Startuje letošní zahrádkářská sezóna. S pracemi na zahradě je ale spojena řada úrazů. Od drobných škrábanců přes řezné rány až po úrazy oka. Následky poranění očí jsou velmi nepříjemné a mohou mít dokonce trvalé následky. Zmírnit je může správná první pomoc.
Lidské tělo se daleko snáze přizpůsobí vyšší teplotě, když narůstá postupně. Vzestup teploty způsobí rozšíření všech cév v kůži, organismus začne vylučovat ve zvýšené míře pot a jeho odpařováním se ochlazuje. Pokud se však ohřívání děje velmi prudce, nemusí se oběhový systém s náhlým rozšířením cév vyrovnat a člověku může výrazně klesnout krevní tlak. „V takovém případě se mu může zatočit hlava, udělat se mu nevolno, nebo může až omdlít. První pomoc spočívá v tom, že se pacient položí a zvednou se mu nohy do zvýšené polohy. To ostatně platí obecně pro všechny situace, kdy se člověku náhle sníží tlak,“ říká primář Čech.
Klimatizace
Ve velkých vedrech je klimatizace místností i automobilu sice nezbytnou věcí, ale v důsledku je nezdravá. Nejen, že se jejím prostřednictvím ve velkých budovách mohou šířit různé baktérie (např. legionella), ale je také příčinou náhlých velkých teplotních rozdílů, jimž je lidský organismus vystaven a které těžko snáší. Doporučuje se, aby rozdíl mezi klimatizovaným prostorem a venkovní teplotou byl pět až sedm stupňů, aby přechod z chladna do tepla a naopak nebyl tak prudký.
Pokud je chlazení nastavenou na nízkou teplotu, může se člověk kvůli klimatizaci i ve vedrech paradoxně nachladit. „Přinejmenším určitá část letních zánětů krku, lidově označovaných za angíny, může s klimatizací souviset,“ říká MUDr. Čech.
Úžeh a úpal
Úpal je nemoc z přehřátí. Nemusí být důsledkem působení přímých slunečních paprsků, postačuje horké, dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Projevuje se slabostí, nejistou chůzí, zástavou pocení, horká a suchá kůže, může dojít až k mdlobě (zejména např. v přeplněném dopravním prostředku). Postižený může mít pocit obluzení, zmatenosti, úzkosti, mohou se dostavit i křeče. Jako první pomoc je nutné přemístění na chladné místo, uvolnění oděvu, poloha vleže se zdviženými dolními končetinami. Vhodná je chladná koupel nebo alespoň otírání pokožky chladnou vodou. Je-li pacient zcela při vědomí, je nutný dostatečný přísun studených tekutin. Ve vážnějších případech je nutné přivolat lékařskou pomoc.
Prevencí je nošení vzdušného, volného oděvu chránícího před účinky slunečních paprsků, časté sprchování nebo omývání chladnou vodou, dostatečný příjem tekutin, omezení fyzické námahy.
Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména s nekrytou hlavou. Vzniká stav přehřátí organismu působením slunečního záření. Citlivější jsou lidé se světlou pletí. Vlivem slunečního záření pokožka zrudne, mohou se vytvořit až puchýře (tzv. spálení), postižený trpí bolestí hlavy, celkovou nevolností, zvrací, má mžitky před očima. První pomoc i prevence je stejná jako při úpalu.
Obecně platí, že by se lidé neměli vystavovat polednímu slunci mezi 11. až 14. hodinou, pamatovat, že sluneční paprsky pronikají i mraky a slunečníky. Nutné je používat prostředky s dostatečným ochranným faktorem. Čím je pokožka citlivější, tím vyšší faktor by se měl používat. Aplikace by se měla aplikovat znovu po vykoupání nebo po zapocení. Oči si chráníme slunečními brýlemi s ochranným faktorem proti UV záření a hlavu pokrývkou.
Zvlášť opatrní jsme při pobytu dětí na slunci. Dětská pokožka je mimořádně citlivá, jemnější a bez ochranných pigmentů. Opalování u vody a ve vyšších nadmořských výškách s sebou přináší vyšší riziko spálení pokožky. Pozor na léky! Některé léky zvyšují citlivost pokožky na sluneční záření. Pokud užíváme pravidelně nějaké léky, měli bychom si pozorně pročíst příbalový leták nebo se poradit přímo s ošetřujícím lékařem, zda se můžeme slunit.
Přečtěte si také
Před prvním sluněním v roce jděte k lékaři
Dětskou kůži ohrožují i odražené sluneční paprsky
Napište nám do diskuse nebo na [email protected].
Přidat nový komentář