Citalec a Neurol-zkušenosti s užíváním

Wendy, je to vysilující a dlouhé, ale ber to tak, že nemáš nádor na mozku a jinak jsi OK. Tudíž je strašná spousta lidí kteří na tom jsou daleko hůř. Vydrž to - zlepší se to !!!

Jani, Wendi, Fifi a ostatní, věřte mi, že opravdu je z toho kruhu nepříjemných stavů a pocitů cesta ven a Vy jste si vybraly tu nejlepší. Ze začátku jsem měla úplně stejné pocity jako Vy, myslela jsem, že se zblázním, některý dny jsem měla pocit, že z tohohle života a těch pocitů vyskočím z kůže, že to nemůžu zvládnout a na jednu stranu jsem nemohla uvěřit skoro nikomu, kdo sem psal a na druhou stranu jsem to strašně chtěla a časem jsem zjistila, že měli pravdu; postupuju úplně stejně jako většina lidí tady, opravdu se to lepší a to jak díky lékům tak i díky psychoterapiím. Budete na tom stejně, určitě. Když o tom tak uvažuju, tak se mi tyhle stavy změnily najednou z ničeho nic, když jsem to nečekala a smířila jsem se s tím, že život je boj a problémy jsou mým každodenním kamarádem a tak jsem je začala brát jako každodenní chléb. Jen mám teď trochu strach, protože se znám, že když se mám takhle fajn, začnu se rozmazlovat a přestanu si vážit těhle dobrých dnů a samozřejmě si na ně rychle zvyknu a pak se zas utápím v sbelítosti, když přijdou problémy. Škoda, že nevydržím v tomhle skromném stavu napořád.

Wendy,opravdu se nedá nic dělat,jen čekat,až se ti zvedne hladina serotoninu,jak už jsme všichni mockrát psali,trvá to dlouho než ti bude jakš takš, vzhledem k tomu co tady píšeš,jsi na tom,jako jsem byla já,taky jsem to nechala zajít příliš daleko,protože jsem pořád věřila,že se s toho dostanu sama bez AD a tím jsem si jen prodlužovala utrpení,místo abych zahájila léčbu .A taky o to potom déle trvá uzdravení,taky jsem myslela,že mám schizu,pak zas roztoušenou sklerozu,pak jsem myslela,že mi selhává paměť,potom náběhy na infarkt,nádor na mozku,mrtvici a strach z každýho píchnutí atd, Brečet mi taky nešlo a když už jsem se rozplakala,tak se mi ulevilo,pocení,zimnice,vnitřní třes,trnutí jazyka,bolest na hrudi,rychlý tep,bušení a vynechávání srdečních tepů,necitlivost v rukou,krvácení z dásní z přetlaku,zvýšený tlak,zvýšený cukr,černé myšlenky a hlavně všudypřítoná úzkost,strach vycházet z domu ...atd., fakt to bylo děsný,do toho jsem kojila a starala se o dcerku.Nezbylo,než to utnout a začít se léčit,nyní po osmi měsících už jsem úplně v poho,někdy jsem ospalá a líná,přibrala jsem přes zimu osm kilo,vážím 58 kg,moc mi chutná jíst,to předtím taky nešlo,cítím se dobře.Viditelné zlepšení bylo u mě po 4 měsících,úplně dobře po 7 měsících.Ale už jsem to tu psala.Pomáhalo mi smířit se s tím,že je mi ouvej a nevšímat si toho,nezabývat se myšlenkami jak mi je a snažit se něčím se zaujmout,třeba i čtením zde,potom už šlo i něco dělat,do ničeho jsem se nenutila ,taky pomůžou tvý nejbližší,nebo zvířecí miláčci...drž se , fakt to bude dobrý :o)))

ani mě není ouvej,pořád mě pílí pusa a jazyk,pořád se pozoruju a už ani nejsem naštvaná,jen lítost,jak každý den jen přežívám,jen večer u televize si užívám,třeba je nějaké zlepšení,ale já tomu nemůžu věřit,bojím se,že to nepřejde,zítra jdu k dr,tak mi držte palce,je mi jedno,jestli mě pošle k psych.,hlavně at už se to vyřeší

diky vavo a vsichni.ja vim,ze je to dlouhy proces ale jelikoz sem nikdy nic podobneho v zivote nemela tak sstale cekam ze se jednoho dne probudim a ono to zmizi jak treba kasel nebo ryma ale tohle je asi vazne jine.prijde mi ze to mam uz tak 10 let a ono to jsou jen 3 mesice.proto se stale bojim ze to se mnou bude naporad,jak s tim budu zit atd.nicmene dnes sem zas trochu lepsi,a to z toho duvodu ze sem si nasla na internetu ze ty priznaky co sem myslela ze blaznim jako vynechavani slov,kdyz se probouzim tak chvili nevim kde sem,nesoustredeni,zamlzenost tak ze se to jmenuje zamlzeni mozku- brain fog a je to typicky pri uzkosti.ja myslela ze uz mi hrabe uplne a ze mi treba odumiraji mozkove bunky nebo co no a ono je to "jen" zas ta uzkost.nicmene mi ze vseho vyskakal ekzem,padaji mi desne vlasy a ted uz nekolik dni me boli bricho,vubec bych se nedivila kdyz si z toho vypestuju vredy!nicmene je to zas jen ta uzkost.ted me uz par dni poleva desne horko v obliceji,uplne horim ale dnes odpoledne jdu k obvodni pro prasky tak se poradim jeste s ni zda mam zvysit na tech 20mg.psychiatr rikal ze postupne od 15mg na 20mg.tak zatim pa a vsem preji prijemny den.v mezich moznosti...

Já hlavně nepochopím, že s tím chodíte k obvodní. Vždyť o tom ví starou belu a zvyšování AD konzultovat zásadně s psychiatrem. Mě třeba moje obvodní řekla o Lexaurinu, že je to super a neškodný lék, jsem se od srdce zasmál. Benzo a neškodný a super lék. Mě navíc konzultace s psychiatrem pomáhá, s obvodní nevím co bych si povídal. Neberte si to zle, ale obvodní je na toto nevhodná.

Na obvodní mám stejný názor jako Alwin a stejnou zkušenost s lexaurinem, když ho obvodní dala tchánovi jako neškodný lék na to, když se nebude cítit psychicky fit. Jeden den jsme přišli domů a tchán se motal a říkal, že právě s autem zbořil část vrat a vůbec neví proč a byl úplně mimo. Ještě že boural aspoň doma a nevyjel ven..Bacha na lexaurin a neodborné lékaře/ky.

tak on Lexík na ty chvíle nejhoršího srabu, neklidu, duševního vypětí a úzkosti zabere, ale rozhodně je potřeba aby se člověku řeklo, že si nesmí vzít celej a sednout za volant. Holt psychiatr je v tomto fundovanější. Jinak ťuky ťuk, 3 dny už jsem s úzkostí tak o 30-40 procent níže. Sic se v 5 vzbudím, ale zase pak usnu což předtím nebylo. Jinak dneska šokující zpráva, že v porodnici kam to máme 8km a kam jsme měli v plánu jet se v neděli začíná malovat a tak nepřijímají až do pátku a máme termín v sobotu. Asi tak tedapokud to neklapne budem muset az do 25km vzdaleneho mesta s porodnicí s nechvalnou pověstí. Jsem docela naštvanej, že něco nemůže jednou probíhat normálně a doufám, že to nebude rychlovka a já nebudu někde rodit v autě. Jinak Vás všechny zdravím a přeji fajn den.

Víš, jakou bys měl novou zkušenost? ;-) Třeba u tebe ještě dojde ke změně profese :-) Teda neber mě vážně..to jsou jen hloupý vtipy, držím palce, ať žena vydrží ;-)

Ahojky,s PP bojuji už 16 let. Od mých 19, a až po deseti letech jsem se nechala obvodní doktorkou přesvědčit k lékům konkrétně Zoloft 50mg jednu tbl.denně. Nevím po jak dlouhé době se mi ulevilo a byla to nádhera (o to jsem tomu nevěřila). 6let klid a radost ze života, tak jsm začala postupně vysazovat a časem brát pouze, když jsem si vzpomněla, bylo mi přece fajn. A ta potvora se zase vrátila...tak bojuji znovu (opět Zoloft od zítra tbl.a půl a k tomu 2xdenně Neurol 0,25) ani po měsíci nemám pocit, že by se to zlepšilo. Možná tak den dva to jde a pak znovu na začátek. A to jsem byla včera v posilce a přijdu večer domů, bolest hlavy ,pocit na zvracení, a strach že umřu a k tomu tlak za krkem a neustálý pocit závratí...dnes jsem si vzala dovču a nevím zda nezůstanu doma až do konce týdne. Ale to není východisko v pondělí tam stejně budu muset (tolik dovči nemám). Tak kdy už krucinál bude líp ??? Mějte se a držím všem palečky

No, já bych ti to moc přála, ale být ve tvé situaci tak bych to řešila u psychiatričky, která dle mě rozumí lékům na psychiku víc než obvoďačka... Zvlášť když se ti příznaky objevily opakovaně...Není to Barčo žádná ostuda, když budeš mít problémy se zuby, taky jdeš rovnou k zubařce.. Držím pěsti, ať se ti co nejdříve to půjde, uleví.

Ahoj Jani, jít k psychiatrovi problém ani nemám, spíš najít někoho dobrého. Moje paní doktorka je fajn a sama říkala, že když se to po na výšení nezlepší pošle mě k psychiatrovi. Raději bych psychologa a naučit se chápat svoje tělo, ale to můžu, až budu v pohodě...vždy když se mi uleví to přestanu řešit a raduji se, že prášky zabírají a druhý den opět zpátky na dno. Jen nevím, když už mi jednou Zoloft zabral a bylo mi po něm fajn, proč to nefunguje znovu...ach jo

ahojky všem,tak mě obvodní objednala,sice až 14.4,ale trochu mě uklidnuje,že s ní konzultovala můj zdravotní stav a kombinaci léků a psych řekla,že to je v pořádku,pujdu tam,i když se mi uleví,ale malé procento mě uklidnilo,děsilo mě,že bych měla mít nové léky,taky mi to říkala obvoďačka,že s pochroumanou nohou jdeš na chirurgii a s tímto k psych.protože jsem ji říkala,jak na to reaguje moje rodina i maminka,že prý se to se mnou potáhne,to pak člověku nedodá,,Atarax mi vyměnila,tak uvidím,co bude dál,

Tak fajn, krok správným směrem. Co jsi dostala místo Ataraxu?

no ja chodim k te obvodni protoze jak sem rikala neziju v cechach a tady maji takhle debilni system,ze vse resi obvodni.uz od toho prosince cekam na psychoterapie ktere mam az 6 dubna prvni.ale aspon neco.proto sem si zaplatila toho psychiatra po telefonu abych se jeste poradila,jinak bych si to uz davno hodila nebyt vsech ostatnich rad atd.no dalsi vec je ze je mi uz od vcera moc dobre.dokonce si troufnu rict uplne dobre,protoze sem zrovna vcera vecer premyslela jak by bylo fajn jet nekam na dovcu atd.ani tu mou praci nevidim tak tragicky,to je proste jen vyplod mych uzkosti ze vse vidim cerne.od vcera mi je zas fajn,smeju se,vykladam,nebojim se byt sama.zase sem naskocila,jen nechapu proc tak uz nemuzu vydrzet...tak sem zvedava jak dlouho mi teda bude dobre,protoze jak sem se radovala minule tak sup a zase bylo zle.nicmene stale jsem zustala na tech 10mg tak uvidim.je to vazne tak bajecny pocit kdyz je cloveku fajn co?a tak desny pocit kdyz neni...dalsi vec je ze asi to vsem bude pripadat smesny a nebudete tomu verit ale cetla jsem na internetu spoustu prispevku od lidi co meli deprese nebo uzkosti treba z alergie na lepek nebo premnozeni bakterie ktera se jmenuje Candida.je to zajimave si to precist,samozrejme nemusi to byt pripad kazdeho ale rikaji ze az 30% pripadu je kvuli tomu

Já jsem na tom byla hodně podobně s pocitty, taky buď hodně dobře nebo hodně špatně, ale teď se to postupně, teda hodně postupně upravuje, takže věřím, že u tebe by to mohlo být podobné a držím ti v tom mooc pěstičky. Říkám si, že to je asi mojí impulzivní povahou. Ale stejně děláme všichni obrovskej pokrok, protože problémy hledáme u sebe a ne u druhých a to je skok kupředu jak hrom :-)

někde tady na diskuzi jsem četla o brožuře od dr Praška,můžete mi napsat webovou adresu,kde to je nebo kde to najdu?držím ti palce Wendy,at ti je jen dobře a všem tady

Těch brožur je tam více, záleží na tvé diagnóze. Zde je třeba pro GAD kterou trpím já. http://cz.lundbeck.com/cz/Public/what_we_do/Depression/documents/Generalizovana_porucha.pdf

Ta knížka se supr, začala jsem z ní praktikovat tu relaxační metodu (teď nevím o koho) a je mi po tom žůžově. A zdá se mi, že se mi trošilinku obnovuje energie v těle. Teď minulé dva dny mi nebylo zrovna valně, ale zvládla jsem to a dneska už je zase báječně. Zrovna jsem o tom ráno přemýšlela, že vlastně ani ty špatný stavy pro mě nejsou špatný, protože pak, když to odejde, tak je mi bezva a přijde vždycky nějaká taková fajn myšlenka, která mě posune dál a já se snad budu na ty špatný stavy těšit :-/ Teda ne, spíš až budou, tak se budu těšit na tu změnu. :-) Přeju všem krásný den a nedejte se otrávit zamračenou oblohou. Bude líp :-)

Paradoxně mi dnešní počasí přidavá na dobré náladě, jako kdyby ten déšť všechno špatné smyl :o) Cítím drobný neklid, ale to se dá vydržet, tak snad se to nerozjede... Dopoledne bývá pro mě nejhorší, i když tyhle stavy aspoň u mě, si přijdou jak chtějí. Ale taková ta pravá panika se vším všudy tu jsem měla za ten měsíc 3x jednou ráno, v noci a večer fakt se to nedá předvídat ??? Mějte se krásně a hodně energie v boji s tou POTVOROU !!! A bude líp určo.... :o)))))

Ahojky, musím souhlasit. Dnes zamračené počasí, ale taky mi je paradoxně lépe než včera. Nechci to zakřiknout, protože u mě jsou ty dny taky jeden takovej druhej makovej někdy to vydrží pár dní jindy jsem absolutně nepoužitelná:-)). Za chvíli jdu ke cvokařce moc se mi nechce do toho počasí, ale aspoň si popovídáme. A jen dodám,že cvokař ( psychiatr ) je opravdu na naše problémy kvalifikovanější než obvoďák i když já jsem se svým spokojená, ale radši mě odeslal ke cvokařce, protože sám řekl nejsem psychiatr napíšu benzáky co budete chtít ale to příčinu stavů nemoci nepomůže spíše naopak. Tak jsem ho poslechla a nelituju. Protože u mě taky si ty paniky taky dělaj co chtěj vždycky příjdou když to nejmíň čekám asi jako u každého z nás. Snad to vydrží myslím ten klid. Zatím ahoj

Tak moje skvělá ranní nálada někam odběhla :-/ Je mi všelijak a tak už se zas těším, až bude líp. Ufff. Jsem na tom jak na houpajdě poslední 3 dny, ale řekla bych, že na AD se to u mě dá zvládnout tyhle pocity a není to tak silný... Jsem klidnější a nešílím z toho tak jako dřív, kdy jsem někdy měla pocit, že už to snad nevydržím. A taky to, myslím, trvá kratší dobu.

Tak už jsem to nemohla vydržet a tak jsem si v kanceláři natáhla deku (což můžu) a zacvičila jsem si a teď jdu oběhnout barák, abych ze sebe ty negativní pocity dostala ven.

ahoj Jani a jaký cvičení? to pomáhá? jdu k tý cvokařce, ale nějak jsem znervózněla, lítám na WC. Že bych to taky zkusila. Napiš díky

Kdepak, není nad pohyb... Potácím se zpátky, sotva oddychuju, ale je to doblý ;-) nemám už sice to fajn náladu z rána, ale ty děsný pocity už nemají prostor :-)

Takže, chápu dobře cvičení jakékoliv třeba jóga nebo jen tak si lehnout zvedat ruce nohy aj.? tak jdu rychle na to než půjdu. Díky

Jojo Fifi, zacvičila jsem si cviky na bříško, na nohy, udělala pár sklapovaček a lehsedů a dámských kliků a rychlou chůzí jsem oběšla dům, ve kterém pracuju a sešla a vyšla schody do 4.patra pěšky. Jógu cvičím taky, hlavně na sklidnění a relaxaci a je skvělá, nedám na ní dopustit, někdy cvičím některé ásány, na který si vzpomenu, někdy spíš relaxační jógu a taky bych někdy ráda vyzkoušela tai-chi, s tím nemám žádný zkušenosti, ale co jsem o něm četla na netu, tak se mi to líbilo. Přeju všem pěkný den bez ohledu na počasí. :-)

Ahoj dámy, Osobně mě pomáhá na úzkosti jakákoliv fyzická aktivita, nejlépe ta nejnamáhavější. Venku prší a vyvolává pocity klidu, že ten déšť spláchne nejen prach, ale i úzkosti. Přeju poklidný večer.

dobry den vsem!no nechci se zase radovat jak predtim ale od utery je mi skvele!a to dokonce tak dobre ze uz vazne na nic nemyslim,zaobiram se jen kazdodenima starostma a sem naprosto v pohode.rikam si zda je to uz definitivni nebo zas se to zkazi...nicmene i kdyz se to zkazi muzu rict ze vidim uz vysledek a to je hlavni.takze sem zvedava.jenze jedina ma otazka zustava co ted s tim?porad nechapu jak se mi to vlastne stalo a jak proti tomu bojovat ale asi je mi jasne ze se to pak muze vratit kdykoliv a budu muset brat ty praske....no nevim jak to presne funguje.nicmene je mi fajn,sem v praci,tesim se na vikend.tak preji vsem aby to meli stejne.alwine ty mozna uz budes mit o vikendu darecek vid?tak nam dej vedet.snad to prijde az po dnesku abyste to stihli do te blizke porodnice :))tak zatim pa

Ahoj lidi, tak jak dnes je??? Včera bych hory přenášela a dnes, není to sice tak hrozné, je o trošku hůř. No dokopu se k žehlení. A zítra bych chtěla odpo s dítkem do kina...tak uvidíme :o) Jinak k tomu tai-chi, manžel ho cvičí už druhým rokem a nemůže si ho vynachválit... Přeji všem pohodový den

Tak, především Vás zdravím a oznamuji, že asi půjdu na zahradu za pergolu a přinesu zpět vánoční stromeček, jelikož tady je už bílo a od oběda metelí jak hrom. Pro Wendy: dík za optání, ale pořád to na porod nevypadá a malé se nechce ven. Rozhodně jak přijde na svět se Vám taky pochlubím. Jen mě mrzí to počasí, ale zase je to poslední záchvěv zimy doufám. Jinak od pondělí až do dneška je mi relativně lépe, ale do OK stavu daleko, ale snažím se na to nemyslet. Přecejenom centrem dění jsou moje dvě princezny. Opatrujte se a pište co Vás napadne.

Tak už jsem se naštvala na tu srágoru panickou, která mě opět dnes otravovala život a šla jsi zaběhat. Jsem zvyklá vrcholně sportovat, ale po těch 2 měsících nic nedělání jsem potila krev. Ale bylo mi krásně... Alwine holky si hýčkej, mám dvě a neměnila bych, i když je z nás třech manžel někdy na nervy...ale proto dělá to tai-chi, aby byl prý vyrovnaný :o))))))) Klidný večer a krásné sny

Tak to tady tak zběžně pročítám a znova zjišťuju, že průběh nemoci je u spousty lidí velmi podobný. Když mě ta MRCHA potkala potřetí spousta lidí by řekla - už to zná, prostě ví, že po nasazení léků to časem přejde. Houby. I když jsem to znal a věděl jsem, že se to zlepší, měl jsem stavy, že jsem nevěřil ničemu. Pořád jsem čekal, že se to zlomí a už bude dobře - a přitom jsem dobře věděl, že nedojde ke zlomu, ale postupnému zlepšování. Zvláštní. Takže vzkazuju i těm co pořád nevěří, že se to spraví - PŘIJDE TO, URČITĚ. I když tomu nevěříte bude zase líp. :-)

Ahoj, všechny Vás zdravím. Ráno krásný slunný. Tak dneska jsem byla s malym na akci vítání jara, který bylo pěkný až do dyby kdy jsme šli asi 3km procházkou lesem ta taky ušla, ale ty jejich úkoly pro ty děti mě nějak začali znervózňovat a prostě to nemělo konce. A pak to přišlo motanice polilo mě horko a už jsem věděla, že je zle. Snažila jsem se to rozdýchávat s rychlou chůzí ale nějak to nezabíralo tak jsem si rychle vzala rivotril 0,5mg tak to jakoby na pár desítek minut ustalo a když jsme dorazili zpátky na opíkání buřtů tak znova, ale to už jsem cítila že mi jde na kolabs tak jsem rychle dala malýho známí co tam se mnou byla a řekla jsem jí že si musím jít zaběhat. Tak jsem tam běhala asi 10minut kolem baráků a nakonec jsem si doběhla na asi kilometr vzdálený parkoviště kde jsem měla auto tak jsem se sklidnila, dojela pro malýho opekla s ním toho buřta a hurá domů. Naštěstí mezitím přijela ségra tak jsem se dosti sklidnila. Protože představa kdybych tam odpadla před tolika lidma a že jich tam bylo hlavně děti, mě ještě víc znervózňovalo. Je to hnus tak teď odpočívám je toho na mě nějak moc. A do toho všeho jsem byla s malým včera na kontrole mandlí a hned nás objednali v pátek 25.3. na operaci což mě hodně překvapilo a trochu rozhodilo, ale tak nějak jsem si říkala to zvládnem ale asi moje podvědomí zapracovalo. Protože já mám tenhle týden 2 vyšetření a do toho musím vyběhat s malým předoperační protože ve čtvrtek nástup a v pátek operace. No je toho dost a asi to začínám nezvládat musím si dát pauzu jinak léky sice zabírají ale těmhle kolabsům se asi nevyhnu a to jsem si říkala že je krásnej den a že si ho užijeme. Ještě že to malej nějak nepocítil snažila jsem se mu ten den nezkazit. Chtěla jsem než půjdem do tý nemocnice ať si trochu pohraje s dětma. Vždycky to příjde fakt když to nejméně čekám a to už je pěkně dlouho co se mi to nestalo ale ta potvora se vždycky nějak připomene. Tak zatím ahoj a přeju pěkný zbytek dne. Ahojky a pište

neměl jste někdo dost dlouho to pálení v puse,někdy i ramena?,vyčetla jsem tady radu,že prostě to nechat plynout,ale mě tohle asi brzdí ty tělesný pžíznaky,dnes jsem byla za vnučkami,pálení jsem si nevšimla,tak mě to dodávalo odvahy,že to je jen úzkost či deprese,já už se v tom nevyznám,osovně prostě neumím posoudit zlepšení nebo je to tak povolný,že mě to uniká

Ahoj Boobku, mě pálilo celé tělo, nejvíce pak hlava a kůže na hlavě, pak to nějak samo odeznělo, šla jsem to prodýchat a bylo OK, ponejvíce jsem to měla na počátku léčby, to jsem myslela, že mi ta hlava uhoří. Nevím zda jsem Ti pomohla, ale ptala jsem se na to mé cvokařky a ta mi potvrdila, že je to od úzkosti. Pa jana

Tak dnešek v poho, strávila jsem ho usilovným uklízením. Pak menší stres, že mám jít do kina,ale i to jsem zvládla a s holčinou jsme ještě jako bonus navštívily Mekáč. Jinak film Rank vřele doporučuji, dítku i mě so to líbilo :o) Teď cítím únavu, tak snad je to jen ta únava. Ale abych nebyla zase za úplnou hvězdu, tak ke konci kina přišla pilule Neurolu 0,25mg. Bez něj, jako podpůrného leků k tomu Zoloftu to ještě nezvládám. Ale myslím, že jeho denní dávka po ránu a večer 0,25mg není snad moc (beru ho už cca.měsíc). Na 6.4.jsem objednaná k psychiatrovi, docela se těším :o) Jinak na strnutí zad a šíje, kdo máte, jsou fajn masáže, uvolní...

Ahoj všem, tak dneska se vzpamatovávám z toho včerejška. Je mi divně na zvracení. Snad se z toho dostanu, ale zatím nic moc. Snad jste na tom lépe. Jen tak se líně táhnu po bytě a snažím se něco dělat, ale je to hnus. Následující týden mám nabitej tak se musím držet už kvůli tý operaci malýho. Určitě to zvládnem a všechno dopadne dobře - doufám. A co ty Alwine už se něco děje???:-)) Ať Vám to dobře dopadne a hodně štěstíčka. Držte se, spolu to zvládnete. Zatím ahoj

Ahoj Fifi, určo se z toho dostaneš a zvládneš i tu nálož co tě čeká za týden. Před pár lety jsem na tom byla stejně PP+s dítkem na trhání mandlí. A buď v klidu, sama jsem rozklepaná, protože zítra musím přežít v práci (tak snad ty stavy budou v mezích únosnosti)...doma to zvládám, ale jít na neschopenku není řešení a hlavně na jak dlouhou dobu bych ji potřebovala? Život je boj tak bojujme, čeká nás určitě hezké procitnutí a ta šeď co je teď se změní v barvy a na to se já těším :o) Ale už aby to bylo že ??? :o))))))))

Ahoj Baruš moc děkuju za povzbuzení ohromě mě to uklidnilo. Jsi zlatá:). Jo když jde o děti tak každá máma trochu panikaří:-))). Ale teď už vím, že to bude dobrý. Jsem ráda, že se vždycky někdo ozve a zvedne mi náladu jako všichni ostatní tady. To víš, že se těším na den kdy si řeknu je to ok a nebudu muset řešit je mi dobře nebo je mi špatně jako ostatně všichni co tu jsme. Takže ještě jednou veliké díky ahoj Fifi a všem přeji hezký následující týden:-))

Ahojky všichni, já měla od pátku dost náročný psychický období, nějak se to všechno složilo, jak v práci, tak doma a v neděli jsem se z toho všeho složila já. Každopádně jsem to nakonec ustála a myslím, že to bylo i díky citalecu. Prožívalala jsem to s mnohem menším strachem než obvykle a asi jsem se nějak smířila s osudem. Řekla jsem si, jakej je stav věcí a jaký lidi jsou kolem mě a přestala jsem bojovat o jejich změnu a asi i o svojí a začínám se spíš snažit přizpůsobit životním situacím. Vrátily se mi taky nečekaně o víkendu nějaké vzpomínky z dětství, myslím, že jsem se s nimi konečně vyrovnala a tak mám první kamínky, na kterých začínám stavět pevný základy osobnosti. Přeju všem a držím pěsti, ať dokážou zvládnout všechny životní situace a vyrovnat se s nima, aby taky měli pevný kamínky v základech osobnosti (doufám, že to nezní bláznivě, myslím to upřímně od srdce).

Ahoj všichni, tak je tu pondělí a já si musela vzít volno, jelikož mi děti marodí, celý víkend jsme se u nich střídali, je to depresivnější v tom, že venku je tak krásně a my je musíme držet doma, tak jsme se chodili vyvenčit s manželem, alespoň na střídačku. Byla jsem si zajezdit na bruslích dala si 21km a bylo mi krásně. Dnes ráno jsem se vzbudila a mám asi zánět oka, napuchlé, svědí, slzí no vypadám jak zoombii, asi od průvanu.Jinak je mi celkem fajn, jsem ve fázi dopolední, kdy je to vždy horší, ale dá se to.Chci se zeptat, trpíte někdo ráno průjmama, ale takovým tím neurotickým, jak jsem to zde popisovala v minulém příspěvku, nemůžu se toho zbavit, pokud jste to někdo měl, kdy vás to přešlo, je to dost nepříjemné, když musím ráno 3x 4x na WC a nejhorší je to při pondělku, kdy míváme velkou a hlavně dlouhou poradu.Ahojte a užívejte sluníčka a vězte že bude líp, já si to opakuji skoro denně. Báro já byla na PN 5 týdnů, ale jen 14 dnů opravdu doma, měla jsem na začátku léčby úporný průjem a hodně zhubla, takže jsem byla úplně zesláblá, pak jsem do práce chodila na dopo. dělalo mi to dobře, že jsem nemyslela jak mi je a pak i když jsem byla na PN na celý den, měla jsem takový pocit, že pokud se mi udělá blbě můžu kdykoliv odejít. Ale máš pravdu, pokud je to snesitelné do práce choď není to řešení, Musím říct, že se v práci cítím dobře a nejlépe, když je jí hodně nemusím myslet na to jak mi je, to mi z té hlavy už asi nikdo nevymaže.Jana

Bezesporu nejůžasnější den mého života a nejsilnější emoční prožitek když nám, moje láska včera ve 21:58 v porodnici nadělila to nejkrásnější stvoření jaké jsem kdy viděl, naši Nelinku- 3170g a 48cm. Zdraví Vás, unavený, upovený k smrti hladový novopečený taťulda.

Mooc gratuju, to je skvělá zpráva. :-) :-) :-)

gratuluji alwine!!musi to byt opravdu uzasny zazitek.sem tu asi jedina kdo deti nema ale snad me prejdou vsechny me mentalni stavy a jednou to taky dokazu.moc bych chtela jen se udesne bojim.ale uvidime.jinak vsechny zdravim,venku je tu moc pekne,me je uz tyden uplne dobre!!nemuzu tomu uverit.beru to jako maly zazrak,sice trochu cekam co a jak bude ale zas nad tim tak strasne nepremyslim.jsem zas jak predtim a uzivam si to.jen se mi obcas vkrade myslenka co kdyz se to zas vrati atd ale toho uz se asi holt nezbavim.jeste bych potrebovala trochu vetsi zapal do veci jak sem mela predtim a bylo by vse uplne perfektni.nicmene klid v hlave,mir v srdci,myslenky plynou a kazde rano zas stavam s myslenkou co budu snidat a ne jak mi bude.preji vsem aby to meli taky tak.zatim ahoj

Nene Wendi, já jsem taky bezdětná ;-)

Když o tom tak přemýšlím, je to celkem velkej tlak z lidí okolo na to mít děti..Pořád vysvětlovat a proč nemáš? Ale už budeš za chvíli na ně stará atd. atd. atd. Dneska je mi nějak hej a usmívám se i při tom, když to píšu, to asi to sluníčko, je vážně nádherně..jéé

Ahoj i když mám shon tak sem nakouknu a Alwine gratuluju taťuldo k malé princezně i tvé ženě a hodně zdraví a štěstí do života. Ahojky

Tak v první řadě velká gratulace k holčičce a jsem ráda, že rozšířila řady silnějšího pohlaví :o)))))) Jak já bych si pochovala voňavé miminko (mám už dvě velké holky 14 a 8)...tak ještě toho kluka by to chtělo. Jinak vše má svůj čas i děti přijdou (to pro ty bezdětné)...

mám po citalexu nadýmání a prujmy má také někdo stejný problém napiš