Pojmu "žloutenka" se běžně používá ve dvojím významu: jednak správně pro příznak, spočívající ve žluté barvě kůže a sliznic (latinsky ikterus) v důsledku ukládání žlučového barviva, jednak nesprávně pro jednu z příčin žloutenky, virovou hepatitidu ("infekční žloutenka"). Zde se budeme věnovat prvnímu případu.
V nemocných játrech vznikne rakovina často
Hepatitidy podle průběhu dělíme na akutní a chronické, podle příčiny na virové, autoimunní, toxické a jiné. Ty chronické – tedy B a C - jsou častou příčinou vzniku cirhózy jater, od které je kousek ke vzniku rakoviny jater. „V obou případech se jedná o infekce, přenášené krevní cestou. Bez malého poranění nebo invazivního výkonu k přenosu dojít nemůže. Po vstupu infekce do krve se virus dostává do jater, množí se v jaterních buňkách. Tím mění povrch jaterní buňky a imunitní systém je začne považovat za cizí. Pokud se imunitě podaří rychle zničit všechny infikované jaterní buňky, dojde k akutní hepatitidě, kterou provází přechodná porucha funkce jater, nevolnosti a žloutenka. Když je imunitní systém oslabený, nezvládne zahubit všechny napadené buňky a infekce se stane chronickou. Mnoho let pak dochází k pozvolnému ničení infikovaných jaterních buněk, i regenerované jaterní buňky se znovu infikují a zčásti jsou nahrazovány vazivem. Játra tvrdnou, vzniká cirhóza. Je nutné si uvědomit, že 90 procent rakoviny jater vzniká právě v cirhotických játrech,“ vysvětluje MUDr. Jan Šperl, CSc. z Kliniky hepatogastroenterologie, IKEM.
Více se o cirhóze jater dočtete v tomto článku.
Celosvětově je více osob infikováno hepatitidou B (asi 350 milionů), většina z nich žije v Asii. V západních zemích výskyt hepatitidy B klesá díky plošnému očkování, v ČR je zavedeno od roku 2000.
„V západních zemích představuje větší medicínský i společenský problém hepatitida C, proti které neexistuje očkování. Prevenci je pouze pečlivé dodržování hygienických opatření .Naštěstí ubývá osob, které se infikovali ve zdravotnictví,téměř zmizely postransfúzní hepatitidy, přenášené prostřednictvím darované krve, výrazně se snížil výskyt u hemodialyzovaných pacientů,“ říká MUDr. Šperl.
Chronické virové hepatitidy jsou záludné, protože nemají skoro žádné průvodní příznaky. Mohou probíhat léta, aniž si jich pacienti všimnou, aniž se projeví v jaterních testech z krve. Záludnost chronických virových hepatitid vyplývá z minimálních příznaků, které je provází. „Není-li provedeno cílené vyšetření na virus hepatitidy, není při běžné preventivní prohlídce choroba rozpoznána. Pouze malá část pacientů přichází k lékaři kvůli obtížím, nejčastěji s únavou, nechutenstvím, poruchami koncentrace,“ upozorňuje lékař.
Příště se dočtete: Příběh pacientky s hepatitidou C. "Právě čekám na výsledky testů. V játrech mi objevili "cosi", co může být rakovina," řekla pro Ordinace paní Jana.
Přidat nový komentář