Nejčastější problémy při kojení a jak se s nimi vypořádat

První kojení přichází již v prvních dvou hodinách po porodu. Přesný čas ale nelze určit, každé dítě je totiž připraveno na sání v jiný okamžik. To byl také důvod, proč se upustilo od definice, že se dítě musí přisát do půl hodiny po porodu. Maminky by se proto měly především zaměřit na projevy svého miminka. 
„Správná zásada je pouze ta, že kojíme dle potřeby dítěte, což může být v začátcích pro maminku náročné, a proto je velmi důležité, aby měla maminka o kojení dostatek informací ještě před porodem. V počátcích kojení se může dopouštět chyb v technice, které mají za následek, že je dítě špatně přisáté, a vznikají tak bolestivá poranění a praskliny na bradavkách. Ty kojení velmi znepříjemňují. V těchto případech maminkám doporučuji konzultaci s laktační poradkyní, která s nácvikem správné techniky pomůže. Stejně tak může být na začátku pro ženu kojení nepříjemné z důvodu zvýšené citlivosti prsou, ale tento stav se většinou sám do několika dnů upraví,“ vysvětluje Bc. Linda Zítová, DiS, laktační poradkyně a ředitelka ošetřovatelské péče v Nemocnici Mělník.

Čtěte také: Kojení má výhody nejen pro dítě, ale i pro matku

Správné přisátí je základ

Důležitým předpokladem úspěšného kojení je správná technika jeho provádění. Dítě by mělo být správně přisáté k prsu maminky. Dítě přikládejte k prsu, nikoli prs k dítěti. Neměla byste se zbytečně dotýkat hlavičky dítěte, aby nedošlo k narušení sacího reflexu. Mezi vámi a dítětem by neměla být žádná překážka. Brada, tvář i nos dítěte se dotýkají prsu. Miminko by mělo mít v ústech celou bradavku i s dvorcem, jazyk by měl být předsunut přes spodní dáseň a horní ret je vytočený ven. Kojení vás nesmí bolet.

Rovněž zvolená poloha by měla být pohodlná jak pro děťátko, tak pro samotnou maminku.
„Osobně mám nejlepší zkušenost s polohou boční fotbalovou. Při ní miminko leží zezadu podél boku maminky na jejím předloktí, která dlaní přidržuje hlavičku dítěte u prsu. Tato poloha je vhodná pro všechny velikosti prsou a hmotnost dítěte. Správnou techniku kojení se maminka naučí samotnou praxí. Její základy však musí získat již v porodnici,“ popisuje Bc. Linda Zítová, DiS.

Čtěte také: Mlezivo – základ pro imunitu dítěte

Problémy při kojení

Zatuhnutí prsů (a bolestivé nalití)

Kolem 3. - 5. dne po porodu jsou prsy vlivem tvorby mateřského mléka oteklé, horké, napjaté a bolestivé. Vhodné jsou teplé vlhké obklady před kojením (např. i nahřátí prsu ve sprše). Odstříkání části mateřského mléka před kojením změkčí dvorec, také se doporučuje často kojit a měnit polohy při kojení.

Když se dítě odmítá přisát

Tento problém může nastat tím, že jste s miminkem neměla možnost strávit dostatek času bezprostředně po porodu v přímém kontaktu kůži na kůži a dítě nemělo možnost se přisát během první hodiny či dvou po porodu. V tomto případě je prvním dobrým krokem pomazlit se s miminkem, ručně vytlačit trošku kolostra nebo mléka a dát mu je na rty a jazyk. Nedělejte žádné rychlé pohyby a nedejte na sobě znát naléhavost. Je potřeba, abyste byla nejen trpělivá, ale také v dobrém rozpoložení. Pokud se začne od prsu odtahovat, a vzpírat, nejdříve ho uklidněte a opět přiložte, můžete mu také zpívat. Snažte se mu čas, strávený u prsu co nejvíce zpříjemnit. Pokud dítě začne prs odmítat koncem prvního týdne, problémem může být krátká uzdička u jazyka. V takovémto případě vyhledejte pediatra.

Čtěte také: Zkrácená podjazyková uzdička může způsobit potíže při kojení

Nedostatek mléka

Většinou je tvorba mléka závislá na častosti přikládání k prsu, čím častěji se dítě přiloží, tím více se mléka tvoří. Nejlépe je přikládat k oběma prsům, zvláště u dětí, které nedosahují v brzké době své porodní váhy, mají málo pomočených plen a stolice je nazelenalá (nedostatečně kojené děti). Snažte se u nedonošených dětí nebo dětí s malou porodní váhou nenabízet dudlík a nepoužívat láhev k dokrmování, ale raději lžičku. Malé či velké prsy nemají vliv na množství tvořeného mléka, ani měkké prsy neznamenají jeho nedostatek. Naopak tvorba mléka se již ustálila a přizpůsobila potřebám dítěte. Během období kojení se mohou vyskytnout období, kdy bude snížena produkce mateřského mléka. Většinou se jedná o přechodný stav, který během krátké doby bude zase nahrazen kvalitní tvorbou mléka. Je třeba jen nezmatkovat a vydržet v klidu.

Čtěte také: Mléko šetrně „obstarají“ homeopatika

Ucpaný mlékovod (retence mléka)

Ucpaný mlékovod se projevuje jako bolestivé zduření v jednom místě prsu, někdy pocitem ztuhnutí celého prsu, často doprovázené ložiskovým zarudnutím kůže. Příčinou ucpání mlékovodu je většinou nesprávná technika sání, omezování kojení, nebo nesprávný způsob odsávání mléka odsávačkou.

Mezi kojeními používejte chladivé obklady, tvarohový obklad, nebo obklad z čerstvých zelných listů. při teplotě i vhodné léky na snížení horečky. Před kojením můžete postižené zatvrdlé místo nahřát teplou vodou, lehce rozmasírovat směrem k bradavce a mlékovod tak pomoci uvolnit.

Zánět prsní žlázy (mastitida)

V praxi se nejčastěji setkáváme se zánětem prsní žlázy vzniklém na základě nedostatečného vyprázdnění prsní žlázy po kojení nebo infekce působící zánět vnikne do mléčné žlázy poraněnou bradavkou. Zánět prsu je provázen nejčastěji pocitem intenzivního napětí v prsou, řezavou bolestí, zarudnutím, teplotou, někdy i třesavkou. Je to stav, který ohrožuje pokračování laktace a pro maminku je velmi bolestivý a vyčerpávající.

Tento stav vyžaduje léčbu antibiotiky, klidový režim a přiměřený přívod tekutin. Je třeba pokračovat v častém kojení i z postiženého prsu nebo z něj mléko odstříkávat. Mezi kojeními na prs přikládáme chladivé obklady, před kojením prs prohřejeme vlhkým teplým obkladem. Než dítě přiložíme, několik kapek mléka odstříkáme a tím uvolníme dvorec. Důležité je také přizpůsobit techniku kojení, a to tak, že brada miminka směřuje k postiženému místu, čímž jej drobně masíruje a napomáhá tak k uvolňování mléka. Rozhodně ale při zánětu prsu kojení nepřerušujte, protože vaše tělo produkuje při probíhajícím zánětu protilátky, které miminko chrání.

Čtěte také: Zánět prsu může zkomplikovat kojení

Když miminko usíná

Během prvních pár dní, kdy může být miminko ještě znavené po porodu, může chvíli sát a po chvilce usne přisáté. Abyste děťátko udržela vzhůru, zkuste přerušit kojení, vysvléct dítě do plenky (v dostatečně vyhřáté místnosti), projeďte mu prsty po páteři, bradě, za krkem nebo mu masírujte nožičky. Může také pomoci, když si prs zmáčknete, aby se tok mléka zrychlil.

Popraskané či krvácející bradavky

Pokud máte popraskané nebo krvácející bradavky, ale miminku už se daří správně přisát, nejdříve před kojením ručně odstříkejte trošku mléka, aby bradavka změkla. Začněte na méně bolavé straně a později, až se mléko spustí, přikládejte miminko k bolestivější straně. Důležité je se ujistit, že miminko bere bradavku do úst správně. Jakmile dítě dopije, vymačkejte trošku mléka a nechte zaschnout na bradavce, mléko má antibakteriální vlastnosti a pomůže bradavku chránit před infekcí. Pokud máte nějakou ranku, použijte Bepanthen Plus.

Ploché či vpáčené bradavky

Pokud bradavka při dráždění vystupuje, postačí ji před kojením podráždit nebo mírně povytáhnout. Bradavka se může také vyprovokovat k vystoupnutí jemným dotykem ledem. Vhodné je také před přiložením vytlačit z prsu několik kapek mléka, aby dítě navnadilo k aktivitě. Prsní kloboučky použijte až jako poslední možnost v době, kdy selže jakékoliv stimulování jiným způsobem.

Kvasinková infekce

Bílé skvrny v ústech dítěte, které připomínají zbytky mléka a nelze je snadno ze sliznice odstranit, jsou příznakem plísňového onemocnění, které se nazývá soor (moučnivka). Moučnivka může vzniknout používáním dudlíků a saviček, stejně tak i jako následek léčby antibiotiky. Moučnivka je často při kojení přenášena z úst dítěte na prs matky - celý dvorec a bradavka jsou pak zarudlé, lesklé, olupují se, svědí a pálí.  

Lékem první volby je genciánová violeť, kterou vytíráme ústa dítěte a potíráme dvorec a bradavku. Tento léčivý roztok Vám dle uvážení předepíše pediatr. Pokud toto opatření nevede úspěchu, používáme po radě s lékařem léky, tzv. antimykotika. Dbejte též na hygienu rukou a často měňte vložky do podprsenky, aby byla prsa v suchu. Vlhké a teplé prostředí naopak množení kvasinek podporuje.

Slabý vypuzovací reflex

Někdy se mléko hůře uvolňuje a dítě je u prsu neklidné, odtahuje se a pláče. Na vině může být zhoršený vypuzovací reflex. Příčinou je stres, užívání dudlíků, lahve, omezované kojení. Pomáhají teplé obklady, masáže, odstříkávání, ale hlavně dobrá pohoda maminky. O tom, že reflex funguje správně, se přesvědčíte i tím, že při kojení mléko odkapává i z druhého prsu.

Silný vypuzovací reflex

O silném vypuzovacím reflexu mluvíme tehdy, když se dítě při pití až zalyká, ublinkává po jídle a mimo kojení mléko vytéká samovolně z obou prsů. Je vhodné použít při kojení jinou polohu, např. na zádech nebo vzpřímenou a přerušit kojení, jakmile začne mléko téci a pokračovat v něm po 1-2 minutách, až se proud mléka zpomalí. Také se doporučuje vytvoření tlakové masáže přiložením celé plochy ruky na bradavku po dobu 1 - 2 minut.

Čtěte také: Po ukončení kojení dbejte na mléko a prebiotika

Kam se může maminka obrátit o pomoc?

Důležité je podotknout, že všechno je řešitelné! Zvláště pak prvorodičky zbytečně propadají panice. Často pak zbytečně miminko dokrmují umělým mlékem nebo předčasně ukončují kojení - bohužel třeba i kvůli radě maminky či tchýně, které jí řeknou, že má slabé mléko. Nebo že ony taky nekojily a nic se vlastně nestalo. Je to škoda a je to zbytečné. Stačí jen vyhledat pomoc laktační poradkyně. Seznam všech laktačních poradkyň - řazených podle místa jejich působnosti, je možné najít na stránkách Laktační ligy.

Zdroj: www.kojeni.cz