Výsledek hledání:

Ahojky, chtěla jsem se zeptat jestli při zvracení můžou prasknout žilky v hlavě? Občas totiž zvracím a cítím velký tlak v hlavě.. a taky jestli mám bolest zubů z toho?

Víš Anet, ono na tom není nic těžkýho. Jen si prosím, na tenhle debilní dotaz vzpomeň za pár měsíců, let až ti budou padat zuby, vlasy, odcházet ledviny a to nejhorší, budeš mít neskutečný deprese z toho jaká jsi troska. Good luck

Milá Jani, ráda bych vyhledala pomoc, ale abych byla co nejupřímnější, mám z toho strach, bojím se, že ani tak to nedokážu a bude to pro mě jen další přítěž. Nemám tak dobrou kamarádku, abych ji mohla svěřit vše, co mě trápí. Další věc je, strašně se za to stydím.. Mám 170cm a k tomu 49-50kg a vím, že nemám důvod k přejídání a následnému ...... a nebo hladovění.. Vím, že to nepotřebuji, ale…

anorexie nebo bulimie trpí stejnou nemocí tou hubeností

První krok jsi udělala.Přiznala jsi sama sobě,že není něco v pořádku.Teď by bylo dobré se někomu svěřit-nejlepší kamarádce,nebo se objednat u psychologa-a o tom taky nemusí nikdo vědět-a poradí ti co s tím.Sama to nezvládneš.To si myslím já.

A proč chceš ty kačeno zvracet ? To chceš být tam, co ty nešťastné holky, co s tím bojují ? To ti nestačí, že to tady a všude slyšíš ? Moje dcera to má 8 let a jsme z toho celá rodina včetně ní na nervy. Opravdu bys zasluhovala pár facek !!! Lora

Tak jak to píšeš, je to tak...jsem v tom úplně po uši...asi tak 3 roky.. Jak to začalo? Zhubnout.. Tak to bylo jen večer. Pak přišla rána pod pás, nevěra, a já nepolkla ani vodu, sevřené hrdlo, ajak jsem teda aspoň něco snědla, letělo to, ale ne prstem, ale žaludek se sám otočil, jen co to dostal, nervy, v tu dobu to byly jen nervy, za měsíc 10kg dolů, vážila jsem 44kg.nějak jsem to ustála, ale…

prosím vás chtěla bych vědět jaký je rozdíl mezi bulimii a anorexii

Obe nemoci se tykaji posedlosti po hubenosti, ale Anorexi= odmitani prijmu potravy, proste nejis, za den snis treba jen rohlik nebo jen jablko a BULIMIE= prejis se a jdes zvracet

Bulimie je opravdu "humus". Já ji mám už 7let a nemůžu se z toho dostat. Když jsem otěhotněla, skončila jsem s ní, chtěla jsem pro své dítě to nejlepší, ale když jsem přestala kojit, stala se mou noční můrou opět a stále s ní bojuji. Dvakrát denně mě trápí, což je pro mě úspěch (jen dvakrát). Nikdo v mém okolí o tom neví, a tak jsem zastáncem názoru, že anorektičky a bulimičky jsou perfektní lhářky…