Sekundární prevencí nazýváme soubor prenatálních vyšetření, jejíž cílem je zjistit, zda se plod vyvíjí správně. Tato informace je důležití jak pro rodiče, tak i pro lékaře, kteří se budou po porodu o dítě starat.
Příčiny onemocnění
Listérie jsou tyčinkovité bakterie, které žijí v trávícím traktu mnoha zvířat a způsobují řadu zvířecích nemocí. Problém spočívá v tom, že listérie mohou poměrně snadno kontaminovat potraviny, zejména ty zvířecího původu – mléko, sýry, masné výrobky apod. Listérie ze zvířecího trusu mohou ovšem kontaminovat i rostliny a zeleninu. K vlastní nákaze člověka pak nejčastěji dochází pozřením výše jmenovaných kontaminovaných potravin a vstupem baktérie do našeho trávícího traktu.
Projevy listeriózy
Listérie se přes stěnu trávícího traktu dostanou do krve a začnou se šířit po těle. Postiženy mohou být prakticky všechny orgány a podle toho také rozlišujeme různé formy listériové infekce. Jako první se obvykle objevují příznaky onemocnění trávícího traktu, jako je nevolnost, zvracení a průjmy. To je doprovázeno horečkou. Krví se listérie dostávají například do jater, srdce nebo do mozku. Mohou tak vyvolat zánět srdce, hnisavý zánět jater nebo zánět mozkových blan (meningitidu). Zejména poslední zmiňovaná listeriová meningitida je nebezpečné onemocnění. Postupuje pomalu a projevuje se horečkami, únavou, bolestmi hlavy, křečemi a v těch horších případech poruchami vědomí a smrtí.
Velice nebezpečná je infekce těhotné ženy. Listérie totiž s oblibou napadají placentu a následně i tkáně plodu. Důsledkem infekce je pak obvykle potrat. Tímto způsobem zřejmě ovlivnily listérie i anglickou historii. Královna Anna nebyla schopna i přes 17 těhotenství donosit jediné dítě a jako příčina mnoha jejích potratů se předpokládá opakovaná infekce listériemi. Po její smrti roku 1714 se pak vlády kvůli absenci potomků ujala hannoverská dynastie.
Prevence infekce
Jedinou možnou prevencí je zabránění tomu, aby člověk pozřel potraviny kontaminované listériemi. Samotné kontaminaci sice nelze zabránit vždy, správně provedené tepelné zpracování masných a mléčných výrobků však riziko nákazy minimalizuje. Velkým milníkem v boji s infekčními chorobami byla v tomto ohledu pasterizace mléka.
Diagnostika
Na listeriózu se příliš často nepomýšlí, protože je extrémně vzácná. Diagnózu lze udělat kultivačně (tj. po získání vzorku krve v mikrobiologické laboratoři) nebo sérologickým vyšetřením krve, kdy zjišťujeme v krvi přítomnost protilátek proti listériím.
Přidat nový komentář