Spánková obrna (též spánková paralýza) je velmi stresující spánková porucha, která umí vyvolat velkou úzkost a obavy. Po probuzení totiž můžete otevřít jen oči, ostatní svaly jsou vyřazeny z provozu – nemůžete promluvit, pohnout se, jen se dívat. Se stavem spánkové obrny se podle údajů setká za svůj život asi 30 % lidí. Ti, kteří spánkovou obrnu zažijí, se často obávají, aby děsivou situaci neprožili opakovaně.
Jako spánková obrna se označuje stav mezi spánkem a bděním. Pacientův mozek si částečně uvědomuje realitu, částečně však stále sní. Tento stav může trvat až několik minut. Vzhledem k tomu, že pacient v tomto stavu nedokáže vůbec hýbat svým tělem, je pro něho spánková obrna děsivým zážitkem. Poté, co se člověk plně probere ze spánku, ochrnutí svalů automaticky odezní.
Čtěte také: Syndrom neklidných nohou je častou příčinou nespavosti
Co způsobuje spánkovou obrnu?
„Vznik spánkové obrny se vysvětluje tím, že se člověk vzbudí rychleji, než odezní fáze REM spánku, při níž jsou deaktivovány svaly. Mozek však během chvíle zareaguje na probuzení a pohyb se plně navrátí,“ vysvětluje MUDr. Iva Příhodová z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Častěji se vyskytuje při dlouhodobém spánkovém deficitu, jistý vliv má i genetická dispozice.
Při vysvětlení příčin spánkové obrny vyjdeme z fáze spánku REM (rapid eye movement), pro kterou je charakteristické fungování mozku (v této fázi se nám zdají sny), a zároveň atonie (ztráta napětí tonu svalů), která předchází přenosu pohybů vykonávaných ve snech na naše fyzické tělo, aby nedošlo ke zranění během spánku. Pokud nastane probuzení v této fázi a mozek je přesvědčen, že stále ještě spíme, zůstane tělo ještě po dobu několika vteřin až minut nehybné. Spánková obrna neboli paralýza může nastat nejen při probouzení pacienta, ale také během usínání.
Formy a projevy spánkové obrny
U spánkové obrny rozlišujeme dvě formy, a to izolovanou spánkovou obrnu a opakovanou spánkovou obrnu. Rozdíl mezi oběma typy spočívá v četnosti jejich výskytu a projevech.
Izolovaná forma spánkové obrny
Pro tuto formu je charakteristické, že k ní dochází pouze ojediněle, nejčastěji jednou za život. Její projevy lze přirovnat k děsivému zlému snu. Pacient se uprostřed noci vzbudí a domnívá se, že je v jeho ložnici přítomna neznámá osoba, někteří jsou přesvědčeni, že se setkaly s UFO nebo se zjevením. Pacient při tomto setkání zažívá silné pocity strachu a úzkosti, chce před neznámou bytostí utéct, jenže zjišťuje, že jeho svaly zůstaly zcela paralyzovány – odtud také název spánková paralýza.
Typickými příznaky jsou:
- ztížené dýchání (pacienti mají pocit, že na jejich hrudi leží velký kámen),
- zrychlený tep,
- bušení srdce,
- panika.
Tento stav trvá několik vteřin až minut. Poté se pacient zcela probere a může svaly hýbat.
Opakovaná spánková obrna
Tato obrna postihuje pacienta ve spánku opakovaně. Velmi často se jedná o pacienty, kteří trpí narkolepsií (poruchou spánku projevující se nadměrnou ospalostí, nekontrolovaným usínáním během dne, kataplexií a právě spánkovou obrnou, ne všechny z příznaků však musí být přítomny). Pro opakovanou spánkovou obrnu jsou rovněž typické mimotělní zážitky a výrazně delší doba trvání, jednu i více hodin.
Čtěte také: Narkolepsie snižuje kvalitu života
Spánková obrna představuje velmi nepříjemný až děsivý zážitek, doprovázený halucinacemi, zrychleným tepem, bušením srdce, ztíženým dýcháním a pocity hrůzy.
Možnosti léčby
Pokud se pacienti setkají se spánkovou obrnou, doporučuje se, pokusit se zahýbat mimickými svaly v obličeji, aby došlo k úplnému probuzení ze spánku. Pokud pacienty trpí opakovanou formou spánkové obrny, podávají se jim antidepresiva. Kromě farmakologické součásti léčby vyžaduje zdravotní stav pacienta změnu spacích návyků. V některých případech (například když dojde k rozvoji spánkové obrny v důsledku traumatu) se rovněž využívá psychoterapie.
Prevence spánkové obrny
Prevence spánkové obrny spočívá v dodržování takového stylu života, který předchází rozvoji spouštěcích mechanismů spánkové obrny.
Mezi hlavní spouštěče patří:
- vystavení organismu dlouhodobému působení stresu,
- nedostatek odpočinku,
- nepravidelný životní rytmus (pacienti chodí nepravidelně spát – v tomto ohledu představují rizikovou skupinu lidé pracující na směny, nebo nepravidelně jedí, atd.),
- spaní v nevhodné poloze - v souvislosti s prevencí spánkové obrny se pacientům nedoporučuje, aby si pokládali příliš vysoko hlavu.
Čtěte také: Zkuste se znovu naučit správně spát
