Můj příběh pro inspiraci :) ... Když mi bylo 15, začal jsem mít prvně problémy s extrasystolami (ES) a v nemocnici po operaci slepáku dostal záchvat dušení, brnělo mi celé tělo. Odběry z tepny, plno vyšetření, nic nezjistili. Do 22 let se mi zhoršovala četnost extrasystol a zároveň dorazila i migrena se senzorickou aurou. V Ikemu mi udělali ablaci, tyden jsem mel klid a potom dorazila stejna frekvence (mívám tak 20-100 ks/hodinu). Myslel a myslím na to každý den, někdy méně, někdy více, asi dle stavu organismu, nicméně mě to začalo velmi omezovat. Řeči na mnoha ambulancích, to má hodně lidí a nevadí jim to, na to neumřete, mě po 10 letech už nechávají klidným a snažím se jednat. Na VŠ jsem dělal doktorát, jezdil po světě pracovat, měl hodně práce, zájmů a i úspěchů. Minulý rok v červenci mi vytrhli chirurgicky zub, 2 týdny jsem dostával, hlavně v noci, záchvaty. Probudil jsem se do zrychleného tepu, mdlo, studený pot. Četnost klesala až do února tohoto roku. Uvědomoval jsem si ale, že pro mě běžné situace, mluvení k hodně lidem, nákupy v obchodě, létání letadlem, snáším strašně (mini záchvaty, rostoucí tep, pocit na zešílení). Odmítal jsem všechny příležitosti, bylo mi furt všelijak. Na přelomu února a března (letos) jsem byl týden v Asii,už před odletem žaludek smrsknutý, bez energie, myslel jsem, že chřipka. Po asijském pekle kdy jsem nebyl schopný skoro nic, jsem se doma, po endoskopii žaludku (supr po 12 h letu) kde vše ok, dal na 5 dní do pořádku. Potom přišla chřipka a po ní opět stejné asijské problémy + bonusy navíc, tlak do hlavy, pocity na zešílení, citlivost na hluk, záškuby svalů, necitlivost cestující od spánků až po tváře. Na neuru předepsána 1/3 tritica 75ky. Díky ES jsem 10 let nepil alkohol a i paralen beru opatrně a vždy 1/2. Po 4 dnech potíže stejné, na nauru objednávka na MR/EEG. Zašel jsem ale hned i na psychiatrii, bylo mi jasné, že něco není ok. Diagnostika, panická porucha + náznaky na agorafobii. Prý můžu zvýšit na 2/3, učinil jsem, za dva dny únava na padnutí, fungovala snad jen hlava, plíce, nohy a ruce, jako kdyby nebyly moje. Včera jsem snížil dávku na 1/3, přes den jsem po 8 dnech odvařený jen do cca 17.00 (19 hodin účinek). Vždy si připadám, jako že mi mozek asi vypne. Ráno dám vždy zelený čaj a tabletu Guarana. 3 týdny vesměs "v postelích" doufám, že to ustoupí. Přeci jen si říkám, ataky byly náhodně několik let a dávku asi člověk může, vzhledem k předpokládané délce užívání, zvýšit kdykoliv, až si tělo zvykne. Doufám jen, že ta šílená únava přejde, takhle obejdu panelák, nuceně schody pěšky, aby jsem jen nechátral a končím. Pěkný sajrajt, nechápu, jak toho může někdo brát víc než 50 mg, ale jsem asi cíťa :). Snad mi to pomůže trochu i na to srdce. Hodně štěstí všem :)
Přidat nový komentář