Operace hemoroidů

Zdravím všechny trpící. Také jsem si prošel těmito problémy. Hemeroidy trpím cca. 10 let a poslední dva roky se přidalo silné krvácení. Každý den ráno stolice a nejméně hodina a půl čistá krev, která ne a ne zastavit. Dohnalo mě to do nemocnice, kde mi po koloskopickém vyšetření našli vnitřní a vnější velký hem. 3 stupně. První ortel zněl " klasická operace ", nakonec byla zvolena metoda Dr. Longa. 16.9.2014 jsem nastoupil na plánovanou operaci v Mladé Boleslavi "Sanatorium Dr. Pírka". Před léty mi v tomto soukr. Sanatorium dávali do kupy pravou ruku po nehodě, kterou mi chtěli ve státní nemocnici amputovat nad loktem. Přímo se specializují i na hemeroidy a tak jsem ač nerad, operaci hem. podstoupil také v tomto sanatorium. Lidově řečeno "kdybych nebyl blbej", tak jsem to podstoupil již dávno a neřešil stud. Mohlo to být jednodušší. Operaci samotnou si nepamatuji a ani nevím jak jsem se dostal na operační sál asi výpadek paměti. Operace dopadla prý dobře. Hem. jak vnitřní, tak vnější byly obrovské a zanedbané. Nikdy jsem to nijak neléčil ani neřešil. Jednoduše jsem trpěl. Po operaci mi bylo fajn, a to díky injekcím na bolest. První bolest a překvapení bylo vyndání drenu z konečníku, fakt zážitek ale to jsem netušil, že ten pravý adrenalinový příjde až doma první stolicí. Včetně operace jsem byl v sanatoriu dvě noci. V úterý kolem 12 hodiny operace a ve čtvrtek ráno jsem byl propuštěn domů. Jen si ještě musím vzpomenout na úterní 22 hodinu a sestřičku se slovy " čůrejte nebo budeme cévkovat ". To byl fofr, vypil jsem vše co mi přišlo pod ruku a nic. Tlak a čekání na onu úlevu nepřicházel. Nesměl jsem vstát a s bažantem pod dekou to nechtělo jít. Pomoc sestry jsem odmítl, to by nešlo vůbec. Mohl jsem se protrhnout. Nakonec celý spocený a v kleče jsem to dokázal. Pacient vedle mě bojoval také a nic. Udělal to samé, klekl si a modlil se. Sestra dostala svou moč a bylo po cévkování. První noc doma byla celkem v pohodě, tím myslím, že jsem sice moc nespal ale byl jsem celkem v klidu. Druhá noc byla naprosto šílená a boj o přežití. Já blbec jsem si nechal koupit v lékarně laktózu a večer jsem si dal plnou dávku. Nic lepšího jsem nemohl vymyslet, celá noc byla na záchodě a ve vaně. Dokonale jsem si podráždil konečník, dostal teplotu a celkový stav na nule. Stolice se proměnila v neskutečnou bolest. Mám prách bolesti celkem vysoko, jelikož mám rád adrenalinové sporty, tak jsem měl i poměrně dost úrazů, které jsem zvládal celkem bez obtíží. Ale toto jsem nečekal. Jak může bolet konečník, pochopí pouze ten, co si tím prošel. Nic méně jsem dnes v sobotu dva dny po propuštění, zajel zpět do sanatoria aby na mě koukli. Přidala se mi bolest obou chodidel a začali mě brnět prsty. To prý je od nervů a tak jsem na to dostal Lexaurin. Konečník mám bez zánětu a jen jsem si ho podráždil. Na recept jsem si vyzvedl gel, který nehojí ale působí jako analgetika na bolest. Před stolicí si mám namazat konečník a skrz tubu i otvor konečníku. Stlumí to bolest. Ráno to zkusím po prvé, pak dám vědět. Manželka mi uvařila odvar z Řepíku a pravidelně si jej v podobě obkladů přikládám na konečník. Mám jeden menší vnější hem., s kterým nešlo nic dělat. Postupně se prý vtáhne do vnitř a ten mám hodně bolestivý. Prášky na bolest neberu, jsou k ničemu. Teď jsem se srovnal ze svého pokusu změkčit stolici a uvidím ráno jak to bude v součinnosti s gelem na snížení bolesti. Jinak sedím, ležím, chodím, dnes jsem řídil auto na pohotovost, prostě tohle je po čtyřec dnech bez problémů. Na to, v jakém jsem to měl stavu a jaké velké hemeroidy jsem měl, čekal jsem to horší. Jen ta stolice byla zatím peklo na zemi. Ohledně stravy, ráno jogurt activia v poledne jen vývar z polévky, celozrné pečivo, večer jogurt a hodně piju. Určitě se nevyplácí udělat takovou hloupost co já, neodkládejte návštěvu lékaře a raději jeďte tam, kde se této problematice hemeroidů věnují. Je mi 38 let a tohle mi za to nestálo. Mohl jsem to řešit včas. Jelikož jsem čtyři dny po zákroku longovou metodou, tak Vám ještě napíši další informace o svém průběhu léčení a pocitech. Jinak díky všem za tuto diskuzi. Čelt jsem to noc před operací a opravdu se mi do toho chtělo. :-) Opatrujte se a všem nově trpícím přeji brzké uzdravení bez komplikací. ps: omlovám se gramatiku ale píši z mobilu.

hrůza.....aspon vim co dělat kdyby zase něco,..... a to sem měl jen jeden kdysi

Ahoj, před tím, než jsem před pár dny šla do nemocnice na zákrok - hemoroidy 3.stupně - excize čili výřez, jsem si přečetla vaše komentáře a byla jsem v bojové náladě, připravena na nejhorší. Hemoroidy mám několik let a dlouhou dobu jsem nacházela krev ve stolici a také už nešlo normálně sedět na židli bez bolesti. V nemocnici u Milosrdných bratří mi dělali zákrok - výřez hemoroidů. Jsem dnes 3. den po zákroku a musím vám všem říct, že PŘEŽÍT SE TO DÁ. Jen se na to musíte připravit. Jelikož nemám nikoho u sebe, kdo by mi v pooperační době pomohl s nákupem léků, připravila jsem se dopředu. Co je třeba během dne. RÁNO: - 1 vršek (malý panák) sirupu Laktulóza (chutná jak javorový sirup a je strašně důležitý, jelikož ředí-zjemňuje stolici. Tvrdá stolice by mi mohla natrhnout už tak rozřezanou a nateklou p..el) - 1-2 lžičky Psyllia (vláknina) rozpustit v teplé vodě a vypít - pročistí střeva. - malá, opravdu malá snídaně (rohlík s máslem, zavařenina nebo jogurt) - před obědem 2. dávka laktulózy (stačí poloviční množství ranní dávky) - oběd, malý (vývar, pár piškotů nebo těstoviny s tvarohem cukrem a máslem) - večeře, malá (vařená zelenina, např. brokolice nebo opět polévka, rohlík - ne celozrnný.) Ohledně jídla chápete celkový obrázek - žádná abraziva, čili semínka, zrníčka, nic co by mohlo podráždit konečník. Jednoduchá konstrukčně vágní jídla - pudinky, želé,.. myslete na to, že to co strčíte do pusy, vám v nějaké podobě také vyjde ven. Jakákoliv stolice bohužel podráždí konečník, takže je lepší omezit zpočátku jídlo na malé dávky. Nechte nutkavý pocit vyprázdnění až úplně na hranu, je lepší se po.. než 2 hodiny skomírat na záchodě. Ihned po stolici - nepoužívejte na vytření toaletní papír, nýbrž BUNIČINU (seženete v lékárně), vzhledově podobné papírky, ale při styku se sekrety se nelepí na pokožku, - ihned postolici utíkejte do sprchy a teplou vodou se osprchujte. 2 - 3 minutky pod proudem sprchy je to balada. Konečník moc neutírejte ručníkem, jakýkoli kontakt je bolestivý. Lehněte si na postel a konečník si VYFOUKEJTE FÉNEM. Je to příjemný pocit, jako sprchování. Poté přiložte gázu cca 10x10cm, která je potřená obyčejnou vazelínou (žádné organické mastičky a nesmysly). Gázu měním asi 6 - 8x denně, protože z konečníku vytéká směs krve a sekretu z hojící se rány, gázu nosím nonstop. Na tlumení bolesti používám Algifen kapky - max 45 kapek, když vím, že má přijít stolice, spolknu 10-15 kapek. (tolici mám 1-2 denně). Jak říkám, jsem 3 den po operaci a DÁ SE TO ZVLÁDNOUT. Jsem normálně na internetu, koukám se semotamo na televizi, snažím se ležet, co nejvíc, co to jde, občas se kousek projdu. Tuto noc jsem už konečně pár hodin spala, takže věřím, že každým dnem to bude o krůček lepší a lepší. Člověk, ale musí počítat s tím, se se svému novému zadku musí věnovat tak, jako nově narozenému dítěti, a že potrvá 3 - 4 týdny, kdy bude moci jít mezi lidi a být úplně ready. Držím nám všem palce, jsou horší věci, zvládneme to!!! :-)

Ahojte vsetci,ja by so sa s Vami rada podelila o moju skusenost s operaciou HAL RAR.od 18tky trpim hemoroidmi,teraz mam 24 a posledny rok som mala hemoroidalne ataky skoro kazdy mesiac,tym myslim bolestive vnutorne hemoroidy vylezene von,ktore stipali,svrbeli,krvacali,boleli a neviem co este,nedali sa zaylacit spat. Toto vzfy trvalo viac ako tyzden a kedze robim 12 tky v robote rozhodla som sa,ze s tym nieco spravim. Sla som na spominanu "bezbolestnu" operaciu. Houby! Trapim sa jak kon,bolesti ako diva svina uz tri dni.musela som ist o den skor na kontrolu a to som az plakala od bolesti. Doktor mi povedal ze to je fakt zaujimave,ze sa s tym na treti den od operacie este nestretol. Ja som uz tak nadopovana liekmi od bolesti,ze ja vlastne uz ani neviem co zaberaju. Mne bolo povedane ze budem normalbe chodit a sediet na treti stvrty den po operacii,ale velmi sa to nelepsi. Tak stale lezim.mozno som len ja taky citlivy pacient a zle som sa naladila na operaciu,lebo pred celkovoi anestezou som sa rozplakala,ze ja to nechcem podstupit,ale uz bolo neskoro. Po abesteze mi bolo fost zle,aj mi pichli dvakrat paracetamol do zily ale bolesti boli neskutocne,az som mala triasku a horucku. Ked to hodnotim spatne,nie som si celkom ista ci to bolo tozumne rozhodnutie ist na operaciu. Ked tak vam poviem o par dni ako mi je a ked na bolesti zabudnem odporucim vam ju,ale momentalne mam taky pocit,ze by bolo lepsie rozhodnutie neist. Pozdravujem vsetkych ktorych trapi tato skurvens bolest pozadia a zelam skore zahohenie a rekonvalescenciu!

Moja skúsenosť: Hemoroidy som mal niekoľko rokov, veľmi ma netrápili, ale sem tam krvácali. Rozhodol som sa pre operáciu HAL a RAR. Štvrtok doobeda operácia. Do piatka do rána na infúziách a tramale - takže som nič necítil. Potom domov a tam už to bolo horšie. V sobotu do práce, celý deň na liekoch od bolesti ale nejak som to zvládol. Pred operáciou som vypil X-prep na vyčistenie čriev a mal som ešte niekoľko dní mäkkú stolicu, no i tak do bolo na záchode dosť zlé. Asi týždeň som mokval, natieral sa repíkom a oplachoval niekoľkokrát denne. Po týždni som mal tvrdú stolicu a na záchode som skoro skolaboval, príšerná bolesť, oblial ma studený pot, len len že som neodpadol, krvi ako z vola. Teraz sú to dva týždne a na záchode stále seriem ježkov. Ale inak už skoro nič necítim.

Ja som 5 den po operacii a este ani z postele neviem vstat,vcera sa mi zdalo ze je touz o cosi lepsie a dnes zas ukrutne bolesti,nepomahaju uz zIadne lieky od bolesti :-( jem riedku stravu,sicd casto ale som vkuse hladna,uz nevladzem. Kto tvrdi ze hal rar je bezbolestna operacia, klame,alebo ma vysoky prah bolesti

Minuly tyzden mi robili hemoroidy metodou podla Milligana-Morgana, bolesti 2. den po operacii ustali, od 3. dna znesitelne, celkom dobre sa mi uz na 4. den sedi, krvacanie ziadne, stolica riedka, bolesti pri stolici ziadne, uz som ju mal 2. den po operacii raz a v 3. den 3 krat a vvo 4. den 2 krat, celkom pohoda.

Zdravím všechny a přidávám svoji zkušenost: jsem 5.tý den po operaci hemoroidů 3st. metodou HAL.RAR,byla provedena v celkové anestezii, den po operaci jsem šla domů, neberu žádné léky na bolest, mám pouze pocit mírného tlaku v konečníku, nekrvácím /ale to prý ještě může nastat v důsledku odloučení zajizvené tkáně/, stolice pravidelná, dietu nedržím, mám se pouze zpočátku vyhýbat pikantním a nadýmajicím potravinám a hodně se hýbat. Jediné mínus této metody je, že není hrazena pojišťovnou.

Zdravim vsechny co maj problemy s hemeroidy,ja byl na operaci na klinice Sv.Anny v Praze Lucni ulice,muzu rict ze sem se strasne bal,ale diky lekarum a super sestrickam které jsou strašně ochotny a mily sem to prozil trochu lip.Ale uz bych nato asi nesel po operaci sileny bolesti, po 4dnech jsem sel domu a kdyz sem měl prvni stolici myslel jsem ze se zblaznim bolesti,měl jsem ztoho teplotu no strašný. 3týdny jsem pak dodrzoval těžkou dietu jen vyvar jogurty,tvaroh atd,dnes to mam 2 mesice jeste trochu boli stolice ale jinak super,tim chci jen doporučit kliniku kde jsem byl nadmiru zpokojeny a zaroven dekuji panu primari a sestrickam ktery sou super ochotny!!!!!!!

Dobrý den, myslím si, že mám vnější hemeroid a chtěla bych se zeptat, jestli musím jít praktikovi nebo můžu jít rovnou na proktologii. Kvůli zdraví jsem rozhodnutá tam jít, ikdyž je mi to velmi trapné, přesto zdraví máme jedno a případnou operaci budu muset vydržet. Mockrát děkuji za odpověď

Ahoj všetci spolutrpitelia v stredu sa chystám na operáciu metodou RFITTH v nemocnici v bánovciach nad bebravou,máte niekto už skúsenost či už dobrú alebo zlú,čo myslím aké lieky a veci si mám pripravit ,prípadne nejaké doporučenie

Ahoj Peter, neviem ci sem este chodis, ale ak ano a precitas si to, mohol by si mi napisat na mail [email protected] ako si dopadol na tej operacii v Banovciach? O mesiac sa na to chystam, tak ma zaujima ako to prebiehalo a ci fakt "bezbolestna" na metoda RFITTH. Dakujem

Dobrý den, měla bych dotaz. Jsem 3 týdny od operace vnějších hem a premyslim zda mohu jist pálivá jídla. Jinak jím normálně. S palivym jídlem si ale něčím rady. Mám se mu již raději vyhýbat aby se hem zase nevrátili? Děkuji.

jezis to sou rady od odborniku...jsem po operaci hemoroidu mel sem vnitrni s vyhrezem ven urizli mi to a je klid na zachod to boli,lepsi nez aby mi tekla krev ze zadku... stud neni na miste tak padejte k doktorovi nez z toho bude neco horsiho..tyhle stranky sem si cetl pred operaci a je to pekna sracka akorat se zbytecne vynervujete a vubec to tak neboli jak to tady popisuje spousta lidi...nic na umreni....kdo vaha jit je hloupej

Dobrý den, jsem osmý den po operaci vnějších i vnitřních hemeroidů vyříznutím a každý den sem chodím a pročítám příspěvky všech. Pomáhá mi to hrozně moc, vidím, že na tu hrůzu, kterou prožívám, nejsem sama a jsem ráda za rady, které sem píšete. To tak hrozně bolí, když jsem přijela z nemocnice domů, ten den jsem myslela, že umřu. Jestli jsem v nemocnici zažívala bolest, nebylo to nic proti té hrůze, která mě čekala. To všechno co jsem si přečetla od vás prožívám i já. bojím se každé stolice která přijde a na kterou jsou utišující léky krátké. Dnes jsem chtěla vysadit utišující lék, ale to jsem neměla dělat, ještě teď po třech hodinách co jsem ho musela znovu vzít, mám pocit, že mám konečník v jednom ohni, tlačí to, bolí, nemůžu nic jiného vnímat. Je to osmý den, vlastně začal devátý, možná, že to vylučování je o stupeň lepší než první dva dny, ale stále hrozně moc to bolí. ....už nikdy žádnou takovou operaci, bože fakt ne. Kdy jen to přejde......

Mám co dělat,abych nelezla po zdi 😨

po pár dnech - díl první Konečně je to lepší chtěla bych vám popsat co všechno jsem od nástupu do nemocnice, k operaci hemeroidů výřezem, prožila. První den - nástup, celkem pohoda, po klystýru sice opruzený zadek, ale tak, dobrý, měli tam mast Rybilku, tak se to dalo. A navíc, televize, hurá. Druhý den - jako velká frajerka jsem si lehla na křeslo a jen jsem řekla, hlavně mě brzy uspěte. Usnula jsem jako miminko. A pak to začalo..... probouzela jsem se a cítím, jak mi někdo zavádí cévku na čůrání.... a slyším.... to děláš špatně, musíš to udělat jinak.... učitelka studentce radila, jak mi ji má zavést... bolelo to a já se slyším jak říkám, to bolí a ona odpovídá...oni vám ji zapomněli dát, když jste spala... cévka zavedena a píchání ustalo a to, že jsem v dotazníku zakroužkovala, že nechci, aby se na mě studentky učily, to už mi jen probíhalo hlavou. Tak na někom se to naučit musí, říkala jsem si. Tento den to nějak šlo, pod utišujícími léky, jen nepříjemné pocity, že z vás trčí hadičky a kapačka, dotud snad o.k. Druhý den mi donesli vývar, měla jsem radost, tak ještě nemůžu jíst, to je pochopitelné. Ráno tam přišel sanitář, říká mi, už jste se byla umýt? Říkám ne, mám cévku a jsem moc slabá, půjdu později. Ale ne, to musíte hned, říkám nejdu. A on, vy jste po hemeroidech, tak to se můžete posadit. Posadit? Jako nezlobte se, já jsem ráda, že můžu ležet. Teda ty jeho rady... Za pár hodin mi cévku vyndali. K večeru jsem se obrátila na posteli a cítím, že jsem dostala průjem, postel špinavá, já bezradná. Co budu dělat? Pokusila jsem se vstát a uklidit po sobě. Zavolala jsem sestru, a tak poslali toho sanitáře. Injekce přestaly účinkovat. Stolice mě neposlouchala, vytékalo to a já měla neustále mokrý zadek, v předklonu jsem se šourala na záchod, kde jsem se v bolestech snažila, aby ze mě všechno vyběhlo. Krev, průjem, hrozná bolest. Navíc opruzená. Záchod byl naproti mužskému pokoji, který byl stále otevřený. Bylo to nepříjemné, ale co mi zbylo. Horší bylo to, že záchod a koupelna nebyly pohromadě, a já v bolestech, s roztaženýma nohama a kalhotkama u kolen, ale pořád schované pod noční košilí, jsem přebíhala ze záchodu pod sprchu. Nedá se to popsat, ale bylo to hrozné. Krev, průjem, bolest. A koupelna, která byla stejně jako záchod společná pro muže i ženy, tak na ní byla cedulka, kterou buď jste otočili na obsazeno nebo volno. Nevím proč, ale když jsem ji otočila na obsazeno, tak se zavíráním dveří zase otevřela na volno. Ale měla jsem štěstí, až na jednu paní mi tam nikdo nevlezl. Další den ráno přišla vizita. Ptám se pana doktora.. Mohl byste mi říct, jak dopadla operace? (byla jsem totiž i na kolonoskopii kvůli polypům). Operace? Já nevím, nebyl jsem u té operace, ale tuším, že.... jo myslím, že dopadla dobře, už si vzpomínám. Tato odpověď mě tedy moc neuklidnila. Říkám, že mám průjem, že nevím co s tím, protože jizvy jsou neustále ve špíně. Tak vám dají sestry víc gázy........... a přineseme vám už nějakou tekutou stravu. Za chvíli mi přinesli kaši a ještě přesnídávku. Už jsem do ní téměř zabořila lžíci, když v tom přilítla sestra a vytrhla mi jí z ruky. Tohle není pro vás, vy už máte normální stravu. Donesla mi dva rohlíky a máslo. (chápete rohlíky? ty nejím ještě ani dnes po téměř čtrnácti dnech)

díl druhý Pobyt v nemocnici jsem prožila tak, že si mě nikdo nevšímal, když jsem chtěla, aby se mi podívali na opruzený a bolavý zadek, tak to neudělali, prý je to normální. Po pěti dnech se rozhodli, že mě pustí domů. Ten den byl pro mě nejhorší. Přestávaly působit léky na utišení a když jsem se zvedla z postele, musela jsem letět na záchod a do koupelny. Do poslední chvíle jsem s oblečením čekala, než přijede sanita, protože mi bylo jasné, že bych oblečená nebyla schopna absolvovat záchod,koupelnu. V sanitě jsem myslela, že to nezvládnu, ale nakonec jsem se nějak prostě dostala domů. A....... rozpohybovala jsem si střeva. Co následovalo bylo jako ze špatného filmu. Ukrutná bolest, ale opravdu šílená, rychle na záchod a s výkřiky jsem nějak udělala stolici. Ono nestačilo jen to šílené řezání jako od žiletek, kdy si myslíte, že řežou kus vašeho těla, ale i když už jsem ze sebe dostala co se dalo, bolest neustala, jako by vám na zadek vysypaly žhavé uhlíky, pomohla až trochu sprcha. Brečela jsem asi dvě hodiny nejen bolestí, ale i šokem, co jsem to prožila? Co to bylo? Proč to tak strašně bolelo? Ta bolest byla tak ohromná, že mít nemocné srdíčko, tak bylo asi po mně. Průjem se během dvou dnů trochu uklidnil, ale bolesti byly stále. Utišující prášek "Veral" mi trochu pomohl, ale při stolici nepůsobil. Dostala jsem laktulozu,prý ji musím brát, i když mám průjem - ( ona je totiž na zápcu), a prášek Detralex. Byla jsem ráda za každý prd, který ze mě šel. Problém byl ale v tom, že někdy se to nahromadilo a nějak to asi nemohlo najít ten správný otvor, aby se mi ulevilo. Mé jídlo ? Ráno buď čaj s rozmočeným piškotem, nebo teď mi kupují activii bílou a dávám si do ní ovesné vločky. K obědu zpočátku jen přesnídávky a polévky, dělám si z kuřecího masa, trochu masa rozkrájím na maličké kousíčky, rozmačkám bramboru. K večeři to samé. Strouhám si jablíčka. Teď ale poslední asi čtyři dny už si dělám i jiná jídla. Zkoušela jsem bramborovou kaši a tři plátky šunky, rýži do polévky, včera jsem si vzala hodně uvařená kolínka do rajské omáčky. Ale to jsem se opravdu bála co to se mnou udělá. Nechci mít hustou stolici. Dnes ráno jsem si to vyzkoušela. A dobré...... konečně po třinácti dnech se to dá vydržet. Sice to bolí, ale už se zatnutou pěstičkou se to dá vydržet. Myslím, že je to na dobré cestě. I včera jsem už neměla uklidňující léky, zkouším to bez nich a uvidíme. Ležím, nedělám prudké pohyby, umývám se, občas heřmánkové sedění, taky jsem si nějaký den dolu namazala framykoin, když jsem měla pocit, že to živé maso je nějak zapálené. Pomohl mi, ale nepřeháním to.

díl třetí Teď, když už je mi líp a můžu trochu normálně uvažovat bez bolesti, můžu říct, že : a)operace, alespoň z dnešního pohledu, byla provedena dobře, bolesti má asi každý, za průjem lékař nemůže, a ten, kdo mě operoval, tak se mu to myslím povedlo b) informovanost o tom, jak proběhla operace, co bude obnášet doba pooperační, nějaká zmínka o tom, že tyto bolesti, případně průjem, že je to normální (nenajít tyto stránky, tak si myslím, že prožívám něco nenormálního), informace o lécích, které mi dali, o tom jak dlouho mám brát laktulozu, léky na uklidnění - naprosto nedostačující. Co mám jíst, to mi taky neřekli, podle toho, co mi dávali v nemocnici, tak to vypadá že všechno..... no to určitě....... nakonec jsem dohledala mého operatéra, byl mezi těmi třemi lidmi, kteří v té nemocnici za něco stáli, a on mi zodpověděl alespoň to, jaký zákrok mi provedli a v jakém rozsahu. c) zájem sester a ostatních doktorů úplně hrozný. Nezajímalo je vůbec nic, maximálně mi dát injekci nebo prášek na bolest, ale mé nářky na bolest, aby se podívali, že jsem opruzená, že mám průjem a krev, ani se se mnou nebavili, v té nemocnici to bylo naprosto strašné - chování personálu, muži ženy pokoje vedle sebe, společné toalety i koupelnu, špatné zajištění, aby vám tam nikdo nevlezl. Bylo evidentní, že jsem je vůbec nezajímala, ono když jste v nemocnici s něčím, co se dá přežít, tak to nikoho neotravujete, ale když jsem si neustále stěžovala na bolest, opruzený zadek a podobně, to už je přeci obtěžuje. Možná si někdo řeknete, proč to sem píšu, ale chtěla bych vás, kteří jste právě přišli z nemocnice a máte podobné zkušenosti a bolesti, abyste věděli, že čas vše vyřeší a že i když to vypadá, že to nevydržíte, nakonec se váš život pomalu vrátí k normálu. Držte mi pěstičky, aby se mi ty hrozné bolesti už nevrátily a nebyly žádné komplikace a já zase držím pěstičky vám, abyste těch prvních čtrnáct dnů nějak přežili a bylo vám alespoň tak, jako teď mně. A jestli bych šla ještě jednou na tuto operaci? Já nevím, teď když už to tak nebolí a jestli operace opravdu pomůže, tak "možná". Ale já doufám, že už ji nikdy nebudu potřebovat a kdyby náhodou ano, tak hlavně ne skalpelem. Vaše Zuzka

Bratr má podezření na hemeroidy, jak je lze přesně poznat?

Karolíno, to by vám přesně řekl jen lékař. Já myslím, že někoho svědí konečník, někomu teče krev nebo má v konečníku bolest, někdo má bulky, které si nahmatá a nebo i nenahmatá, to podle toho jaké hemeroidy má.

Zdravím všechny bratry a sestry ve zbraní. Potíže mám cca 10let. Poslední 4 i s poměrně častým krvácením. Začal jsem to řešit až jsem byl chudokrevny, stále unavený a na EKG zjistili, že mi srdce tluče o něco rychleji, protože se snaží dohnat správný průtok krve, která nebyla v těle, ale v záchodě. V roce 2013 a 2014 jsem absolvoval zakrok Hemoronem. Neúspěšný. Nejspis hlavně moji vinou, protože jsem na to šel vždy po 20.dubnu a 1. května už jsem najel 90 km na kole na Libave a pak už jsem jezdit neprestal. Nějaká životospráva na háku a dopadlo to tak, že jsem 25.3. 2015 byl na Longove metodě ve Valasskem Meziříčí. Krásné prostředí, ze začátku jakoby zmatek, ale nakonec se mi tam celkove líbilo. Operace v pohodě. Jak jinak taky v narkózu, že? První noc postupně dvě injekce proti bolesti. Bolest nebyla tak hrozná. Jde o to, že byla na jednom místě a neustálá. Ulevilo se druhý den po vytažení drenu a začalo být veselo. ROZHODNE SI ZAJISTETE POKOJ S KOUPELNOU I ZACHODEM. Pokud jsem nebyl světě injekci proti bolesti a nelezel, tak každých deset minut na toaletě. Rána drazdila konečník a ten se choval, jako by chtěl zvracet. Neovladatelne stahy. Bolest snesitelna. Problém spíš v psychice. Jistota, že se rána musí roztrhnout a ještě se mi vždy udělalo na zvracení. Jednou rukou držení umyvadla. Druhou nadzvedavani se o prkynko a hluboké rozdychavani. V pátek jsem jel domu a ke všemu mi odpadl odvoz autem a musel jsem MHD a vlakem. Doktorovi jsem vysvetlil, že se nemůžu vzdálil od záchodu, tak jsem dostal injekci proti bolesti a křečím a dva prášky do kapsy a vyrazil. Nakonec k žádné nehodě nedošlo, ale jen díky neustálému soustředění na konečník, dýchání a tomu, že jsem měl poloprazdna střeva a i když už jsem to prostě pustil, tak ze mě nic nevyšlo. A taky se mnou jela přítelkyně a to hrozně pomohlo při rozptyleni. Dnes už v pohodě. Sem tam si zobnu ibalginu a na záchodě jsem co pět minut. Opět moje chyba. Přehnal jsem to se zmekcovanim stolice. Ráno jakási vláknina do mléka. Tři lžíce laktulozy a ještě jsem to vylepšil práškem na změkčení stolice. Jak se pohnu, tak letím na zachod a téměř bezbolestne ze me vychrstne tekutina s drobecky. Ale obecně se to každý den o hodně zlepšuje. Každému doporučuji řešit hemeroidy co nejdříve. Konzervativní léčba to určitě může oddálit o několik let, ale radikalnimu pozdejsimu zákroku se stejně nevyhnete. Věřím, že před pár lety by to vyřešil i ten Hemoronem. Ale byl jsem takový frajer a debil, že jsem se dopracoval až ke 4.stupni a teď za to pykam. A dobře mi tak. Píšu z mobilu, tak omluvte občas chybějící diakritiku. A hodně štěstí všem a neváhejte a neodkladejte. Tohle bude jenom horší.

Zdravím všechny,přítel měl leta hemeroidy,co si vytrpěl při vyšetřeních na konec ho poslali na operaci,kterou odmítl a rozhodl se léčit sám a vyšlo mu to díky přírodním produktům naší firmy nejen našim produktům ale i změnou jídelníčku přispěl ke svému uzrdravení.Klidně napište podělíme se o rady jak na [email protected]ěknou neděli.

Moje zkušenost. Problémy s vnitřními i vnějšími hem 2-3 st. asi 3 roky. Nejdříve 2x ambulantní léčba. Následně nyní 17.2. operace metodou Morgan, tedy skalpel. Dvě noci v nemocnici, třetí den domů. V nemocnici to vůbec nebylo tak hrozný i se spánkem díky injekci na bolest. Doma pak 4.-8 den bolesti celkem velký, ale jen na záchodě, pak se to ale lepšilo. Celkově prvních 8-10 dní je nic moc. Po 14 dnech již krátká chůze venku po zahradě skoro bez bolesti. Po třech týdnech jsem mohl téměř normálně vegetovat, po 4 týdnech již skoro v pohodě i na lyžích. :) Nyní po asi 6 týdnech téměř v normálu, jen trošku vadí zvětšená jizva jinak pohoda. V nemocnici mi řekli jíst ihned běžnou stravu, jen lehčí dietu. Tvrdší stolice asi víc bolí, ale lepší než běhat každou hodinu a vše je tam dole tak nějak čistší. Celkem vzato, nyní vidím, že jsem ta kudlu měl jít hned. I díky tomu, že jsem hem. neměl tak velký, bez zánětů a krve , bylo asi i hojení daleko rychlejší a bezbolestnější než u jiných co zde popisují.

Lidi, nemějte strach. 2.dubna operace. Hemáče 3.stupně-že prý 3 obrovský kusy. Operace klasická. Po operaci asi 6 hodin výraznější bolest, než to asi přišlo víc k sobě. Zadek vypadá, jako obšitá dírka na knoflík. Na večer zkouška na malou ale moc to nešlo a druhý den už piškoty, jogurt a zkouška na velkou. Naštěstí bez krve a malá už taky šla. Prostě vrchol erotiky. Ale pak už snesitelný. Sedět u jídla se dá, chodit-opatrně, válet se ve vaně je taky super. A dnes 4.dubna propuštění domů. Pro jistotu na zadek tampónek ale vše v pohodě. Takže nemějte strach, každý člověk je originál a probíhá to různě. Rozhodně jsem měl taky štěstí na pana doktora, který je zkušený specialista v SC v Brně. Když jsem si to tady četl před operací, tak jsem byl vystresovaný hrozně a tak jsem se teď rozhodl Vás informovat, jak to dopadlo a moje pocity k tomu. NENÍ TO TAK HROZNÝ, jako žít v nejistotě , kdy hemáče zase udeří. JDĚTE DO TOHO-HLAVU VZHŮRU

měsíc po operaci, tedy upřímně, žádná sláva to není. Sice během dne už necítím velkou bolest, ale v pořádku to taky není, pořád mám mokrý zadek, (asi trochu hnisu) a to si dávám kromě léků co mi dali i polštářky s dezinfekcí a oplachuji se v dubové kůře. Stolice se dá vydržet, ale bolí to. Ach jo. Tak nevím. Mám sedavou práci, v tomto stavu si zatím neumím představit, že bych fungovala. Tak nezbývá než doufat, že bude líp a závidím těm, co zde píší, že jsou téměř v pořádku, protože u mě to tedy tak není.

Jak říkám,po operaci bez krve-v pohodě, samozřejmě napřed jen polívky a jogurty. Ale dnes klidně řízek ,roštěná,rizoto atd...Bifteček na grilování zatím radši ne. Ale fakt jinak -v poho..

Tak jsem byl na operaci hemeroidů metodou HAL-RAR. Měl jsem jeden kousek kategorie III, ostatní menší. Vlastní zákrok mě prováděli v poloviční anestézii(tím myslím tu s nápichem do páteře), nenechal jsem si dát nic na spaní, tak si pamatuju celý "průběh" operace. Zákrok to skutečně nebyl dlouhý a všechen zdravotní personál byl pln optimismu. Jenže, už první noc jsem měl dost velké bolesti v hlubší části konečníku, takže jsem dostal oblbováky s tím, že to bude za den, maximálně dva v pohodě. No a ono se tak nestalo. Nárazový šílený bolesti mám pořád, při každém přechodu z klidu mě projede konečníkem bolest jak kdyby tam někdo řezal. K tomu navíc mě bolí hlava. Teď je den operace +5 dnů, byl jsem u lékaře, který mě dal podpůrné medikamenty, přesto můj optimismus je naprosto pryč, jen ležím na posteli, vyhýbám se pevné stravě, snažím se moc se nehýbat a doufám v lepší průběh zbytku týdne.... Nevím, jestli jste to někdo taky zažil, ale pokud ano, tak poraďte co pomůže.

No, jsou to dva měsíce od operace a mezitím se udály na mé straně zajímavé věci. Ony zmíněné bolesti byli asi způsobeny otoky(každopádně pomohl detralex a ještě jeden prášek). K tomu jsem měl problémy dojít si na velkou, kdy jsem prostě stolici neprotlačil ven. Na to pomohla rada s přikládáním horkého obkladu na podbřišek(v mém případě PET láhev s vařící vodou) po dobu několika dní. Kolem hemeroidů se to pak uklidnilo a jsou opravdu v klidu. Bohužel ale operace způsobila velmi silnou vnitrolební hypertenzi(respektive lékaři říkají, že důvod je neznámý, každopádně se to spustilo po operaci), na což lékaři přišli až po třech týdnech. Výsledkem je, že jsem pěkně zhuntovaný(ty bolesti hlavy byly něco nepředstavitelného) a už dva měsíce na neschopence a vím, že asi dva další mě čekají. Inu jsem živý důkaz, že mozek je spojen se zadnicí....... Co jsem se dozvěděl, tak jsem skutečně mimořádně atypický případ, co se týká pooperačních komplikací, tak pevně věřím že metoda HAL-RAR je jinak vynikající. No a vzhledem k tomu, že hemeroidy zatím dávají opravdu pokoj, tak to asi bude i pravda.

Pokud to někoho zajímá, mám tu třetí pokračování příběhu o operaci HAL-RARem. Od dubna uteklo hodně vody a co se týká hemaroidů, tak jsem měl ještě v červenci velmi slabé a jen občasné úniky krve, doprovázené pálením konečníku. Dostal jsem proto jedno balení Detralexu na pomoc, s tím že za měsíc se uvidí. Každopádně teď je to víc jak měsíc po jeho vysazení a po problémech s hemaroidy není ani vidu, ani slechu. Co mí zbylé zdravotní problémy dovolí, tak sportuji a chodím do práce a žádný problém se nevrátil. Dietu cíleně nedržím, ale je pravda že se stravuji docela zodpovědně(sám o své vůli). Pokud jste jako já chodili roky na gumičkování a neviděli žádný posun k lepšímu, je metoda HAL-RAR opravdu asi nejšetrnější operační postup.V mém případě to bohužel zkalily pooperační potíže, které v nemocnici nepodchytili(naštěstí ošetřující lékař ano) a pak především operací vyvolané problémy s hlavou.

Budou to bezmála tři týdny, co jsem podstoupil operaci hemoroidů III. a IV. stupně metodou HAL - RAR. V téměř 40 letech už bylo na čase s letitým problémem něco udělat. Předem jsem si opakovaně pročítal, o jak bezvadný a nebolestivý zákrok se jedná s tím, že nejpozději za tři dny budu zase chodit do práce. Nic z toho se ovšem nekonalo. Operace proběhla v celkové anestezi. Po procitnutí jsem myslel, že mi zadek sešili ostnatým drátem. Podezíral jsem doktora, že mi namísto požadovaného zákroku provedl klasickou operaci, protože bolest zdaleka neodpovídala mým naivním představám. Injekce proti bolesti a sprcha představovaly jedinou malou úlevu. Čtvrtý den po operaci jsem šel domů. Neuvěřitelná bolest, kterou bych přirovnal (jak v diskuzi již trefně zaznělo) ke středověkému mučení, trvala něco přes týden. Každodenně jsem byl snad 15x ve sprše. V noci jsem naspal max. 2-3 hodiny. Pak se to začalo zlepšovat, ale jen velmi pomalu. Sebral jsem odvahu podívat se na výsledek zrcátkem. Na pohled naprosto skvělý - jako zamlada , jen kdyby to tak nebolelo. Desátý den po operaci, zrovna když jsem měl jít na kontrolu, mi ale bohužel vylezl jeden hemoroid. Podle doktora se to snad vyřeší ambulantně, ale až se vše dostatečně zahojí. Další kontrolu mám v půlce září, tak doufám, že další operace nebude nutná - nevim, jestli bych na ní sebral síly.. Nejsem žádnej bolístko, ale tohle jsem opravdu nečekal. Po 14 dnech od operace jsem začal chodit do práce. Není to žádnej med, ale dá se to. Jen chození na záchod je pořád bolestivé a vylezlý hemoroid taky situaci neulehčuje. Přeju všem brzké uzdravení a díky za příspěvky v diskuzi, které dokážou v těžkých chvílích aspoň psychicky pomoci ;)

Honzo už je to zase pár dnů od vašeho příspěvku, tak snad je vám líp. Já mám po operaci přes dva měsíce, upřímně, ještě žádný zázrak, ale už mám nějaké věci vychytané a nějak jsem docílila toho, že chodím na velkou jednou denně ráno a mám jen menší bolest. Mé dny vypadají takto : ráno hned jak otevřu oči, vypiju tak trojku vlažné vody, opravdu důležité, abyste neměl zácpu. Většinou pár minut na to běžím na záchod a pak hned do vany a namažu konečník bud factu nebo mám od Hádka olejíček Hemosan. Pak si vezmu ráno žitný chléb (je to takový pšenično žitný, ten mi přijde chutnější než ten zcela žitný) a spíš máslo, měkký salám, případně i vajíčka. Pak vezmu dva prášky detralexu, co mi předepsal doktor a normálně funguji, to sedění ještě problém, ale už se to lepší. K obědu jím spíše rýži, bramborovou kaši, těstoviny s omáčkou, kuřecí maso. Teď jsem vyzkoušela knedlik,zelí, kuře : ))) bála jsem se, ale díky tomu, že nejím ty velké porce jako dřív a během dne piju hodně vody, tak je to o.k. Po obědě znovu detralex a během dne mažu tím factu nebo olejíčkem. Do asi minulého týdne jsem se oplachovala heřmánkem nebo dubovou kůrou, ale ta kůra mi moc dobře nedělala. No když přijde večer, nezapomeňte na jogurt a do něj dávám trochu v horkém mlíku změkčených vloček. Myslím, že to hodně pomáhá. Na noc opět hodně piju, ale už ne tu vlažnou vodu, ono je to docela "ble". : ) Jinak do práce ještě nechodím, mám sedavou práci. Zkuste to vydržet, bude se to lepšit, pomalu, ale bude.

ještě jsem zapomněla na večeři, tak nezejte moc tuhou stravu, spíš bud trochu toho od oběda nebo vajíčka a trochu chleba a někdy potom až ten jogurt s ovesnýma vločkama.

Hezký den všem. Jsem po operaci Longo metodou 4.5. v nemocnici v Říčanech u doktora Krále. Dostaly mě tam delší problém s hemeroidy, které jsem nijak zvlášť neřešil, kromě mazání dubovou mastí v obdobích problémův- nakonec to vyústilo v 3.stupeň vnějších i vnitřních hemeroidů a doporučení operace. Před operací klasický průběh - jedna dávka projímadla doma, druhá už v nemocnici po přijetí. Příjem v 10 dopoledne, na opeaci jsem cvíli čekali, začali nás z pokoje postupně odvážet v 15 hod. Celková anesteze, se kterou jsem ještě neměl zkušenost, byla v pohodě, prostě vás vypnou a zapnou zase na pokoji, chvíli silná bolest konečníku , než sestra přivezla infuze s oblbováky a začaly působit. Pak to šlo, v osm jsme už koukali na hokej s Kanadou, dostali jsme injekci do zadnice proti bolesti a před spaním ještě jednu, díky které jsem se opravdu vyspal dobře. Jeden kolega na pokoji v noci několikrát zvracel, jinak celkem v klidu. Ráno jsem měl hlavní problém, že mi stále nešlo si dojít na malou - pocit jako když vás nakopou mezi nohy a pak řeknou čurej. Druhý den v devět ráno už nás sestra hnala z pokojů domů s tím, že je potřebují pro další várku pacientů - nakonec jsem si úspěšně došel na záchod až během čekání na odvoz. Jeden z kolegů na pokoji se cítil natolik fit, že se chystal odjet domů autem sám - ale je pravda že už prý na jedné operaci kdysi byl, takže měl praxi :)

Po příjezdu domů jsem si vzal předepsané prášky na bolest (hezký název Tramal Retard) a začal do sebe lít po 15 ml Laktulózu třikrát denně. Svalil jsem se do postele jen ve spodním prádle, což doporučova sestra v nemocnici aby rána "dýchala" a čekal až přijde nutkání na záchod. Kupodivu oproti popisům tady se nedostavilo ani tu první noc po operaci žádné velké krvácení a bolest byla sice nepříjemná ale v leže se dala zvládnout i spát. Asi jsem ten první den doma úplně nedodržel zvýšený přísun vody, protože jsem velkou část dne prospal. Jinak jsem začal hlavně jíst jogurty, ženy mi udělal lehkou brmborovou kaši, pak taky kompot z jablek a koupený kompot ze švestek. Po třech dnech jsem začal být nervózní kvůli tomu, že zatím stolice nic, v koupelně to vždycky skončilo jen sprchováním, což dost ulevovalo stahování svěrače. Nakonec čtvrtý den po operaci jsem ze sebe dostal bobek velikosti pingpongáče, asi dost pomohlo, že jsem seděl v podřepu ve vaně a sprchoval jsem si zadek - pak jsem prostě využil v podřepu nočník po dětech, protože jinak to prostě nešlo, při sezení na normánlě vysokém záchodě jsem měl pocit že marně tlačím do zdi a kromě pár větrů a kapek krve ze mě nic neodešlo. Po tomhle prvním úspěchu se ale dostavila během další hodiny velká bolest na kterou pár hodin nezabíraly ani prášky a já si treochu zaskučel, večer se pak bolest zmírnila a já zase mohl usnout. Druhý den (včera) kupodivu najednou skoková změna co se týká bolesti, ráno jsem ještě nemohl delší dobu stát ani sedět a večer už jsem nejdnou byl schopný i stát nebo být v předklonu bez jakékoliv bolesti. Ale zase se mi nepodařilo nic ze sebe vytlačit. Až dnes se mi opět zadařilo dojít si na velkou, stejným způsobem jako poprvé a teď se opět dostavila trocu větší bolest, ale už menší než prve. Tak jen doufám, že se to pomalu začne zlepšovat. Každopádně informaci (asi nejen) od mého doktora, že zhruba do týdne od operace může být člověk zpátky v normálním životě je nutné brát hodně s rezervou spíš je to asi doba po které většina pacientů začne cítit nějaké zlepšení bolestí po operaci a už si prošla prvním peklíčkem na záchodě :) Tak držím palce nám všem.

Hezký den, po klasické operaci jsem víc jak tři týdny a musím říct, že neskutečně trpím. Pooperační bolest v "pořádku",čekala jsem to horší , ale to co se dostavilo s první stolicí, to jsem v životě nezažila. 12 hodin jsem ze sebe dostávala doslova střep - řezavá bolest a všude krev. Doktor mě sice upozorňoval, že musím brát laktulózu a jíst kašovitou stravu (ale já měla odjakživa problémy s vyprazdňováním), takže i přes dodržování všech možných babských rad, jdu tak za tři dny a stolice samozřejmě tuhá...hrozný bolesti....po 14-ti dnech jsem to nevydržela a u doktora se rozbrečela. Následně zjistil, že se mi udělal malý srůst, ten se snažil prstem povolit (bolestí jsem skoro omdlela) a dal mi mastičku, kterou mám konečník opatrně vymazávat, že teď už to bude lepší. No a co myslíte, (možná je to tím, že už jsem psychicky úplně na dně)- jenom piju, jím jogur, pak laktulózu a další stolice zase tuhá )nevím kde to v těch střevech to množství beru) a šíleně bolestivá , jako ta první po operaci. Na bolest mi nenapsali nic, tak beru jenom nalgesin, ale to nepomáhá. A asi bych si měla říct o prášky na uklidnění- nevím, jak dál, jsem zoufalá!

Vím, že tahle diskuze je o operaci, ale jak to čtu, tak mám trošku strach. Jednou za čas se mi bohužel hemeroidy objeví, ale za pár dní hned zaniknou. Můžu se prosím zeptat, existuje nějaká prevence? Aby se mi to nerozjelo nějak víc a nemusela jít taky na operaci? Děkuji za radu

Dobrý večer Prosím potřebují nutného poradit.Už ccr.7 let trpím hemeroidy(vnitřní i vnejsi)Silne krvácení,velmi silne bolesti(ukrutne).nepomáhá mi ani led už,masti proste nic...ale hrozne se bojim jít na operaci..hrozne.Sice se nedají ty bolesti občas vydržet ale víc se bojim operace...Lékař mi řekl že me čeká Celkova anestezie..a ccr 4 dny budu v nemocnici..no jal všude čtu tak je to docela i málo. .A ještě k tomu ty pooperační bolesti..a Doma 3 léte dite ja to nezvládnu ale taky Tak se opravdu ty bolesti nedají vydržet Prosím poraďte mi nějakou skutečnou mast,kuru nebo tabletky cokoliv Hrozne Děkuji za odpověď A držím všem ostatním palce ze by se opravdu vyléčily nebo sama vím jake to je...Strasnee

Pokud jste to ještě neřešila, tak doporucuju metodu hal-rar jsem druhy den po operaci polehavam ale bolest je jen mírná, stačí brufen a paralen a už i něco dělám, lehký úklid domácnosti

Dobrý večer tak me Teda na konec odvezly na pohotovost stim ze mam hemeroidy 4 stupně..no jdu na klasickou operaci😐😐strasne se bojim nebo všude čtu jak to potom boli ach joo😐už aby to bylo za mnou čekám jen na datum.. (ziju v Irsku,vše tu je uplne jinak než v ČR.tu se čeká po 9 hod i více na pohotovosti a když vás konecne vezmou na řadu.a jsem už smirena Z Tim ze půjdu na opraci tak musím. Ještě čekat. .a bolest samozřejmě neustupila skoro vůbec nejím jen jogurty a piju vodu a porad ta hrozna bolest...opravdu ať už to mám za sebou..samozřejmě dam vědět ☺Teda jestli to preziju😕😊

Helenko, snad už je vám líp, já už jsem v pohodě, nemám už žádné problémy, sice je znát, když sním třeba vepřové maso, tak se mi jde hůř, ale nebolí to. Prožila jste si peklo, já také, kdo nezažil, tak si to neumí představit.

Betuško jestli máte opravdu tak velké problémy, tak se nebojte, protože i když je to hrozné, tak pak vám bude určitě líp. A navíc, já třeba bolesti neměla, jen svědění,myslím před operací, tak pro vás ta bolest třeba nebude až tak hrozná, když i teď trpíte. Držím palečky a dejte vědět, jak jste dopadla. Přežijete nebojte...

Ahoj, všichni,co čtete tyto řádky.Poradím pár vychytávek.Jsem po operaci hemo 3,stupně, operace 20.8.2015, klasický řez. Před operací jsem nechápala proč sprcha, záchod. Už vím, nefunguje svěrač.Tak trénujte.Stahujte a povolujte dírku a nebo celé půlky. Ze začátku to nejde a píchá to, asi vnitřní stehy a ještě ohromný otok.Sedět v lavoru s řepíkem nešlo, tak kosmetický tampónek namočit do řepíku, trochu vymáčknout a mezi půlky. V nemocnici mi dali takové pružné síťované kalhotky.Do nich vkládám nesterilní čtverce, rána se hojí, ale stále cosi vytéká z konečníku.Kalhotky jsou bezva, jdou vyprat, všechno krásně větrá a nepaří se. A ještě vyškvařené vnitřní vepřové sádlo,neslané. Tím se potřu, když mám pocit, že je kůže suchá a táhne. Laktulozu neberu, ředí stolici hodně, to jsem záchod nestíhala,Přidala jsem víc ovoce a zeleninu, jím všechno kromě hodně kořeněných jídel. Myslím, že je důležitý pohyb, aby se hýbala střeva. Uvařím a odpočívám. Při větší práci nebo když zvednu něco těžšího, tak mě zastaví tlak na konečník a krev na čtverečku, tak raději pomalu. Poslechněte svoje tělo. Přesně Vám poví. Po operaci jsem užívala týden na předpis od lékaře 3x2 tbl guajacuran.Lék mě tlumil, neměla jsem sílu, toho moc udělat. Teď pomalu nabírám sílu, trénuji svěrač, potvora mě někdy zradí.Na dlouhé sezení to taky není, otok se zmenšuje, ale stále trvá.Určitě i kancelářské holky, nepospíchejte do práce, ještě bych nemohla a navíc, mám od operace nafouklé bříško, takže chápete, vzduch uniká a hlasitě a nejde zadržet..Tak zatím, ještě dám o sobě vědět.

Dobrý den jmenuji se Laďa a mám hemáčky 3stupně mám jít na klasickou operaci 12.1.2015 ale jak to tady čtu tak jsu podělanej až za ušima jsu sice chlap kterej vydrží všechno ale opravdu mám strach.Mám dvě zaměstnání a mám obavy že potom nebudu fungovat tak jak doposavaď a živit rodinu a ještě jsem se chtěl zeptat na tu operaci mám jít v Olomouci do fakultky nemá tady někdo zkušenosti s toudle nemocnicí děkuji moc za nějakou odpověd a přejí všem pevné zdravý

Chtěl bych se zeptat zda nevíte jestli jsou hemeroidy dědičné? nebo máme v rodině problémy s cévami a s křečáky a já pořad trpím na hemeroidy už dvakrát mi to specialista vyřezával jsem 8 týdnu po výřezu a zase se mi udělal:-( nepomáhají mastičky:-) na studení zemi nesedím piji hodně tekutiny a po velké pravidelné sprchovaní a té vlákniny do sebe taky rvu co můžu:-) To jsou způsoby jak předejít heme... sem se dočetl na Netu:-) Existuje taká operace aby se mi to už v životě neudělalo děkuji za inf... Jinak já měl zákrok úžasný jeden den bolesti jinak super při stolici mírné štípaní pravidelné natíraní vazelínou lékařskou na zákrok vyříznuti jsi nemohu stěžovat prováděl specialista Dr.Dorr Homedica Hodonín

Chtěl bych se zeptat zda nevíte jestli jsou hemeroidy dědičné? nebo máme v rodině problémy s cévami a s křečáky a já pořad trpím na hemeroidy už dvakrát mi to specialista vyřezával jsem 8 týdnu po výřezu a zase se mi udělal:-( nepomáhají mastičky:-) na studení zemi nesedím piji hodně tekutiny a po velké pravidelné sprchovaní a té vlákniny do sebe taky rvu co můžu:-) To jsou způsoby jak předejít heme... sem se dočetl na Netu:-) Existuje taká operace aby se mi to už v životě neudělalo děkuji za inf... Jinak já měl zákrok úžasný jeden den bolesti jinak super při stolici mírné štípaní pravidelné natíraní vazelínou lékařskou na zákrok vyříznuti jsi nemohu stěžovat prováděl specialista Dr.Dorr Homedica Hodonín

ano, náchylnost k hemeroidům rozhodně dědičná je, u nás se to dědí přímo ukázkově :D

Ahoj, všichni. Jsem 2 měsíce po operaci viz výše. Jsem zahojená a zpět v aktivním životě. Začala jsem brát Detralex, mám křečové žíly a hemoroidy jdou s křečákama ruku v ruce, takže prevence. Jen ještě nemohu vzít těžké věci, zastaví mě tlak na konečník, takže s fitkem ještě počkám. Opravdu nelze nic uspěchat. Operace ani bolesti nejsou tak hrozné, v mém případě to bylo pro mě dlouhé hojení, ale pan doktor říkal, že se hojím ukázkově. Takže závěrem. Nemějte strach z operace, nechte se opečovávat rodinou, pečujte o sebe. Přeji Vám pevné zdraví.

zdravím, psal jsem tady svoje zkušenosti asi dva a půl roku zpátky, pár týdnů po zákroku, tehdy jsem sliboval, že dám zase po čase vědět :) takže hlásím, že všechno je ok, operace splnila účel :) a pokud mám dát nějaký doporučení, tak neváhejte a neodkládejte to :)

V utery operace trech hemeroidu vnitrnich dva stredni jeden velky problem me trapil pet ket a samostatne uzivani detralexu nezabralo vubec. Tri hodiny po operaci jsem sel na velkou i dkyz se vsichni divili, strhnu,l jsem si strupy ze vsech trech nalezů abehem 24 hodin jsem byl na dvou operaci, musim rict hroznyyyy jsem treti den po operaci vylučovani boli porad krev ale kdyz uz si na to clovek zvykne tak jeste k tomu nejde mocove vyprazdnovani nejhorsi dny meho zivota....sraaaat na nejakej detralex a resit to razantne co nejdriv jak to tam nechate par let budete zazivatmukaaaa