Jak živit mozek ve zdraví i nemoci

( Redakce Ordinace.cz | přečteno: 2240x )

Mozek bychom si měli hýčkat, bez jeho činnosti není možný život. Veškeré koordinované a komplexní činnosti, které člověka charakterizují, jsou možné právě díky mozku. Nezbytně důležitý je pro něj kyslík, který mu dodává okysličená krev, a to v nijak malém množství. Pro mozek je určeno 15–20 % okysličené krve v našem krevním oběhu. Mozek ale potřebuje i výživu.

shutterstock.com
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
SKLADEM EXTERNĚ
209 Kč
SKLADEM EXTERNĚ
229 Kč

V souvislosti s činností a výživou mozku se nejčastěji mluví o důležitosti příjmu tekutin a glukózy, jako nejvýznamnějšího zdroje energie. Pro správný vývoj mozku a jeho dobrou kondici to však nestačí. Důležité je mozek také trénovat (zatěžovat formou různých mentálních činností) a podporovat jeho prokrvování (prostřednictvím fyzické aktivity). Prokrvení a následné okysličení mozku naopak snižuje kouření, způsobující stažení cév. Ve výživě je potřeba zaměřit se na řadu dalších nutrientů (nejen na glukózu a tekutiny), které mohou mít na náš mozek významný vliv. Jsou to např. n-3 (omega 3) mastné kyseliny, vitaminy a další ochranné látky, jako jsou antioxidanty.

Čtěte také: Deset časných příznaků Alzheimerovy choroby

Jak můžeme pomocí životosprávy udržovat svůj mozek v dobré kondici?

  • Nekouřením
  • Pravidelnou pohybovou aktivitou – ideální je každý den alespoň 30 minut sportovní aktivity nebo i jakéhokoli jiného pohybu, třeba jen obyčejné chůze
  • Dostatečným příjmem tekutin – v běžných podmínkách cca 35 ml/kg tělesné hmotnosti a den pro dospělé
  • Dostatkem ochranných látek v jídelníčku – ovoce a zelenina jsou důležitým zdrojem vitaminů i antioxidantů (vitamin C, beta karoten, polyfenoly aj.),
    ale například také rostlinné oleje jsou zdrojem vitaminu E, který patří k důležitým antioxidantům (látky působící proti volným radikálům, poškozujících i mozek)
  • Pravidelnou konzumací zdrojů n-3 (omega 3) mastných kyselin – působí pozitivně na správný vývoj a zdraví mozku, mezi nejdůležitější zdroje patří ryby, některé rostlinné oleje a výrobky z nich vyrobené, některé ořechy a semena (například vlašské ořechy nebo lněné semínko)

K dobré kondici mozku může přispět i tak běžná činnost, jako je sledování akčních letáků na potraviny různých obchodníků. Jejich pročítáním a zkoumáním trénujeme mozek, díky nim můžeme vybírat kvalitní potraviny za výhodnou cenu a obstaráním těchto potravin spojeným s návštěvou třeba i několika obchodů si pak zvyšujeme pohybovou aktivitu.

Čtěte také: 13 mýtů o Alzheimerově nemoci

Když mozek onemocní

Pokud mozek onemocní, potřebuje podstrojovat daleko více. Nejčastěji se jedná o degenerativní onemocnění mozku, jejichž důsledkem jsou zvýšené nároky na jeho výživu, a to jak kvalitativní, tak kvantitativní. Zvyšuje se energetická potřeba, a to až dvojnásobě oproti původní potřebě. Doporučená energetická hodnota stravy se navyšuje až na 50 kcal (210 kJ)/1 kg tělesné hmotnosti a den. Například při hmotnosti 70 kg je to 3500 kcal (14700 kJ). Zvýšená je i potřeba specifických složek výživy, nejen n-3 mastných kyselin a antioxidantů, ale v tomto případě také bílkovin. V rámci dietních úprav stravy je důležité přihlížet i k faktu, že degenerativní onemocnění mozku se týká zejména osob v seniorním věku. Je tedy třeba přihlížet ke specifikám stárnoucího organizmu, která s sebou přináší celou řadu dalších výživových nároků. Špatná výživa může znamenat nevhodné hubnutí až podvýživu. Se zhoršujícím se onemocněním se postupně může snižovat schopnost jíst (zapomínání, snížená sebepéče apod.), a tím se stav ještě zhoršuje. Do úpravy jídelníčku je třeba zasáhnout co nejdříve, věk a zhoršující se onemocnění totiž znamená daleko komplikovanější řešení případných výživových nedostatků.

Tuky v hlavní roli

S ohledem na požadavek vyšší energetické hodnoty stravy je nezbytné zaměřit se také na její konzumovatelnost. To znamená zvýšit energetickou hodnotu bez významného navýšení objemu stravy, který by nemocný nemusel být schopen sníst (například sacharidové přílohy zvětšují během úpravy několikanásobně svůj objem, aniž by se změnila energetická hodnota). Často se tedy využívá stravy s vyšším podílem tuku (malý objem a zároveň hodně energie). Důležité je klást důraz na výběr takových tuků, které mají na zdraví mozku pozitivní vliv.

V nedávné době se v médiích objevily zprávy o možných souvislostech konzumace řepkového oleje s Alzheimerovou nemocí. Interpretovaná studie má však řadu nesrovnalostí a nepřesností – testování probíhalo pouze na myších, nepoužíval se řepkový olej, ale jeho 20% koncentrát, v průběhu studie se významně měnila tělesná hmotnost testovaných myší a řada dalších argumentů nasvědčuje tomu, že není možné dělat závěry tak, jak jsou medializovány. V rámci prevence řady onemocnění se setkáváme také s doporučením konzumovat kokosový tuk. Ten však patří mezi výživově velmi nevýhodné a jeho konzumaci v rámci degenerativních onemocnění mozku nemůžeme doporučit.

Ve stravě nemocných by měly převažovat tuky bohaté na tzv. polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) s důrazem na n-3 (omega 3) PUFA. Ty mají nejen příznivý vliv na zdraví mozku, ale pomáhají také snižovat riziko srdečně-cévních onemocnění (například cévní mozková příhoda, ischemická choroba), která bývají příčinou degenerativních onemocnění mozku. Najdeme je ve větším množství například v tučnějších rybách. A nemusí to být jen finančně náročné druhy jako losos či tuňák, skvěle se hodí třeba sledě nebo makrela.
Jsou vhodné i díky obsahu vitaminu D, který je důležitý pro paměťové funkce. Ořechy (zejména vlašské) a semena (hlavně lněné semínko) jsou také jejich dobrým zdrojem, bohužel ve věkové kategorii nemocných s degenerativním onemocněním mozku ne příliš oblíbeným. Velkou službu proto mohou udělat kvalitní rostlinné oleje (používané i místo sádla či másla při vaření), například olej řepkový, který potřebných n-3 mastných kyselin obsahuje 10 %, což jiný z běžně používaných olejů na našem trhu nemá. Přispět mohou i kvalitní roztíratelné rostlinné tuky. Také výrobky s vyšším obsahem řepkového oleje (některé majonézy) mohou mít v jídelníčku nemocných své místo. Tuky, které jsou pro mozek (a také srdce a cévy) škodlivé, jsou ty s obsahem transmastných kyselin (TFA) a tuky s převahou nasycených mastných kyselin (SFA), konzumované ve zvýšené míře. Z tohoto pohledu je nejrizikovější kokosový tuk, který obsahuje okolo 90 % nasycených mastných kyselin. Druhým rizikovým tukem je tuk palmojádrový, se stejným obsahem nasycených mastných kyselin. Ten se přidává, často společně s tukem kokosovým, do potravinářských výrobků (zejména cukrářských a pekařských). Problematické tak jsou různé sušenky, croissanty, koblížky apod., zejména pokud jsou navíc s polevou či náplní. Transmastné kyseliny již většinou nejsou
ve výrobcích na našem trhu problémem, s výjimkou některých sójových alternativ mléka (dle aktuálních analýz).

Čtěte také: Pečující osoba: jaká má práva a povinnosti?

Bez bílkovin to nejde

Bílkoviny sehrávají ve výživě nemocných velice důležitou roli. Jsou potřebné pro udržení svalové hmoty (a tedy i schopnosti pohybu), bojujeme jimi proti podvýživě. Ve stravě by měly převažovat zdroje živočišných bílkovin (maso, vejce, mléko a mléčné výrobky). Je to složka stravy u osob vyššího věku často problematická. Roli sehrává cena, schopnost zpracování potravin i stravitelnost. To jsou faktory, na které je potřeba se zaměřit. Například maso je vhodné upravovat přírodním způsobem (vaření, dušení), protože pak je lépe stravitelné – v porovnání například s masem pečeným (s kůrkou) či smaženým. U vajec je s ohledem na stravitelnost méně vhodná úprava na tuku (sázená vejce, míchaná). Výhodná jsou např. rozšlehaná vejce v polévce, pomazánkách nebo jen tak na chléb. Častá laktózová intolerance, většinou ve formě, kdy je netolerováno pouze mléko, s sebou přináší potřebu konzumace mléčných výrobků – s jejich zapracováním do jídelníčku je vhodné nemocným pomáhat.

Čtěte také: Příspěvek na péči: Pro koho je určený a jak o něj zažádat

Vitaminy a další ochranné látky jsou nutností

Ovoce a zelenina ideálně ke každému dennímu jídlu je zásada, která platí i pro nemocné s degenerativním onemocněním mozku. Díky ovoci a zelenině obsahuje strava nemocných důležité vitaminy a antioxidanty, které pomáhají chránit mozek před škodlivými účinky volných radikálů. Ty vznikají při běžné látkové výměně, a pokud je ve stravě nedostatek antioxidantů, negativní působení volných radikálů se může významně projevovat. Musíme však počítat s možnými problémy s kousáním zeleniny, cenou, kyselostí nebo tvrdostí ovoce. Kromě limitů ekonomických se při konzumaci ovoce a zeleniny může uplatňovat také problém s manuální zručností při úpravě (krájení, strouhání, podušení apod.) včetně kulinární gramotnosti. Na místě jsou tak praktická doporučení a vysvětlení, která mohou být pro nemocné zjednodušením, jako například: zelenina v polévce se také počítá, jíst ovoce ve formě kompotů není ostuda, ovocné pyré je řešením, strouhaná zelenina nemusí ztratit mnoho ze svého příznivého složení, dušený špenát či kysané zelí je skvělá součást jídel.

Nekouření a pravidelná pohybová aktivita by měly být i v léčbě degenerativních onemocnění mozku samozřejmostí.

Mgr.StarnovskáMgr. Tamara Starnovská
Fórum zdravé výživy

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Inzerce https://www.oscillococcinum.cz/?utm_source=ordinace.cz&utm_medium=banner&utm_campaign=oscillo-2019-podzim&utm_content=300x300_kreativa_zima_ocsillo

Anketní otázka

Zatím hlasovalo 356 lidí
Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mohlo by vás zajímat

13 mýtů o Alzheimerově nemoci

Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Významně ovlivňuje kvalitu života nemocného. Jaké mýty kolují o této neurodegenerativní chorobě a jak je to s Alzheimerem doopravdy?

Jak živit mozek ve zdraví i nemoci

Mozek bychom si měli hýčkat, bez jeho činnosti není možný život. Veškeré koordinované a komplexní činnosti, které člověka charakterizují, jsou možné právě díky mozku. Nezbytně důležitý je pro něj kyslík, který mu dodává okysličená krev, a to v nijak malém množství. Pro mozek je určeno 15–20 % okysličené krve v našem krevním oběhu. Mozek ale potřebuje i výživu.

Alzheimerova choroba a jiné typy demence

Demence je degenerativní onemocnění postihující mozek. Neexistuje však jen jediný typ demence.

Depresivní příznaky mohou předpovědět rozvoj Alzheimerovy nemoci

Příznaky deprese jsou pozorovány ve zvýšené míře u pacientů, u kterých se později projevila Alzeheimerova nemoc. To vede na základě výsledků populační studie k domněnce, že deprese může být preklinickou fází Alzheimerovy nemoci.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.