8. března 2010,
MUDr. Stanislav Machart
|
přečteno: 12749x
Bolest na hrudi, dušnost, nevolnost jsou často prvními příznaky akutního infarktu myokardu. V takové chvíli se rozhodně nevyplatí nečinně čekat, až to přejde. Správná a rychlá rozhodnutí hrají pro přežití i rozsah trvalých následků zásadní roli.
Videofoto: shutterstock.com
Náhlá srdeční příhoda (= akutní infarkt myokardu) bývá způsobena zúžením tepen zásobujících srdeční sval krví a kyslíkem. To může být příčinou celé škály různě závažných potíží od bolesti na hrudi až po těžkou dušnost a bezvědomí a může skončit i smrtí postiženého. Jiným trvalým následkem infarktu myokardu může být tzv. vigilní kóma (člověk s trvale poškozeným mozkem neschopný vědomé činnosti). Tento stav je označován též jako sociální smrt.
Příznaky mohou být velmi silné, ale někdy se srdeční příhoda může projevit náhlou smrtí, které nepředcházely žádné varovné příznaky. Je nutné si též uvědomit, že uvedené příznaky nemusí nutně znamenat, že se jedná o náhlou srdeční příhodu.
Bolest na hrudi se může projevit v různé intenzitě buď jako ostrá bolest nebo jen pocit tlaku nebo svírání na hrudi. Bolest může být tzv. přenesená a postižený ji může vnímat v krku, paži, rameni v břiše, nebo mezi lopatkami.
Dalšími příznaky mohou být studený pot, závratě, nevolnost, dušnost a v nejtěžších případech porucha vědomí, která může být příznakem srdeční zástavy.
Rozhodující pro poskytnutí první pomoci je časové hledisko. Celková doba od vzniku příznaků (bolest na hrudi) do příjezdu do nemocnice by měla trvat v optimálním případě 45 minut a neměla by přesáhnout 1 hodinu (zlatá hodina). Pokud je postižený v bezvědomí, neprodleně zahájíme úkony v rámci postupu oživování.
1. Postiženou osobu posadíme (nejvhodnější je polosed) a uklidňujeme.
2. Uvolníme těsné oblečení.
3. Zeptáme se postiženého, neužívá-li léky na srdce a na bolest na hrudi (nejčastěji nitroglycerin pod jazyk nebo ve formě spreje). Pokud ano, podáme je.
4. Pokud příznaky neustoupí bezprostředně po zklidnění a znehybnění postiženého nebo 3 minuty po podání nitroglycerinu, voláme rychlou záchrannou pomoc na lince 155.
5. Pokud je postižený v bezvědomí (nereaguje na slovní podnět a zatřesení ramenem) a nedýchá, je třeba okamžitě volat záchrannou pomoc a začít s oživováním.
6. Pokud se jedná o dítě, které je v bezvědomí a nedýchá, zahájíme oživování po dobu jedné minuty a poté voláme rychlou lékařskou pomoc.
• Nikdy nenechávejte postiženého samotného s výjimkou zavolání pomoci, je-li to nutné.
• Nedovolte postiženému zapírat příznaky koronární příhody a přesvědčte jej, že je nutné zavolat lékařskou pomoc.
• Nečekejte nečinně, až příznaky odezní.
• Nedávejte postiženému jakékoliv léky kromě předepsaných pro případ náhlé srdeční příhody.
Je třeba mít na paměti, že poskytování první pomoci při náhlé srdeční příhodě velmi úzce souvisí se znalostí oživování, neboť každá tato příhoda může velmi rychle skončit srdeční zástavou.
Pokud jste se dostali do situace, kdy jste byli nuceni rozhodovat se rychle, podělte se o své zkušenosti s ostatními v diskusi nebo nám svůj příběh napište!
Příznaky srdeční příhody
Příznaky mohou být velmi silné, ale někdy se srdeční příhoda může projevit náhlou smrtí, které nepředcházely žádné varovné příznaky. Je nutné si též uvědomit, že uvedené příznaky nemusí nutně znamenat, že se jedná o náhlou srdeční příhodu.
Bolest na hrudi se může projevit v různé intenzitě buď jako ostrá bolest nebo jen pocit tlaku nebo svírání na hrudi. Bolest může být tzv. přenesená a postižený ji může vnímat v krku, paži, rameni v břiše, nebo mezi lopatkami.
Dalšími příznaky mohou být studený pot, závratě, nevolnost, dušnost a v nejtěžších případech porucha vědomí, která může být příznakem srdeční zástavy.
První pomoc
Rozhodující pro poskytnutí první pomoci je časové hledisko. Celková doba od vzniku příznaků (bolest na hrudi) do příjezdu do nemocnice by měla trvat v optimálním případě 45 minut a neměla by přesáhnout 1 hodinu (zlatá hodina). Pokud je postižený v bezvědomí, neprodleně zahájíme úkony v rámci postupu oživování.
1. Postiženou osobu posadíme (nejvhodnější je polosed) a uklidňujeme.
2. Uvolníme těsné oblečení.
3. Zeptáme se postiženého, neužívá-li léky na srdce a na bolest na hrudi (nejčastěji nitroglycerin pod jazyk nebo ve formě spreje). Pokud ano, podáme je.
4. Pokud příznaky neustoupí bezprostředně po zklidnění a znehybnění postiženého nebo 3 minuty po podání nitroglycerinu, voláme rychlou záchrannou pomoc na lince 155.
5. Pokud je postižený v bezvědomí (nereaguje na slovní podnět a zatřesení ramenem) a nedýchá, je třeba okamžitě volat záchrannou pomoc a začít s oživováním.
6. Pokud se jedná o dítě, které je v bezvědomí a nedýchá, zahájíme oživování po dobu jedné minuty a poté voláme rychlou lékařskou pomoc.
Vyvaruj se
• Nikdy nenechávejte postiženého samotného s výjimkou zavolání pomoci, je-li to nutné.
• Nedovolte postiženému zapírat příznaky koronární příhody a přesvědčte jej, že je nutné zavolat lékařskou pomoc.
• Nečekejte nečinně, až příznaky odezní.
• Nedávejte postiženému jakékoliv léky kromě předepsaných pro případ náhlé srdeční příhody.
Je třeba mít na paměti, že poskytování první pomoci při náhlé srdeční příhodě velmi úzce souvisí se znalostí oživování, neboť každá tato příhoda může velmi rychle skončit srdeční zástavou.
Jak na to?
Lehce se to řekne, začněte s oživováním, ale jak? Pro ty, co váhají, je tu názorné video:
Pokud jste se dostali do situace, kdy jste byli nuceni rozhodovat se rychle, podělte se o své zkušenosti s ostatními v diskusi nebo nám svůj příběh napište!
autor: MUDr. Stanislav Machart
