Ahoj všem,
beru rivotril už asi 8 let a jsem schopen fungovat jen s ním. Několikrát jsem se ho pokoušel pomalu vysazovat, ale nakonec to skončilo vždy tím, že jsem se vrátil k doporučeným dávkám ( 0,5 - 0,5 - 1,0 ), takže nezvyšuju, a aspoň tohle pokládám za pozitivní. Proč mi ho předepsali na psychiatrii nemusím psát, to bych opakoval jen to, co tu už ostatní napsali víckrát.
Psychiatrička mi pak dopručovala pomalé snižování kvůli možné závislosti, proto jsem se o to snažil. Dnes se o to nesnažím vůbec, ze zásadního důvodu: prostě můj organismus ho potřebuje ke stabilitě centrálního nervového systému. K tomu dospěl hlavně můj internista, když zaznamenal zhoršování srdečních arytmií a celkově zvýšenou nervozitu právě v obdobích, kdy jsem ho snižoval. Jeho názor je jednoznačný: určitá skupina pacientů s nevyrovnanou CNS potřebuje klonazepam k udržení stability vegetativního nervového systému. Na moje obavy o závislosti se docela pousmál a řekl, že ten pacient, který ho potřebuje a kterému tento lék pomáhá na něm klidně závislý být může. Tak jako jsou tisíce pacientů závislých na lécích na snižování krevního tlaku, nebo na správnou činnost jiných orgánů v těle. Nakonec pacienti, kteří klonazepam berou kvůli epilepsii, ho berou celý život a to ještě ve vyššších dávkách než ty pro psychiatrické pacienty. A bylo by docela riskantní, aby takový paceint s epilepsií rivotril přestal brát. Zrovna tak to platí pro funkci rivotrilu na udržení stability a odstranění dysfunkcí centrální nervové soustavy, protože ta vlastně řídí další orgány v našem těle, tedy nejen nějaký třes rukou nebo fobie, či jiné psychické projevy, ale také řídí činnost srdečního svalu, žaludku atd. Po konzultaci s psychiatričkou můj internista jednozančně rozhodl - mám brát tyto dávky dál, nezvyšovat, chodit na kontroly ( laboratoř atd.) Negativní vliv klonazepamu na lidský organismus zatím žádná vědecká studie nedokázala, spíše jde vždycky o určitou prevenci zabránit závislosti pokud jeho indikace není nutná. Protto si myslím, že ten, kdo ho potřebuje, se nemusí ani nijak obávat nějakých výrazně negativních účinků ani po dlouholetém používání rivotrilu. jen to chce určitou disciplínu a dávky nezvyšovat. Nakonec i tyto informace vyměněné mezi mou psychiatričkou a internistou mě natolik uklidnily, že nepropadám nějakým panikám, že jsem tzv. závislý na rivotrilu. Určitě by byla horší závoslost na alkoholu, tvrdých drogách nebo i cigaretách.
Kdo si chcete vyměnit názory nebo se poradit a dovědět víc, můžete mi napsat na mail : [email protected]
Přidat nový komentář