Léky, očkování a dodržování doporučení odborníků týkající se například cestování nebo shromažďování.
Nevíte někdo, zda když jsem už jsem byla očkovaná proti žloutence typu B, zda musím jít někdy znovu? Např. jako u tetanovky se musí znovu za 10 let.
( Výstup z tiskové konference | přečteno: 44069x )
Infekční žloutenka neboli hepatitida je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Zatím je ve světě popsáno celkem sedm typů žloutenky, které se liší způsobem přenosu viru, průběhem onemocnění i jeho možnými následky.
Mezi nejrozšířenější patří žloutenka typu A, B a C, existují však i další typy: D, E, F a G. Očkování, které poskytuje dětem i dospělým účinnou ochranu, nabízí dnešní medicína pouze proti žloutence typu A a B, a to jak proti každému typu zvlášť, tak i prostřednictvím jedné kombinované vakcíny.
Nejznámějším a v České republice v současné době nejrozšířenějším typem žloutenky je žloutenka typu A. Od začátku roku do konce srpna bylo u nás zaznamenáno celkem 480 případů této nemoci, přitom za stejnou dobu se u nás v období 2001 – 2009 průměrně nakazilo 168 lidí.
Virus žloutenky A se vylučuje stolicí, je vysoce infekční a odolný. Při pokojové teplotě dokáže přežít několik týdnů, zmrazený dokonce několik let. Nejčastěji se přenáší nepřímou cestou pozřením kontaminovaného jídla či nápoje.
Tento typ žloutenky se přenáší tělními tekutinami – krví, spermatem či vaginálním sekretem. Mezi nejčastější způsoby nákazy patří nechráněný sexuální styk. Nakazit se však lze například i použitím infikovaného zubního kartáčku, ručníku či holicího strojku. Virus se do krve může dostat také při úrazu. K jeho přenosu totiž stačí, dostane-li se mikroskopické množství krve nemocného nepatrnou oděrkou do krevního oběhu nechráněné osoby.
Každoročně u nás onemocní žloutenkou B přibližně 300 lidí, přičemž nejvíce případů je zaznamenáno ve skupině mladých lidí ve věku 20 až 35 let. Podle odhadů se u nás pohybuje až 50 tisíc "přenašečů" žloutenky typu B, u nichž se sice onemocnění nijak neprojevilo, ale mohou jej šířit dál. Navíc se v některých případech může u chronických přenašečů žloutenka typu B vyvinout v cirhózu či rakovinu jater.
Virus žloutenkytypu C vědci objevili relativně nedávno, až koncem osmdesátých let 20. století, kdy se začaly množit případy žloutenek u pacientů po krevní transfuzi. Nemoc se přenáší převážně nakaženou krví. Nejvíce ohroženi jsou v současnosti uživatelé nitrožilních drog, nebezpečí může představovat také tetování či piercing.
V období od ledna do srpna 2010 bylo u nás nahlášeno 430 nakažených. Ročně se v ČR nakazí přibližně 1000 lidí. Přestože se oba typy žloutenky B i C přenáší v podstatě stejnou cestou,očkování existuje jen proti "béčku".
Virus žloutenky typu D je tzv. neúplným virem. K jeho přenosu je potřebná současná přítomnost viru žloutenky typu B. Podobně jako tento typ žloutenky se i "déčko" přenáší krví. Naproti tomu žloutenka E se přenáší potravinami nebo vodou. Je nebezpečná především pro těhotné ženy, u nichž může způsobit závažné jaterní onemocnění a vést dokonce až k smrti. V současné době jsou známy také viry žloutenky F a G, jejichž chování a vliv na zdraví se teprve zkoumá.
V posledních třech letech je u nás nejrozšířenějším typem žloutenky "áčko". Virus žloutenky typu A se může vyskytovat v podstatě všude kolem nás – na penězích, držadlech v MHD, madlech nákupních vozíků, sedačkách kin, v osvěžujícím koktejlu s ledem, v salátu z mořských plodů apod. Jistě, v rámci základní prevence je důležité dávat pozor na dodržování hygieny. Kontrolovat všechny rizikové situace však není v lidských silách. Běžně si dáme žvýkačku do úst nebo si pochutnáme na pečivu hned poté, co jej zaplatíme, či si v drive-in fast foodu vyzvedneme své jídlo přímo z pohodlí auta. A kuchaři či barmanovi při přípravě pokrmů těžko můžeme stát za zády.
Výskyt a šíření žloutenky typu A v populaci přímo ovlivňují hygienické a sanitární standardy. Jejich zlepšení vede ke snížení cirkulace viru žloutenky typu A v dětské populaci, která je vůči tomuto viru obvykle nejvnímavější. Vnímavost vůči viru se přesunuje do vyššího věku na adolescenty a dospělé. Například během epidemie hepatitidy A v letech 2008/2009 byla v ČR nejvíce postižena populace ve věku 25 – 35 let.
Bojíte se žloutenky a uvažujete o očkování - nebo jste dali své děti či sebe již očkovat? Napište nám v rámci diskuse. Můžete reagovat i prostřednictvím mailu.
Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.
Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi
Nevíte někdo, zda když jsem už jsem byla očkovaná proti žloutence typu B, zda musím jít někdy znovu? Např. jako u tetanovky se musí znovu za 10 let.
v Práci jsem se píchla jehlou od infikovaného pacienta na žloutenku A. Můžu být nakažená je to přenosné i krvý:
Přidat nový komentář