Parkinsonova choroba

Původ nemoci není znám. Dochází k předčasné poruše funkce a poškození struktur v hloubi mozkových polokoulí, která se nazývají „basální ganglia“ Jde o seskupení nervových buněk do skupin, které jsou mezi sebou vzájemně propojeny.

shutterstock.com

V ordinaci

Navštívíte-li lékaře-praktika s některými obtížemi, které jsou uvedeny výše, pravděpodobně Vás odešle ke specialistovi. Tím je jednoznačně neurolog. Vyšetří Vás od hlavy až k patě, bude si všímat Vaší hybnosti, mimiky, reakcí, vyzkouší svalové napětí, vyšetří reflexy kladívkem a otestuje Vaší chůzi.

Poté navrhne další vyšetření. Důvodem je celá řada neurologických onemocnění, které mohou napodobit příznaky Parkinsonovy choroby. Patří mezi ně cévní, toxické či jiné poškození mozku. Bude Vás dále zpovídat, kdy se příznaky objevily, co má na ně vliv a zda-li se podobné onemocnění nevyskytlo u Vašich příbuzných.

Bohužel neexistuje test či metoda, která by Parkinsonovu chorobu jednoznačně prokázala, diagnózu neurolog stanovuje na pokladě dvou věcí. První je průběh s příznaky nemoci, příznivá reakce na léčbu. Druhou vyloučení jiné příčiny onemocnění.

Další možné vyšetření je například odběr krve (krevní obraz, sedimentace, funkce jater, ledvin, hladina cukru apod.) a jiná speciální vyšetření jako CT vyšetření mozku (počítačová tomografie). Jde o rentgenové vyšetření mozku, které vyloučí cévní či jinou příčinu obtíží. Je to nebolestivé vyšetření, obvykle se provádí s aplikací tzv. kontrastní látky (do žíly), což zlepší výtěžnost hodnocení.

Dalším základním vyšetřením je EEG vyšetření (elektroencefalografie). Vyšetřují se elektrické potenciály mozku z povrchu hlavy pomocí snímacích elektrod. Vyšetření trvá asi 20 minut, je nebolestivé, spočívá v nalepení elektrod nebo nasazení zvláštní „čepice“ na které jsou elektrody umístěny. Zatímco Vy v klidu ležíte na lůžku, přístroj snímá Vaši mozkovou aktivitu v klidu, při otevřených a zavřených očích, po hlubokém dýchání a při pohledu do blikajícího světla (stroboskopu).

NMR (nukleární magnetickou resonancí) patří také k paletě možných vyšetření. Zobrazuje mozek podobně jako CT vyšetření pomocí silného magnetického pole. Vyšetření je nebolestivé, pro organismus nezatěžující. Nepříjemné je umístění v úzké kabince uvnitř přístroje, takže někteří jedinci trpící klaustrofobií je mohou špatně snášet. Člověk podstupující magnetickou resonanci nesmí mít kardiostimulátor a měl by hlásit kovové předměty v těle např. kloubní náhrady, cévní svorky apod.

Vyšetření SONO (ultrazvuk) krčních tepen zásobujících mozek je běžné, nebolestivé a nezatěžující vyšetření snímající ultrazvukem přívodné mozkové tepny. Důvodem je posouzení průtoku krve a změn na cévách (zejména u arteriosklerosy). Závěrem nutno ještě zdůraznit, že volba výše uvedených vyšetření závisí na příznacích nemoci, věku pacienta apod.