Náměsíčnost je hlavně problémem dětí

Nedávno jsme vám dali prostor, abyste napsali témata, která by vás na našich stránkách zajímala. Náměsíčnost byla mailovým tipem od pana Josefa Edera.

Parasomnie je porucha, doprovázená abnormálními stavy, které se projevují během usínání, vlastního spánku i probouzení. Mezi patrně nejznámější parasomnie patří právě náměsíčnost.

Náměsíčnost (somnambulismus) patří mezi poruchy, které se projevují ve fázi spánku Non REM. V této fázi spánku se nám zdají sny zřídka kdy a pokud ano, tak nejsou nijak výrazné. Jde spíš o sny černobílé a bez vyššího emočního náboje. Pro náměsíčnost je důležité, že v Non REM spánku zůstávají aktivní svaly a člověk se tak může normálně hýbat a pohybovat přesto, že je právě uprostřed spánku.

Náměsíčnost se vyskytuje především u dětí. Uvádí se, že ojedinělé epizody prožije asi 30 % dětské populace, opakovaně se náměsíčnost vyskytuje asi u 15 % dětí. V dospělosti je náměsíčné chování vzácné a vyskytuje se asi u jednoho člověka ze sta. „Typické pro náměsíčnost je to, že se vyskytuje v první třetině noci, tedy od doby usnutí do doby kolem půlnoci. Jednotlivé episody trvají v řádu minut až půl hodiny a z toho, co ve spánku prožijeme, si ráno nepamatujeme nic,“ dodává MUDr. Iva Příhodová z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

 „Náměsíčnost se projevuje chozením po bytě, automatickým vykonáváním různých činností apod. Zjednodušeně by se dalo říci, že jde o stav, při kterém vědomí spí, zatímco tělo pracuje.

Pohybová aktivita spáče je často doprovázena mumláním či gesty. Spící ale není schopen plnohodnotně komunikovat, a nemusí ani poznat s kým právě mluví. Často se také stává, že dítě má potřebu jít na záchod, ale místo na záchod dojde do koupelny, předsíně nebo kuchyně kde udělá potřebu,“ popisuje MUDr. Iva Příhodová z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Přesto, že náměsíčný může své okolí vystrašit, nejde o žádnou závažnou poruchu. Nebezpečí náměsíčnosti není v tom, že by člověka nějak negativně ovlivnila, ale v tom, že se může lehce zranit. „Pokud se ví, že je v rodině trpí někdo náměsíčností, je třeba učinit určitá opatření. Například zajistit okna, aby z nich nemohl vypadnout, zamknout dveře tak, aby nemohl v noci někam odejít a podobně,“ varuje Iva Příhodová.

Běžně se u náměsíčnosti nezahajuje ani terapie, k té se přistupuje až tehdy, jsou-li vyskytující se epizody velmi časté, víc než 4-6 krát za měsíc.

Noc plná děsů

Další spánkovou poruchou jsou noční děsy (pavor nocturnus). I ty se vyskytují převážně u dětí a s věkem jich ubývá. „Noční děsy se projevují hlasitým křikem, jekotem či pláčem a prudkou pohybovou aktivitou dítěte. Rodiče tento stav velmi často popisují, jako když se dítě s někým pere, bojuje či se něčemu silně brání. Dítě je ve stavu, kdy spí, ale často má otevřené oči a je téměř neprobuditelné,“ popisuje neuroložka Iva Příhodová. Noční děsy mohou trvat od několika minut až po půl hodiny a jejich výskyt je častější v první polovině noci. K ránu se tedy vyskytují zřídka kdy.

Přesto, že noční děsy vypadají skutečně děsivě, nejde o nic vážného. Odborníci a odborná literatura dokonce doporučují dítě během děsů ani nebudit, protože se uklidní samo. „Buzení by u dítěte mohlo vyvolat agresivitu a mohlo by prodloužit stav neklidu. Rodiče dětí s nočními děsy ale často uvádějí, že dítě je během spánku neutišitelné, a že právě až probuzení jej zklidní,“ dodává lékařka.

V některých případech mohou noční děsy připomínat stavy noční epilepsie. Ty se na rozdíl od děsů mohou objevit vícekrát za noc, vyskytují se kdykoli během noci a trvají jen chvíli. Během noční epilepsie nedochází k pro epilepsii typickému slinění, ani záškubům.

Noční epilepsie je ale poměrně vzácná a její diagnostiku, či vyloučení může vyslovit jen zkušený neurolog na základě vyšetření.

Zmatená probuzení

Do skupiny Non REM parasomnií patří i porucha zvaná probuzení se zmateností (Confusional arousal). I pro ni je typické, že přichází nejčastěji v první třetině noci a že se vyskytuje především v dětství. Pokud se vyskytne v dospělosti, je dobré konzultovat stav s neurologem kvůli vyloučení nočních epileptických záchvatů. „Probuzení se zmateností může připomínat stav opilosti. Člověk špatně artikuluje, má pomalé ne zcela koordinované pohyby a v daný okamžik může mít špatnou krátkodobou paměť- nepamatuje co chtěl právě udělat, co mu kdo říkal, může se dokola ptát na to samé. Člověk neznalý věci ho může považovat za zmateného, či pod vlivem alkoholu,“ popisuje lékařka.

Mírnější forma probuzení se zmateností se může objevit i při ranním probuzení, kde stav může přetrvávat v rámci desítek minut. Léčba probuzení se zmateností není nutná a přistupuje se k ní až tehdy, když jsou potíže velmi intenzivní.

Za mnohé mohou geny

Pravděpodobnost výskytu spánkových poruch se zvyšuje s genetickou dispozicí a často se váže na dlouhodobý spánkový deficit. Ze zdravotního hlediska nejde o závažné problémy. S neurologem je potřeba konzultovat jen často se opakující se stavy, případně když problémy nabírají na intenzitě. Pak mohou být příznakem daleko vážnějších onemocnění.

Pokud máte podobné zkušenosti, dejte nám vědět prostřednictvím diskuse.

Chcete se dozvědět víc i o dalších poruchách spánku? Čtěte v tomto článku.

Komerční sdělení

Od založení společnosti Magniflex v roce 1962 právě uplynulo 60 let. Toto významné výročí oslavuje nejen vznik společnosti, ale také výjimečnou značku, jejímiž silnými stránkami jsou poctivé řemeslo a neustálá inovace.