Citalec a Neurol-zkušenosti s užíváním

Ahoj ve spolek :-) S Janou těžkej souhlas, taky mě přijde často, že spousta lidí by měla něco zobat :-) Otázka na Vás všechny, schválně skuste mi říct pokud to není důvěrné, co děláte když přijdete z práce. Vyvíjíte ještě nějaké aktivity nebo si lehnete na gauč k partnerovy/ce a zabalíte se do deky a čučíte na telku. Já jsem poslední dny tak strašně unavenej, že jsem nemohl včera vydržet než se žena dokoukala na ordinaci abych už se svalil do postele, je ot daný asi taky tím počasím, jelikož ty mrazy jsou záhul na organismus a hlavně těma úzkostma a práškama který mě krapet taky unavujou. Dík za reakce.

No, já v běžné dny (teď je na pořadu každý den po práci nemocnice) v pondělí po práci chodím cvičit a ve čtrvtek zase do kruzu šití, v ostatních dnech jdu po práci ke tchánovi s mým úžasným manželem, tam se uklidí, udělá jídlo, popovídá, pak jdeme na procházku s našima dvěma psounkama a pak se taky svalím do vodorovné polohy k telce nebo ke knížce a nebo musím udělat ještě něajký domácí úkol z kurzu. Víkend je uklízecí u nás doma a často jezdíme na výlety do lesů a luhů nebo na ryby a když ne to, tak uspořádáme velkou procházku. Jo a o víkendech taky navštevujeme občas a v rozumné míře naše maminky. Každý večer se snažím trošku aspoň 10 minut cvičit, abych neměla pocit, že se flákám. Vždyť jsem psala, že jsem trochu pošuk na 100% výkon. Akorát pátek odpoledne se flákoším, to je můj blažený čas.

Je fakt, že tě chápu, těch prvních 14 dní není žádný med, ale jak už tady psali jiní, stojí to pak za to (časem... nečekej, že za 14 dní bude po strachu a úzkosti a depresích). Postupně se začne člověku ulevovat a je to báječnej pocit. Je vidět, že ti citalec zabírá a to je dobře, protože ti taky pomůže a nebudeš muset měnit léky, myslím... Zkus vydržet, já si během tý doby ohryzala všechny nehty a nebylo mi vůbec valně, ale říkala jsem si, že se mi tak asi dostávají na povrch ty zatvrdlý problémy a emoce, který nezvládám a jak se to dostane na povtrch, dá se toho zbavit. Držím moc pěsti, ať je ti líp co nejdřív a ať se ti uleví od všech problémů. Jdi ven, vyčistíš si hlavu a načerpáš energii ze sluníčka a bude líp ;-)

Ahoj Alwine a ostatní, já většinou ve všední den také nějaké aktivity mám, ale večer jsem taky hotová. A když jsem moc unavená, tak si prostě lehnu a odpočívám, nebo řeknu příteli, aby uvařil, či obstaral večeři. Jinak si pamatuji, že když jsem to začala brát a ještě uzobávala neurol, tak jsem byla asi 3 týdny úplne grogy a každý den jsem usínala u televize, většinou tak po osmé hodině a dokonce i v poloze sedmo:)Ale neboj se, zlepší se to, teď už mám energie více a z věcí mám větší radost. Když už jsme u toho, mě by zase zajímalo, jak to máte při braní AD s alkoholem?

Jinak já jsem se dneska ráno probudila se skříplými záda a bolestí na hrudi. Takže na mě asi něco leze. Kašlu a na hrudi mě bolí jako pes, tak musím o víkendu ležet. Naštěstí mě vzala hned masérka a záda mi dala alespoň do kupy. Tak je to o něco lepší, ale vystřeluje mi to neustále do kyčlí a do pravé ruky. Blě....

Jana dneská vyslověně září, z tvých slov je cítit taková hodně pozitivní energie a hodně dobře se mě minulé dva odstavce četly. Proč jsem se ptal co odpolko děláte, protože se chci skusit změnit a asi začnu běhat, mám na to za domem polopolní cestu dlohou několik kilometrů a to je ideální. Jezdil jsem hodně na kole, dřív a to třeba i 8tisíc km ročně, klasické cyklovandry na týden atd a pak jsem měl úraz krční páteře a je s tím konec, jezdit mě doktor už moc nedoporučuje. Další otázka do placu, působila na Vás antidepresiva, respektive jejich nástup při začátku braní tak, že jste byli podráždění? Dokonce mě vadila starostlivost a péče manželky, takové to pohlazení, podrbkání atd mi bylo vyloženě protivné. Zažil jsem to i na minulých AD u paroxetinu a tam mnohem masivněji a to tak, že jsem svoji bývalou vyloženě určitý čas takřka nesnášel. Zní to asi divně, ale kdybych ty pocity už jednou neměl na těch minulých prášcích, řekl bych si, že jsem se dočista pomátl, jednoduše jsem se na jistý čas jakoby vzdálil vztahu. Když to tak vezmu tak já beru v podstatě 5 dní jelikož minulý týden jsem si bral pouze půlku 10mg a těch 5mg si troufám říct jsem nemohl takřka ani cítit, takže jsem ještě hodně daleko abych něco cítil a myslím tak za ty 3 týdny už by měla přijít změna.

Já jsem to sktriktně u minulých AD dodržoval pač jsem byl vděčný za každý hezky prožitý den bez úzkosti a tak jsem se ani jednou na AD nenapil, což znamená, že jsem takřka 2 roky neměl alkohol a popravdě mi to vůbec nevadí, jelikož jsem člověk který ho nepotřebuje a krom vína mi stejně nic moc nechutná. Nicméně chápu, že to člověka trochu zdiskredituje na firemních a rodinných a jiných společenských akcích, ale holt u mě byl můj duševní klid daleko nad tím, řešit zda pít či nepít. Studoval jsem to na netu, a není problém se na AD napít - ony se totiž nijak s alkoholem nekopou, ale ona opice a druhý den poté způsobuje depku sama o sobě tím, že právě ti to vysaje hodně serotoninu a může se stát, že jakoby na pár dní ti prostě bude tak jako by jsi ty prášky prostě nebrala nebo ti přestanou na pár dní fungovat. Upozorňuji, že se jedná jenom o data z internetu a tak nenesu žádnou zodpovědnost za tyto řádky. někdo psal i v jiných fórech, že se občas na AD nepije (jedno dvě piva) a nic se neděje, ale osobně bych do toho nešel. Pak samo sebou záleží co za skupinu AD bereš, některá spolu s alkoholem můžou být hodně nebezpečná.

Beru SSRI, konzultovala jsem to i s doktorkou a řekla mi, že s mirou se občas pít může. Nejsem žádný piják, ale je mi 26 let a občas jdeme na nějaký koncert, nebo v létě na festival a přece .jen, abych si nedala žádné pití to by asi nešlo. Teď bude mé první léto na AD, tak jsem na sebe zvědavá. Ale dávám si opravdu bacha vždy když si dám skleničku, tak piji opravdu jen málo. Jinak já jsem v pátek lehla, takže teď jsem ještě ke všemu na antibiotikách. Dnes už je lépe, ale včera jsem měla 39 horečku a nemohla jsem se hnout. Ble. Jaký víkend máte vy?

Broučkové moji milí, vidím, že už se lépe vyznáte ve svých pocitech a umíte si je pěkně vysvětlit a tím pádem vás depka a úzkosti tolik neumrtvují. Dělejte doma co je potřeba, sportujte co vám tělo dovolí, protože jak budou léta přibývat, sil bude ubývat. Vloni mi skočila padesátka na záda ,no a já se každý večer cítím jako po maratonu. Ještě minulou zimu jsem chodila večer do divadla , nebo na koncerty. Tuhle zimu ani jednou, vůbec nemám odvahu si jít koupit lístky. Při představě, že místo na gauči musím být v 19.30 v divadle, tam to bude super, ale pak zase cesta mrazivou nocí domů. Brr. Cháááá, třicítka, máte ještě spousty elánu, mě se zas síla vrátí , snad na jaře. Doufám . Všichni z bývalých spolužáků si stěžují na únavu, děsnou a na to , že sem tam je něco bolí a něco už ani nejde vyléčit. Na kolo sednu, jen bude venku tepleji a když mám aktivní den, stihnu práce za tři. Posílám vám všem úsměv , Icik.

Nějak to tu utichlo, ale kdo by se tady taky plácal když bylo o venku tak hezky. Já se ženou prořezal stromy a pak proklestil dle instrukcí okrasné keře a stromky, včera jsme měli dvě návštěvy a mě bylo opravdu fajn, večer jsem se ženou razil ještě do kina aby nebyla pořád zavřená doma. Dneska jelikož zítra odjíždím na dvoudenní školení mi není moc do zpěvu a od rána mě navíc bolí hlava a tak jsem se válel v posteli až do oběda jelikož oběd byl uvařený a nebylo v podstatě proč vstávat. Cítím se v podstatě o dost lépe než před 14 dny což znamená, že AD, již asi začínají vykonávat svoji práci. Jen teď mě šimrá úzkost a takové pocity strachu a bezmoci, ale není to neůnosné. Přecejenom moje léčba je teprve na počátku a za týden na 10mg nemůžu být fit. Tak se opatrujte a pište pokud se Vám bude chtít, já si jdu dát asi vanu abych se ohřál a natáhnout se k televizi.

Ahoj Alwine, mě bylo včera také skvěle, byli jsme s dětmi na výletě pak, jsme byli v Aquacentru, kde jsme řádili a domů dorazili polomrtvý v 2O:OO hodin.Dnes ráno nic moc, vstala jsem začala poklízet žehlit atd. a když jsem dožehlila, tak mě polilo horko, začalo bušit, průjem atd.takovýhle stav už jsem fakt dlouho neměla, naštěstí jsem to prodýchala oblékla se a šla to vyběhat, udělalo mi to dobře. A to beru AD 4 měsíce a docela mě to vyplašilo, protože jak jsem psala ataku už jsem neměla ani nepamatuji, i když musím říct, že klasická ataka to asi nebyla u té jsem se ještě dávila, zvracela a trvala hoodně dlouho. Měj se moc fajn. Jdu zahnat děti a jdu se také natáhnout. Ahoj Jana

Pro všechny kteří se v tomto nacházejí. Jelikož když mě to zase po pár letech chytlo tak sem přihodím link na hodně zajímavý materiál od P.Praška kterého jistě znáte. Ani jsem nepředstavil mojí diagnózu je to GAD, generalizovaná úzkostná porucha. Jelikož já mám úzkost v určitém měřítku po celý den a ataky neznám. Hodně mi tento materiál pomohl pochopit a bojovat. http://cz.lundbeck.com/cz/Public/what_we_do/Depression/documents/Generalizovana_porucha.pdf

Nazdar po víkendu. A ještě k alkoholu. Neděste se kapičky , nebo skleničky při braní AD. Kdysi jsem se svěřila svojí doktorce, že už bych si dala po večeři trochu piva, nebo skleničku červeného vínka. Nezakázala mi pití, navíc mi řekla, že ví, že jsem rozumná a nebudu se v tom topit, takže si klidně občas něco můžu dopřát. Žádný propady , motání , ani bolesti hlavy nenastaly. Před loni jsem se jí přiznala, že zase kouřím a ona - kolik denně? Já povídám 3 až 4 cigarety týdně. Zas mě uklidnila, že závislák nebudu, abych se tolik nehlídala . Hýbejte se a mějte se, pa Icik.

Tuto brožurku mám vytisknutou a hodně často se k ní vracím, abych se ujistila, že vše co prožívám je normální. Přesně tam vystihl mé pocity a hlavně dal naději, že se toho snad někdy zbavím.Jinak s tím alkoholem, má cvokařka mi řekla to samé jako Icikovi, ale já z toho mám takovou hrůzu, že si nedám ani kapku.Mějte se všichni fajn a ať je nám jen dobře. Jana

zdravim vsechny.trochu sem se odmlcela ale vidim ze ostatni jsou stale tu.no tak ja...v patek sem se citila po dlouhe dobe fajn.asi i tim ze uz byl patek a ted mam dovolenou.ale vzdy kdyz se citim tak vselijak tak se zkoumam abych vedela jak se citim nebo jak se citit mam ale kdyz je mi fakt dobre tak vim ze toto sem zase ja no a tak mi bylo v patek.tak sem si zasla po dlouhe dobe do fitka.tam chodim teda chodila sem tak 4 krat do tydne po praci.no a v patek sem mela energie,pekne sem si i zabehala,vse mi pripadalo ruzove,uzasne,volala sem kamaradum jak skvele se citim...no a vecer uz nic moc,sla sem na chvili ven ale uz to na me nejak lezlo.vsichni mi pripadali povrchni,zabava o nicem,bolela me hlava,nicmene sem usla bez prasku!!!no a v sobotu sem se pohadala s pritelem a to jak rikal alwin protoze me strasne lezl na nervy.oblekl si neco co mi pripadalo nemozne,vsechno mi ten den vadilo ale ani sem se nedokazala hadat,nebo kricet,jen sem stvala jeho i sama sebe v hlave mi hucelo a stridali se u me pocity ze je mi vsechno jedno s tim jak hnusne je pocasi a jake blbe obleceni si vzal.ach jo.chudak se snazil mit trpelivost ale vecer uz mu taky ruply nervy a radsi sel domu,no a ja sem pak cely vecer resila zas co vlastne v zivote chci a co nechci co je ten smysl zda je mi fajn nebo ne,zda si mam vzit prasek na spani nebo usnu jen tak no hruza.v nedeli mi zavolal,prijel omluvil se i kdyz to jeho chyba nebyla a me se zas udelalo jakoby lip,nicmene vecer me zas chytl ten pocit ze co kdyz to neprejde.ja si totiz navisila davku uz od soboty beru 3/4 tablety,od zitrka si vemu celou.nicmene dnes rano sem se vzbudila se znamym pocitem uzkosti na hrudi,ne tak silnym na to abych se klepala ale natolik silnym abych mela otraveny cely den.vse mi pripada depresivni,stale s kazdym resim otazky smrti a ukol zivota a co vse ma toto za smysl no proste praseciny co produkuji,lidi co nevi ze sem na ad uz mi zacinaji rikat proc se bavim o takovych vecech ze to mam resit az tak za 30 let no ale me to stale lezi v hlave,jak bych ten svuj zivot nejak naplnila co mam udelat,zda bych mela mit deti nebo je nemit,pri kazde tehotne na ulici me chytne panika ze bych deti mela mit ale ze to nezvladnu.no takze shrnuto sice neberu ad jeste ani 14 dni ale jedine co sem vypozorovala je ze ty pocity nejsou tak silne abych se zacla klepat nebo se mi tocit v hlave jak v mixeru ale jsou stale tady.parkrat me chytne to svirani hrdla,dnes sem videla na ulici jak jeden pan spadl a uplne sem se rozbrecela.no takze krome strasne zhorsene pleti kdy sem samy uher sem teda zadne zavratne zmeny nespozorovala.ale asi to chce jeste cas.kdybych ale aspon dokazala zapomenout na vsechno a stale se mi nevracelo do mysli ze se to vrati nebo se aspon prestala pozorovat a stale analyzovat zda je to normalni pocit nebo uzkost nebo jak bych se mela citit a jak budu.je to jak kolotoc.

jeste sem chtela napsat ze nevim zda je to normalni,teda urcite to normalni neni ale snad se to zmeni...mam ted neco jako depresi,nebo je to stale uzkost,nic se mi nechce,zrovna dnes sem stravila asi hodinu nad premyslenim co si mam dat k obedu a nakonec bych radsi nejedla nic,nemuzu klidne premyslet,vse mi pripada neprekonatelny problem.pozoruju lidi kolem a rikam si co asi oni maji za problemy a ze urcite nemaji ten problem co ja ale nejaky "lehci",no proste psycho.jsou to uz ty prasky nebo stale ta uzkost?rikam si abych se uplne nejak nezmenila treba k horsimu nebo tak neco...

No tak to vcera dopadlo jako vzdycky,nakonec se mi ze vseho sevrelo na hrudi,prislo mi vsechno lito,k tomu zas ten strach ze mam nejakou schizofrenii a hlavne ten muj oblibeny strach ze se to nikdy nezlepsi,takze sem se zas slozila,brecela jak decko,vzala si prasek na uklidneni,usnula.ale dnes mi vubec neni lip,jdu si vzit uz celou tu tabletu a pristi tyden klidne navisim na 20mg.ja vim ze na tom nejsem jeste ani 14 dni ale toto me vzdy tak rozhodi a zas posune nekam hluboko dal.ach jo.jinak se vsem omlouvam za to psani tech mych psychopatickych pocitu,kdyz si to pak po sobe ctu tak ani nechapu jak to muzu vyprodukovat ale bohuzel takto stravim klidne i cely den,misto mysleni na meho pritele nebo co budu vecer varit sem schopna zabit cely den nad timto premysleni o nicem.

Ahoj Wendy, mě už je drzhý den také na nic, nevím čím to je,ale tak nějak to vždy rozdýchám, ale je pravda, že to tlumí hodně AD. Vůbec se neomlouvej za své psaní, je to nejlepší co můžeš udělat, vypsat se ze svých pocitů, děláme to tu všichni. Wendy mě bylo také dlouho zle, ale teď je to lepší i když píšu, že nic moc, také čekám na to až to bude úplně OK, ale jak říká má cvokařka plácala jsem se v tom skoro 17 let a teď bych chtěla za 4 měsíce zázrak, bohužel psychice neporučíš. Jsme tu skoro všichni stejně staří, mě je 37 let a máme ještě život před sebou. Tak buď silná a uvidíš, že to stálo za to. Ahoj jana

Wendy, nic si nevyčítej, jen by ses ještě víc vystresovala. Prostě pár týdnů to trvá, než začnou AD působit, měj to stále na paměti. Mysli radši na to, jak udělat příteli radost, co by ho potěšilo, aby byl rád s tebou a nzačal se bát tvých nálad. Uvař mu dobrotku, naplánuj na víkend cokoli pro něj. Víš jak to myslím, já už moc nemyslím, píšu to půl hodiny, protože stále musím odcházet pracovně od klávesnice . dělej radost druhým, uděláš jí i sobě.

Ahoj, po delší pomlce. Nebyl čas psát jelikož jsem byl na školení a teď už jsem konečně doma. Pro Wendy: ty stavy takové jakoby až nenávisti vůči partnerovi znśm dobře. Zažil jsem to i u minulých antidepresiv a za pár dní to přešlo, teď pro změnu zažívám někdy podráždění, ale vždy to nějak v sobě udusím. Nebudu přece nepříjemnej na ženu která za nic nemůže. Snažím se jí spíše v posledních dnech těhotenství podpořit i přestože mám pochopitelně k mému stavu z narozeni malé obavy. Pro Janu, já když se z toho nejhoršího dostal před pár lety, tak i tak jsem měl minimalně půl roku občas "horší dny". Třeba 3 denní úzkost, ale postupně to odeznělo. Tudíž 4 měsíce, asi takhle, dej tomu ještě čas. Já to školení taky nějak ustál, ale bylo to vesměs nepříjemné, jelikož jsem se musel celou dobu přetvářet a dělat jako by nic a navíc nemohl podat rozumný výkon při prezentacích u skupinových prací, ale je to boj no. Zatím je to týden co bero 10mg takže výsledek těžko očekávat. Snad bude brzy lépe, tak nezbývá nic jiného než v to věřit. Držím a Vám palce, Wendy a ty neboj, pokud bereš AD poprvé v životě tak to není jednoduché, ale zvládneš to. Já se držím tvrzením ve kterém sám sebe, když je mi nejhůře ujisťuji o holé pravdě a tou je to, že ty stavy nejsou skutečné, což taky nejsou. Kdybych neměl úzkost tak nezažívám to co teď.

diky vsem za podporu.dnes nic moc,vzala uz sem si celou tu tabletu ale rano bylo spatne.pak sem se sesla s pritelem,varila sem,sli sme nakoupit a ja zas skoro zapomela ze mi neco je a bylo mi fajn.jenze je to jak nejaka pijavice vzdy se mi to prihlasi a jakoby rekne hej doufam,ze jsi nezapomela ze sem tady a tak na to zas zacnu myslet,premyslet jak mi je a uz zas citim tu uzkost na prsou...no nicmene snazim se,rikam si ze tomu musim dat cas,ja sem celkove netrpeliva osoba.jenze zrovna dnes mi jeden muj znamy co nic nevi povidal ze jde dnes v noci do prace,ze ma sluzbu v nemocnici kde maji nejakeho pacienta s depresi co se musi hlidat jinak ze se zabije,no tak asi nemusim vypisovat jak mi bylo kdyz mi to vypravel a jak mi je jeste ted protoze se v tom samozrejme vidim a uz se uplne vyobrazuju v te nemocnici a jak je to muj pripad no fuj,snazim se to zahnat ale skace mi to uplne samo do hlavy a je mi z toho desne uzko.jinak alwine chtela sem se zeptat hlavne tebe protoze mi pripada ze mame podobne priznaky,vesmes psychicke.vazne mi po nejakych praskach muze vse pripadat lepsi,lehci a ty myslenky me nedesit?zacnu se treba i na neco tesit?protoze momentalne jen pri predstave zitrka je mi tezko a ani si nedokazu predstavit kam pojedu na dovolenou,proste nic!driv sem se tak rada treba divala na fotky z mladi,poslouchala stare lidi a jejich zkusenosti a ted mi oboje dava takovou uzkost a beznadej,pripada mi proste jako kdybych se z niceho nic zacala bat samotneho ziti a zivota a vsechno mi pripadalo tak slozite.jenze to stale nemuzu pochopit jak se to tak stalo...jelikoz sem nikdy nebrala zadne ad tak si neumim vubec predstavit jejich funkci a tak si stale kladu otazku jak to vlastne pusobi,ale asi se spis soustredim na premysleni jen o zakladnich vecech a ne tak hlubokych to mi rekla psycholozka.nicmene aspon je dobre ze vubec nepiju ani nekourim tak aspon nemusim resit takoveto prekazky.

Ahoj, Chceš bez lží a mlžení říct jak u mě probíhala minulá léčba? Bylo mi po práškách tak zle, že jsem myslel, že umřu. Postupně asi tak za 3 týdny už to bylo lepší, za další 3 týdny opět o něco lepší. Pak jsem přešel zhruba po měsíci na 20mg, opět pár dní špatně, ale již né horor. Dejme tomu 2-3 měsíce a byl jsem jako vyměněný. Po půl roce jsem byl jako kdyby mě nic nebylo. Tudíž, jsi na tom stejně jako já a to u úzkosté poruchy je nástup účinků až později a pokud bereš tak týden rak jsi se ještě ani nezbavila vedlejších účinků které prostě jsou a než si v těle vytvoříš hladinku těch léků. Dej tomu tak ať nežeru minimálně 3-5 týdnů. Sice nejsem psychiatr, ale už by jsi to měla dle mého trochu cítit, u mě to tak zhruba bylo,

A to s tím člověkem, z toho si nic nedělej. Myšlenky, že skončím v blázinci jsem měl pořád. Přečti si tu příručku na kterou odkazuji o pár příspěvků nahoru, pochopíš... a nebude tě to tak překvapovat i přestože vím, že je to těžké. Dej léčbě čas.....

Nevím čím to je ale už třetí den je mi na nic, hlavně dopoledne, možná je to tím, že jsem hodně v práci a mám stres, Wendy mám podobnou zkušenost, zrovna ze včera, pracuji u PČR problematika pátrání, vedu celou pátrací skupinu 7 chlapů a všichni jsou o 5 a více let starší to jen tak na okraj, v pondělí jsem dostala hlášení o 17 letém, který se rozhodl, že se mu nechce žít. Po všech opatřeních jsme ho našli polomrtvého, ale zachránili jsme ho a včera jsem ho byla vyslýchat na ARU, když mi vyprávěl své pocity, tak se hodně podobaly těm mým, ale on to měl ještě spojené s neléčenou depresí, ale stejně je to hrozné, nepřipouštím si to, ale někde to tam asi je. Ach jo, už mi bylo celkem dobře, už jsem to zde i psala a teď tohle. Mám stále pocit, že to se mnou někde šlehne a stále čekám kdy, ale to jen když nemám co dělat. Včera jsem to šla vyběhat a bylo mi líp, 100x za den si říkám, že to je jen pocit a stejně se to vrátí.Alwine trochu si mě uklidnil, že se to vracívá a že je pak lépe. Ve čtvrtek jdu ke cvokařce, tak jí vše řeknu, i když ona mě na ty propady upozorňovala. Ale zatím jsem to ustála bez Lexaurinu.Tak alespoň tak. Také mě často bolí hlava a jde mi to až do tváří a mezi lopatkami, já vím je to vše od úzkosti, ale tělu se prostě poručit nedá, ale jak píše ICIK už vím jak se chovat a poznávám chování svého těla. Vždy vše prodýchám přesně, jak to popisuje Praško v té brožuře. Vavo a jak je Tobě, já mám úplně stejnou diagnózu, psala jsi že jsi po 7 měsíci OK, tak doufám že na léto už to bude bez těch 3 denních doufám, že ne více denních propadů. Ahoj Jana

Jano, jde o to, že prostě občas takovéhle dny budou, ale dej tomu čas a zmizí i tohle. Bude to jen déle trvat, já jsem byl naprosto bez úzkosti a občasných špatných dní tak minimálně za 3/4 roku. Druhý rok na AD jsem byl už naprosto v pohodě. Jen jsem blbec před necelým 3/4 rokem vysadil a jelikož u mě úzkosti byly už od mala tak bohužel léčba která trvala zhruba 2 roky sice pomohla, ale vrátilo se mi to zpět, přitom stačilo třeba jen si AD snížit a nechat si dejme tomu 10mg a byl pokoj. Doktor to sám potvrdil, nemělo se ještě vysazovat, vzhledem k tomu, že k tomu mám sklony a mám takovou i povahu, je to potřeba holt zaléčit pořádně a hlavně na sobě makat a dávat pozor abych si to negeneroval, pak ani AD nespasej. Ona někdy ta léčba může trvat dlouhé roky a v mém případě tomu tak je a bude jelikož očividně jsem to za 2 roky zvládl, ale bylo to málo. Navíc jsem se o sebe nestaral a žil tak jak neměl a jako by mi nic nikdy nebylo - proto mě to vytrestalo návratem. nedával jsem si na sebe pozor, nerelaxoval a přepínal se v práci a jel na 110%. Vysadil jsem a šup, ze dne na den z ničeho nic úzkost na rozpadnutí se na molekuly. Budu raději brát AD déle a spousta lidí popisuje, že berou třeba už 7 let a více a jsou šťastní a spokojení, nevidím v tom problém. rád bych taky chodil na nějakou terapii, ale musím se porozhlédnout, jelikož jsem z menšího města a myslím, že tady nikdo nic takového nedělá. Lexaurin jsem si taky nevzal už docela dlouho asi týden a dneska cítím to co před pár lety a to účinek těch SSRI, jen mě tlačí na hrudníku, ale úzkost jen malá, takže to šlape a snad Citalec měnit nebudu a to jsem rád, ale je ještě tuuuze brzo aby to tak zůstalo, takže žádné iluze o zítřku, ale jsem za to rád, jen se budím přesně okolo 5 ráno a to tak, jako by mě zazvonil budík a to už se jenom do 7 kdy vstávám potím a převaluju a to mě docela vadí, ale i minule se mi na AD za čas spánek upravil. A tak, piště a držte se.

Ahojte, všichni, u mě je to stejné bylo mi fain a teď od neděle zase na nic. Nevím čím to je jsem v klidu nerozčiluji se, práci mám také celkem v klidu nějaký menší stres tam je, ale nic z čeho bych měla kolabovat. Mě také cvokařka upozorňovala na propady, ale tohle už je 4 den a už jsem si vzala i rivotril jinak bych sebou asi někde prásla. Je to hrozný snad se to zlepší. Dnes jdu na masáže tak se snad uvolním, včera jsem myla růčo auto, protože ho máme nabouraný do toho všeho, tak mě bolí celej člověk a v pondělí jsem byla na zumbě dát si trochu do těla, ale nějak mě to zmohlo:). Bohužel ani to sluníčko mi nějak nepomáhá. Ke cvokařce jdu až za 2 týdny tak se to snad nezhorší. Furt je ve mě nějaká divná úzkost a z toho mám ty svoje strachy, že se to vrací a já to zas neukočíruju. Snažím se na to nemyslet proto jsem se včera zaměstnala tím mytím auta ať jen tak nesedím a neutápím se v tom. Je to na pytel... Také doufám že po těch 7 měsících bude dobře jsk psala Vava. Vím že to sem tam příjde ale také doufám že to nebude takhle dlouhý. Ahoj Fifi

Fifi, tak už jsem si vzala Lexaurin nešlo to, hrozně jsem se motala, máš to také to motání? To mi hrozně vadí, pak se dostavil průjem a takový ten stažený žaludek. Mě je právě blbě také už od neděle, ale dnes asi nejhůř. Tak to budu muset nějak přežít v práci a odpo. si dám pořádnozu procházku, doufám, že mě přejde to motání, už jsem si byla 2x udělat holubičku, abych se ujistila, že je to fakt tou hlavou, to mi poradila má cvokařka, holiubička v poho. i poslepu, takže dýchám a čekám, kdy zabere Lexaurin.Doufám, že zítra bude líp, mám výjezd a to je 12 h. v práci a jezdíš ke všemu možnýmu co se kde děje. Měj se pa a ať nám je lépe, měklo by být slunce svítí, ale nějak to nezabírá. Pa Jana

Ahoj všichni, přečetla jsem si všechny příspěvky, doslova jsem je zhlatala a určitě bude čím dál tím lépe. Já mám zítra 4 měsíce co to beru, strašně to letí. Teď jsem teda nemocná, jak jsem psala, tak jsem byla celá taková přecitlivělá, ale jinak je celkově lépe. Některé úzkostné myšlenky se mi stále vrací, ale nejsou už tak intenzivní a nedoprovází je panické stavy. Jinak Alwine ten tlak kolem žaludku to byl muj strašnej strašák. Měla jsem to neustále, 24 hodin denně, někdy to bylo strašně vyčerpávající, po 3 měsících to vymizelo samo jako mávnutí kouzelného proutku...... Wendy ty vydrž, dny budou lepší a lepší a věř mi, že se začneš na věci zase těšit, protože si je začneš užívat....Mějte se krásně, musím letět vařit.

Jani, to je přesně ono jsou to motanice mám pocit, že omdlím. A právě z toho vyplývá ten strach, že to zas příjde (ataka). Děsí mě to, mám pocit že se pozvracím a taky lítám na záchod když se uklidním tak to přejde. Někdy mám pocit jako před zkouškou:) tlak do hlavy z toho bolest hlavy a tlak na hrudníku, ale jsou to jen pocity a vím že je to v mé hlavě. Citalec beru 5 měsíc je fakt že se to hodně zlepšilo a doufám že to zlepšení bude pokračovat. Se mnou je to trochu složitější kvůli tomu umělému přechodu takže na mě má dost vliv i počasí ale teď to nějak nevychází. Hlavně ať už je pěkně a ať již nesněží každou změnu totiž zaznamenám změnou nálady stejně tak před menstruací i když jí už nemám je to horší než kdybych to normálně měla:(. Je to zvláštní ptala jsem se na to gynekologa co mě operoval a říkal, že je to normální že to bývá horší než u ženy, která to má normálně. Takže se s tím musím smířit. Už aby se nám všem pořádně ulevilo. Jdu na ty masáže snad to zvládnu. Ahoj a užívejte sluníčka:))

ach jo tak dnes to neni moc optimisticke.to me asi jeste ceka nekolik mesicu takhle kdyz ctu jak na tom jsou ostatni po mesicich uzivani.no me vzdy pripada ze uz dal nemuzu ale pak si pripomenu co mi vzdy rika tata ze kdyz clovek mysli ze uz vazne nemuze tak ma jeste 50%,ze je teprve v polovine.ja mam mou dovolenou uz od pondeli,myslela sem si ze si odpocinu ale asi ne,je to asi lepsi chodit do prace.sice me ma prace dost nebavi,lidi me lezou tam na nervy ale zase trcet doma je horsi protoze mam cas aspon myslet na hovadiny takze v te praci se prece jen necim jakoby zabavim.takze zitra uz tam jdu,zadne dovolene.jsem uz druhy den na cele tablete ale prijde mi ze cim vic navysuji tim vic se citim jakoby vnitrne uzkostliva.ale na druhou stranu fyzicke projevy jako ten stazeny krk,problem pri polykani a dychani uz sem nemela asi tyden.ale co se tyce dusevne tak ten desny pocit mam stale.ted uz kazdy den.nevim jak to popsat je to jako kdyz ma clovek jit zitra k zubari na trhani zubu a i kdyz vypada v pohode tak vi ze tam musi,vnitrne je mu z toho zle a myslenkove se stale k tomu vraci a zahani to.tak takhle mi je uz asi 3 dny.nicmene aspon od vcera nemyslim na ty hovadiny jako je smysl zivota,smrti atd co me stale popada.nevim proc me to tak napada ale vazne se dovedu zaobirat treba cely den touhle myslenkou,resenim co je po smrti,proc zijem.no proste psycho.sebevrazedne myslenky ale nemam protoze se smrti bojim snad jeste vic nez toho zivota nicmene je to ale o to horsi protoze se ted bojim zitrku a ziti a na druhou stranu smrti taky takze se vlastne bojim uplne vseho a necitim ze by bylo nekde vysvobozeni.jedine ze mi prasky zacnou pomahat a daji mi aspon zas trochu nalady.ja si ale myslim ze kdyby mi ted nekdo uplne vymazal pamet a chvili vypnul mozek tak jako se to dela s pocitacem a znova zapnul tak sem zas vporadku.je to nejhorsi vraceni a skakani tech myslenek do tech pocitu ze vcerejska,z drivejska atd tim padem si kazim pritomnost tim babranim se zda je vse normalni analyzovani kazdeho pocitu.prisla sem na to ze i predtim sem mela dny kdy sem si treba pobrecela a vubec mi to neprislo nenormalni.ted za vsim hledam psychopatii a vydesi me to.uz sem se tu zas takhle rozepsala....to je tim ze mam tu dovolenou :)

jeste sem alwine chtela rict ze jak sem na zacatku schizovala s tim spanim tak ted uz 5 den spim bez tablety a je to uplne ok.sice se nekolikrat za noc zbudim ale zase hned usnu.ja sem nikdy nemela tvrde spani takze i to buzeni je tak nejak normalni protoze se mi to stavalo predtim ale vzdy zase usnu.takze shrnuto me spani se tak nejak upravilo.

Ahoj je mi po Lexaurinu lépe, ale ono to není, teď jsem byla u našeho MUDr. mám ho v baráku v práci, tak mi naměřil TK 150/100, takže je to všechno se vším, mám prý odpočívat, on neví že beru AD, ale pro mě je horší odpočívat, než když jsem zavalena prací. Zatím ahoj už se těším ven, až se nadýchám čerstvého vzduchu a bude lépe. Jinak Wendy tvé myšlenky mívám také, hlavně po ránu, když mi je blbě, jestli má smysl žít s takovými pocity a hrůzou jak mi bude zítra a zase zítra atd.No nic musím se utěšovat tím, že je mi o mnoho lépe než bylo, takže se to snad obrací vše v dobré. Zatím ahoj a díky že píšete. Jana

Když u mě je problém v tom, že usnu okamžitě, s tím problém nemám, ale okolo 5 hodiny ráno je to jako by mě zazvonil budík, a už se jenom převaluju a spím jen sem tam než vstanu a jdu do práce. Tak jako tak chodím spát okolo desáté hodiny takže když už to od 5 není ono, tak pořád se ještě relativně dobře vyspím neb je to přecejenom alespoň 7 hodin spánku což teoreticky by mělo jakž tak stačit. A navíc mě po AD už od pátku minulého týdne skoro každý den bolí dost hlava, ale to se přežít dá. Pro Janu snad jen ujištění, že prostě takhle to někdy je a neber si to tolik, i člověk který nemá pdobné problémy jako my tady se takhle občas cítí, i mě před lety bylo taky sem tam takhle, jako bych AD nebral, ale nebylo to již tak silné jako na začátku a vážně to trvalo třeba jen pár dní. Za další 4 měsíce už to bued zase lepší a ostatně jsis na to odpověděla v minulém příspěvku sama, pokud ji se trápila dlouho (jako já) a máš k úzkostem sklony a jsi takový profil člověka, bude trvat než tě AD přestavějí do jiné roviny a rozhodně to nebude za 4 měsíce, taková léčba v dnešní době neexistuje. U AD se u úzkostných poruch píše, že hlavní účinek nastupuje teprve min. po 3 měsících užívání, což by tak zhruba sedělo, ale je to silně individuální a záleží to dle mého na tom jak dlouho člověk v té anxietě žil a jaké má pro ní dispozice. Rozhodně třeba problém psychiatrů je v tom, že spousta z nich si myslí, že to co je dáno na papíře tak sedí ale tak tomu není, třeba můj mi chtěl Citalec vzít po 3 dnech kdy mě po něm bylo zle a napsat Xanax SR, ale Xanax je jenom oblbovák kterej neléčí, ale pouze tlumí tak jsem ho s tím poslal k šípku a stál si za Citalecem, s tím, že minulá AD mi pomohla úžasně, ale měl jsem špatný začátek na nich, tak při nejhorším kdyby Citalec nezabral, tak se vrátím k osvědčené metodě. Docela jsem ho nepochopil, vždyť SSRI AD jsou o tom, že jejich potencionální účinek nastupuje až za měsíce. Minule jsem se cítil o moc lépe již ta několik týdnů, ale opravdový zlom přišel až o poznání déle a to za několik měsíců a možná taky půl roku.

Jednou dole,jednou nahoře. Nevěšte hlavu a furt nad tím nepřemýšlejte,fakt to tak je, (už to vypadalo,že je to pryč,měsíc pohoda a najednou bez příčiny v tom zase lítáte), nebojte, je to tím, že jste zažili každý z vás hodně velká muka,stavy,jako teď má Wendy a další,a pořád máte strach z návratu nemoci,nebo,že léky nezabírají spolehlivě,nebo jestli to píchání je opravdu jen od nervů,nebo ty vtíravé černé myšlenky a pochybnosti všeho druhu....lidičky,to je právě to,že každý čekáme na úplné uzdravení a chceme to hned,ale tohle takto nefunguje,tady léčí čas nemusí to být jen měsíce.ale možná i roky.U mě se to vyrovnalo po sedmi měsících a žádná úzkost už ani po stresových situacích a teď jsme byla já a malá nemocné- asi viroza, a nebylo mi dobře ani psychicky,ale už tak nějak zdravějc,t.zn. že spíš mš mrzelo,že jsme nemohli ven,když je tam teď tak krásně,sice zima,ale sluníčko... Tak myslím,že už jsem z nejhoršího venku,i když nevylučuji ještě nějaké výkyvy,ale zatím fat se cítím zdravá.Jinak měby taky zajímalo,jak jsou na tom třeba icik a lenka,ty berou zase o něco déle,tak holky,jestli to budete číst,prosím svěřte se nám ze svými zkušenostmi po vícero měsících braní AD. Mějte se všeci moc dobře,a věřte,už to bude jen lepší alepší a těch výkyvů a propadů,jak říkáte bude míň a míň....:o)))

Alwine,jak píšeš ten budík,já se takhle budila o půl sedmé a hned po probuzení jsem začala mít úzkost,je zvláštní,že to bylo tak přesné,ale naštěstí AD časem zabrala i na to a já se budím úplně v pohodě,no teda spíš mě probudí dcerka a strčí mi prst do nosu,no asi tak nějak ...:o)

Jaňulo,moc nad tou nemocí přemýšlíš,nemysly na to jak ti je,nebo jak ti bude zítra,zkus s tím splynout a říct si,no ještě to ani nemůže být dobrý,vždyť jsem úplně na začátku,smiř se stím,že to ještě není ono a mysly na to,že na úplnou pohodu si ještě nějakej měsíc počkáš,ty výkyvy a propady ještě budou,ale zase až s odstupem času uvidíš zlepšení..:o) Citalec je dobrý lék,myslím,že nikdo nemusí z něho mít strach,opravdu to ale trvá,než se člověk zase dá do kupy...

Tak být to o půl sedmé, bylo by to feer, akorát do práce, ale v 5 je ještě brzo :-) Né já vím, na minulých AD jsem nespal téměř vůbec, časem to přejde a upraví se to, ale moc dík za podporu.

Přesně tak !!! Na úzkostech je nejhorší ten neustálý drobnohled a sebepozorování, při jakémkoliv i třeba běžném výkyvu nálad si hned startujem zbytečně úzkosti a ten bludný kruh je pak nejhorší a tím je úzkost z úzkosti.

Ahoj Vavo, Alwine,Fifi a další, Vavo děkuji za Tvůj příspěvek, mě je už lépe než dopo.ale to je mi večer vždy, tak mám hrůzu zase z rána, už to fakt bylo celkem dobrý,ale tento týden nestojí fakt za nic, odpo.jsem byla s dětmi dlouho venku, tak to bylo lepší.Alwine to buzení mám teď také v 5h. jsem vzhůru a převaluji se do 6.30h.ale já chodím i brzy spát, prostě déle nevydržím, já jsem v 21h. úplně KO. Nejhorší z toho je, když je vám blbě a musíte předstírat, jak jste úplně v pohodě, dá to hodně práce. musím říct, že představa že by to mělo být takhle celý život je pro dosti hrozná.Dnes mi hořelo doslova celé tělo a já se usmívala a dělala jako nic, pak jsem se zvedla motala se mi hlava no hnus. No nic, snad to přejde.Také by mě zajímalo, jak je na tom Moon a další. Ahoj Jana

Vavo já vím, ale nedá mi to, když Tě poleje to horko,začne Ti hořet hlava, pak průjem, stažený žaludek a to motání, tak se toho nedá nevšimnout, ale fakt se snažím, vzala jsem si 1/2 Lexaurinu a šla si vyběhznout 2x schody v práci, šla jsem pod záminkou kopírování atd.Budu věřit, že bude lépe, ale po ránu mám fakt hrozné myšlenky, ještě když vstanu vypravuji děti, vezu do MŠ a pak do práce, že nemám čas na to myslet. No nic, díky za to že píšeš a vůbec že všichni píšete, moc mi to pomáhá. Jana

Fifi, je fakt,že u každýho je to trošku jinak,třeba mojí sestřě naposled citalec taky moc pomohl a úplně zdravá se cítila asi až po jednom roce braní,celkově ho brala 2,5 roku,protože to nebylo poprvé,trpí touto nemocí od 13 let,nyní je už půl roku bez AD,vysazovala velmi pomalu,tj,celý půl rok,z 20mg na 0g a je úplně v poho a to i přesto,že má plicní chlamýdie a tetánii. Jsi silná,už podle toho,jak píšeš,tak věř tomu,že budeš taky úplně v poho,jen to chce čas,u každýho trochu jinak dlouho,ale budeš zase zdravá a o tom to je! Držím pěsti,ať je to co nejdřív..:o)

Jani,vím,že je to moooc těžké,když je člověku zle,na to nemyslet,ale věř mi,že čím víc od toho odpoutáš pozornost,tím dřív ti bude líp,nejhorší je to přemáhání se a přetvařování se před dětmi,vím o čem mluvíš,ale na druhou stranu,je to cesta z toho bludného kruhu ven,buď ráda,že máš děti,to tě donutí odpoutat se od těch černých myšlenek,mnohem hůř jsou na tom ti,co jsou sami.... ale ber to tak,že mě se to mluví,když už je mi dobře.... to mluví samo za sebe :o)

Před dětmi to ještě jde, ale v práci je to občas horor, ale kdsyž mi je nejhůř,tak řeknu že mě bolí záda hodím nohy na stůl a prodýchám se , je fakt, že mě takhle jednou vychmátl šéf, ale měl pochopení má také problémy se zády a mý podřízení vidí, že jsem také jenom člověk, nikdy bych před nimi nepřiznala, že je to všechno přes hlavu.Už kvůli mé funkci.Vavo kéž by jsi měla pravdu a bude to někdy úplně OK. Pa Jana

omlouvám se za chyby,ale já píšu velmi rychle a zbrkle...

Jestli sem ještě sem tam kukneš,napiš,jak jsi na tom teď ?

Chci Vám moc všem poděkovat, hlavně tobě Vavuš mooooc mi to pomáhá. Je dobře, že Tvá sestra je už v pořádku. Vím že se toho taky dočkám, doktorka mi defakto řekla to samé, že nemoc se vyvíjela dlouho více než rok a že se to za pár měsíců nespraví. Že zázraky neumí:)) což mě rozesmálo a zároveň jsem jí řekla že vím že si musím počkat. Ale jsem ráda že mi je tak jak mi je protože když to srovnám před těmi 4,5 měsíci tak je to velikej pokrok kupředu a to je dobře. Jinak masáže jsem zvládla celkem dobře akorát mě to trochu zmohlo a to jich mám před sebou ještě 5. Neustále mi říkal jak jsem ztuhlá manžel se okamžitě přidal, že to mám z toho gauče:))) a pak už mi terapeut vůbec nevěřil že chodím na jogu a teď i na zumbu no pánové si pokecali a já odcházela totálně zmožená:)). Takže moc děkuju za povzbuzení a také všem držím palečky. Zatím ahoj

ahoj všichni, tak dnes je to o fous lepší, ale bylo i líp, dnes je u nás zataženo a vypadá, že bude i sněžit, tak to včera bylo asi změnou tlaku, ale stjně mě dnes pobolívá hlava a má to své pálení, ale není to tak hrozné, odpo. jedu k cvokařce, tak to s ní prokonzultuji. Děkuji všem zas včerejšek, že jste byli ve spojení, vážně jsem to potřebovala, po dlohé době mi fakt bylo na nic. A co Ty Fifi, je už dnes lépe?Zatím ahoj jdu pracovat. Jana

ahojte všichni, Jani dnes trošičku lépe, ale stejně jsem se ráno klepala a bolí mě pod břichem takže asi to bude tím že to mám dostat aspoň podle kalendáře. A hlava mě bolí taky ale i z práce dostala jsem zadání který moc nechápu tak musím volat šéfový jak si tu práci představuje. Jdu na tu práci ať se trošku hnu:) snad mi nevynadá. Zatím ahoj

Ahoj, u mě je to zase o něco horší než včera, jsem takovej nervozní a mám docela velký vnitřní neklid kterej mě nutí abych něco dělal a jsem takovej roztržitej, Člověk si nevybere, ale je to zase lepší než před 14 dny, snažím se nepozorovat a nebrat na to zřetel a dělat v práci to co se odemě očekává, což se mi zatím daří a těším se už zase z práce dom za ženou. Venku začíná alespoň tady svítit slunce a celkově to počasí už je veselejší. Tak se všichni držte a nemyslete tolik na svoje problémy, ono bude líp.

Uvažuju zda nezavolat mému Dr. a nepožádat ho o 20mg tablety, na kontrolu jdu až za další 3 týdny a v podstatě asi není na co čekat jelikož mě ten Citalec asi šlape, ale četl jsem odborné články (zase se moc sleduju já vím) a konstantní hladiny v plazmě se dosahuje okolo 14 dní a já beru těch 10mg teprve 11 dní, ale nač čekat. Onehdá před léty mě za srabu vytáhlo teprve taky až 20mg paroxetinu, zítra mu asi zavolám a zeptám se ho na to, ale zase mám ještě doma škatuli 10mg tablet, uvidíme co na to řekne. Dle mého totiž i kdyby těch 10 fungovalo a jako, že již to krapet cítím (bez namlouvání si nečeho neb jsem si tím již jednou prošel) tak to bude stejně asi na ty moje "stavy" málo. Všichni tady berete asi 20mg beeeee já ci takýýýý, ale dneska mě překvapila managerka v práci a povídala, že od chvíle kdy vyhodili toho lempla (mého kolegu) tak jsem klidnější a působím na ní lepším dojmem, v podstatě jsem klidnější možná ještě než před relapsem a opětovným nástupem úzkostí, ale stejně jsem v takovým divným mixu a to, že navenek možná klidný, ale uvnitř to ve mě vře neklidem :-) však to asi znáte. Dámy pište jak je ....já už se těším z práce dom, ale ta managerka mě potěšila s tím, že jsem o poznání klidnější a to jsem se téměř vůbec nepřetvařoval, ono kdybych Vám popsal co jsem tady s tím člověkem zažíval a ještě jsem zrovna před půl rokem vysadil antidepresiva tak se není ani čemu divit, jak jsem opět dopadl. I kolegové dali za pravdu a ptali se, jak jsem tu s ním mohl vydržet, teď se budu dávat zase rok dohromady, ale už dost nářků, neb koho by to bavilo po mě číst. Včera už ženě doma krapet tvrdlo bříško, tak jsem listoval v knize o těhotenství a tam se píše, že tyto "poslíčci" jsou zvěstem brzkého porodu, tak jsme raději se ženou už zabalili batoh do porodnice a já si byl dnes koupit nějaké pantofle :-) máme termín 19.3, tak snad je ještě moment čas :-) Nejvíc mě deprimujou ty úzkosti, mám stavy, že mám z narození vyloženě hrůzu a pak taky takové, že se těším a klidně bych mohl jet okamžitě do nemocnice rodit jelikož v tu chvíli je mi zrovna lépe, potřeboval bych aby malá ještě počkala opravdu do termínu aby byl taťka už krapet lepší.