Světový den spánku a poruchy biologického rytmu

(16. března 2018, Redakce Ordinace.cz | přečteno: 2580x )

Poruchami spánku je podle lékařů ohroženo 30 procent populace. I proto byl Světový den spánku, který letos připadl na 16. března, věnován důležitosti biologického rytmu pro zdraví člověka.

shutterstock.com

V pátek 16. března 2018 jsme si připomněli Světový den spánku, který vyhlašuje Světová zdravotnická organizace (WHO) společně se Světovou spánkovou společností (WSA). Jeho cílem je snížit dopad zdravotních rizik na společnost prostřednictvím lepší prevence a kontroly.

Více než 30 % populace je ohroženo poruchami spánku. Týká se to jak dospělých, tak dětí.

Jednou z nejvýznamnějších spánkových poruch je porucha cirkadiálního rytmu. Tento rytmus u lidí ovlivňuje nejen spánek, ale i chování, hladinu hormonů, tělesnou teplotu či metabolismus.
„Cirkadiální rytmus je určován centrálními biologickými hodinami člověka a jejich činnost pomáhá řídit denní světlo,“ vysvětluje přední odbornice prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Po setmění začíná lidské tělo vylučovat spánkový hormon melatonin, který je určující pro rytmus spánku. Ten je signálem, že je vhodný čas ke spánku.

Čtěte také: Špatně spíte? Je na čase navštívit lékaře.

Poruchy cirkadiánního rytmu

Poruchy cirkadiánní rytmicity vznikají odlišným „načasováním“ naší vlastní biologické rytmicity, případně její desynchronizací s biorytmicitou požadovanou zevním okolím (astronomickým střídáním dne a noci). Nejznámější poruchou cirkadiánní rytmicity je syndrom změny časových pásem označovaný jako jet lag syndrom, který vzniká časovým posunem při interkontinentálních letech. Naše vnitřní biologické hodiny nejsou schopny se ihned přizpůsobit časovému posunu a obtíže s adaptací mohou trvat i několik dnů.

Přes den bývá pociťována únava, malátnost až ospalost, nechutenství, občas i bolesti hlavy, v noci naopak insomnie, pocit hladu, žízně apod. Adaptabilita na časový posun se s věkem snižuje. V produktivním věku se setkáváme často s poruchou spánkového rytmu navozenou směnným režimem. U 50 - 65 % pracovníků směnného provozu jsou pozorovány přechodné poruchy usínání a kontinuity spánku provázené zvýšenou ospalostí během dne.

Stav se zpravidla zlepší či zcela upraví několik dnů po skončení nočních směn, v mírné formě však mohou obtíže přetrvávat i dlouhodobě a být provázeny poruchami pozornosti, sníženou výkonností i somatickými obtížemi. Na špatné toleranci směnného provozu se podílí 3 základní faktory: narušená cirkadiánní rytmicita, deficit spánku a časté následné konfliktní situace. Je známou skutečností, že někteří lidé snášejí směnný provoz dobře, jiní ne. Čím větší je u jedince každodenní potřeba spánku, tím hůře je zpravidla noční provoz tolerován. Odlišnosti jsou pozorovány i u různých biologických typů a adaptabilita na noční směny klesá se stoupajícím věkem. Řada pracovníků, kteří po celý život tolerovali směnný provoz bez výraznějších obtíží, tuto schopnost ztrácí, dosáhnou-li věkové hranice 50 let.

Kromě porušené chronobiologické rytmicity spánku mohou být důsledkem směnného provozu i některé somatické obtíže - poruchy zažívacího traktu včetně vředové choroby, vyšší je i riziko kardiovaskulárních příhod a zjištěna byla i vyšší incidence nádorových onemocnění, u žen zejména karcinomu prsu. Popisována je i vyšší léková a alkoholová závislost. Určitá časová preference doby spánku i maximální výkonnosti během dne je geneticky zakódována v každém z nás (večerní či ranní typ). Při patologickém vystupňování této preference jsou naše biologické hodiny posunuty buď ve smyslu zpoždění, případně se časově předcházejí.

Pro zpožděnou fázi spánku je typické usínání v noci kolem 2 -3 hodiny, často i později, a probouzení v pozdně dopoledních až poledních hodinách. Manifestuje se nejčastěji v adolescenci a přetrvává do dospělosti. Diagnóza je jednoduchá již při anamnéze a zaznamenávání rytmu spánku a bdění ve spánkovém kalendáři, poruchu můžeme objektivizovat aktigrafickým monitorováním. Nejúčinnější léčbou je podání večerní dávky melatoninu. Synchronizaci rytmu napomáhá i ranní ozáření intenzívním světlem a injekční aplikace vitamínu B12 .

Opakem je předsunutá fáze spánku, ke které inklinují starší lidé. Usínání je posunuto do časně večerních hodin (mezi 18-20 h), probuzení do nočních hodin (01-03 h). Vhodná je úprava režimu s odpolední tělesnou aktivitou, doplněnou dle možnosti intenzívním osvitem (slunce, případně intenzívní ozáření). Další poruchou biologických hodin je nepravidelný 24h rytmus, který je charakterizován vymizením cirkadiánní rytmicity. Ačkoliv množství spánku za 24 h zpravidla odpovídá věkové normě, spánek není uspořádán do celku, ale je rozčleněn do 3 i více časově variabilních úseků (o průměrném trvání 2-3 h). Nemocní tak imitují jak noční insomnii, tak zvýšenou ospalost během dne. Tato porucha provází řadu organických onemocnění CNS a je častým projevem i některých psychiatrických onemocnění.

Čtěte také: Máte problémy se spánkem, veďte si deník.

Na spánek má vliv hormon melatonin

Vzhledem ke svým účinkům na spánek, správný cirkadiální rytmus i stav celého organismu, je melatonin v centru pozornosti odborných výzkumů. Laboratorní i klinická pozorování ukazují, že melatonin ovlivňuje oběh krve, krevní tlak, tělesnou teplotu, metabolismus cukrů, tuků i bílkovin. Ovlivňuje také produkci pohlavních hormonů, imunologické reakce organismu, průběh stárnutí, chování a má ochranný vliv při vzniku metastáz nádorových onemocnění.

Lidé, kteří mají nedostatek melatoninu, nebo je u nich tento hormon vylučován v nesprávnou dobu, mohou trpět dlouhodobými problémy se spánkem nebo třeba zvýšenými obtížemi při cestování a střídání časových pásem. U dětí pak chronická spánková deprivace může způsobovat absenci školní docházky, zvýšenou denní spavost, poruchy nálady a chování, sklon k depresi či k obsesivně-kompulzivní poruše.

S rostoucím věkem se vylučování melatoninu snižuje u každého člověka.
"To je jeden z důvodů nespavosti ve stáří," uvedl profesor Karel Šonka. Melatonin lze doplňovat uměle, v řadě zemí je dostupný ve formě doplňku stravy. České zákony to ale zatím neumožňují, problematický by mohl být i jeho dovoz pro osobní potřeby.

Čtěte také: Syndrom spánkové apnoe je třeba odlišit od pouhého chrápání

komerční sdělení 2019_Magniflex_MDC1_Polstare_Banner_OrdinaceCZ.jpg
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/
Partner rubriky Spánek - poruchy
Partner rubriky Spánek - poruchy

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Inzerce
Chcete zdravě spát?
Stáhněte si voucher s 10% slevou na zdravotní matrace a polštáře Magniflex a využijte jej při nákupu v Showroomech Magniflex nebo v síti certifikovaných obchodních partnerů Magniflex po celé ČR.

banner_voucher_sleva_magniflex

Anketní otázka

Znáte hladinu cukru ve vaší krvi?

Zatím hlasovalo 116 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

Melatonin

Melatonin podaný člověku působí jako chronobiotikum. To je jediný účinek, který byl dosud jednoznačně prokázán. Může ovlivňovat denní řád organismu. Melatonin podávaný před usnutím může zkrátit dobu usínání a případně snížit roztříštěnost spánku...

Nadměrná denní spavost je často opomíjený problém

Podle odborníků na spánkovou medicínu se potížím s nadměrnou denní spavostí věnuje málo pozornosti. Nadměrná denní spavost se vyznačuje chorobným sklonem k usínání během dne. Může se vyskytovat jako důsledek nedostatečného nočního spánku, nebo jako neurologická porucha.

Spánková obrna nažene strach

Spánková obrna (též spánková paralýza) je velmi stresující spánková porucha, která umí vyvolat velkou úzkost a obavy. Po probuzení totiž můžete otevřít jen oči, ostatní svaly jsou vyřazeny z provozu – nemůžete promluvit, pohnout se, jen se dívat. Se stavem spánkové obrny se podle údajů setká za svůj život asi 30 % lidí. Ti, kteří spánkovou obrnu zažijí, se často obávají, aby děsivou situaci neprožili opakovaně.

Zdravý spánek je zárukou zdravého stárnutí

Obezita, nádorová bujení, Alzheimerova nemoc i vrásky v obličeji – to vše můžeme ovlivnit tím, jak kvalitně a jak moc, či málo spíme. Význam spánku v jednotlivých etapách života a jeho vliv na lidské zdraví připomíná Světový den spánku, který již po dvanácté vyhlašuje World Sleep Society.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.