Ateroskleróza

Jak ji na sobě poznáte

Ateroskleróza se rozvíjí pomalu a nenápadně. Tuky se tiše usazují do cévní stěny a zužují jejich průsvit, aniž bychom na sobě pociťovali jakoukoliv změnu. Pokud zúžení dosáhne kritické hodnoty nebo dojde k prasknutí plátu, vzniknou příznaky, které patrně nepřehlédnete.

Projevy aterosklerózy jsou potom velmi rozmanité a závisí na oblasti, ve které se postižená céva vyskytuje.

Jedná-li se o postižení koronární tepny srdce, může dojít k srdečnímu infarktu. Při infarktu se snižuje dodávka kyslíku a živin svalovým buňkám srdce. Dochází k srdeční ischemii (nedokrvení tkáně). Následkem je postižení až odumření svalových buněk a jejich náhrada neplnohodnotnou tkání neboli jizvou. Srdeční infarkt se nejčastěji projeví náhlou bolestí na hrudí, někdy vystřelující do levé paže, pocitem dušnosti a úzkosti.

Rozsah následků vždy závisí na druhu postižené srdeční tepny a na jejím průměru. Pokud je nedokrvení pouze dočasné, vzniká přechodná ischemie, která se projeví přechodnými bolestmi na hrudi a dušností ustupujícími zpravidla po chvilkovém zklidnění nebo tabletě nitroglycerínu. Tento stav se nazývá angina pectoris a je zpravidla předstupněm srdečního infarktu.

Čím větší tepna, tím je zasažen větší okrsek svalstva srdce a tím jsou i závažnější zdravotní důsledky. Infarkt myokardu je v České republice jednou z nejčastějších příčin nemocnosti a úmrtnosti zejména mužů ve středním věku.

Mozková mrtvice (iktus, centrální mozková příhoda) je další komplikací aterosklerózy. Postižení je lokalizováno do cévního řečiště mozku. Postihuje zejména starší pacienty. Stejně jako v případě infarktu myokardu (srdečního svalu) i zde dochází k uzávěru tepny a následné nedokrevnosti mozku. Na rozdíl od postupného uzavíraní cév způsobujícího „sklerózu“, je zde příčinou uzávěr náhlý. Podle oblasti, která je zasažena uzávěrem, vznikají příslušné neurologické příznaky.

Nejčastějšími příznaky jsou: ztráta vědomí, ztráta citlivosti některých částí těla, ztráta hybnosti končetin, poškození mimiky obličeje apod. Rozsah postižení je různý. Změny mohou být i nevratné. Mírnějším projevem bývá takzvaná tranzitorní ischemická ataka (TIA), která se projeví chvilkovým bezvědomím a žádnými, případně rychle se upravujícími změnami hybnosti, řeči či cítění.

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění tepen dolních končetin. Zúžení průsvitu cév vede k charakteristickým příznakům. Pacienti si nejčastěji stěžují na klaudikační bolest (námahová bolest, která donutí pacienta přerušit chůzi). Později se objevují i klidové bolesti dolních končetin, končetina je studená, mizí ochlupení, často nacházíme plísňové postižení nohou.

Dlouhodobá nedokrevnost vede ke vzniku kožních defektů, které se špatně hojí. V případě úplného tepenného uzávěru je dolní končetina ohrožena tzv. gangrénou - odúmrtí tkáně s následnou infekcí. Tento stav často končí částečnou amputací končetiny.

Příčinou aterosklerózy je především vysoká hladina cholesterolu. Jak ji na sobě poznáme? Vysoká hladina cholesterolu se může projevit výskytem tzv. kožních xantelasmat. Poznáte je jako malé žluté polštářky na víčkách a nad šlachami. Tento příznak však není spolehlivý, proto je vhodnější dát přednost pravidelnému vyšetření cholesterolu z krve u svého lékaře.