Špatně spíte? Je na čase navštívit lékaře.

Potřeba délky spánku je individuální, je ovlivněna geneticky a řadou dalších faktorů. U zdravých dospělých jedinců se pohybuje mezi 7-8 hodinami spánku denně, někteří lidé se ale i po 5 hodinách spánku cítí dobře odpočatí. Proto se za kritérium pro nespavost nepokládá délka spánku, ale přítomnost nepříznivých denních následků (únava, nevýkonnost, změny nálady). Obtíže by měly být dlouhodobější a musí být samozřejmě splněno i kritérium, že pacient má ke spánku dostatek času a příležitostí. K lékaři někdy přichází pacienti, kteří mají od svého spánku nerealistické očekávání –  chodí spát v deset hodin a jsou překvapeni, že se probouzí již po páté hodině ranní. Lidé se často také domnívají, že spánek by neměl být přerušován žádným probouzením. Opak je pravdou – probuzení zaujímá až 5 % celkové doby spánku.

Domnívá-li se člověk, že trpí některou z poruch spánku lze problém probrat s praktickým lékařem, který může v součinnosti se specialisty dalších oborů vyloučit nějaké jiné onemocnění. Pokud tyto postupy nevedou ke zjištění příčiny, měl by být pacient vyšetřen v poradně pro poruchy spánku.

Algoritmus stanovení diagnózy každé poruchy spánku začíná ambulantním vyšetřením. Pacientovi, přicházejícímu na doporučení ošetřujícího praktického lékaře či neurologa, je odebrána kompletní anamnéza, včetně kvantifikace nadměrné denní spavosti - vyplnění dotazníku Epworthské škály denní spavosti. Pacient je dále požádán, aby v období následujícím do další kontroly vyplňoval spánkový kalendář, kde zaznamenává po určitou časovou periodu svůj denní režim - trvání bdělosti a spánku. Stanovení předběžné diagnózy určí další diagnostický postup - speciální vyšetření (ambulantní či během pobytu): celonoční polysomnografii, vyšetření PolyMESAM, test mnohočetné latence usnutí (MSLT - Multiple Sleep Latency Test), aktigrafii, eventuálně další speciální vyšetření.

Anamnéza

Při prvním kontaktu s pacientem jde o diferenciálně diagnostickou rozvahu se zhodnocením, zda pacienta poslat k somnologovi, či zda je problém zvládnutelný v ordinaci. Základním krokem v diagnostickém algoritmu je, tak jako v jiných oborech, anamnéza. U některých jednotek (nespavost, syndrom neklidných nohou) často plně postačuje ke stanovení diagnózy.

Anamnéza poruch spánku (nynější onemocnění) se skládá z dotazů na:

• denní režim pacienta (směnný provoz, nepravidelnosti v režimu spánek–bdění, denní návyky ohledně spánkové hygieny, činnosti před ulehnutím);
• usínání (prostředí, doba uléhání, latence usnutí, důvod prodloužené latence, frekvence obtíží);
• kvalitu spánku (počet probuzení, jejich důvod, kvalita/ hloubka spánku, přítomnost ventilační poruchy, parasomnické projevy, event. doplňujeme údaji od spolunocležníka);
• probouzení a vstávání (doba probuzení a vstaní z postele, subjektivní zhodnocení kvality spánku, pocitů při probuzení;
• kvalitu denní bdělosti včetně dotazu, v jakých situacích pacient klimbá/usíná.

Dále lékař klade cílené dotazy k vyloučení diagnózy syndromu neklidných nohou, narkolepsie, parasomnie, spánkové apnoe.

K základním anamnestickým datům připojuje lékař dotazy:

• v rodinné anamnéze – genetická dispozice, rodinné návyky, vztahy, které by mohly ovlivnit spánek;
• v osobní anamnéze – na komorbidity či vyvolávající onemocnění;
• ve farmakologické anamnéze – na léky nebo látky ovlivňující kvalitu spánku;
• v alergické anamnéze – na alergie ovlivňující spánek;
• v pracovní anamnéze – na směnný režim či nevhodné pracovní návyky;
• v sociální anamnéze – na prostředí a vztahy, které by mohly ovlivňovat kvalitu spánku;
• v abúzu – na požívání látek, které mohou ovlivňovat kvalitu spánku (kouření, káva, čaj a jiná stimulancia).

Vyšetřovací metody

Během vyšetření jsou dále používány dotazníky, které slouží ke kvantifikaci či popisu problémů. Základem je Epworthská škála spavosti, standardizovaný dotazník kvantifikující tendenci ke klimbání/usínání během dne. Spánkový deník umožňuje buď graficky, nebo slovně zaznamenat delší časový úsek s informacemi o době spánku a bdění, event. další údaje. Mezi speciální dotazníky patří Ullanlinská škála narkolepsie (UNS), Pittsburská škála kvality spánku (PSQI – Pittsburgh Sleep Quality Index), Index tíže nespavosti (ISI – Insomnia Severity Index) atd.

Polysomnografie

Základní vyšetřovací metodou je polysomnografie či její zjednodušená varianta limitovaná polygrafie. Provádí se ve spánkové laboratoři – speciálně upravené místnosti, která musí být zvukově izolována od okolí. Samozřejmostí je i dokonalé zatemnění a co nejcivilnější prostředí. K rozlišení spánkových stadií slouží monitorace EEG (elektroencefalogram), EMG (elektromyogram svalů brady) a EOG (elektrookulogram). Součástí vyšetření je i záznam proudu vzduchu před nosem a ústy (nebo změny tlaku v nosních průduších), dýchacích pohybů hrudníku a břicha, saturace hemoglobinu kyslíkem (SaO2) pomocí pulsního oxymetru, elektrické aktivity mm. tibiales, srdeční frekvence (pomocí EKG) a polohy. Dýchací zvuky jsou zaznamenávány mikrofonem, během záznamu je pacient monitorován prostřednictvím videozáznamu. Vyšetření slouží k upřesnění charakteru a příčiny poruch dýchání ve spánku nebo poruch spánku s neobvyklým chováním či pohyby.

Limitovaná polygrafie

Limitovaná polygrafie je zjednodušenou variantou polysomnografie, kdy nemonitorujeme EEG, EOG ani EMG. Metoda se může provádět ambulantně, využívá se výhradně k diagnostice ventilačních poruch ve spánku. Při jakýchkoli pochybnostech nebo diagnostických rozpacích musí být doplněno polysomnografické vyšetření.

Test mnohočetné latence usnutí (MSLT)

Test mnohočetné latence usnutí (MSLT) je suverénní metodou v diagnostice nadměrné denní spavosti. Diagnosticky je zjišťována průměrná latence usnutí a přítomnost REM spánku během pěti dvacetiminutových testů, prováděných v dvouhodinových intervalech (obvykle v 9‑11‑13‑15 a 17 h) ve spánkové laboratoři s polysomnografickou montáží (EEG, EOG, EMG). Pacientům není bráněno v usnutí.

Test udržení bdělosti (MWT)

Test udržení bdělosti (MWT) je variantou MSLT. Nemocný se stejnou montáží jako při MSLT má vydržet bdělý po dobu 20 minut, test je opět opakován pětkrát za den ve dvouhodinových intervalech.

Psychomotorický test bdělosti (PWT)

Psychomotorický test bdělosti (PWT). Nemocný reaguje na podněty na displeji malého přístroje stiskem tlačítek. Ve výsledku je hodnocen reakční čas a počet chyb. Pupilometrie je založena na faktu zužování zornice při somnolenci. I tato metoda se užívá především v diagnostice nadměrné denní spavosti.

Aktigrafie

Aktigrafie je metoda, která slouží k měření a zaznamenání pohybové aktivity během několikadenního intervalu. Zařízení velikosti náramkových hodinek je nošeno na nedominantní ruce po celou dobu sledování. Po uplynutí stanoveného období jsou informace o pacientově denním režimu (pohyb a období klidu), uložené v paměti přístroje, vizuálně hodnoceny lékařem. Využívá se v diagnostice nespavosti a poruch cirkadiánní aktivity k rozlišení a určení doby spánku (málo pohybů nebo žádné) a bdění (více pohybů), resp. denního režimu v delším časovém intervalu (obvykle 10 dnů).

Při diagnostice syndromu neklidných nohou (RLS) nebo syndromu periodických pohybů končetinami (PLM) se umísťuje přístroj na bazi palců obou dolních končetin, vyšetření se provádí po dobu tří nocí. Výhodou je minimální zatížení pacienta (vyšetření probíhá v domácích podmínkách). Ve srovnání s polysomnografií má mírně nižší senzitivitu, která je však vynahrazena několikadenní monitorací pacienta.

Při vyšetřování syndromu spánkové apnoe je důležité podrobné ORL vyšetření, při kterém se pátrá zejména po zúženích v oblasti horních dýchacích cest. Při určování příčiny nespavosti má velký význam i psychologické vyšetření.

Zdroj: Medicína po promoci

Komerční sdělení

Od založení společnosti Magniflex v roce 1962 právě uplynulo 60 let. Toto významné výročí oslavuje nejen vznik společnosti, ale také výjimečnou značku, jejímiž silnými stránkami jsou poctivé řemeslo a neustálá inovace.