Občas to vypadá, že osud musí hodně pomoci náhodě, aby vás potrápil neobvyklým úrazem. Kdo by čekal, že málem ohluchne proto, že na půl hodinky pohlídá sousedce psa. Paní Vlaďce se to ale stalo...
Modlete se za to!!!
( Návštěvníci Ordinace.cz | přečteno: 14503x )
Uhlídat děti je někdy složitější, než uhlídat pytel blech. To, co popisuje paní Petra, způsobí husí kůži každé mamince. Nehoda, která se stala jejímu synovi Martínkovi, vypadala nejprve tragicky. Jen s velkým štěstím se z ní stala ta s dobrým koncem.
Můj syn měl něco málo přes jeden rok, když si při hře se staršími dětmi vrazil do oka háček od ramínka na šaty. Šermovaly se totiž a ramínka použily jako meče. Byl to tehdy opravdu šok, děti začaly strašně křičet a Martínka nám vedly i s ramínkem zapíchnutým v oku . Každý ho držel za jednu ruku, aby si to ramínko nemohl vyškubnout sám. Byl to šílený pohled. Oko silně krvácelo a já přemýšlela, jak ramínko odstranit. Ramínko se houpalo ze strany na stranu. Vtom moje dcera, tehdy měla šest let, prostě ramínko vzala a z oka vyhákla. Spustila tím ještě větší krvácení. Oko nebylo pro samou krev ani vidět, malý si za něj pořád chytal a já volala sanitku. Neuvěřitelně křičel a já mu nemohla pomoci. Vzala jsem látkovou plenu, namočila ji a položila na oko. Když záchranka konečně dorazila, přestávalo oko krvácet, syn se pomalu zklidňoval a já viděla i bělmo. Roztrhl si kůži těsně pod spodním víčkem z vnitřní strany. Byla to asi necelý centimetr veliká řezná rána. Lékař byl cítit alkoholem a cigaretami. Neustále opakoval, že holčička bude v pořádku. Sestra ze sanitky se proto ujala práce, sepsala s námi popis zranění a lékaře poslala do auta. Syna jsme nemuseli nikam vozit. Jen jsme s ním zajeli na oční kliniku na kontrolu. Přemýšlela jsem s manželem, zda lékaře ohlásit. Naštěstí lékaře během týdne propustila sama nemocnice. Nebylo to prý poprvé. Bylo štěstí, že nebyl nakonec potřeba.
Všechna ramínka s kovovým háčkem letěla ještě ten večer do popelnice. Martínek je v pohodě. Vidí.
Přidat nový komentář