Výsledek hledání:

Ahoj také beru Zoloft 50,místo Remoodu který mi nevyhovoal a zdá se být dobrý.

Tak mě je 26 let a zkušenost mám pěkně hnusnou. Po vyšetření mi bylo dlouho zle, asi půl hodiny jsem ležela s nohama nahoru, a pak při močení jsem myslela, že radši spáchám harakiry, jen aby to nepálilo, protože to bylo mnohem horší než před vyšetřením. Naštěstí to po dni řezat přestalo. Každopádně mi bylo pouze zděleno, že mám přijít za půl roku. Jinak zhola nic. Za doktorem Klemencem na Karlár už mě…

Chtěla jsem ještě taky říct , že sebepožkozování mi bere všechno ale zároveň mi dodává sílu. Je to prostě droga, je to náhražka , dává mi sílu, kterou nemám , ale bere mi všechno.

Nejspíš panická porucha, před lety jsem nevycházela sama ven a dělalo mi problém i být doma sama... Po lécích mi to dalo cca.4roky klídek. Vynechala jsem léky, protože bylo báječně,život normál, a teď v tom lítám zase. S tím rozdílem, že se snažím neizolovat od okolního světa. Chodím do práce atd.,ale je to každodenní boj. Už s tím žiju pár let, tak by si člověk řek, že to bude zvkládat lépe, ale není…

Takhle, ony AD jelikož upravují/vychytávaji serotonin a nabo působí na samotné receptory jsou docela driják, jelikož taková deprese nebo neuróza je normálně viditelná na hodně citlivém skenu mozku a pokud bereš AD, četl jsem, že to měření bylo pak negativní, což znamená, že ti AD solidně přeprogramují mozek. Což má úzkou souvislost i s těma kognitivníma funkcema o kterých tu píšeš, že máš teď lepší.…

Ahojda, nevím jaká je tvoje diagnóza, ale neurózy všeobecně jsou známé výkyvem obtíží. U mě to tak je stejně, jednou dole a jednou nahoře. Časem se to upraví a pochybuji, že si tvoje tělo na Zoloft zvyklo, to by ti nefungoval vůbec, držím palce ať je líp.

to je presne pravda,ja sem vzdy mela ty katastroficke scenare jak rikas boobku v hlave taky.vzdy si uz uplne vybavim co se muze stat jako dusledek a pripadalo mi ze nejsem ale negativni ale realista a ze se jen pripravuji na to nejhorsi,ale pak i kdyz to nejhorsi prislo tak sem na to stejne nebyla pripravena a skoro nikdy se ale nesplnil ten muj priserny scenar v hlave.takze to je ono!!taky sem mimochodem zhubla a to 13kg takze sem ted take…

Jsem ráda, že některým z vás se daří dobře. Já už také byla plná naděje, že je líp a dnes ráno jsem se probudila a věděla, že to bude boj :o( Jsem z celého toho dne unavená, jak člověk bojuje sám se sebou...ani tomu jídlu jsem přes den moc nedala. Opouští mě můj optimismus. Ani se netěším na zítra, jestli budu mít celý den pocit těch závratí, tak už fakt nevím. Možná už si mé tělo z předešla zvyklo…

Ahoj,je mi 13 let, v srpnu 31.8 2010 jsem začala se sebepožkozováním , protože jsem se pohádala s mámou, tehdy , jsem seděla na lince a brečela, ani nevím jak mě to vůbec napadlo, aleprostě vzala do ruky nůž a řízla se. Dokonce víckrát najednou, ale ne do krve, jen jsem si hodně sedřela kůži a pálilo mě to. Za několik dní jsem si na tom vypěstovala závislost, potom jsem asi měsíc a půl toho zase na chvilku…

ahojky,to je právě ono,žít přítomnost,wendy,to si vtloukám do hlavy,taky jsem věčně měla v hlavě katastrofické scénáře,já mám to pálení stále,snažím se si toho nevšímat,myslím,že mám to zlepšování po takových trošičkách,že je těžké tomu věřit,myslím,že po návštěvě spešl dr budu vědět víc,,dnes jsem ale na sebe pozitivně naladěna,že jsem zvládla zajít do práce,kolegyně suprový,o problémy…