Nespavost je porucha usínání nebo trvání spánku.
Spánková laboratoř je pracoviště, kde se vyšetřují poruchy spánku.
Spánkové laboratoře jsou dvojího typu
Za prvé screeningová, kde se poruchy spánku vyšetřují základním přístrojem, tzv. polygrafem, kde se poruchy spánku vyšetřují základním přístrojem tzv. polygrafem. Ten vyšetřuje saturaci kyslíkem, frekvenci tepu pacienta, proud vzduchu směřující ústy, a také je v místnosti mikrofon, kterým jsou sledovány zvukové projevy chrápání. Nechybí ani hrudní a břišní pás sledující pohyby dýchání. Ze všech těchto údajů je pak vypočítán počet bezdeší trvajících déle než 10 sec. K tomu se sleduje i saturace a tepová frekvence a u delší pauzy nad 20 vteřin je sledován i pokles saturace kyslíkem, kterým trpí organismus pacienta.
Druhým typem spánkové laboratoře je pracoviště s vyšším vybavením, kde se sledují i další ukazatele. Používá se například pro tzv. polysomnografii, tedy i vyšetřování neurologickými senzory – EEG a EMG. Snímají se také pohyby končetin a očí (EOG – elektrookulogram) a celé vyšetření se doplňuje i záznamem na video.
Čtěte také: Deset rad pro dobrý spánek
Poruchy spánku mohou pro každého z vašich pacientů znamenat vážné zdravotní komplikace. Jaké?
Vezměte si, že když se bezdeší trvající více než 20 vteřin opakuje třeba 50x za hodinu, tak je to takový nápor na organismus, jako když se během spánku proměníte v horníka, který na celou noc sfárá do dolů a tvrdě pracuje. Ráno se po takové „šichtě“ probudíte a máte být odpočinutý. Je jasné, že takový nápor organismus a především srdce nevydrží do nekonečna. Je známo, že chronická nespavost či úmyslné zkracování spánku je rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních komplikací, nadváhy, diabetu, duševních poruch včetně lability nálad a kognitivních dysfunkcí i celé řady dalších změn.
Čtěte také: Poruchy spánku mohou být příznakem jiných nemocí
Jak poznám, že bych měl jít na vyšetření do spánkové laboratoře?
Příznaků poruch spánku je několik. Asi tím nejčastějším je hlasité a nepravidelné chrápání. Málo se ví, že každý muž přes 40 let a každá žena přes 50 let chrápou. To je dáno biologicky. Pro poruchy spánku je příznačné právě to nepravidelné chrápání – takové to najednou z ničeho nic a po chvilce znovu. Často pomáhají při odhalení těchto příznaků ložnicoví partneři, kteří si chrápání všimnou často jako první.
Čtěte také: Mýty a fakta o spánkové apnoe
Kdo je nejčastěji pacientem s poruchami spánku?
Nejčastěji to jsou obézní lidé. Ten, kdo má přes 100 kg je náš potenciální pacient. Chodí k nám nejen lidé vyššího věku, ale i mladí lidé v produktivním věku. To je také mnohem závažnější. Doslova platí, že člověk, který se dobře vyspí se společnosti vyplatí! Takový člověk může produktivně pracovat naplno a naopak člověk, který v noci své srdce namáhá místo toho, aby si odpočinul, má v pozdějším věku srdeční problémy. Takto totiž nejde namáhat srdce do nekonečna.
Jak se poruchy spánku léčí?
Podle počtu apnoických pauz připadá nejčastěji u lehčích případů v úvahu léčba chirurgická – zkrácení měkkého patra. U těžších případů je nejlepší metodou léčba pomocí kontinuálního přetlaku v dýchacích cestách (CPAP). Pomocí přístroje a nosní masky je v dýchacích cestách vytvářen přetlak, v jehož důsledku nedochází k jejich uzávěru. Pacient se dobře vyspí a po celý den je bez dříve udávaných příznaků. Léčba je dobře tolerována i přes mnohdy prvotní negativní reakce pacienta.
Kolik návštěva spánkové laboratoře stojí?
Ambulantní vyšetření ve spánkové laboratoři stojí kolem 600–800 Kč a většinou není hrazené pojišťovnou. Pokud jste ale na vyšetření posláni neurologem, pojišťovna ho proplácí. Kompletní polysomnografie včetně analýzy výsledků, kontrolního vyšetření a doporučení terapie pak vyjde na několik tisíc korun. I zde je důležité, zda se nechává pacient vyšetřit z vlastní vůle, nebo na doporučení lékaře. Následná terapie, zejména chirurgická léčba, je ale již pojišťovnou hrazena.
Zdroj: www.nem-tr.cz