují mimovolným prudkým záškubem hlavou, končetinami či celého těla.
Záchvaty se objevují přes den i v noci, ze spánku. Jeden pacient může mít více typů záchvatů.

Čtěte také: První pomoc při epileptickém záchvatu

Epilepsie se může objevit v každém věku

Epilepsie se může objevit v každém věku, nejčastěji začíná v časném dětství a ve stáří (po 60. roce). V každém věkovém období se uplatňují jiné příčiny. V dětství jde nejčastěji o vrozené genetické dispozice. U dospělých je častěji podkladem nádor, stavy po cévních mozkových příhodách, alkoholismus. Příčinou může být zánět mozku virový či bakteriální. Záchvaty se mohou objevit v akutním stadiu či po delší době jako pozdní následek. 

Mozkové nádory jsou odpovědné za 10-15 % epilepsií dospělého věku. Jedná se většinou o nádory benigní, na tuto příčinu musí ale lékař vždy pomýšlet a provést patřičná vyšetření.

Úrazy hlavy jsou méně častou příčinou. O tom, zda se po úraze hlavy rozvine epilepsie, rozhoduje zejména závažnost poranění. Například po poranění s průnikem předmětu do lebky a mozku je riziko 30-50 %. Vysoké je též u krvácení do hlavy a zhmoždění mozku. Naproti tomu běžný úraz hlavy a otřes mozku (s bezvědomím kratším než půl hodiny) neznamená vyšší riziko rozvoje záchvatů. V každém případě preventivní podání léčby (antiepileptika) po úrazu neovlivní to, zda se epilepsie rozvine. Záchvaty se nejčastěji objeví v průběhu prvního roku, v 70 % do 2 let od úrazu, možný je i pozdější začátek. Pokud se záchvat objeví hned v prvním týdnu po úrazu, neznamená to vždy, že se záchvaty budou opakovat později, a ani v tomto případě nemusí být dlouhodobá léčba podána. 

Cévní onemocnění mozku jsou nejčastější příčinou záchvatů u pacientů nad 50 let. Záchvat se může objevit buï při akutní příhodě, nebo jako její následek.

Alkohol může vyprovokovat záchvat u pacienta s jiným typem epilepsie a nadměrný přísun (intoxikace) může vyvolat izolovaný záchvat i u jinak zdravého člověka (často kolem puberty v kombinaci s nevyspáním). Záchvat se může objevit i v průběhu odvykání od alkoholu v rámci abstinenčního syndromu. Chronické požívání většího množství alkoholu způsobuje řadu neurologických chorob a poškození mozku, jejichž součástí bývají epileptické záchvaty. 

Čtěte také: Ketogenní dieta - účinná terapie, která pomáhá pacientům trpícím epilepsií

Správná diagnóza může být obtížná

Jako u všech onemocnění, i v tomto případě je důležitým faktorem pro zahájení léčby a výběr vhodného léku především správná diagnóza. Epilepsie totiž může být zaměňována s jiným druhem onemocnění například s oběhovými, psychickými poruchami či jinými neurologickými chorobami. Určit správnou diagnózu bývá někdy obtížné.

Přes pokrok ve vyšetřovacích procedurách správné zahájení a výběr léčby závisí často jen na odpozorovaném průběhu záchvatu. A protože pacient zřídka dostane záchvat při návštěvě lékaře, musí tyto informace dodat pacient sám či spíše svědkové z pacientova okolí. Důležité jsou údaje o auře, trvání záchvatu, typu pohybů, stranové převaze, směru stočení hlavy či očí, řečových projevů. V některých případech je součástí záchvatu ztráta paměti a nemocný nejenže si nepamatuje na okolnosti záchvatu, ale neví ani, že záchvat prodělal. Pak jsou údaje blízkých osob klíčové pro diagnózu. Na průběh samotného záchvatu si nepamatuje více než 80 % nemocných, a proto je vhodné, aby se počátečního vyšetření zúčastnil i někdo, kdo záchvat pozoroval. Podstatné jsou dále informace o výskytu epilepsie v rodině, údaj o komplikacích při porodu, prodělaných febrilních křečích (křeče při horečce u kojenců a batolat), o úrazech hlavy, zánětech mozku a mozkových blan. Pacient musí očekávat otázky týkající se alkoholu, drog, psychiatrických chorob.

Dle výsledku pohovoru s pacientem a neurologického nálezu by měla být provedena další pomocná vyšetření.

Léčba epilepsie

Léčba by tedy měla být zahájena až po druhém nevyprovokovaném záchvatu. Pro rozhodování je ale samozřejmě důležitý i názor pacienta.

Nejobvyklejší formou terapie je léčba pomocí léků – antiepileptik. Antiepileptika jsou látky tlumící epileptickou aktivitu a bránící šíření záchvatu v mozku. Pokud mají být antiepileptika účinná, musejí se užívat pravidelně a v předepsaných dávkách. Správnou dávku určí lékař pomocí postupného zvyšování až do dávky, která zabrání vzniku záchvatů, ale nezpůsobí u pacienta nepřijatelné nežádoucí účinky.

U asi 30 % nemocných se nedaří záchvaty léky potlačovat. Část z nich může mít prospěch z operační léčby. Dle prognózy lze epilepsie rozdělit do 4 skupin. 

V první skupině s excelentní prognózou jsou syndromy dětského věku, které odeznívají samy, většinou po pubertě.

Druhá skupina má dobrou prognózu, záchvaty se podaří zvládnout jedním lékem (hned prvním, maximálně druhým vybraným) a většinou je možno léčbu časem vysadit. 

Ve třetí skupině se většinou daří záchvaty alespoň částečně zvládat, nutná je většinou kombinace více léků, často po delším zkoušení. Léčba je dlouhodobá či trvalá.

Až 30 % pacientů  patří do poslední skupiny, se špatnou prognózou, kde léky jen snižují počet záchvatů.

U 25–30 % pacientů léčba léky (antiepileptiky) nedokáže potlačit záchvaty. Tito pacienti by měli být vyšetřeni na specializovaném pracovišti, zda není možné jejich záchvaty ovlivnit operačně.

Jak pomoci při epileptickém záchvatu

  1. Odstraňte předměty, které mohou způsobit poranění. Pacienta přesouvejte na jiné místo pouze v nezbytném případě. Podložte mu hlavu, uvolněte oděv kolem krku.
  2. Nebraňte záškubům, křeči ani automatickým pohybům postiženého, pokud nehrozí nebezpečí poranění či poškození věcí. Nerozevírejte násilím ústa pacienta. Vyčkejte na konec záchvatu.
  3. Při trvající poruše vědomí umístěte pacienta do stabilizované polohy. Pootevřete mu ústa, vyčistěte dutinu ústní a předsuňte dolní čelist. Vyčkejte, až se pacient vrátí do plného vědomí.
  4. Při po záchvatové zmatenosti zkuste pacienta slovně uklidnit. Pokud to není nezbytně nutné, neomezujte jej v pohybu.
  5. Zjistěte, zda nedošlo k poranění (zejména hlavy, jazyka nebo obratlů).
  6. Pokud jde o léčeného pacienta s epilepsií, není většinou nutný transport do nemocnice.

Kdy je nutný převoz pacienta do nemocnice

  • Při prvním záchvatu
  • Pokud se záchvaty velmi často opakují nebo trvají déle než pět minut
  • Pokud u pacienta přetrvává pozáchvatová zmatenost
  • Pokud došlo k poranění, které vyžaduje ošetření
Zdroj: www.homolka.cz
Inzerce
loading...
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Inzerce
Nové články emailem
Anketa
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • Roman (Citalec a Neurol-zkušenosti s užíváním) 18. března 2019, 14:18:24

    Ahojte, tak tu jsem po 14 dnech zas:( bylo mi už dobře, vše bylo ok, už jsem měl jít dokonce… Diskutovat

  • Monika (Citalec a Neurol-zkušenosti s užíváním) 18. března 2019, 16:43:00

    Ahoj Jani,jak jsi to v práci zvládla? Toho hubnutí se neboj,až zaberou léky,tak se Ti kila… Diskutovat

  • Dáša (Prsa) 18. března 2019, 20:34:49

    Děkuji moc, a za jakou dobu se vám ozvali od odeslání? Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.