ASTMA je onemocnění, které bylo popisováno již ve středověku jako choroba nedostatkem dechu, nemoc se stíženým dechem. Dnes víme, že astma je onemocnění dýchacích cest, založené na podkladě chronického zánětu průdušek, který je spojen s projevy zvýšené citlivosti a zvýšené reaktivity průdušek a s projevy zúžení dýchacích cest ...
Přesný mechanismus vzniku chladové alergie není zatím zcela objasněn. Ačkoliv je výskyt alergie na chlad spojen převážně s podzimním a zimním obdobím roku, s projevy alergie se můžeme setkat i v létě, např. při koupání ve studené vodě nebo při požití studených nápojů či potravin, např. ledové tříště či zmrzliny, které může dotyčnému vyvolat otok jazyka a rtů. Průběh je obvykle dlouhodobý, většinou trvá více let.
Příznaky chladové alergie
Chladová alergie se nejvíce projevuje jako chladová kopřivka a tzv. angioedém.
Vyskytuje se ve třech základních typech:
Idiopatická získaná kontaktní chladová kopřivka
Jedná se o nejběžnější typ chladové kopřivky, postihující všechny věkové skupiny, častější je v mladším věku a u žen. Kopřivkové pupeny nebo souvislá kopřivková ložiska jsou lokalizovaná v místech vystavených přímému působení chladu (led, studená voda, chladný předmět, studený vítr za chladného vlhkého počasí apod.). Zmrzlina nebo studené nápoje mohou vyvolat otok rtů a jazyka. Kritická hodnota, potřebná k vyvolání chladové kopřivky, je nejčastěji kolem 0o C, méně často 10o C a více. Průběh je obvykle dlouhodobý, chronicky recidivující, většinou trvá více let. Část nemocných je v letních měsících roku bez potíží.
Kopřivka způsobená chladem se nejčastěji objevuje po 2–30 minutách a ustupuje obvykle do 1–2 hodin.
Až 40 % pacientů může mít při velké expozici chladu i celkové příznaky lehčího stupně – únavu, bolesti hlavy, dýchací potíže, tachykardii, závratě.
K těžké celkové reakci, jako je kolaps nebo příznaky anafylaktického šoku, může dojít při náhlém ochlazení celého povrchu těla, např. při koupání v přírodě (možnost utonutí).
Vzácná je reflexní (systémová) chladová kopřivka, projevující se výsevem drobných svědivých pupenů provokovanými celkovým působením chladu na organismus. Může být provázena hypotenzí (nízkým krevním tlakem) a znemožňovat nemocnému pobyt venku za chladného počasí. U lidí trpících touto kopřivkou je nebezpečné náhlé ochlazení těla, které může vést k anafylaktické reakci.
Čtěte také: Nízký krevní tlak (Hypotenze)
Symptomatická chladová kopřivka
Bývá doprovodným příznakem u chorobných stavů - hematologické a autoimunitní choroby, potravinové a lékové alergie, u myelomu, chronické lymfatické leukémie, hemolytické anémie, SLE, revmatoidní artritidy, streptokokové infekce, střevních parazitů, často provází infekční mononukleózu apod.
Čtěte také: Revmatoidní artritida - příznaky které byste neměli ignorovat
Familiární chladová kopřivka
Je vzácná, objevuje se brzy po narození a trvá neomezeně dlouho. Provokačním faktorem je pobyt venku za chladného počasí s následným návratem nemocného do teplé místnosti. Na exponovaných místech vznikají červená ložiska, někdy s petechiemi. Kopřivka se může rozšířit i na krytá místa těla, přitom vyvolává spíše pálivou bolest než svědění. Nastupuje do 1/2–3 hodin po podnětu a odeznívá za 1–2 dny. Silný chlad může vyvolat prodloužený výsev provázený celkovou reakcí – bolestmi hlavy, kloubů nebo svalů, horečkou a leukocytózou.
Mylně bývají za chladovou alergii považovány příznaky jako kýchání, kašel či dušnost při přechodech z tepla do zimy, hlavně v mrazivém počasí. V tomto případě se jedná o důsledek jiné inhalační alergie (např. alergie na roztoče nebo plísně), kdy dojde k podráždění stávajícího zánětu na sliznicích.
Diagnostika alergie na chlad
U všech nemocných je nutné nejdříve vyloučit symptomatickou chladovou kopřivku, která může provázet jiná onemocnění – screeningové hematologické vyšetření, vyšetření chladových protilátek, vyloučení předcházející nebo současně probíhající infekce a další vyšetření s cílem odhalit event. jiná základní onemocnění nebo spouštěcí faktory.
Diagnóza získané chladové kopřivky se opírá o anamnézu a chladové, event. expoziční testy. Chladové testy je nutné provádět při dostatečně dlouhé expozici chladovému podnětu (5, 10 až 20 minut), aby se objasnily i mírnější formy onemocnění. Vždy se provádějí s ledem a s vodou o teplotě 10 °C, event. i s vyšší teplotou vzhledem k tomu, že někteří nemocní jsou přecitlivělí na chlad jen v rozmezí několika málo stupňů.
Pokud jsou chladové testy negativní, je vhodné diagnózu potvrdit expozičním testem za stejných podmínek, které uvádí pacient v anamnéze.
Diagnózu familiární chladové kopřivky potvrdí expozice chladnému vzduchu po dobu 20–30 minut. Na rozdíl od získané chladové kopřivky je test s chladnou vodou a ledem negativní. Při prolongovaném působení je však u některých nemocných pozorována ohraničená reakce v místě působení chladné vody nebo ledu.
Léčba alergie na chlad
Léčba nejčastěji spočívá v pravidelném podávání antihistaminik 2. generace (cetirizin, loratadin), a to jak při obtížích, tak i preventivně před expozicí chladem.
Důležité je používání vhodných krémů, hlavně v zimním období a vyhýbáním se prudkým změnám teplot. Podstatná je ochrana nezakrytých míst – obličeje a rukou – před působením větru či mrazu.
Čtěte také: Péče o pleť v zimě
V případech celkových reakcí je nutné pacienta vybavit i adrenalinem, kortikoidy a antihistaminiky pro první pomoc. Kdo má dostatečně silnou vůli, může zkusit postupné otužování, po dosažení efektu s ním však nesmí přestat. Vzhledem k častému vlivu infekcí bývá přínosná i léčba antibiotiky. Všichni pacienti by se měli vyhýbat extrémním chladovým podmínkám.
U symptomatické chladové kopřivky léčba základního onemocnění.
Prevence alergie na chlad
Vzniku chladové alergie lze předejít vyhýbáním se prudkým změnám teplot a především pak dobrou ochranou nezakrytých míst obličeje a rukou. Neměli bychom proto podceňovat vhodné a dostatečné oblečení, aby byla eliminována možnost prochladnutí, a také používání ochranných krémů k ochraně pokožky obličeje před působením větru a mrazu.
Pomoci může i přiměřené otužování, například při sprchování si velmi pozvolna snižovat teplotu vody, aby tělo "pochopilo", že chlad není nebezpečný. Toto otužování ale není vhodné začínat za chladného počasí, kdy se musíte vystavovat daleko většímu chladu. Příliš senzitivní lidé by však mohly mít při otužování problémy, takže v tomto směru třeba být opatrní a řídit se doporučeními lékařů.
Zdroj: www.proalergiky.cz, www.dermatologiepropraxi.cz
