Citalec a Neurol-zkušenosti s užíváním

Ahoj všichni, tak jsem včera byla u cvokařky skoro 2 hodiny jsme povídali, ona sama mi řekla, to co tu psala Vava, že je úplně normální, že se ty stavy vrací,. ale že s nimi musím umět pracovat, to že mi stále ještě není úplně dobře je naprosto normální, až 12 měsíců trvá než se člověk dostane do jakésy pohody, je zajímavé, že u lidí s depresemi je to mnohem dřív, úzkosti jsou mrchy, tam se musí najít jádro věci.Otevíráme ty 13 komnaty a je jich celkem dost aniž já bych jim přikládala nějaký význam. Takže co říci závěrem, být trpělivá což já nejsem, naučit se žít s tím, že to prostě někdy přijde a někdy bude lépe a někdy hůře a HLAVNĚ věřit v to, že se uzdravím a mít pozitivní přístup k životu, což jde někdy opravdu těžce. Večer jsem šla na jógu, máme ji 1,45 hodiny a byla jsem jak znovuzrozená, ale dnešní ráno opět nic moc,ten stažený žaludek tam prostě je, a když je stažený žaludek, tak mě za chvíli začnou bolet ramena, za krkem a mezi lopatkami, prý je to vše psychické včera mi to potvrdila naše jogínka.Už se těším na víkend, nějak toho bylo tento týden dost. Fifi, Wendy a Alwine vám je jak??Doufám,že lépe. Ahoj a piště, já jdu školit.Jana

ahoj.me vubec lepe neni.vcera vecer sem byla s kamaradkama venku ale chytla me v te hospode takova divna uzkost z toho zas ze se budu takto citit kazdy den,fuj tajbl.musela sem odejit.tak jak rikal alwin lidi kteri to nevedi si toho ani nevsimnou ale ja vevnitr uplne horim.nicmene vcera kamaradky rikali ze vypadam nejak unavene ze proc se nebavim tak asi na me neco byt videt muselo.nicmene v noci uz spim jak driv,klidne do 11.takze me jedine napada ze co muzu udelat o vikendu tak je to nejak zaspat nebo nevim.dnes rano jsem se probudila a je mi uplne blbe,stazeny zaludek,tres v rukou a nevim co teda budu jist.takze zaver je ze i kdyz vim ze na 10mg sem teprve 5 dni tak ale vysledek vubec zadny.mozna bych mela prejit na tech 20mg taky.zkusim se poradit s doktorkou.protoze ani zadne nezadouci ucinky taky nemam tak proc ne.prosimvas muzete mi nekdo rict zda opravdu nejake prasky na me musi zabrat nebo jak to je?ja vazne zadnou zmenu necitim.v nedeli mam narozeniny,pritel me chce vzit na vikend pryc ale ja se teda vubec necitim.ani nemam chut to slavit.ale snad to do vikendu prejde.

ach jo tak rada bych sem napsala neco pozitivniho,vadi mi ze sem stale pisu to negativni ale nemuzu si pomoct.zase je mi do breku a vim ze i kdyz se ted prekonavam na konci dne me to veme a zas se rozbrecim.a dnes mam tu veceri s prateli jelikoz jsou me narozeniny.to je snad jeste horsi.nejradsi bych ty narozeniny vubec nemela.mozna taky mam neco vaznejsiho nez jen uzkost nebo depresi to se mi taky honi v hlave.taky alwine jsi tu jednou psal ze pak ani tablety nepomuzou...to se taky muze stat?mozna si vse jenom namlouvam a vazne mi nic nepomuze protoze mi vlastne nic neni.ja vubec nevim.ale minuly tyden v patek odpoledne mi bylo tak fajn,ze sem vedela ze sem to zas ja.tak si to asi nenamlouvam.ja nevim...

Wendy, za tak krátkou dobu ti antidepresiva nemohou zabrat ani náhodou, já beru dnes asi 12tý den 10mg a předtím týden 5mg, pociťuji jen lehké účinky a to díky tomu, že jsem si tím už jednou prošel a vím asi co mě čeká a nemine, ale i tak mě to zasáhlo jako blesk z čistého nebe a byl jsem z toho úplně mimo a těch prvních 14 dní než jsem se rozhodl vůbec do AD zase jít bylo silně devastujících a myšlenky, že mám buďto nějakou mánii nebo schizofrenii byly na denním pořádku, sem tam nějaká rakovina :-) atd. To je u úzkostí totiž absolutně "normální". měl jsem strach jít spát jelikož jsem už zase viděl tu probděnou noc a strach z rána kdy moje úzkosti jsou nejhorší, měl jsem úzkost úplně ze všeho co je jinak normální, dneska už je to o něco lepší. Co ti poradit, dej si něco na uklidnění a přečkej to než zabeou AD, klidně ber nějakej Lexaurin nebo něco po půlkách (ráno v poledne a večer) měsíc. Za tak krátkou dobu si na něm návyk nevytvoříš a ono tě to hodí trochec do klidu a mezi tím už začnou více či méně fungovat ty antidepresiva. U úzkostných poruch a všeobecně u neuróz tohoto typu se musí na účinek čekat déle, jelikož ty léky tě z toho srabu nedokážou vytáhnout za týden, ale jsem si tím 100% jistý, že za 3-5 týdnů třeba na 20mg budeš sem psát už úplně jiné pocity. Třeba já mám pořád úzkosti, ale už jsem si nevzal týden Lexaurin a ani nemám tu potřebu a předtím jsem si ho musel vzít i v práci, prostě takhle to poznáš, nebude to sešup hned ze dne na den, ale najednou přestaneš potřebovat berličku a po kousíčkách se to bude lepšit. Vím, že to čekání a ty dny se strašně vlečou, člověk se vysílený a ustrašený, ale přejde to neboj. neznám někoho komu by antidepresiva nezabraly. Jaké AD bereš? a jaká je tvoje diagnóza? Já trpím generalizovanou úzkostnou poruchou - člověk s věčným sklonem k úzkostem a povahově taky nakloněný na tuto stranu. Když to na mě přijde mám úzkost po celý den a pouze večer je to lepší, tudíž nemám ataky jako u panické poruchy, ale jedu v tom pořád. Víš co je nejlepší a to píše i Práško ve své knize a i já to se sebou tak dělám a opravdu to funguje. Dělej ty věci kterých se nejvíc v tvém stavu bojíš,máš strach jít do práce? Běž tam, do kina? Běž tam atd. Nevyhýbej se běžným aktivitám seč je to těžké a stojí to mnoho sil. Musíš se zapojit zpět do života a přestat na úzkosti myslet + antidepresiva a mělo by to pomalu jít. Držím ti pěsti a vsadím se s tebou o velkou milku (s oplatkem), že za měsíc ti bude o dost líp.

ahojky, tak dnes je to stejné jako včera stále mě bolí hlava a je mi tak nějak nijak. Ale to je jen takové období určitě bude líp. Jak psala Jana tak zázraky se nedějou na počkání. Také jsem jedna z těch netrpělivých, ale včera jsem také byla na józe a to jsem byla totálně sklidněná a uvolněná ale jen do rána. Ráno to samé klepavka a nervozita převažovali a do toho šéfová naložila tolik práce,že nejsem schopná jí udělat takže jsem došla k závěru že na to dneska kašlu:). Wendy tyhle pocity mívám taky ale to je zcela normální. Já jsem začala účinek cítit až tak po 3 týdnech a to bylo jen trochu. Začínala jsem čtvrtkou pak půlku a po 3 týdnech mi to doktorka zvýšila na ráno 10mg a odpoledne10mg a tak to beru 5 měsíc. Dost se mi ulevilo, ale trvalo to, taky jsem měla pocity, že to nezabírá a že to chce asi vyměnit léky, ale prostě jednou je dobře a pak mám dny kdy je mi na nic jako třeba teď. Narozky oslav s přáteli nestresuj se tím prostě když Ti nebude dobře tak se omluv a odejdi oni to pochopí. Když se budeš stresovat tím co tomu řeknou kamarádi když mi bude špatně a budu muset odejít bude to horší. Tak se uvolni a řekni si je to jen večeře a každej člověk má nárok na to aby řekl necítím se dobře a odejít a oni to pochopí aniž by jsi říkala proč. Vždyť si taky jen člověk. S těmi léky se domluv s doktorkou jestli nemáš nežádoucí účinky tak by Ti je mohla zvednout myslím že pár dní budeš rozhozená a pak se to srovná nebo možná zaberou hned já nějaké ty nežádoucí účinky měla proto při zvýšení jsem asi tak 5 dní cítíla větší úzkost ale není to u každého. A pak už jsem cítila účinek hodně jsem se sklidnila a na stresové situace reaguji klidněji a tolik si to neberu samozdřejmě záleží na situaci a na člověku. Tak držím palečky ahoj

Ještě ti možná povím jak já se bráním těm nejhorším úzkostem, jelikož i u mě není konstantní hladina, ale někdy více a někdy méne. Vytvářím si na to obranné mechanismy...... Přijde úzkost, začnu to řešit - ptám se sám sebe, čeho se bojíš? Že se něco stane? Nestane, proč by mělo. Vše je tak jak je a má být. Teď jsi v práci, pak se půjdeš na oběd, nic se neděje a ani nestane. Odpoledne pojedeš domů a tam si odfoukneš, odpočineš a vyspíš. Snažím se úzkost oddálit, mám úzkost? okamžitě se snažím myšenky hodit jinam....ha v 5 hodin jedu z práce a pak si pustíme se ženou nějaký film v telce, nebo zítra v 8 vstávám na dřevo - to si zase dám do těla atd. Nebo musím do obchodu pro nákup na nedělní oběd, ajo vlastně bodou plněné knedlíky se zelím hmm, paráda a vlastně jsme se se ženou doluvili, že uvaříme brzo a budem pak lenošit. Prostě se hodit jinam než je tvůj momentální stav....těžko se to píše, ale snad jsi to pochopila a z narozenin si nedělej starost a užij si je jak jen to půjde. Jinak gratulace !!! Dále, hodně dýchám do břicha ( píše ti o tom i Janča) a hlavně v noci a to strašně funguje, úplně cítím jak se úzkost snižuje a i v práci...stačí třeba 3-5 pozvolných nádechů do břicha, co se ti do něj vejde a pozvolný výdech. Tohle mi funguje téměř okamžitě a pomůže to srazit ten eventuelní nával. Pak mi pomáhá fyzická aktivita, tělo při námaze tvoří tolik nedostatečný serotonin. SSRI antidepresiva právě v těle korigují hospodaření receptorů s serotoninem a někdy i noradrenalinem, jelikož ti tvůj mozek vysává zásoby tak ty pociťuješ úzkosti, protože se ti ho nedostává. To jen logické a vědecky potvrzené studie z čeho jsou depky a úzkosti. A jelikož mám už hrozný hlad tak se jdu najíst.....

Alwine, chci tě strašně pochválit, jak tady držím druhé, když je jim ovej, jsi báječný a Vy všichni taky, protože ať píšete pozitivně nebo problémy, tak tím pomáháte druhým se s problémy vyrovnat. Taky chci poděkovat za tu "knížku", jak zvládnout generalizovanou úzkostnou poruchu, už jí tisknu a doma jí přes víkend určitě zhltnu. Na mě teď hupsnul nějaký bacil či vir či co, tak tady buchcám a těším se do vodorovné polohy a na bylinkový čajík. Někdy jsou dny na houby, ale už se nám za nějaký čas vrátí sluníčko a bude nám všem líp. Přeju všem pěkný víkend a hlavně dny, kyd Vám je fajn.

oprava, ty samozřejmě držíš ;-)

Však ty taky :-)

Ahoj tak jsem se vrátila ze školení, školila jsem asi 40 lidí a z toho byly jen 3 ženské zbytek chlapi, ale šlo, přežila jsem to ani jsenm neměla čas myslet na to, že mi není OK, jak jsem se uvolnila přišlo to, ale jak píše Alwin prodýchla jsem to a přešlo to, to dýchání je fakt důležité, kolikrát to zabere více než celý Lexaurin. Na mě sluníčko nemá ,moc vliv, teď bylo třeba krásně a mě bylo na nic.Alwine a všichni mějte se fajn já pádím na pozdní oběd. Ještě jsem se chtěla zeptat, také máte ty myšlenky, že pořád řešíte jak vám bude za hodinu, minutu či den??Je to hrozný, ale jakmile mě někde píchne a polije to hnusné horko, ihned řeším a čekám, kdy to přijde zase. Pa Jana

alwine za rady.snazim se na to nemyslet,ale je to stale se mnou.mozna to i nekdy prejde ale jelikoz si tu hlavu nosim na krku tak citim to bremeno stale se mnou.nicmene moje diagnoza je jeste hypochondrie a hysterie a to dost silna takze to me vubec nepomaha.taky dokazu udelat z komara velblouda no ale to asi proto mam pak uzkosti,protoze sem asi ta povaha.nicmene diky,kdybych ale tak mohla na vse zapomenout,vymazat si mozek a zacit znovu....na veceri pujdu,narozky nejak oslavim a pristi tyden zkusim jit k doktorce zda mi nechce navisit na tech 20mg.diky vsem.zatim sem se jeste dnes nerozbrecela tak aspon neco pozitivniho.

jo zapomela sem rict ze mam do toho jeste zamichanou depresi.asi tak 30% a zbytek tech 70% je uzkost ale me to vsechno spis pripada jak nejaka tezka nemoc protoze si to tou svou hypochondrii a hystericnosti vlastne jeste vic zvelicuju.dostala jsem citalopram pry je to stejne jak citalec.jen ale 10mg tak uvidim co s tim.

Ahoj Wendy, stejný lék mam já, mám Esoprex, který obsahuje excitalopram. je to prý skoro to samé. beru 10 mg, což říkala psychiatrička je úplně normální a přiměřená dávka pro dospělou ženu. Wendy neboj se nic, opravdu to zabere. Musím říct, že menší zlepšení jsem cítila po 5-6ti týdnech a větší zlepšení po 3 měsících. teď to beru 4 měsíce a je to opravdu celkem dobré. Opravdu se toho neboj a ber si ty prášky na uklidnění, mně to strašne pomohlo. První tři měsíce jsem si brala neurol 0,25 mg třikrát denně, jinak to prostě nešlo. Wendy neboj se ale opravdu bude lépe.Jinak teď už funguju bez neurolu, ale někdy večer je to horší, tak si ho třeba před spaním vezmu. Ale když jsem to začala brát nevyšla jsem ven, aniž bych ho neměla v peněžence.

ja sem totiz hlavne mela ty leky zacit brat uz v tom prosinci.tak jak mi radila jana tady,protoze se clovek vazne propada nekam hloub a hloub a ze zacatku sem mela jeden den tak druhy onak ted se pozoruju asi tak o 300 procent vic a uz si ani nemuzu vzpomenout jaka sem vlastne byla predtim nebo jaka bych mela byt.je to smutne.no ale lepsi nekdy nez nikdy takze aspon ze sem to zacala brat.

Wendy já jsem se k tomu také nemohla odhodlat protože jsem se strašně bála, ale věř mi, te´d jsem strašně ráda, že jsem to udělala, ptotože to nebyl život ale jen přežívání a já nechci jen přežívat. te´d už je mi lépe a snažím se život si užívat alespoň v mezích možností. Opravdu mi věř, že Ti bude líp. Já mám svojí teorii, že když se v tobě ta úzkost delší dobu hromadí, tak nemůže odejít ze dne na den, ale prostě pomalu ale jistě odchází. Chce to moc nemyslet na to, jak to před tím bylo strašné. Ale musím říct, když si vzpomenu na den, kdy to na mě skočilo, tak už bych to také nechtěla nikdy zažít. Strašně mi ale uklidňovalo, když mi někdo řek, že třeba po 3 měsících se to zlepší, protože třeba po dvou to u mě ještě nebylo stále nic moc a měla jsem strach, že to nezabere....opravdu vydrž a bude zase dobře.

jeste sem chtela rict ze ja sem na tom podobne jak alwin,ma uzkost je jakoby vnitrni,nemam zadne ataky a pak pohodu,je to se mnou cely den a nekdy min nekdy vic,fyzicky mam jen to stazene hrdlo a piskani v usich ale zadne ataky tim padem je horsi definovat kdy sem vporadku a kdy ne,protoze fyzicky to clovek aspon pozna ale ta uzkost zevnitr a ten neklid je tezko identifikovatelny a proto me to tak nahani strach a nakonec se vse splaca dohromady ze ani nevidim kdy sem na tom byla dobre a kdy ne.jedine kdy se citim fajn,kdyz me vazne nekdo necim zaujme natolik ze se s tim clovekem bavim a zapomenu uplne na muj problem.nebo kdyz resim nejaky jiny problem tak na chvili zapomenu ze vlastne mam ja nejaky.takze ten muj problem je vlastne takovy imaginarni ktery neexistuje ale ma mysl mi rika ze ho mam.a toto je ten zacarovany kruh z ktereho nevim jak ven.

To je právě ten začarovaný kruh úzkosti z úzkostí, sama jak vidím jsi poznala, že namá smysl se vyhýbat činnostem které tě právě nutí na to nemyslet a to je první krok a vedeš si dobře!!. Mě taky pomáhá být v práci, jelikož i přestože jsem v tlaku a pracuji s lidmi, pomáhá mi ta verbální komunikace se oprostit a navíc mě a za to děkuji moje práce baví. Pro Janu vystřihnu jeden obdiv, jelikož školit v místnosti 40 lidí, uff úplně vidím ty upřené pohledy k tobě, máš můj obdiv a v nitru jsi dost silná osobnost.

No já sama jsem z toho byla překvapená, že jsem to zvládla, já jsem to školení měla mít až příštíé týdeen, docela JSEM Z TOHO MĚLA STRACH, ale můj nadřízený mi to přehodil a řekl mi to hodinu před tím, což bylo možná dobře, alepoň jsem neměla moc času se bát. Dopadlo to dobře, i služebně oí dost straší kolegové poslouchali a měli dotazy, ale jak to ze mě vše spadlo, tak se mi udělalo nic moc, ale udýchala jsem to, ale to už jsem psala. Už jsem si zvykla velet chlapům, takže trochu vím jak na ně, jsem ráda, že mě berou, hodně mi v tom pomohl mánžel, přesně mi popsal jak se chovat, jak to chlap o dost služebně starší veme, když mu něco nařídím atd. Opravdu to funguje a co mě těší kolikrát mi volají i domů, když něco nevědí.JInak Alwi z porodu neměj strach, uvidíš až tam budeš, že Ti je 500x lépe než Tvojí manželce, jen to nevím jak budeš snášet, manžel špatně nesl, že mi nemůže pomoct od bolestí, ale mě moc pomáhalo, že tam se mnou byl, pak mi hodně pomáhal, tím že jsem moc nekojila a kombinovala kojení s umělou výživou se se mnou střídal v nočním vstávání byl úžasný. Mějte se já jdu koupat. Jana

Ahoj Jani, musím říct, že mi teda taky spadla čelist, když jsem si tady četla, že jsi školila 40 chlapů. Seš moc šikovná a určitě musíš být skutečně silná osobnost. Už jsi mě překvapila minule, jak jsi psala, že děláš vedoucí u PČR, to já bych nikdy nezvládla a máš opravdu můj obdiv. Věřím, že to je různorodé povolání, ale já se tohohle spíš bojim:)

Ale zvádla po tom co jsem zjistila, že zdravotní sestra mi nedělá dobře, tak jsem se dala tímto směrem měla jsem štěstí, že jsem k PČR nastupovala v době, kdy začal platit lustrační zákon, takže bylo málo lidí a já se hned po škole dostala na kriminálku a než jsem měla děti, tak jsem dělala na protidrogovce, takže hodně zajímává práce, ale časově náročná s dětma to nešlo, takže jsem po mateřské nastoupila na kriminálku na skupinu pátrání, dělala to rok, odešel šéf a můj nadřízený mě shledal jako schopnou maminu na práci, která je vděčná, že nemusí sedět doma s dětmi, sama jsem z toho byla překvapená, ale sedlo to, jen jsem to asi ze začátku moc prožívala vše kontrolovala, nevěřila jsem,takže příšerný stres a to si myslím, že asi spustilo ten stav v jakém jsem byla. Tyto stavy jsem měla i předtím, ale vždy se daly zvládnout tentokrát už ne, můj strach z nemocí v kombinaci se stresem, to nešlo dohromady.Teď jsem se naučila nějakou tu zodpovědnost přenést mezi své podřízené a je líp.Musím říct, že jsme bezva parta a dopracovala jsem to tak, že pokud je něco obzvlášť závažného a já nemám kdo by mi odvezl děti z MŠ, tak dělají i chůvy. No vidíš vše je ideální, ale ty mé úzkosti ne a ne zmizet.Ale přesto si udržuji svou registraci jako sestra, člověk nikdy neví.Jana

tak aspon jedna uleva dne!kdyz sem porad pisu tak negativne...zaplatila sem si na skypu seanci s psychiatrem.chtela sem vedet nazor jeste nekoho na moje priznaky a lecbu.no tak sem mu to tam vse vyblekotala,rekl mi ze ma osobnost je stresova a hystericka takze proto to vse prozivam takhle a rekl mi ze mam tu generalizovanou poruchu ale takzvanou plybouci to je bez atak ale celodenne to plyne.rekl mi ze mam pokracovat v brani toho citalopramu jeste dalsi tyden 10mg a pak si treba navisit na 15 kdyz uvidim ze zadne zlepseni neprichazi.taky me ujistil ze AD jsou desitky a ze kdyz nebude fungovat toto tak treba neco jineho.sice me neujistil protoze rikal ze mozek je nevyspitatelny ale na tuhle cast se budu snazit zapomenout a vzit si to pozitivni.nicmene me ujistil ze nemam tu schizofrenii jak se ji stale bojim a nemysli si ani ze mam depresi (ktere se taky bojim,protoze bych mohla skoncit na te sebevrazedne jednotce na psychiatrii)takze da se rict ze 2 velke strasaky mi odboural,jenze ty myslenky jsou potvory a zase se nekde vplizi.nicmene se citim lip po rozhovoru s nim a snad si aspon trochu uziju tu mou narozeninovou veceri.

Ahoj Wendy, docela by mě zajímal ten psychiatr na skypu, dáš sem pls link? Né, že bych mu hned volal, ale ona občas návštěva u mého Dr a těch pár minut diskuze taky není ono. Dík

ahojky všem,beru escitil 10mg skoro 5 týdnů a už jsem zoufala,po 14 dnech braní jsem začala užívat i neurol,ráno 0,25 a večer0,5.,měla jsem strach o tátu,minulý týden mi doktorka neurol vysadila a mám Atarax 25mg 1 tabletu,neustále mě pálí pusa,jazyk,chvění mám a mám strach,že to nezabere.Diagnozu mi dr napsala nevolnost a únava,nejdřív jsem nemohla spát,můj přítel je po úrazu a neustále mě nechtěně dva měsíce budil,Ad jsem měla už před 3 lety,jiná,vedlejší účinky usupovaly po měsíci a ted ne,dnes už nemámtu hroznou úzkost a strach,ale dopoledne nejsem ničeho schopná,jsem na neschopence a stydím se,dr říká,že jsem senzitivní a moc si všechno zabírám,beru Stilnox na spaní a spím vcelku 4hodiny,dnes poprvé 5,5hodiny,stejně jsem neklidná,máte někdo takové zkušenosti,prosím,poradte,na kontrolu jdu v úterý,zaberou ad určitě?

Ahoj Mě osobně třeba u minulých AD trvalo taky tak měsíc a asi i víc jelikož jsem ze začátku bral jen 10mg. Pokud necítíš žadné zlepšení za 5 týdnů tak je potřeba to říct Dr. Pokud už zlepšení pozoruješ, ale malé tak je potřeba ještě holt vydržet. Nevěš hlavu, pokud by ti náhodou nezabraly tyhle tak skusíte jiné, třeba ty které ti už zabrala.

doktorka to ví,volala jsem ji v pátek a na kontroly chodím každý týden,mám si udělat medunku a vydržet ,tak uvidím,jak zítra a pozítří,určitě i ty návaly horka a zimnice jsou od toho,ale už to trvá prostě dlouho,děkuji za povzbuzení

Mě zase večer kdy mě bývalo dobře je sice relativně dobře, ale už asi téměř týden mě večer strašně bolí hlava, achjo. Na minulých AD jsem to neměl. Bolela Vás taky ze začátku braní nějak dlouhodoběji hlava? Je to v příbalovém letáku jako vedlejší účinek a má to zmizet, ale mě bolí už takřka týden a vždy od odpoledne a celý večer. Přes den nic.

Ahojky všichni, mě bolela hlava ze začátku braní AD pak to ustalo a teď už více jak týden stálé bolení hlavy. Myslím si že to může být tím počasím. Jednou je pěkně pak zas zataženo nebo u nás dnes dokonce ráno mírně sněžilo. A odpoledne zas pěkně takže ono to tomu taky moc nepřidá. Jinak také obdivuju Janu s takovým náročným zaměstnáním ještě zvládá tohle, upřímný obdiv já bych to nezvládla. Někdy mám pocit, že jsem ráda, že dejchám:)). A ty Boobku zkus ještě vydržet ono to trošku trvá než AD zaberou každej jsme jinej a tělo jinak reaguje. Já jsem cítila úlevu asi tak po 5-6 týdnech a stále to nebylo ono ale propady mám do dneška. Je to jednou za čas ale bohužel to u mě ještě není úplně ok taky čekám na den kdy si řeknu jo tak jsem v pohodě. Ale jsem ráda že funguju a můžu normálně žít. Někdy samozdřejmě v uvozovkách ale tak to prostě je. Ale uvidíš bude dobře a když ne tak jak psal Alwin můžeš AD vyměnit. Držím palce ahoj

tak dnes zase nic moc,ted jsem vylezla z postele,pořád průjem a pálení,ale nejvíc ted to střídání horka a zimnice,mě to prostě paralyzuje a ležím,obdivuju a nechápu,že někdo chodí do práce,byl jste někdo doma,já ted v pondělí budu doma 5 týdnů a nedovedu si představit,že bych šla do práce,ta zmenšená sevřenost to je asi účinek Ataraxu,já nevím,opět jsem spala jen 4 hodiny vcelku a to jsem usnula po Stilnoxu za dlouho,včera jsem se začítala tady do diskuze,ale dnes na to nemám sílu

Aho Boobku, vůbec se nestyď za to, že jsi na PN, já byla také, měla jsem příšerný průjem, že mě to naprosto odrovnalo, byla jsem na PN 5 týdnů, ale jen 14 dní jsem opravdu ležela, pak jsem chodila do práce alespoň na dopo. když jsem byla doma sama, tak mi to nedělalo dobře. Jinak první úleva přišla tak po těch 5-6 týdnech, teď beru 5 měsíc a ještě to není ono, ale funguji, chodím do práce , mám dvě malé děti, které mě zaměstnávaj.JInak jak tady všichni píšete, že máte bolesti hlavy, tak se připojuji, já k tomu mám ještě ty záda, ale nic na to neberu, snažím se to přetrpět.JInak víkend byl super, rána nic moc, ale jinak dobrý, občasné točení hlavy, ale dobrý , to točení hlavy mě asi ubíjí nejvíce. Zvládla jsem nákupní centra, ZOO, Vyšehrad, lodičku na Vltavě, celý víkend jsme byli u známých v Praze, tak to bylo náročné, ale slepoň jsem neměla čas na to myslet. Ještě jedno, mi vadí, jak se všichni díví, že nepiji, už jsem si vymyslela legendu, protože všem vyprávět, že beru AD se mi fakt nechce. Mějte se a piště. jana

Přesně tak, není se za co stydět. Já byl před pár lety taky na neschopence, dneska to zvládám v práci, jednou nahoře a jednou dole. Jak píše Jana, o víkendu sem moc nechodm jelikož jsem byl v lese na dřevě pomoct kácet a včera lenošil a po návštěvách, víkend jsem si užil dá se říct s menší úzkostí docela super, dneska mě hlava zatím nebolí a úzkost mám taky menší. Celkově je to zvladatelnější než před 3 týdny kdy mě to začalo. Dneska beru 10mg Citalecu 14tý den což je hodně krátce, ale je mi lépe již teď. Sice né tak výrazně, ale je za což jsem moc rád. Ustoupil takový nesnesitelný vnitřní neklid a úzkost ze všeho okolo, zůstal pouze vnitřní neklid a úzkost menší. S tou hlavou uvidím no, dneska jsem se obědnal na masáž a já mám problémy s krční páteří tak je otázka vzhledem k tomu, že se v těch stavech všechno hází na úzkost a prášky tak jestli to není jen od toho krku. Snažím se nějak zabavit a nemyslet na to tolik, ono za 14 dní na tak malé dávce AD nemohu chtít 100% úlevu a přecejenom s tím člověk musí taky pracovat sám a nespoléhat jen na prášky. Dneska bude venku nádherně, už teď krásně sluní. Tak se opatrujte a kdo můžete vyběhněte ven na vzduch, pohyb udělá taky svoje. Ono ty pondělky přecejenom nejsou u nikoho šťastný den, jelikož se musí do práce atd a po víkendu se nechce pochopitelně. Takže si to tak neberte ....

Ahoj, taky jsem měla skvělej víkend, za to dnes je to na pytel od rána se o mě pokouší ataka musela jsem si vzít rivotril 0,25mg no uvidím jak to bude pokračovat. Je mi fakt hnusně nevím co to zas se mnou je. Tenhle týden mám hodně pochůzek manžel má narozeniny tak chystám oslavu tak to snad nějak ustojím nerada bych mu to pokazila. S tím chozením do práce jsem to měla stejné 3 týdny jsem byla mimo a pak jsem se pomalu zapojovala do práce, ale je fakt že jsem na to neměla moc náladu ale aspoň jsem něco dělala i když jen 2 hoďky denně. Dnes mám pocit že zas nic neudělám, ale musím se vzchopit. Štve mě to zrovna dnes je venku tak krásně a mě je na pytel:((. No jinak s tím alkoholem, taky si vymýšlím pohádky protože se mi to také nechce každému říkat že beru AD. Mý nejbližší to vědí a vždycky to nějak okecám třeba, že řídím a tak. Tak zatím ahoj a pište moc mi to pomáhá

Jak říkám, je to tím pondělím, hlavně žádnej štress. Taky se to o mě pokouší, ale nepoddávám se. Však se nic neděje, věci zůstávají na svých místech a nic se neděje. Nejenm Vy, ale i já myslím i 99% populace pociťuje drobnou depku nebo napětí když po víkendu zase musej do práce. Je to normální, hlavně z toho negenerovat úzkosti. Měl jsem to tak vždycky, přeci nejsme stroje. S tím pitím je to horší, s tím, že já k alkoholu nikdy netíhnul a malej přípitek dle reakcí ostatních nevadí, ale já abstinenci na AD raději tvrdě dodržuji a taky se na něco vymluvím. Mě zbývá teď jenom vymyslet proč nebudu pít až se nám do 14ti dní narodí malá, to bude horší. Za případné nápady budu rád :-)

Ahoj Alwine, já mám legendu, pod kterou jsem i těch 5 týdnů marodila, a to tu , že jsem prodělala infekční mononukleózu, že jsem ji prostě přechodila a seklo to se mnou, našla jsem to na netu, příznaky jsou hodně podobné a hlavně poté nemůžeš nejméně rok dva pít. Takže to je moje legenda, a všichni to tak berou. A když jdu ke cvokařce, tak jdu na kontrolu na infekční.Mám to i domluvené s naším Mudr.Zatím pa pádím se radit. Jana

u mě pořád stejný,včera odpoledne nenálada a pálení,ted už zase jako by se mi chtělo brečet,bojím se,jestli to zabere,,nic mě nebaví,ale můj přítel říká,že se lepším,že už neležím celý den a na počítač zajdu,ale já to tak nevnímám,já mám v práci problémy s tlakem a nespavost,to je moje verze v práci,nemůžu se k ničemu pořádně donutit,chjo a pořád si tu stěžuju,jen potřebuju vědět,že tohle jste prožívali taky a že už se to zlepší

Boobku, naprosto normální, já to pálení mám občas i dnes, ale třeba jen chvilinku, ale na začátku mě pálilo celé tělo a hlavně hlava, to jsem myslela, že mi uhoří vlasy.A pak ten průjem a samozřejmě jak píšeš ten pocit, zda to pomůže, to jsem si říkala pořád, neboj pomůže, ale za delší dobu. Já jsem se k tomu ještě hrozně motala a bylo mi slabo, to vše je normální, pokus jsi si četla diskuzy dozadu popisujem to tam skoro všichni. Zatím pa pádím na oběd, porada byla kratičká, tak to stíhám. Ahoj jana

Boobku neboj, Zaživá nebo zažil to více či méně každý z nás. Já jsem si dneska rozjel pěknou úzkost v práci a jsem vůl protože si za to můžu sám. Sám vím jak je člověk citlivý na tyto informace když mu není dobře a serfoval jsem po stránkách helpu a četl kraviny o psychiatrických léčebnách atd, o kvantách lékú které tam někteří uživatelé fóra berou atd, celkově to forum je hodně ujetý. Samo sebou se mi z toho všeho udělalo pěkně zle a najela mi úzkost jak hrom, tak jsem utekl z práce na oběd do restaurace a tam byl rád, že jsem vůbec dojedl oběd a neutekl odtamtud pryč, že já vůl takové informace při mém rozpoložení chodím číst safra. Ted jdu na masáž tak snad mě to uvolní neb jsem pěkně ve srabu, ach jo.

Tak jsem přes víkend zhltla tu "knížečku" Jak zvládnout generalizovanou úzkostnou poruchu (omlouvám se, jestli komolím přesný název) a musím říct, že jsem se tam našla... Dnes začínám praktikovat relaxaci a poprvý to bylo moc fajn. Docela to teď potřebuju, je mi dneska nanic.. Uf.. No jo no, zas bude líp. S tchánem to dopadlo dobře, už má za sebou úspěšnou srdeční operaci a najednou to na mě všechno padlo, což mě štve, protože problémy tím pádem docela odpadly. Nevím, jestli to někdo zažíváte podobně, ale jak zjišťuju, nejlíp funguju, když je nejhůř a nejhůř je pro mě, když je nejlíp. To se pak děsím, co zas přijde a kdy a jestli to zvládnu a nedokážu se vůbec radovat z těch pěkných a klidných dnů.

Paradoxně tomu Jano tak je, já se vrátil z masáže a bylo mě již o něco líp, ale byl to teda sekec mazec, jsem musel vyběhnout z kanclu a jít si do ulice zakouřit a projít se abych to rozdýchal jinak bych tady lezl po stropě. Jo a tenkrát když mi bylo už fajn a já necítil žádné úzkosti ani depky tak jsem občas taky říkal kdy zase co přijde a v podstatě, se dá říct díky těm létům zužování se a úzkostí jako by mi to najednou "chybělo". Je to dost zvláštní .....

Úplně mi mluvíš z duše. Mám hodně podobný pocity.. Jako by mi něco chybělo.. Hroznej zvyk, fuj...A já se to vždycky snažím vyběhat do schodů, když lezu po stropě, pracuju v 5tým patře :-D

Teda ve 4tým.. abych nepřeháněla... O:-)

o ahoj vsichni!!!tak jak sem si stezovala ze nic pozitivniho nepisu tak tady to je!!!!ja to tak nechci zakriknout a asi to nebude jeste permanentni ale je mi tak skvele!!!od patku vecer kdy sem sla na tu veceri sem se nahodila,plus ten psychiatr na skypu me uklidnil ze kdyz nezaberou tyhle leky je jich jeste dost na zkouseni.mimochodem alwine je to www.psychoporadna.cz a mas tam ruzne moznosti.dr se jmenuje rocek.no a v sobotu me pritel vzal na romanticky vikend do lazenskeho hotelu na me narozeniny a uz v sobotu sem se citila skoro jak ja predtim sem tam nejaka uzkost no a vcera uplne super i kdyz sme se vecer mirne chytli kvuli jednomu problemu ale uz sem vedela ze je to jen ten problem a ne ma uzkost no a dnes sem se vzbudila slunce sviti,musim priznat ze sem se hodila marod a to schvalne protoze se citim tak uzasne ze chci sedet na zahrade a uzivat si slunicka.a citim se uzasne!!!zas jako predtim!!!doonce uz sedim sama na te zahrade,nepotrebuju stale nekoho kolem sebe aby me bavil abych na nic nemyslela.sedim tu sama,posloucham ptaky,jezis ja vam urcite nemusim rikat jaka je to uleva protoze to vsichni znate ale ja sama tomu nemuzu uverit.myslenky mi zas volne plynou v hlave,uplne jak predtim,resim co si vemu zitra do prace na sebe,co si udelam k veceri.je to neuveritelne!!predtim sem stale resila smrt a zivot a podstatu vseho,zda mit deti a co a jak.musim rict ze vazne ta uzkost ma i na kazdeho jine ucinky.ja byla jak v mlynu.zadne ataky,jen konstatne mixer v hlave a uzkost ze vseho a mysleni na takove praseciny!!no nechci se radovat zas moc abych to nezakrikla ale i kdyz tak aspon diky bohu za ty 3 dny ulevy.pripomente mi to tu pak prosim nekdo kdyz zas do toho spadnu.tak vas zatim vsechny moc pozdravuju a jestli mi tyto prasky vazne tak pomuou tak budu nejvetsi propagatorka AD protoze ta uleva je az neskutecna.zatim papa

Super, tak alespoň někomu je fajn :-) držím palce, hlavně to s tou euforií nepřehnat a nechat si něco na další dny, myšleno upřímě samo sebou :-)

Gratuluju a upřímně přeju, jen užívej, však si to zasloužíš ;-)

moc ti to přeju,wendy,ten pocit znám,bojím se být sama,zatím tu byl přítel,který jde ale ve čtvrtek a v pátek pracovat,tak doufám,že to zvládnu,zítra jdu na kontrolu,tak uvidím,beru Escitil 5týdnů,možná by to bylo jednodušší s Neurolem,mám jen ten Atarax na úzkost a odpoledne si dělám čaje,tohle je těžší než porody,

chudacku ted presne vim co clovek zaziva kdyz to ma.jen nejsem vubec zkusena s tema lekama takze nevim jestli 5 tydnu je normalni ale jak me tady kazdy uz zna tak ja bych asi na to trpelivost nemela a zmatene bych hledala neco jineho.zkus teda tu psychoporadnu jak sem tu psala na internetu a pozadej toho doktora o jeho nazor.je dobre znat vic nazoru,proto sem ho skontaktovala i ja.ja vim ze mam dnes tu euforii ale to jen proto ze vim jake je byt dole tak sem si rekla ze az budu nahore tak si to uzziju abych si pamatovala treba aspon trochu jake to bylo kdyz to zas na me prijde.nicmene je to vazne boj toto,ja vim ze sem se na kazdeho lepila a porad sem se potrebovala zabavit abych nebyla sama.predstava ze sem treba pul dne o samote me uplne ubijela protoze sem dokazala myslet a myslet na blosti ktere me desili.nechci teda mluvit v minulem case protoze ja prasky beru teprve 16 dnu ale spis to rikam z perspektivy citeni se dobre zrovna ted.taky je pravda co rikal alwin ze v nedeli vecer mam i ja vzdy takovou spatnou naladu protoze vikend konci a musim do prace.ale je rozdil mit spatnou naladu a uzkost.ale ty leky asi vazne na kazdeho zabiraji jinak.ja sem se toho treba tak strasne bala,od zacatku me jana do toho navnazovala a ja odmitala a prvni den sem mela malem sok ale to z toho jak sem si to v hlave vsugerovala a ted nemam vubec zadne vedlejsi ucinky.spim jak mimino,nic me neboli a vubec nic nepocituji takze sem se taky minuly tyden bala jestli to na me vubec funguje.tak se zkus poradit jeste s nejakym jinym odbornikem zda 5 tydnu a zadny ucinek je normalni.

Ahoj všichni, doufám, že se Vám daří dobře. Mně nebylo nic moc v sobotu, asi ten tlak. Teď jsem šíleně nervozní, protože zítra mě čeká 12hodinový let do Thajska, tak mám docela nerva, ale jinak se strašně na doovolenou těším, že zase poznám něco nového a vypnu. I když mám také strach z neznáma, jelikož jedeme na vlastní pěst...ale tam se takhle dělá, tak mi všichni držte palce a opatrujte se. Simča

Ahoj Símo, my byli v Thajsku 2x a také na vlastní pěst, bylo to super, než jsme měli děti, teď plánujeme, až budou větší, že vyrazíme všichni. Budeš nadšená, je to úplně jiný svět.jen si dejte bacha, nás okradli v pokoji když jsme spali, takže se zamykejte i na řetízek a peníze foťák pod polštář nebo mezi sebe. Moc si to užijte.Jana

To muselo být hodně velké dobrodružství, jako kluk jsem jezdil na vandry po celé ČR a spal pod širákem v lesích atd, nebo na kole ve stanu kde se dalo, ale tohle už je dost velké dobrodružství.

Ahoj všichni, jak Vám dneska je? Já už jsem zas v pohodě, akorát vstávat se mi dneska vůbec nechtělo..vylezla jsem jednou nohou, zase zpět, pak druhou a zpět a vytáhli mě ven až hafouši, když mi jeden zaleh hlavu a druhej do mě strčil nosem. Dneska jdu k psychoušce a těším se na ní, potřebuju s ní probrat pár pocitů a myšlenek, občas se mi nečekaně vynoří něco z dětství, jinak mám skoro úplný okno, skoro na nic si nezvzpomínám, nevím, jestli tohle někdo máte taky... Ale docela mě to štve. Já musím být asi děsnej pesimista, protože na skoro nic hezkýho si nepamatuju, akorát mamka mi občas něco řekne, ale stejně si nezpomenu...

Já jsem taky docela OK jen zase neklidnej a krapet nastartovanej, ale jde to ustát. Moc jsem na dnešek nespal a k rnu mě bylo zle, že jsem myslel, že si zavolám do práce a vezmu si den dovču a budu se ženou doma, jelikož jí by to taky potěšilo a sama navrhovala abych se vymluvil na ní, že jí není dobře a vstávat se mi těžce nechtělo, sice jsem se o půl šesté od rána převaloval v úzkostech, ale jakmile se rozední tak bych zase spal - což je fakt zvláštní. Jinak u mě nic nového, tak se držte a pište jak je, ono není špatné to vyventilovat.