Citalec a Neurol-zkušenosti s užíváním

Díky všem za přání a gratulace, už skoro nevidím před sebe, spal jsem tak 2 hodky, a hned ráno zase mazal do porodnice a téměř nejedl, nebyl nějak čas, ale malá je fakt poklad. Teď jsem dorazil domů a moc se těším až se najím, dám si vanu a zelehnu. Sice zítra do práce, ale jsem strašně unavenej a šťastnej, že to dobře dopadlo. Úzkosti sice mám, ale nebyl na ně čas a tak alespoň vidím, že i přestože to člověku znepříjemnuje život, tak jsem neumřel a odrodil s manželkou naší malou a celkově to zvládl.

Jsi pašák a tvoje paní ještě větší ;-)

i já ti blahopřeji,Alwine,hodně zdravíčka celé rodince,děti a vnoučata jsou štěstí

Já nevím, jestli máte podobné zkušenosti, ale nějak se mi zdá, že se u mě všechno nějak pomalu obrací k lepšímu Nechci to samozřejmě zakřiknout, ale zrovna dneska, když jsem vstávala, tak jsem na ten den prostě těšila. A tak nějak se začínám těšit i z jiných věcí, co v ten den přijdou. U mně je to velký obrat, bývala jsem (a asi pořád jsem v jádru pro opatrnost) silný pesimista a některé dny jsem fakt přežívala a těšila se na spánek a taky jsem si přála už se neprobudit... Uf...Asi je to spojené jedno s druhým- léky, terapie a začíná jarooo juchůůů, ale chtěla bych tím povzbudit všechny lidi, kdo tyhle stránky pročítají, mají problémy a váhají, jestli s tím něco začít dělat nebo ne. Čím dřív tím líp :-)

ano ja ten pocit presne znam,co pises jano,vzdy sem se desne tesila z kazdeho dne a jak se mi to vse stalo tak sem uplne ty dny prezivala,kdyz nekdo slavil narozeniny nebo i tento novy rok sem oslavila z uzkosti z celeho zivota pred sebou,jak to vsechno zvladnu a chtelo se mi to vse zaspat a uz se ani neprobudit.zrovna sem se chtela nekoho zeptat,protoze i kdyz sem tu psala ze je mi uz dobre,a to mi vcelku je stale jeste nemam ten pocit ze se na neco tesim nebo ze me ten zivot zas tak najednou desne bavi jako sem byla predtim.mam stale ten pocit ze je vsechno desne slozite,nebezpecne,obavy z toho jak bude,ze je mi jen 31 a toto uz se se mnou potahne naporad...takze stale jsem se nedostala do te euforie ze ziju,dycham,ptaci zpivaji a vse je nadherne.kolik mg prosim beres?ja sem stale na tech 10mg a rikam si zda nenavysit.psychiatr rikal ze kdyz se lepsim a sem uz skoro dobra tak to mam nechat.ale nevim zda se to spravi uplne nebo jak.nicmene vcera sem s nim mluvila a moc optimismu mi nedal.spis naopak.prave ze vcerejska sem rozhozena.rikal ze ty AD jsou vcelku celozivotni zalzitost,ze nemam hlavne vysazovat,mam to brat leta,mam dodrzovat zivotospravu,pravidelny spanek atd no prislo mi to ze sem teda vazne nemocna na cely zivot.taky rikal ze telo si pak zvykne na ty prasky a kdyz se vysadi pak uz to nemusi fungovat.jenze me je 31 a tak za 2 roky chci mit deti.ale s timhle si rikam ze mozna bych teda ani nemela,ze to vysazeni a tehotenstvi bych asi stejne nedala...ach jo.ze me to radsi nepostihlo az za 10 let to uz bych ty deti mela a bylo by mi to fuk!no kdyz si to tak po sobe ctu tak presne vim ze ma GAD diagnoza byla spravna protoze se obavam tak silne z neceho co jeste ani neni aktualni,ale proste si nemuzu pomoct.

Ahoj Wendy, raději budu brát celoživotně AD (samozřejmě ty nenávykové), než mít stavy, které všichni známe. Jak už jsem jednou psala i já si jich chtěla co nejdříve zbavit...Po čtyřech letech braní, jsem postupně snižovala dávky a nějaký čásek byla úplně bez, ale kdybych věděla co mě čeká a že se mi PP vrátí...sice ne v takové míře jako kdysi,to jsem nevyšla ani z bytu :o( Myslím, že až se tvůj zdrav. stav zlepší, můžeš věci ohledně miminka řešit se svým žen.lékařem. Já se svého žen.lékaře ptala, jestli je bezpečné, když beru Zoloft mít mimčo (mám dvě dítka, tak to byla otázka jen teoretická) a řekl mi, že by se poradil s lékařem na genetiku. Myslím, že vše má řešení a ty se mimča dočkáš, vše má svůj čas. Teď se dej hlavně do pohody ty. Psychiatrem se nenech rozhodit je přes hlavu :o) Měj se krásně PS: Obě děti jsem měla v době kdy jsem nebrala žádné léky a nevím jak jsem to s těmi stavy mohla zvládnout. Po prvním porodu a následující dva roky pohoda a znovu na dno...po šesti letech při druhém porodu opět pohoda a přibližně za dva roky zase PP. Až blížící se nástup do práce po mateřské mě donutil to řešit léky.

Prosím, poraďte, kdo můžete... Beru 1 tabletu Citalecu 20 poránu druhý týden. Mám, bohužel, pocit, že se můj stav rapidně zhoršuje. V noci nespím, provázejí mě dost silné záchvaty paniky a úzkosti. Dnes jsem měla obrovský problém vstát a odejít do práce... :-(

Hani, když si pročteš tyto stránky tak zjistíš, že ten průběh jak popisuješ měl skoro každý, já jsem na začátku léčby také myslela, že umřu jak mi bylo, ale tak po 4 týdnech se to začalo zlepšovat, takže VYDRŽ, půjde to opravdu pomalu k lepšímu.Ahoj Jana

Zdravím, Přesně tak, na začátku braní AD, se často dostavují vedlejší účinky jako nespavost, zhoršení úzkosti, nevolnost až zvracení, ale do pár týdnů se to zlepší. Pokus se na to nemyslet.

Zdravím, jsem poprvé na těchto stránkách a čtu Vaše příběhy. Já jsem od prosince 2010 na AD. Byla mi diagnostikována PTSD(posttraumatická stresová porucha). Od konce ledna 2011 jsem na nemocenské. Brala jsem citalec, nejdřív 1/2,tablety, pak celou a pak 1,5 tablety denně. K tomu jsem měla neurol,ale pouze při úzkosti a na noc Trittico, jelikož jsem měla problémy se spánkem. Jsem v péči psychiatra i psychologa. Nyní k tomu všemu se mi vyskytl další problém a to úzkostné stavy, hlavně při vstupu do obchodu, větších prostor atd. Včera mi psychiatrička mi vysadila citalec a mám jiný lék argofan. Říkala mi,že můžu trpět bolestmi hlavy, tak uvidím. Jinak jsem objednaná na hospitalizaci na psychiatrické oddělení, termín nástupu mám 6.4. a mám týden čas na rozmyšlenou. Váhám a nevím co mám dělat. Zda nastoupit na psychiatrii, kde jak tvrdí moje psychiatrička mi pomůžou, nebo nastoupit od dubna do práce a riskovat,že se mi vše vrátí, nemám nikoho kdo by mi poradil. Nikdo z rodiny o mém problému neví. Budu ráda, když se někdo ozve, povzbudí, poradí. Předem moc děkuji.

Ahoj, ještě reaguju na tvůj dotaz. Já mám taky diagnostikovaný úskostně depresivní postraumatický syndrom organického původu. Není to to samé co ty, ale podobné. Citalec 20 beru 5 měsíců k tomu občas při úzkosti rivotril 0,25-0,5mg záleží jak kdy. Ale vcelku pociťuju pokroky. Ale jistě jsi tady četla že spousta z nás ty úzkosti máme pořád a trochu dýl trvá než se stav ustálí. Jestli ti citalec nesedl nebo nezabíral zkus to co ti nasadili teď a uvidíš jestli se to zlepší nebo ne, ale nevím za jak dlouho zabírají tyto AD. S tou hospitalizací já prozatím zkušenosti nemám, mám z toho strach, ale u cvokařky jsem se bavila s jednou paní ta hospitalizovaná byla v Ostrově na Karlovarsku na otevřeném oddělení a velmi si to chválila. Prý byla v hodně špatném stavu a po 4 týdnech odcházela jako úplně jiný člověk prý jí to hodně pomohlo. Ale zažádala si na otevřené oddělení to znamená že mohla chodit ven měli tam určité aktivity podle libosti, psychoterapii prostě říkala, že si dokonale odpočinula a pomohlo jí to. Ale pak jsou uzavřená oddělení a to říkala, že jí nevyhovovalo. Tak nevím jestli si z toho něco vezmeš. Je to z druhé ruky. Jestli máš možnost zeptej se psychiatričky na nějaké otevřené oddělení a kde je kvalitní léčba protože oni asi nejsou všechny oddělení kvalitní, nevím. Jinak moc držím palce ať je ti líp. Ahoj

Ahojky všem, dnes se připravujem na zítřejší nástup s malym do nemocnice. Včera jsme oběhávali vyšetření no děs. Takže dneska peru a uklízím, aby až příjdem domů bylo vše hotové a já nemusela lítat kolem malýho a ještě dělat doma:-)). A dělám i proto, že jsem ve stresu vím, že operace mandlí je banalita, ale stejně mám stažené hrdlo i hrudník. Není mi moc dobře snad se to zlepší. Malej se chudák těší něco jsem mu řekla, ale né všechno jinak bych ho tam asi nedostala jen škoda že je tak pěkně a my budem tvrdnout v nemocnici:-(. Ať už to máme za sebou a jsme doma. Já se nejspíš ozvu asi až v neděli napíšu jak jsme dopadli. Zatím ahoj

Ahoj Fifi, držím palce a uvidíš vše bude v poho a než se nadějete budete s malým opět doma. Trhání mandlí jsem u dítek zažila dvakrát. Legrace je, když dostanou před operací kapičky na uvolnění, to jsem se nasmála, protože dcerka byla vysmátá a chytala nějaké pruhy na stropě. Po 15min co ji přivezli ze sálu, chtěla hrát karty a tak jsme hrály...těšila jsem se jak bude spát, jako ostatní dítka a já si odpočinu... Měj se krásně a žádné stresy :o))

Tak zítra si konečně odvezu naší breberku se ženou domů, strašně se těším i přestože mám i obavy abych zvládal roli taťky, ale vzal jsem si na to týden dovču aby mě žena naučila, přebalovat, koupat atd. Čtu, že všichni bojujete a to je dobře, já měl dnes hodně špatný den, jelikož jsem měl celé dopoledne úzkost až se mě motala hlava šly na mě závratě, zítra jdu odpoledne k chocholouškovi tak proberu další postup a patrně navýšení na 20mg, jelikož po téměř 5 týdnech bych možná očekával větší efekt, jelikož dopolední úzkosti mám stále dost masivní a taky se pořád budím v 5 ráno, ale dám tomu ještě čas, ale už jsem z toho dost unavený a schodil jsem 5kg i přestože jím pravidelně a i snídám jogurt a ovoce. Tak se držte a pište, já ležím u telky a už se mě po dnešku zavírají oči, jsem byl jako každý den od porodu ještě za holkama v porodnici a mám to tam cca 20km a ještě na nákup abych neumřel hlady, vyluxovat a dát prát prádlo, ale díky za to, vyplňuju tak hluchá místa v čase a nemusím myslet na úzkost.

Alwine, moooc Vám gratuluju k narození Nelinky, je to nejkrásnější a nejúžasnější zážitek na světě...:o) Přeji Vám ať jste všichni šťastní a hlavně zdravoučký !!!

Držím pěsti a myslím na Vás,ať to dneska v pohodě zvládnete...:o)

Přeji všem stávajícím i nově příchozím,ať to těžké období máte co nejdříve za sebou a užívejte těch krásnýc jarních slunných dní,je to krása...:o)

Ahoj všichni, tak jsem zpět, ve středu jsem se vrátila z Thajska a musím říct, že to bylo skvělé, perfektně jsem si vyčistila hlavu a bylo mi skvěle. Neurol jsem užila jen jednou na začátku, protože jsem měla jednu menší ataku, ale to si myslím, že bylo z únavy a horka, ale pak celých asi deset dní nic. Šnorchlovali jsme nad korály a to je tak neuvěřitelně uklidnující. strašně jsem se té dovolené bála, ale te´d bych tam ještě byla. Jinak samozřejmě mě tedy vystrašilo tsunami v Japonsku. Měla jsem pak asi 2 velké noční můry o tsunami a bylo to hrozné. Naštěstí ale v thajsku se nic nedělo, až včera tam bylo zemětřesení. Jinak Alwine Tobě gratuluji k narození miminka, hlavně ať je maličká zdravá. A vůbec se neboj, roli ta´tky zvládneš, budeš vozit a s maličkou si hrát a bude určitě dobře. Wendy:Četla jsem si tvé příspěvky. Já taky ještě žádné děti nemam, dávám tomu čas, ale chci je strašně moc. Zatím to neřeším, protože to pro mě ještě není aktuální. ale ptala jsem se i psycholožky a říkala, že zná dvě kamarádky, které porodily krásná zdravá mimča na AD. Tak zatím pa všichni.

Tak jsem se asi radovala předčasně...dnešek z celého týdne byl co se úzkosti týče nejhorší. Říkám si jestli ty mé pocity závratí, ztuhlý krk a motání hlavy mají spojitost s úzkostí, nebo je to od zad??? Kdybych neměla tyto příznaky, jsem jinak v pohodě. Neurol mě sice uklidní, ale to motání, které přijde kdy se mu zachce, neřeší...Má cenu ho brát??? Zoloft myslím pomalu zabírá, protože pondělí a úterý, bylo celkem v pohodě a střídají se lepší a horší dny. Prožijte odpočinkový a klidný víkend

Ahoj, Tak na dnešek s malou jsme si opravdu užili, ale bylo to asi prvním dnem doma a navíc jsme jí koupali a to už dost pozdě a do rána téměř oči nezamhouřila a celé dopoledne to samé, už jsem padal na tlamu :-) když po obědě usnula a i přestože se kojí každé 3 hodiny tak je hodná až do teď. Takže se pomalu aklimatizujeme a s malou se učíme aby zbytečně neplakala: vyhnat prdíky, odříhnout po kojení atd jsou hlavní faktory proč se brečí :-) a úzkosti? Jsou, ale není na ně moc čas. Zdravím Vás tu všechny a přeji hezký víkend.

Zdravím Vás, tak to máme s malym za sebou. No žádná legrace to nebyla ale ani žádná tragédie. Šlo to dobře až na ten pooperační hukot. 2 hodinky byl neklidnej a plakal ale pak už dobrý:-))). Je fakt že tu noc před operací jsem oka nezamhouřila seděla jsem do rána na posteli a když ráno přišla sestra byla ze mě na švestku:-)). Strašně mě bolel žaludek ze stresu tak mi dala něco na žaludek a pak jsme jeli na sál. Byla jsem hrozně vystresovaná. Včera nás propustili tak jsem si konečně oddychla a říkala jsem si tak jsem to zvládla. Malej zůstal s manželem doma a já jela na pokec k mamce a buch ho ataka jako blázen trvala 2 hodiny rychle jsem si vzala rivotril 1,5mg ale řídit domů musela ségra. Můžu říct že to byl pořádnej nášup vůbec jsem to nečekala i když jsem asi měla, ale nějak jsem neměmla čas nad tím přemýšlet. Ještě dneska se z toho sbírám je to hnus. Včera jsem myslela že snad budu muset na pohotovost což mě ještě víc rozhodilo protože to ne a ne přestat. Ale pak jsem to nějak ustála s pomocí oblbováků ale rozhodilo mě to pořádně a nejhorší na tom bylo že mamka ještě měla návštěvu tak to tomu moc nepřidalo. Manžel se mnou celou dobu telefonoval a tím mě sklidnil. Uff nesnáším to ale nic nenadělám:-((. Jsem z toho všeho unavená a vysílená tak teď odpočívám. Ahoj a pište jak jste na tom doufám, že líp než já. Jo a Alwine jen si to pěkně užívejte děti tak rychle rostou, že si to ani neuvědomíte a už Vás nebudou potřebovat:-)).

ahoj vsichni,docela dlouho sem tu nebyla a to proto ze mi je uz uplne dobre.ani nevim jak ale znovu sem to ja,tesim se ze vseho,planuji si vikendy,resim co budu jist a je mi moc fajn.spim celou noc,obcas se mi zdaji spatne sny ale zvladam to.proste si psijdu jak kdyby se mi nikdy nic nestalo.ano bojim se ze se mi to vrati a ze mi pak nic nepomuze atd ale nechci na to myslet a resit to.budu zit pritomnosti,ted je ted a ted sem naprosto ok.opravdu kazdy den dekuji bohu a vede ze vymysleli tyto prasky.skoda ze spoustu lidi na to ma takovy nazor,ale jsem strasne vdecna vsem ze me do toho nacpali a ja je zacala brat.opravdu jsem to zase ja,trva to dlouho,u kazdeho asi jinak ale ja sem ted moc spokojena.

A jaké prášky vám pomohly ? Já mám úzkosti a třesy v těle 2 měsíce a už bych chtěla být v pohodě jak dříve

jeste sem se chtela zeptat jelikoz s AD nemam zadne zkusenosti,jak to vlastne funguje.protoze i ted 2 mesic brani stale vidim pokroky,kazdy den sem na tom jeste lip a lip nez vcera a tak sem se chtela zeptat zda to po nejakem case prestane fungovat a me telo si na to zvykne a ja budu muset navysit?nebo to takhle bude fungovat stale a pak to muzu zkusit vysadit nebo to brat roky v te stejne davce?vim ze se musim zeptat doktora ale spis sem chtela vedet jake jsou s tim prakticke zkusenosti.

Jak přesně AD fungují, ti dnes nikdo neřekne, jelikož jejich účinek je dosti sporný a ani lékaři neznají jejich přesné působení v mozku. Zdroje uvádějí výrazy jako "má se za to", že to ovlivňuje to či ono, ale přesně se neví. Proto někomu se stejnou diagnózou zabere ono a druhému něco naprosto jiného. Všeobecně by měla AD napomáhat s hospodaření se serotoninem nebo noradrenalinem od toho jsou skupiny AD jako SSRI což tady berem všichi a pak NSRI a ty jsou právě na serotonin a noradrenalin. Navyšovat dávky se z pravidla nemusí, ale samozřejmě, ža za roky braní jistá tolerance vznikne, a někomu se účinek AD může zdát slabší, ale nemusí to být pravidlem a to by jsi musela brát spoustu let né li desetiletí a i pak se AD dají vyměnit nebo je nebudeš potřebovat vůbec. Což se i více méně předpokládá. Já se s doktorem dneska domluvil na zvýšení na 20mg a usmlouval jsem doporučení k psychlogovi kam jdu až za měsíc, tak uvidím, jelikož jsem lepší, ale nic moc stále. Řekl bych to asi takhle, neřeš detaily jak to funguje a užívej si života :-) není dobré zase vědet vše

alwine zes mi to tak pekne vysvetlil.ja vim ze bych to nemela resit,jen se obcas trochu bojim ze kdyz uz sem ted uplne fajn a vse jak ma byt ze se zas jednoho rana probudim a budu na tom tak jak predtim,nebudu spat budu se vseho bat atd ze jako jestli ty prasky zniceho nic prestanou jednoho dne fungovat nebo jak,to sem chtela vedet.ale samozjeme se snazim na takoveto veci vubec nemyslet.nicmene nevim jak vam vsem ale me se uplne zmenil zebricek hodnot a pohled na vsechno.pripada mi ze vazne clovek nevi co bude zitra a vsechno se muze tak zmenit ze dne na den ze nejake predvidani a planovani a honeni se za necim je opravdu zbytecne,zacinam zit opravdu tezce pritomnosti,protoze predtim sem stale neco planovala a bala se toho nebo pripravovala co kdyby a co az nebo co budu delat az to a ono a pak se toho akorat bala a strachovala.to sem si vubec nikdy neuvedomila az ted.

ahojky,to je právě ono,žít přítomnost,wendy,to si vtloukám do hlavy,taky jsem věčně měla v hlavě katastrofické scénáře,já mám to pálení stále,snažím se si toho nevšímat,myslím,že mám to zlepšování po takových trošičkách,že je těžké tomu věřit,myslím,že po návštěvě spešl dr budu vědět víc,,dnes jsem ale na sebe pozitivně naladěna,že jsem zvládla zajít do práce,kolegyně suprový,o problémy se spánkem a nevolností vědí,natvrdo o depresi ví jen ta nejbližší,ale hrozně mi to pomohlo,zhubla jsem 11kg,tak jsem jsi vzala minisukni,mrzl mi zadek,ale stálo to zato,že i ten vnitřek mi to zahřálo,jinak když je nějaký problém,tak to pálení v puse je intenzivnější,máte s tím někdo zkušenosti?a učím se říkat ne,jak v rodině,tak i známým či kamarádkám,zjistila jsem,že jsou hodně kolem mě lidi zvyklí zatěžovat mě svými problémy,jedna známá se na mě dokonce urazila,kolem lidi nepochopí,že prostě na to ted nemám sílu,dr říkala,že už jsem za vrcholem,tak snad budu moci jako ty,wendy tady prohlásit,že je to ok,držím všem palce,

to je presne pravda,ja sem vzdy mela ty katastroficke scenare jak rikas boobku v hlave taky.vzdy si uz uplne vybavim co se muze stat jako dusledek a pripadalo mi ze nejsem ale negativni ale realista a ze se jen pripravuji na to nejhorsi,ale pak i kdyz to nejhorsi prislo tak sem na to stejne nebyla pripravena a skoro nikdy se ale nesplnil ten muj priserny scenar v hlave.takze to je ono!!taky sem mimochodem zhubla a to 13kg takze sem ted take obmenila satnik.a musim rict ze me zlepseni stale jeste prichazi,treba to ze uz ted ani nehubnu a znovu se musim hlidat je az od minuleho tydne,to znamena ze sem se zas vnitrne upravila jak sem byla driv,musela sem se totiz s jidlem hlidat a hodne sem spala,to sem docilila az ten minuly tyden.stale bych jeste potrebovala trochu vic zapalu do vseho ale to snad se jeste urovna.neberu to ani 2 mesice jeste tak uvidime.i s tema detma sem se smirila,kdyz budou tak budou kdyz ne tak holt to budu resit az to bude aktualni.a to tak za 2 roky.

Takhle, ony AD jelikož upravují/vychytávaji serotonin a nabo působí na samotné receptory jsou docela driják, jelikož taková deprese nebo neuróza je normálně viditelná na hodně citlivém skenu mozku a pokud bereš AD, četl jsem, že to měření bylo pak negativní, což znamená, že ti AD solidně přeprogramují mozek. Což má úzkou souvislost i s těma kognitivníma funkcema o kterých tu píšeš, že máš teď lepší. Znamená to, že ti AD fungují, mě se u paroxetinu náramně kognitivní funkce zlepšily. Teď u Citalecu zatím nic moc, ale je fakt, že beru lehce přes 5 týdnů a jen 10mg a byl jsem v pěkných sračkách s prominutím abych byl teď ok. Tak se drž a alespoň vidíš, že jsem měl pravdu, když ksem tu psal (že až sem budeš psát za měsíc bude to jiné) a myslím, že jsem se nespletl. Co Jana Novotná? Dlouho jsem jí tu neviděl, ale je možné, že se pletu, jelikož v těch Janách zde mám krapet hokej. Jsem rád, že máte tu operaci mandlí za sebou Fifi, u nás už je to taky zase ještě veselejší, už se to doma začíná synchonizovat a i se dneska vařil oběd, o víkendu vypomohly babičky. Jen do práce asi budu muset spát v obyváku jelikož ty 3 probuzení na kojení jsou pro mě pak jako bych nespal, teď mám dovču, tak s malou spíme třeba do 9:30, jsem hamba co? :-) ale jakmile skončí dovča tak to nepůjde, ale taky je to třeba otázka zvyku, uvidíme. Mějte se.

Jsem ráda, že některým z vás se daří dobře. Já už také byla plná naděje, že je líp a dnes ráno jsem se probudila a věděla, že to bude boj :o( Jsem z celého toho dne unavená, jak člověk bojuje sám se sebou...ani tomu jídlu jsem přes den moc nedala. Opouští mě můj optimismus. Ani se netěším na zítra, jestli budu mít celý den pocit těch závratí, tak už fakt nevím. Možná už si mé tělo z předešla zvyklo na Zoloft a budu potřebovat jiný lék, to se dozvím ve středu u psychiatra. Tak se mějte krásně, je s vámi dobrý pokec :o))

Ahojda, nevím jaká je tvoje diagnóza, ale neurózy všeobecně jsou známé výkyvem obtíží. U mě to tak je stejně, jednou dole a jednou nahoře. Časem se to upraví a pochybuji, že si tvoje tělo na Zoloft zvyklo, to by ti nefungoval vůbec, držím palce ať je líp.

Nejspíš panická porucha, před lety jsem nevycházela sama ven a dělalo mi problém i být doma sama... Po lécích mi to dalo cca.4roky klídek. Vynechala jsem léky, protože bylo báječně,život normál, a teď v tom lítám zase. S tím rozdílem, že se snažím neizolovat od okolního světa. Chodím do práce atd.,ale je to každodenní boj. Už s tím žiju pár let, tak by si člověk řek, že to bude zvkládat lépe, ale není tomu tak. Děkuji za povzbuzení a přeji jen radosti s miminkem :o)

Ahoj všichni mám virozu, a je mi na nic, úplně mě to rozhodilo, že jsem si musela vzít 1/2 Lexaurinu, opět ranní průjmy, pocit na zvracení no hnus, tak snad to přejde, a to jsem začala 6 měsíc s AD, ani se mi nechce věřit, že blbá rýma kašel a pálení v krku, takhle člověka rozhodí, máte s tím někdo zkušenosti.Ta úzkost je potvora. Jinak Alwine dodatečně blahopřeji k mimču, můžu tě uklidnit, že když já jsem si přivezla domů malého, tak jsem byla zralá vyskočit z okna, pořád jen řval, takže mě manžel chodit kontrolovat, zda jsem z toho okna opravdu nevyskočila, ale dso týdne se to srovnalo. S malou byla pohoda, ta byla hodňoučká. Jinak boobku s tím pálením, mám s tím také zkušenosti, ale já měla pálení po těle a hlavně na hlavě, to jsem myslela, že mi uhoří hlava, vše dělá ta proklatá úzkost. Zatím se mějte fajn a pište. Ahoj Jana

Ahoj,všechny Vás zdravím. U mě je to Jani podobné od soboty co jsme se vrátili z nemocnice je mi na nic. V sobotu v podvečer jsem dokonce měla takovou úzkost že mi bylo nemožně bez oblbováků by mě odvezli. V neděli trochu klid a od včerejška zase nájezdy úskosti takže se teď bez rivotrolu neobejdu. Mám motanice a je mi neustále na zvracení taky mám konec 6 měsíce tak nevím co zas blbnu. Dneska jsem byla na terapii tak jsem jí to tam všechno řekla, ale říkala že se mi moc nedivý to kvůli těm mandlím malýho, že jí by to taky jako matku rozhodilo. Ale já nečekala že mě to rozhodí na padrť. Připadám si skoro jako na začátku je to fakt bída. Budu doufat že to přejde ještě k tomu všemu mě z těch nervů tak bolí žaludek a žlučňajs, že mám pocit že mi to roztrhá žaludek tak piju aspoň čaje a baštím dietně ale jestli to nepřejde budu muset k obvoďákovi. Dost mě bolí hlava tkaže to mi tu úzkost jen umocňuje jsem na sebe trochu naštvaná. Malej je v pohodě a já jsem za to ráda, ale štve mě že já to nějak nezvládám. Zatím se mějte hezky. Ahojky Fifi

to je mi lito kdyz to tady ctu.protoze ja sem na tom uplne dobre.ano alwine mel jsi uplnou pravdu jak jsi mi rikal na zacatku.ani sama tomu nemuzu verit ze takhle skvele funguji a to jen na tech 10mg.znovu sem zacala pribirat,mam zas me uplne chute jako vzdy,spim zase mych oblibenych 10 hodin denne,o vikendu klidne i do 12.ani se mi to nechce samotne verit.doktor rikal ze mam velke stesti ze hned napoprve a tak mala davka,jenze strasil ze to je celozivotni na coz se snazim nemyslet.ale zase rikal ze pry kazde asi 3 roky se vynalezne nove AD a mozna ze snad konecne nekdo prijde na to proc tim lidi trpi a co to zpusobuje.tak uvidime :)tak preji vsem co nejvice prijemny den.

Ahoj holky, to že vás rozhodí situace, kterou neočekáváte je normální. Mě rozhodí i blbá bolest hlavy a i ty ženské starosti co každý měsíc máme...zkrátka vše co "normální lidi" nerozhodí a mávnou nad tím rukou... I já propadám panice...ale věřte, že ty motanice, bolesti hlavy, žaludku atd. jsou jen důsledek toho všeho, kdy se naše tělo brání stresu. Já po včerejšku, který stál za prd a byla jsem jak vyždímaná, dnešek fajn, tak si ho užívám a nabírám sílu, bůh ví jak bude zítra:o( Jo a začala jsem brát hořčík, podporuje nervovou soustavu a ulevuje svalovým křečím. Tělo je po té zimě vyšťavené, tak do seba cpěte aspoň vitamíny v přírodní formě, ať má tělíčko z čeho nabrat energii na ty boje :o) Mějte se hezky nejste v tom sami...

Ahoj, Tak dneska na svém prvním sezení. Hodně zajímavé pocity se vyzpovídat cizímu člověku, ale dobrý dojem ze všeho. Terapeutka byla až si myslím překvapená kolik o tom všem vím, a říkala, že to hodně dobře zvládám a umím s tim pracovat i přestože mě to likviduje. A tak zítra znova jelikož jí odpadl pacoš, udělá mě rozbor osobnosti a mám si přinést sepsaný životopis. Pak se pustíme do terapií. Jakmile jsem odtamtud vyšel tak ze mě spadl šutr o tuně, jelikož jsem alespoň poprvé za ty roky taky ten hnus hodil na někoho jiného. Uvidíme jak to bude pokračovat na následujících sezeních. Držím Vám všem holky palce ať je lépe a lépe.

Ahoj tak dnešní ráno opět nestojí za nic, ráno opět sevření, úzkost, průjem atd. Panebože PROČ??????V práci je v pohodě, doma také, s manželem jsme OK jenom ta lehká viroza, fakt mě to s...Doufám, že to co nejdříve přejde, zatím to rozdýchávám bez Lexaurinu.Přeji všem krásný den, už se těším na odpoledne to je mi lépe. Vůbec by mě nenapadlo, že po 5 měsíční léčbě mě může být takhle hnusně.Ahoj Jana

Ahoj Tak když jsi nemocná s virózou tak se není čemu divit. Až to bude dobré tak se tvůj stav zlepší. Skus odpočívat, nás zase do rána školí malá a občas se ženou už nevidíme před sebe, sem tam nějaká slza ženy, jelikož malá je pořád hladová, ale je to přesto super. Drž se !!

Ahoj malej také řval a to hlady měla jsem málo mléka, začala jsem dokrmovat a byl klid, protože když není tak není.Zatím pa, odpočívám po práci ale rána jsou stejně hrozné. Zatím pa přeji hodně sil a pevné nervy.pa Jana

se dnes vsichni mate?ja sem tak trochu mimo.od vcera odpoledne se mi zas zacali honit hlavou negativni myslenky,v noci sem trochu blbe spala a dnes zas cele rano myslela tak trochu na hovadiny tim padem se mi pretizil mozek a me reakce jsou dosti spomalene,nemuzu si vzpomenout co chci udelat...do toho prijde zas ta obava ze mam neco vaznejsiho,poruchu nebo tak...no ale je to o milion lepsi nez to byvalo,jen skoda ze to nemuze byt dobre porad.ale i s temito prasky je asi clovek tak trochu jak na houpacce.nicmene se mi aspon nechce vyletet z kuze nebo brecet nebo tak,pripada mi ze mi to proste drzi me emoce zkratka ale dnes se vazne nemuzu na nic ani soustredit.tak uvidime jak bude zitra.aspon mam zas ten priznivy pocit ze zitra bude lip nebo ze je to docasne,predtim mi vse pripadalo definitivni a zahalene v cernem.tak se vsichni drzte.

2 dny co beru vyšší dávku jsem takřka bez úzkostí, jen mě "tlačí" v hlavě a mám strašný sucho v puse, ale to jsou klasický VŮ, tak uvidíme jak to půjde dál a to jsem zvedl jen o 5mg a jelikož mě to nijak nesestřelilo tak asi zítra už začnu brát těch 20. Taky sezení u psycholožky mě hodně pomáhá aby se problémy rozšifrovali a to zatím jen problémy hledáme a seznamujeme se s tím. Terapie samotná začne až 15.4 do té doby mám na doma k vyplnění kvanta testů a sepsat životopis. Pak se uvidí podle výsledků na jakou terapii najedem. S malou doma se to pomaličku ustaluje a ikdyž se v noci moc nespí tak to zvládáme a těšíme se z ní. Tak Vám tady všem přeju aby bylo už jen lépe a hlavně se držte, nejlépe někoho.

Koukám, že buď je vám dobře a nebo není čas.....nějak jsem nepíšete. Fifi už je lépe ??? Já přežila další pracovní týden celkem v pohodě, ale v pátek, když se blížil čas odchodu domů najednou závrať a už to bylo, brnění v rukách atd. nemá cenu popisovat vždyť to znáte, ale není to tak intenzivní jako dřív, ale stejně nepříjemné. Přešlo to až doma na chvíli jsem se natáhla....Ty změny nahoru dolů jsou snad horší než když je vám blbě pořád. Protože když je mi fajn čekám, kdy přijde ten hnus. Tak se mějte krásně a odpočívejte

Ahoj Báro,nebyl čas tak jsem nepsala, Báro Tvé pocity znám a mám je i po 5 měsících léčby i když mnohem slabšího ražení. Tento týden nebyl pro mě vůbec dobrý, ale to jsem už psala.Dnes je to lepší, ale ono to prostě není.Zatím ahoj jana

Jani to nezní moc optimisticky, ale asi všechno chce svůj čas... Jak jsi psala taky nemám proč se nervovat doma i v práci v pohodě. Možná jak je člověk celý týden v napětí a přemáhání, aby to zvládnul, pak to na něj dolehne. Držím ti a všem kdo bojují s touhle srágorou vítězství. Ale jsou dny, kdy si myslím, že už na žádné boje nemám sílu a závidím lidem tu volnost pohybu, ani si neuvědomují co mají za štěstí... Vím, až budu úplně OK taky to budu brát jako samozřejmost. Drž se, až se zbavíš bacilů bude dobře :o))

Báro není, ale tak jak mi bylo před těma 5 měsíci se to nedá srovnat, musím si vážit toho, jak mi je, pocit že už nemám sílu se přemáhat a někdy i žít mám také hlavně po ránu, ale pak to během dopoledne přejde, dělá mi dobře fyzická námaha, ale musím říct, že ještě před 5 měsíci jsem si musela 3x denně vzít Lexaurin, teď si ho vemu tak 1x-2x za měsíc a to jen 1/2, takže zlepšení tu rozhodně je, ale ještě to vyhnat z té hlavy. Holt jsem to dusila 17 let, nemůžu chtít za 5 měsíců zázrak. Nejhorší je, že stále hledám ten důvod, který není prostě je to ta chemie.Ahoj jana

Zdravím Vás, tenhle týden taky nebyl nic moc, pořád jsem někde lítala žádnej odpočinek. Tak jsem zdrchaná. Po tom sobotním propadáku jsem se z toho několik dní dostávala a můžu říct že ještě furt nejsem ok:-((. Vůbec nevím co se to děje asi si všechno moc beru i když jsem realistka a optimistka zároveň tak mám zas problém někam jít. Né úplně doslova ale teď mám prostě dny kdy téměř denně beru rivotril tak mě to dostalo. Nejsou to velké dávky, ale bez 0,25mg se teď neobejdu. Což mě dost štve. Pořád taková ta houpačka no uvidíme ke cvokařce jdu až v květnu protože vše bylo ok, ale jestli se to bude zhoršovat zavolám jí dřív i když nevím, na mě má vliv i ten předčasnej přechod tak uvidíme. Počasí vypadá slibně tak snad bude líp. Já mám neustále v sobě tu hnusnou úzkost ale to je jen pocit. Taky jsem měla teď nějakou dvoudenní virózu věčně jsem lítala na vécko no děs to tomu taky moc nepřidá. Malej už zlobí jako čertík a ani si to už nepamatuje co se dělo to jsem ráda. Jinak přeji nádherný slunečný víkend a piště papa Fifi

Fifi, hormony jsou prevít, také jsem kdysi měla umělý přechod a to když mě léčili endometriozu, bylo mi hrozně, takže to bude určitě tím a pak jsem zažila opačný stav, a to když mě stimulovali na IVF, taky dost hrozný. Musíme být silné, a to že Ti bylo min. týden zle mě bylo taky špatně, ale bylo asi také tou virozou. Zatím pa jana

fifi,mě stačí malé rozrušení a záchod je ráno rychlý proces,taky to pálení pusy,ale už z toho nešílím,proto začínám pomalu věřit,že se lepším,taky mám v hlavě spoustu otázek,byla jsem před 9 lety na hysterektomii,beru léky na tlak,tak přemýšlím,jestli to taky působilo na depresi,zatím jsem doma,denně si plánuju,co doma udělám a přes veškerou snahu mi taky není pořád ok,je to jak na houpačce,ale já beru kromě ad I NA ÚZKOST,TAK UVIDÍM,ZATÍM SE SNAŽÍM,UŽ ASPON NEŘEŠÍM,ŽE BERU LÉKY,MÁM V HLAVĚ POŘÁD TO PŘÍSLOVÍ,ZDRAVÝ ČLOVĚK MÁ TISÍC PŘÁNÍ,NEMOCNÝ JEN JEDNO,ČLOVĚK I VIDÍ JASNĚJI,TŘEBA DOMÁCNOST,NO TO JE,KDE JSEM BYLA?TO BYL VTIP,ALE IPRAVDU JSEM ZAČAÍNALA,JAK JSEM SE DOČETLA NA NETU STEREOTYPNÍ PRACÍ -ČISTILA JSEM ŽALUZIE,taky očistit okolí a to ti ořistí duši,tak vyhazuju,máme tu spoustu dreků,mě hodně pomohlo,že jsem byla schopná jít na net a i na tuhle diskuzi,mějte se krásně,dneska má byt nádherně,včera jsem zkusila krátkou trasu na kole,nohy bolí,ale musím ten tvaroh trochu vytvarovat

no omlouvám se za překlepy a střídání velikosti,jak jedu,tak to tam flákám