Onemocnění štítné žlázy, chronické potíže s játry, cukrovka, nádorová onemocnění, ale i nadváha nebo nedostatečný přísun vápníku a dalších potřebných látek. To jsou rizikové faktory, které uspíší rozvoj osteoporózy. V České republice žije 600 000 lidí s touto diagnózou.
„Kosti jsou více náchylné ke zlomeninám. Nejprve to jsou mikro zlomeniny, kterých si pacient často vůbec nevšimne. Naprostá většina zlomenin po 55. roce u žen a po 65. roce u mužů jsou zlomeninami osteoporotickými,“ vysvětluje MUDr. Hana Pospíšilová.
Vyšší věk znamená vyšší riziko, že se rozvine osteoporóza. Pak přicházejí velice nepříjemné komplikace v podobě zlomenin krčku stehenní kosti nebo obratlů. Rozvoj nemoci ovlivňuje nedostatek estrogenů u žen a testosteronu u mužů. Mezi další rizikové faktory počítáme onemocnění štítné žlázy, chronická onemocnění jater, ledvin, cukrovku, nádorová onemocnění, imobilizaci nebo některé léky. „Již třetí den na lůžku vede ke zvýšenému vylučování kalcia močí,“ upozorňuje MUDr. Hana Pospíšilová.
Pro prevenci a léčení je klíčový příjem vápníku. K tomu, aby se dobře vstřebal, je také třeba mít dostatek vitamínu D. Ten, vedle osteoporózy, příznivě ovlivňuje svalovou sílu a snižuje riziko pádů u starší populace o 22–49 %. Právě jeho nedostatek je u seniorů velmi častým jevem, zejména pokud žijí v sociálních ústavech. Na vině je především jeho nedostatečný příjem potravou nebo dlouhodobý pobyt v uzavřených místnostech. „U seniorů dochází k výraznému poklesu účinku enzymů, které zajišťují tvorbu vitamínu D v kůži,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. „Senioři zároveň často trpí poruchami funkcí ledvin, kde dochází k přeměně vitamínu D na jeho účinnou formu.“
Z těchto důvodů je u starších osob v období zimních měsíců doporučena suplementace (400-800 IU/den). Senioři by také měli dbát o dostatek zinku. Jeho nedostatek se ve stáří může podílet na demineralizaci a poruše architektury kosti. Doporučená výživová dávka je 10–12 mg denně, kostní denzitu příznivě ovlivňují dávky vyšší než 15 mg.
V dospělosti se také snižuje procento vápníku, který je naše tělo schopné vstřebat. Zatímco v dětství a dospívání se vstřebá až 75 % z celkového množství přijatého vápníku, v dospělosti je to 25 - 40 %. Velkou úlohu sehrává složení stravy. Z mléčných výrobků je dostupnost asi 32 %.
„To znamená, že z 200 ml mléka (220 mg Ca), 150 g bílého jogurtu (270 mg Ca) a 50 g tvrdého sýra (250 mg Ca) se do organismu vstřebá asi 270 mg vápníku,“ upřesňuje Karolína Hlavatá.
autor: Eva Vlastníková
