Abychom mohli správně pochopit vznik zubního kazu a jeho příčiny, musíme si stručně vysvětlit, z jakých částí se zub skládá.
Zubař „nekouše“!
Je dobré zvyknout si na návštěvu svého zubního lékaře již od časného dětství. Minimálně dvakrát ročně. Málokdo sice navštěvuje tohoto odborníka s láskou a potěšením, ale při zachování pravidelnosti se i setkání se zubařem může stát příjemnou a hlavně „výhodnou“ tradicí.
Pro zjištění stavu chrupu používá zubař především svůj zrak a hmat zubních vyšetřovacích nástrojů, podložený zkušenostmi a praxí. Dobře ví, která místa jsou náchylnější k vzniku kazu a která nikoli. Často je však nucen doplnit své základní vyšetření také modernějšími metodami – např. rentgenem.
Zjistí-li zubní kaz, musí odstranit infikované a změklé části zubu pomocí ručních a rotačních nástrojů (vrtáčků) a chybějící tkáně doplnit materiálem, který je nejvhodnější. Některé materiály jsou k nerozeznání od nepoškozených zubů, některé jsou mechanicky stejně odolné jako sklovina, jiné se mohou dokonce chemicky a mechanicky spojit s zbylou sklovinou a dentinem.
Materiálů pro výplně kazivých dutin (plomby) jsou stovky a jen zkušený zubní lékař dokáže vybrat ten nejvhodnější. Žádná plombička však není tak dokonalá jako nepoškozený zub!
Přidat nový komentář