Každý dvanáctý člověk má žloutenku

28. červenec je už počtvrté vyhlášen Světovým dnem boje proti žloutenkám. Chce upozornit na to, že lidí s chronickou infekcí žloutenky B nebo C je víc než licí trpících AIDS nebo rakovinou. Cílem kampaně je zvýšit povědomí o jednotlivých typech žloutenky, přimět lidi ke zvážení rizik nákazy a seznámit je s možnostmi ochrany. Proti žloutence A a B je možné se chránit očkováním, proti typu C očkování neexistuje.

Druhy hepatitidy

Lékaři rozlišují sedm druhů žloutenky, ale nejčastěji na celém světě onemocní lidé prvními třemi typy: A, B a C.

Žloutenka A se nejvíce lidí nakazí pozřením kontaminovaného jídla či nápoje. Zjistit příčinu nákazy v jednotlivých případech bývá velmi těžké, zvlášť pokud se člověk nakazí nepřímo. Ohroženi jsou i cestovatelé a lidé, kteří pracují s dětmi, sociální pracovníci a pak zaměstnanci vodáren a kanalizací. Žloutenka A trvá až několik měsíců a je při ní zapotřebí dodržovat přísnou dietu.

Podle Světové zdravotnické organizace se v zemích s vysokým výskytem žloutenky B tato nemoc nejčastěji přenese při porodu z matky na dítě. Mezi častý zdroj nákazy patří také kontaminované nástroje a krevní transfuze. Ohroženi jsou proto i nemocní, kteří často potřebují krevní deriváty. Zvýšené riziko hrozí i lékařům a zdravotnímu personálu, který z krví často pracuje. Ve vyspělých zemích s nízkým výskytem nemoci se žloutenka B šíří nejčastěji sexuálním stykem s infikovanou osobou a mezi narkomany infikovanou jehlou. Žloutenka B může přecházet do chronického onemocnění jater a zvyšovat pak riziko vzniku rakoviny jater.

V komunitě narkomanů se ve vyspělých zemích snadno přenáší i žloutenka C. V zemích s vysokým výskytem žloutenky C hrozí riziko nákazy hlavně prostřednictvím kontaminovaných chirurgických nástrojů a krevních transfuzí.