Příznaky celiakie se mění podle věku

Na několik otázek v souvislosti s diagnostikou a dědičností celiakie odpověděl MUDr. Bohuslav Kianička, PhD.,gastroenterolog II.interní kliniky FNUSA.

Celiakie je nemoc, kterou mnozí odhalí až po dlouhé době hledání příčin zdravotních obtíží. Může tato prodleva nějak trvale poškodit jejich zdraví?

Ano může, zejména u dětí (například poruchy růstu).

Za co bývá nemoc nejčastěji zaměňována?

"Může být zaměňována za celou řadu chorob, a to proto, že je to choroba mnoha tváří, a dále proto, že symptomatologie celiakie se mění s věkem. U dětí zhruba do 3 let mohou klinickému obrazu dominovat střevní příznaky. U pacientů ve školním věku střevní příznaky ustupují do pozadí a objevují se především známky opožděného psychomotorického vývoje, a dále chudokrevnost a malnutrice. V pubertě se může celiakie spontánně zlepšit.  V dospělosti (obvykle mezi 25. - 40. rokem) se nemoc opět projeví, ale střevní příznaky jsou však nenápadné nebo úplně chybějí. Místo nich se může vyskytovat například chudokrevnost, osteoporóza, u žen problémy s reprodukcí, poruchy menstruačního cyklu, různé neurologické symptomy, deprese, atd. Celiakie tedy představuje mezioborový medicínský problém."

Existuje za posledních 10 let nějaká novinka v diagnostice celiakie?

"Z relativně novějších věcí lze uvést - různé serologické metody (odběr krve), a dále z endoskopických metod zejména balónkovou (tedy jednobalónkovou nebo dvojbalónkovou) enteroskopii, která umožňuje vizualizaci sliznice velké části (někdy celého) tenkého střeva, a to včetně cílených odběrů slizničních vzorků na histologickou a histochemickou analýzu z patologicky změněných oblastí tenkého střeva."

Jak je to s dědičností celiakie?

"U celiakie nepochybně existují dědičné vazby. Celiakie se manifestuje, pokud geneticky predisponovaný jedinec konzumuje potraviny obsahující pšenici, ječmen, žito i oves."