Operace hemoroidů

Ahoj všetci spolutrpitelia v stredu sa chystám na operáciu metodou RFITTH v nemocnici v bánovciach nad bebravou,máte niekto už skúsenost či už dobrú alebo zlú,čo myslím aké lieky a veci si mám pripravit ,prípadne nejaké doporučenie

Ahoj Peter, neviem ci sem este chodis, ale ak ano a precitas si to, mohol by si mi napisat na mail yana231@azet.sk ako si dopadol na tej operacii v Banovciach? O mesiac sa na to chystam, tak ma zaujima ako to prebiehalo a ci fakt "bezbolestna" na metoda RFITTH. Dakujem

Dobrý den, měla bych dotaz. Jsem 3 týdny od operace vnějších hem a premyslim zda mohu jist pálivá jídla. Jinak jím normálně. S palivym jídlem si ale něčím rady. Mám se mu již raději vyhýbat aby se hem zase nevrátili? Děkuji.

jezis to sou rady od odborniku...jsem po operaci hemoroidu mel sem vnitrni s vyhrezem ven urizli mi to a je klid na zachod to boli,lepsi nez aby mi tekla krev ze zadku... stud neni na miste tak padejte k doktorovi nez z toho bude neco horsiho..tyhle stranky sem si cetl pred operaci a je to pekna sracka akorat se zbytecne vynervujete a vubec to tak neboli jak to tady popisuje spousta lidi...nic na umreni....kdo vaha jit je hloupej

Dobrý den, jsem osmý den po operaci vnějších i vnitřních hemeroidů vyříznutím a každý den sem chodím a pročítám příspěvky všech. Pomáhá mi to hrozně moc, vidím, že na tu hrůzu, kterou prožívám, nejsem sama a jsem ráda za rady, které sem píšete. To tak hrozně bolí, když jsem přijela z nemocnice domů, ten den jsem myslela, že umřu. Jestli jsem v nemocnici zažívala bolest, nebylo to nic proti té hrůze, která mě čekala. To všechno co jsem si přečetla od vás prožívám i já. bojím se každé stolice která přijde a na kterou jsou utišující léky krátké. Dnes jsem chtěla vysadit utišující lék, ale to jsem neměla dělat, ještě teď po třech hodinách co jsem ho musela znovu vzít, mám pocit, že mám konečník v jednom ohni, tlačí to, bolí, nemůžu nic jiného vnímat. Je to osmý den, vlastně začal devátý, možná, že to vylučování je o stupeň lepší než první dva dny, ale stále hrozně moc to bolí. ....už nikdy žádnou takovou operaci, bože fakt ne. Kdy jen to přejde......

Mám co dělat,abych nelezla po zdi 😨

po pár dnech - díl první Konečně je to lepší chtěla bych vám popsat co všechno jsem od nástupu do nemocnice, k operaci hemeroidů výřezem, prožila. První den - nástup, celkem pohoda, po klystýru sice opruzený zadek, ale tak, dobrý, měli tam mast Rybilku, tak se to dalo. A navíc, televize, hurá. Druhý den - jako velká frajerka jsem si lehla na křeslo a jen jsem řekla, hlavně mě brzy uspěte. Usnula jsem jako miminko. A pak to začalo..... probouzela jsem se a cítím, jak mi někdo zavádí cévku na čůrání.... a slyším.... to děláš špatně, musíš to udělat jinak.... učitelka studentce radila, jak mi ji má zavést... bolelo to a já se slyším jak říkám, to bolí a ona odpovídá...oni vám ji zapomněli dát, když jste spala... cévka zavedena a píchání ustalo a to, že jsem v dotazníku zakroužkovala, že nechci, aby se na mě studentky učily, to už mi jen probíhalo hlavou. Tak na někom se to naučit musí, říkala jsem si. Tento den to nějak šlo, pod utišujícími léky, jen nepříjemné pocity, že z vás trčí hadičky a kapačka, dotud snad o.k. Druhý den mi donesli vývar, měla jsem radost, tak ještě nemůžu jíst, to je pochopitelné. Ráno tam přišel sanitář, říká mi, už jste se byla umýt? Říkám ne, mám cévku a jsem moc slabá, půjdu později. Ale ne, to musíte hned, říkám nejdu. A on, vy jste po hemeroidech, tak to se můžete posadit. Posadit? Jako nezlobte se, já jsem ráda, že můžu ležet. Teda ty jeho rady... Za pár hodin mi cévku vyndali. K večeru jsem se obrátila na posteli a cítím, že jsem dostala průjem, postel špinavá, já bezradná. Co budu dělat? Pokusila jsem se vstát a uklidit po sobě. Zavolala jsem sestru, a tak poslali toho sanitáře. Injekce přestaly účinkovat. Stolice mě neposlouchala, vytékalo to a já měla neustále mokrý zadek, v předklonu jsem se šourala na záchod, kde jsem se v bolestech snažila, aby ze mě všechno vyběhlo. Krev, průjem, hrozná bolest. Navíc opruzená. Záchod byl naproti mužskému pokoji, který byl stále otevřený. Bylo to nepříjemné, ale co mi zbylo. Horší bylo to, že záchod a koupelna nebyly pohromadě, a já v bolestech, s roztaženýma nohama a kalhotkama u kolen, ale pořád schované pod noční košilí, jsem přebíhala ze záchodu pod sprchu. Nedá se to popsat, ale bylo to hrozné. Krev, průjem, bolest. A koupelna, která byla stejně jako záchod společná pro muže i ženy, tak na ní byla cedulka, kterou buď jste otočili na obsazeno nebo volno. Nevím proč, ale když jsem ji otočila na obsazeno, tak se zavíráním dveří zase otevřela na volno. Ale měla jsem štěstí, až na jednu paní mi tam nikdo nevlezl. Další den ráno přišla vizita. Ptám se pana doktora.. Mohl byste mi říct, jak dopadla operace? (byla jsem totiž i na kolonoskopii kvůli polypům). Operace? Já nevím, nebyl jsem u té operace, ale tuším, že.... jo myslím, že dopadla dobře, už si vzpomínám. Tato odpověď mě tedy moc neuklidnila. Říkám, že mám průjem, že nevím co s tím, protože jizvy jsou neustále ve špíně. Tak vám dají sestry víc gázy........... a přineseme vám už nějakou tekutou stravu. Za chvíli mi přinesli kaši a ještě přesnídávku. Už jsem do ní téměř zabořila lžíci, když v tom přilítla sestra a vytrhla mi jí z ruky. Tohle není pro vás, vy už máte normální stravu. Donesla mi dva rohlíky a máslo. (chápete rohlíky? ty nejím ještě ani dnes po téměř čtrnácti dnech)

díl druhý Pobyt v nemocnici jsem prožila tak, že si mě nikdo nevšímal, když jsem chtěla, aby se mi podívali na opruzený a bolavý zadek, tak to neudělali, prý je to normální. Po pěti dnech se rozhodli, že mě pustí domů. Ten den byl pro mě nejhorší. Přestávaly působit léky na utišení a když jsem se zvedla z postele, musela jsem letět na záchod a do koupelny. Do poslední chvíle jsem s oblečením čekala, než přijede sanita, protože mi bylo jasné, že bych oblečená nebyla schopna absolvovat záchod,koupelnu. V sanitě jsem myslela, že to nezvládnu, ale nakonec jsem se nějak prostě dostala domů. A....... rozpohybovala jsem si střeva. Co následovalo bylo jako ze špatného filmu. Ukrutná bolest, ale opravdu šílená, rychle na záchod a s výkřiky jsem nějak udělala stolici. Ono nestačilo jen to šílené řezání jako od žiletek, kdy si myslíte, že řežou kus vašeho těla, ale i když už jsem ze sebe dostala co se dalo, bolest neustala, jako by vám na zadek vysypaly žhavé uhlíky, pomohla až trochu sprcha. Brečela jsem asi dvě hodiny nejen bolestí, ale i šokem, co jsem to prožila? Co to bylo? Proč to tak strašně bolelo? Ta bolest byla tak ohromná, že mít nemocné srdíčko, tak bylo asi po mně. Průjem se během dvou dnů trochu uklidnil, ale bolesti byly stále. Utišující prášek "Veral" mi trochu pomohl, ale při stolici nepůsobil. Dostala jsem laktulozu,prý ji musím brát, i když mám průjem - ( ona je totiž na zápcu), a prášek Detralex. Byla jsem ráda za každý prd, který ze mě šel. Problém byl ale v tom, že někdy se to nahromadilo a nějak to asi nemohlo najít ten správný otvor, aby se mi ulevilo. Mé jídlo ? Ráno buď čaj s rozmočeným piškotem, nebo teď mi kupují activii bílou a dávám si do ní ovesné vločky. K obědu zpočátku jen přesnídávky a polévky, dělám si z kuřecího masa, trochu masa rozkrájím na maličké kousíčky, rozmačkám bramboru. K večeři to samé. Strouhám si jablíčka. Teď ale poslední asi čtyři dny už si dělám i jiná jídla. Zkoušela jsem bramborovou kaši a tři plátky šunky, rýži do polévky, včera jsem si vzala hodně uvařená kolínka do rajské omáčky. Ale to jsem se opravdu bála co to se mnou udělá. Nechci mít hustou stolici. Dnes ráno jsem si to vyzkoušela. A dobré...... konečně po třinácti dnech se to dá vydržet. Sice to bolí, ale už se zatnutou pěstičkou se to dá vydržet. Myslím, že je to na dobré cestě. I včera jsem už neměla uklidňující léky, zkouším to bez nich a uvidíme. Ležím, nedělám prudké pohyby, umývám se, občas heřmánkové sedění, taky jsem si nějaký den dolu namazala framykoin, když jsem měla pocit, že to živé maso je nějak zapálené. Pomohl mi, ale nepřeháním to.

díl třetí Teď, když už je mi líp a můžu trochu normálně uvažovat bez bolesti, můžu říct, že : a)operace, alespoň z dnešního pohledu, byla provedena dobře, bolesti má asi každý, za průjem lékař nemůže, a ten, kdo mě operoval, tak se mu to myslím povedlo b) informovanost o tom, jak proběhla operace, co bude obnášet doba pooperační, nějaká zmínka o tom, že tyto bolesti, případně průjem, že je to normální (nenajít tyto stránky, tak si myslím, že prožívám něco nenormálního), informace o lécích, které mi dali, o tom jak dlouho mám brát laktulozu, léky na uklidnění - naprosto nedostačující. Co mám jíst, to mi taky neřekli, podle toho, co mi dávali v nemocnici, tak to vypadá že všechno..... no to určitě....... nakonec jsem dohledala mého operatéra, byl mezi těmi třemi lidmi, kteří v té nemocnici za něco stáli, a on mi zodpověděl alespoň to, jaký zákrok mi provedli a v jakém rozsahu. c) zájem sester a ostatních doktorů úplně hrozný. Nezajímalo je vůbec nic, maximálně mi dát injekci nebo prášek na bolest, ale mé nářky na bolest, aby se podívali, že jsem opruzená, že mám průjem a krev, ani se se mnou nebavili, v té nemocnici to bylo naprosto strašné - chování personálu, muži ženy pokoje vedle sebe, společné toalety i koupelnu, špatné zajištění, aby vám tam nikdo nevlezl. Bylo evidentní, že jsem je vůbec nezajímala, ono když jste v nemocnici s něčím, co se dá přežít, tak to nikoho neotravujete, ale když jsem si neustále stěžovala na bolest, opruzený zadek a podobně, to už je přeci obtěžuje. Možná si někdo řeknete, proč to sem píšu, ale chtěla bych vás, kteří jste právě přišli z nemocnice a máte podobné zkušenosti a bolesti, abyste věděli, že čas vše vyřeší a že i když to vypadá, že to nevydržíte, nakonec se váš život pomalu vrátí k normálu. Držte mi pěstičky, aby se mi ty hrozné bolesti už nevrátily a nebyly žádné komplikace a já zase držím pěstičky vám, abyste těch prvních čtrnáct dnů nějak přežili a bylo vám alespoň tak, jako teď mně. A jestli bych šla ještě jednou na tuto operaci? Já nevím, teď když už to tak nebolí a jestli operace opravdu pomůže, tak "možná". Ale já doufám, že už ji nikdy nebudu potřebovat a kdyby náhodou ano, tak hlavně ne skalpelem. Vaše Zuzka

Bratr má podezření na hemeroidy, jak je lze přesně poznat?

Karolíno, to by vám přesně řekl jen lékař. Já myslím, že někoho svědí konečník, někomu teče krev nebo má v konečníku bolest, někdo má bulky, které si nahmatá a nebo i nenahmatá, to podle toho jaké hemeroidy má.

Zdravím všechny bratry a sestry ve zbraní. Potíže mám cca 10let. Poslední 4 i s poměrně častým krvácením. Začal jsem to řešit až jsem byl chudokrevny, stále unavený a na EKG zjistili, že mi srdce tluče o něco rychleji, protože se snaží dohnat správný průtok krve, která nebyla v těle, ale v záchodě. V roce 2013 a 2014 jsem absolvoval zakrok Hemoronem. Neúspěšný. Nejspis hlavně moji vinou, protože jsem na to šel vždy po 20.dubnu a 1. května už jsem najel 90 km na kole na Libave a pak už jsem jezdit neprestal. Nějaká životospráva na háku a dopadlo to tak, že jsem 25.3. 2015 byl na Longove metodě ve Valasskem Meziříčí. Krásné prostředí, ze začátku jakoby zmatek, ale nakonec se mi tam celkove líbilo. Operace v pohodě. Jak jinak taky v narkózu, že? První noc postupně dvě injekce proti bolesti. Bolest nebyla tak hrozná. Jde o to, že byla na jednom místě a neustálá. Ulevilo se druhý den po vytažení drenu a začalo být veselo. ROZHODNE SI ZAJISTETE POKOJ S KOUPELNOU I ZACHODEM. Pokud jsem nebyl světě injekci proti bolesti a nelezel, tak každých deset minut na toaletě. Rána drazdila konečník a ten se choval, jako by chtěl zvracet. Neovladatelne stahy. Bolest snesitelna. Problém spíš v psychice. Jistota, že se rána musí roztrhnout a ještě se mi vždy udělalo na zvracení. Jednou rukou držení umyvadla. Druhou nadzvedavani se o prkynko a hluboké rozdychavani. V pátek jsem jel domu a ke všemu mi odpadl odvoz autem a musel jsem MHD a vlakem. Doktorovi jsem vysvetlil, že se nemůžu vzdálil od záchodu, tak jsem dostal injekci proti bolesti a křečím a dva prášky do kapsy a vyrazil. Nakonec k žádné nehodě nedošlo, ale jen díky neustálému soustředění na konečník, dýchání a tomu, že jsem měl poloprazdna střeva a i když už jsem to prostě pustil, tak ze mě nic nevyšlo. A taky se mnou jela přítelkyně a to hrozně pomohlo při rozptyleni. Dnes už v pohodě. Sem tam si zobnu ibalginu a na záchodě jsem co pět minut. Opět moje chyba. Přehnal jsem to se zmekcovanim stolice. Ráno jakási vláknina do mléka. Tři lžíce laktulozy a ještě jsem to vylepšil práškem na změkčení stolice. Jak se pohnu, tak letím na zachod a téměř bezbolestne ze me vychrstne tekutina s drobecky. Ale obecně se to každý den o hodně zlepšuje. Každému doporučuji řešit hemeroidy co nejdříve. Konzervativní léčba to určitě může oddálit o několik let, ale radikalnimu pozdejsimu zákroku se stejně nevyhnete. Věřím, že před pár lety by to vyřešil i ten Hemoronem. Ale byl jsem takový frajer a debil, že jsem se dopracoval až ke 4.stupni a teď za to pykam. A dobře mi tak. Píšu z mobilu, tak omluvte občas chybějící diakritiku. A hodně štěstí všem a neváhejte a neodkladejte. Tohle bude jenom horší.

Zdravím všechny,přítel měl leta hemeroidy,co si vytrpěl při vyšetřeních na konec ho poslali na operaci,kterou odmítl a rozhodl se léčit sám a vyšlo mu to díky přírodním produktům naší firmy nejen našim produktům ale i změnou jídelníčku přispěl ke svému uzrdravení.Klidně napište podělíme se o rady jak na to.lenka.vonekl@atlas.cz.Pěknou neděli.

Moje zkušenost. Problémy s vnitřními i vnějšími hem 2-3 st. asi 3 roky. Nejdříve 2x ambulantní léčba. Následně nyní 17.2. operace metodou Morgan, tedy skalpel. Dvě noci v nemocnici, třetí den domů. V nemocnici to vůbec nebylo tak hrozný i se spánkem díky injekci na bolest. Doma pak 4.-8 den bolesti celkem velký, ale jen na záchodě, pak se to ale lepšilo. Celkově prvních 8-10 dní je nic moc. Po 14 dnech již krátká chůze venku po zahradě skoro bez bolesti. Po třech týdnech jsem mohl téměř normálně vegetovat, po 4 týdnech již skoro v pohodě i na lyžích. :) Nyní po asi 6 týdnech téměř v normálu, jen trošku vadí zvětšená jizva jinak pohoda. V nemocnici mi řekli jíst ihned běžnou stravu, jen lehčí dietu. Tvrdší stolice asi víc bolí, ale lepší než běhat každou hodinu a vše je tam dole tak nějak čistší. Celkem vzato, nyní vidím, že jsem ta kudlu měl jít hned. I díky tomu, že jsem hem. neměl tak velký, bez zánětů a krve , bylo asi i hojení daleko rychlejší a bezbolestnější než u jiných co zde popisují.

Lidi, nemějte strach. 2.dubna operace. Hemáče 3.stupně-že prý 3 obrovský kusy. Operace klasická. Po operaci asi 6 hodin výraznější bolest, než to asi přišlo víc k sobě. Zadek vypadá, jako obšitá dírka na knoflík. Na večer zkouška na malou ale moc to nešlo a druhý den už piškoty, jogurt a zkouška na velkou. Naštěstí bez krve a malá už taky šla. Prostě vrchol erotiky. Ale pak už snesitelný. Sedět u jídla se dá, chodit-opatrně, válet se ve vaně je taky super. A dnes 4.dubna propuštění domů. Pro jistotu na zadek tampónek ale vše v pohodě. Takže nemějte strach, každý člověk je originál a probíhá to různě. Rozhodně jsem měl taky štěstí na pana doktora, který je zkušený specialista v SC v Brně. Když jsem si to tady četl před operací, tak jsem byl vystresovaný hrozně a tak jsem se teď rozhodl Vás informovat, jak to dopadlo a moje pocity k tomu. NENÍ TO TAK HROZNÝ, jako žít v nejistotě , kdy hemáče zase udeří. JDĚTE DO TOHO-HLAVU VZHŮRU

měsíc po operaci, tedy upřímně, žádná sláva to není. Sice během dne už necítím velkou bolest, ale v pořádku to taky není, pořád mám mokrý zadek, (asi trochu hnisu) a to si dávám kromě léků co mi dali i polštářky s dezinfekcí a oplachuji se v dubové kůře. Stolice se dá vydržet, ale bolí to. Ach jo. Tak nevím. Mám sedavou práci, v tomto stavu si zatím neumím představit, že bych fungovala. Tak nezbývá než doufat, že bude líp a závidím těm, co zde píší, že jsou téměř v pořádku, protože u mě to tedy tak není.

Jak říkám,po operaci bez krve-v pohodě, samozřejmě napřed jen polívky a jogurty. Ale dnes klidně řízek ,roštěná,rizoto atd...Bifteček na grilování zatím radši ne. Ale fakt jinak -v poho..

Tak jsem byl na operaci hemeroidů metodou HAL-RAR. Měl jsem jeden kousek kategorie III, ostatní menší. Vlastní zákrok mě prováděli v poloviční anestézii(tím myslím tu s nápichem do páteře), nenechal jsem si dát nic na spaní, tak si pamatuju celý "průběh" operace. Zákrok to skutečně nebyl dlouhý a všechen zdravotní personál byl pln optimismu. Jenže, už první noc jsem měl dost velké bolesti v hlubší části konečníku, takže jsem dostal oblbováky s tím, že to bude za den, maximálně dva v pohodě. No a ono se tak nestalo. Nárazový šílený bolesti mám pořád, při každém přechodu z klidu mě projede konečníkem bolest jak kdyby tam někdo řezal. K tomu navíc mě bolí hlava. Teď je den operace +5 dnů, byl jsem u lékaře, který mě dal podpůrné medikamenty, přesto můj optimismus je naprosto pryč, jen ležím na posteli, vyhýbám se pevné stravě, snažím se moc se nehýbat a doufám v lepší průběh zbytku týdne.... Nevím, jestli jste to někdo taky zažil, ale pokud ano, tak poraďte co pomůže.

No, jsou to dva měsíce od operace a mezitím se udály na mé straně zajímavé věci. Ony zmíněné bolesti byli asi způsobeny otoky(každopádně pomohl detralex a ještě jeden prášek). K tomu jsem měl problémy dojít si na velkou, kdy jsem prostě stolici neprotlačil ven. Na to pomohla rada s přikládáním horkého obkladu na podbřišek(v mém případě PET láhev s vařící vodou) po dobu několika dní. Kolem hemeroidů se to pak uklidnilo a jsou opravdu v klidu. Bohužel ale operace způsobila velmi silnou vnitrolební hypertenzi(respektive lékaři říkají, že důvod je neznámý, každopádně se to spustilo po operaci), na což lékaři přišli až po třech týdnech. Výsledkem je, že jsem pěkně zhuntovaný(ty bolesti hlavy byly něco nepředstavitelného) a už dva měsíce na neschopence a vím, že asi dva další mě čekají. Inu jsem živý důkaz, že mozek je spojen se zadnicí....... Co jsem se dozvěděl, tak jsem skutečně mimořádně atypický případ, co se týká pooperačních komplikací, tak pevně věřím že metoda HAL-RAR je jinak vynikající. No a vzhledem k tomu, že hemeroidy zatím dávají opravdu pokoj, tak to asi bude i pravda.

Pokud to někoho zajímá, mám tu třetí pokračování příběhu o operaci HAL-RARem. Od dubna uteklo hodně vody a co se týká hemaroidů, tak jsem měl ještě v červenci velmi slabé a jen občasné úniky krve, doprovázené pálením konečníku. Dostal jsem proto jedno balení Detralexu na pomoc, s tím že za měsíc se uvidí. Každopádně teď je to víc jak měsíc po jeho vysazení a po problémech s hemaroidy není ani vidu, ani slechu. Co mí zbylé zdravotní problémy dovolí, tak sportuji a chodím do práce a žádný problém se nevrátil. Dietu cíleně nedržím, ale je pravda že se stravuji docela zodpovědně(sám o své vůli). Pokud jste jako já chodili roky na gumičkování a neviděli žádný posun k lepšímu, je metoda HAL-RAR opravdu asi nejšetrnější operační postup.V mém případě to bohužel zkalily pooperační potíže, které v nemocnici nepodchytili(naštěstí ošetřující lékař ano) a pak především operací vyvolané problémy s hlavou.

Budou to bezmála tři týdny, co jsem podstoupil operaci hemoroidů III. a IV. stupně metodou HAL - RAR. V téměř 40 letech už bylo na čase s letitým problémem něco udělat. Předem jsem si opakovaně pročítal, o jak bezvadný a nebolestivý zákrok se jedná s tím, že nejpozději za tři dny budu zase chodit do práce. Nic z toho se ovšem nekonalo. Operace proběhla v celkové anestezi. Po procitnutí jsem myslel, že mi zadek sešili ostnatým drátem. Podezíral jsem doktora, že mi namísto požadovaného zákroku provedl klasickou operaci, protože bolest zdaleka neodpovídala mým naivním představám. Injekce proti bolesti a sprcha představovaly jedinou malou úlevu. Čtvrtý den po operaci jsem šel domů. Neuvěřitelná bolest, kterou bych přirovnal (jak v diskuzi již trefně zaznělo) ke středověkému mučení, trvala něco přes týden. Každodenně jsem byl snad 15x ve sprše. V noci jsem naspal max. 2-3 hodiny. Pak se to začalo zlepšovat, ale jen velmi pomalu. Sebral jsem odvahu podívat se na výsledek zrcátkem. Na pohled naprosto skvělý - jako zamlada , jen kdyby to tak nebolelo. Desátý den po operaci, zrovna když jsem měl jít na kontrolu, mi ale bohužel vylezl jeden hemoroid. Podle doktora se to snad vyřeší ambulantně, ale až se vše dostatečně zahojí. Další kontrolu mám v půlce září, tak doufám, že další operace nebude nutná - nevim, jestli bych na ní sebral síly.. Nejsem žádnej bolístko, ale tohle jsem opravdu nečekal. Po 14 dnech od operace jsem začal chodit do práce. Není to žádnej med, ale dá se to. Jen chození na záchod je pořád bolestivé a vylezlý hemoroid taky situaci neulehčuje. Přeju všem brzké uzdravení a díky za příspěvky v diskuzi, které dokážou v těžkých chvílích aspoň psychicky pomoci ;)

Honzo už je to zase pár dnů od vašeho příspěvku, tak snad je vám líp. Já mám po operaci přes dva měsíce, upřímně, ještě žádný zázrak, ale už mám nějaké věci vychytané a nějak jsem docílila toho, že chodím na velkou jednou denně ráno a mám jen menší bolest. Mé dny vypadají takto : ráno hned jak otevřu oči, vypiju tak trojku vlažné vody, opravdu důležité, abyste neměl zácpu. Většinou pár minut na to běžím na záchod a pak hned do vany a namažu konečník bud factu nebo mám od Hádka olejíček Hemosan. Pak si vezmu ráno žitný chléb (je to takový pšenično žitný, ten mi přijde chutnější než ten zcela žitný) a spíš máslo, měkký salám, případně i vajíčka. Pak vezmu dva prášky detralexu, co mi předepsal doktor a normálně funguji, to sedění ještě problém, ale už se to lepší. K obědu jím spíše rýži, bramborovou kaši, těstoviny s omáčkou, kuřecí maso. Teď jsem vyzkoušela knedlik,zelí, kuře : ))) bála jsem se, ale díky tomu, že nejím ty velké porce jako dřív a během dne piju hodně vody, tak je to o.k. Po obědě znovu detralex a během dne mažu tím factu nebo olejíčkem. Do asi minulého týdne jsem se oplachovala heřmánkem nebo dubovou kůrou, ale ta kůra mi moc dobře nedělala. No když přijde večer, nezapomeňte na jogurt a do něj dávám trochu v horkém mlíku změkčených vloček. Myslím, že to hodně pomáhá. Na noc opět hodně piju, ale už ne tu vlažnou vodu, ono je to docela "ble". : ) Jinak do práce ještě nechodím, mám sedavou práci. Zkuste to vydržet, bude se to lepšit, pomalu, ale bude.

ještě jsem zapomněla na večeři, tak nezejte moc tuhou stravu, spíš bud trochu toho od oběda nebo vajíčka a trochu chleba a někdy potom až ten jogurt s ovesnýma vločkama.

Hezký den všem. Jsem po operaci Longo metodou 4.5. v nemocnici v Říčanech u doktora Krále. Dostaly mě tam delší problém s hemeroidy, které jsem nijak zvlášť neřešil, kromě mazání dubovou mastí v obdobích problémův- nakonec to vyústilo v 3.stupeň vnějších i vnitřních hemeroidů a doporučení operace. Před operací klasický průběh - jedna dávka projímadla doma, druhá už v nemocnici po přijetí. Příjem v 10 dopoledne, na opeaci jsem cvíli čekali, začali nás z pokoje postupně odvážet v 15 hod. Celková anesteze, se kterou jsem ještě neměl zkušenost, byla v pohodě, prostě vás vypnou a zapnou zase na pokoji, chvíli silná bolest konečníku , než sestra přivezla infuze s oblbováky a začaly působit. Pak to šlo, v osm jsme už koukali na hokej s Kanadou, dostali jsme injekci do zadnice proti bolesti a před spaním ještě jednu, díky které jsem se opravdu vyspal dobře. Jeden kolega na pokoji v noci několikrát zvracel, jinak celkem v klidu. Ráno jsem měl hlavní problém, že mi stále nešlo si dojít na malou - pocit jako když vás nakopou mezi nohy a pak řeknou čurej. Druhý den v devět ráno už nás sestra hnala z pokojů domů s tím, že je potřebují pro další várku pacientů - nakonec jsem si úspěšně došel na záchod až během čekání na odvoz. Jeden z kolegů na pokoji se cítil natolik fit, že se chystal odjet domů autem sám - ale je pravda že už prý na jedné operaci kdysi byl, takže měl praxi :)

Po příjezdu domů jsem si vzal předepsané prášky na bolest (hezký název Tramal Retard) a začal do sebe lít po 15 ml Laktulózu třikrát denně. Svalil jsem se do postele jen ve spodním prádle, což doporučova sestra v nemocnici aby rána "dýchala" a čekal až přijde nutkání na záchod. Kupodivu oproti popisům tady se nedostavilo ani tu první noc po operaci žádné velké krvácení a bolest byla sice nepříjemná ale v leže se dala zvládnout i spát. Asi jsem ten první den doma úplně nedodržel zvýšený přísun vody, protože jsem velkou část dne prospal. Jinak jsem začal hlavně jíst jogurty, ženy mi udělal lehkou brmborovou kaši, pak taky kompot z jablek a koupený kompot ze švestek. Po třech dnech jsem začal být nervózní kvůli tomu, že zatím stolice nic, v koupelně to vždycky skončilo jen sprchováním, což dost ulevovalo stahování svěrače. Nakonec čtvrtý den po operaci jsem ze sebe dostal bobek velikosti pingpongáče, asi dost pomohlo, že jsem seděl v podřepu ve vaně a sprchoval jsem si zadek - pak jsem prostě využil v podřepu nočník po dětech, protože jinak to prostě nešlo, při sezení na normánlě vysokém záchodě jsem měl pocit že marně tlačím do zdi a kromě pár větrů a kapek krve ze mě nic neodešlo. Po tomhle prvním úspěchu se ale dostavila během další hodiny velká bolest na kterou pár hodin nezabíraly ani prášky a já si treochu zaskučel, večer se pak bolest zmírnila a já zase mohl usnout. Druhý den (včera) kupodivu najednou skoková změna co se týká bolesti, ráno jsem ještě nemohl delší dobu stát ani sedět a večer už jsem nejdnou byl schopný i stát nebo být v předklonu bez jakékoliv bolesti. Ale zase se mi nepodařilo nic ze sebe vytlačit. Až dnes se mi opět zadařilo dojít si na velkou, stejným způsobem jako poprvé a teď se opět dostavila trocu větší bolest, ale už menší než prve. Tak jen doufám, že se to pomalu začne zlepšovat. Každopádně informaci (asi nejen) od mého doktora, že zhruba do týdne od operace může být člověk zpátky v normálním životě je nutné brát hodně s rezervou spíš je to asi doba po které většina pacientů začne cítit nějaké zlepšení bolestí po operaci a už si prošla prvním peklíčkem na záchodě :) Tak držím palce nám všem.

Hezký den, po klasické operaci jsem víc jak tři týdny a musím říct, že neskutečně trpím. Pooperační bolest v "pořádku",čekala jsem to horší , ale to co se dostavilo s první stolicí, to jsem v životě nezažila. 12 hodin jsem ze sebe dostávala doslova střep - řezavá bolest a všude krev. Doktor mě sice upozorňoval, že musím brát laktulózu a jíst kašovitou stravu (ale já měla odjakživa problémy s vyprazdňováním), takže i přes dodržování všech možných babských rad, jdu tak za tři dny a stolice samozřejmě tuhá...hrozný bolesti....po 14-ti dnech jsem to nevydržela a u doktora se rozbrečela. Následně zjistil, že se mi udělal malý srůst, ten se snažil prstem povolit (bolestí jsem skoro omdlela) a dal mi mastičku, kterou mám konečník opatrně vymazávat, že teď už to bude lepší. No a co myslíte, (možná je to tím, že už jsem psychicky úplně na dně)- jenom piju, jím jogur, pak laktulózu a další stolice zase tuhá )nevím kde to v těch střevech to množství beru) a šíleně bolestivá , jako ta první po operaci. Na bolest mi nenapsali nic, tak beru jenom nalgesin, ale to nepomáhá. A asi bych si měla říct o prášky na uklidnění- nevím, jak dál, jsem zoufalá!

Vím, že tahle diskuze je o operaci, ale jak to čtu, tak mám trošku strach. Jednou za čas se mi bohužel hemeroidy objeví, ale za pár dní hned zaniknou. Můžu se prosím zeptat, existuje nějaká prevence? Aby se mi to nerozjelo nějak víc a nemusela jít taky na operaci? Děkuji za radu

Dobrý večer Prosím potřebují nutného poradit.Už ccr.7 let trpím hemeroidy(vnitřní i vnejsi)Silne krvácení,velmi silne bolesti(ukrutne).nepomáhá mi ani led už,masti proste nic...ale hrozne se bojim jít na operaci..hrozne.Sice se nedají ty bolesti občas vydržet ale víc se bojim operace...Lékař mi řekl že me čeká Celkova anestezie..a ccr 4 dny budu v nemocnici..no jal všude čtu tak je to docela i málo. .A ještě k tomu ty pooperační bolesti..a Doma 3 léte dite ja to nezvládnu ale taky Tak se opravdu ty bolesti nedají vydržet Prosím poraďte mi nějakou skutečnou mast,kuru nebo tabletky cokoliv Hrozne Děkuji za odpověď A držím všem ostatním palce ze by se opravdu vyléčily nebo sama vím jake to je...Strasnee

Pokud jste to ještě neřešila, tak doporucuju metodu hal-rar jsem druhy den po operaci polehavam ale bolest je jen mírná, stačí brufen a paralen a už i něco dělám, lehký úklid domácnosti

Dobrý večer tak me Teda na konec odvezly na pohotovost stim ze mam hemeroidy 4 stupně..no jdu na klasickou operaci😐😐strasne se bojim nebo všude čtu jak to potom boli ach joo😐už aby to bylo za mnou čekám jen na datum.. (ziju v Irsku,vše tu je uplne jinak než v ČR.tu se čeká po 9 hod i více na pohotovosti a když vás konecne vezmou na řadu.a jsem už smirena Z Tim ze půjdu na opraci tak musím. Ještě čekat. .a bolest samozřejmě neustupila skoro vůbec nejím jen jogurty a piju vodu a porad ta hrozna bolest...opravdu ať už to mám za sebou..samozřejmě dam vědět ☺Teda jestli to preziju😕😊

Helenko, snad už je vám líp, já už jsem v pohodě, nemám už žádné problémy, sice je znát, když sním třeba vepřové maso, tak se mi jde hůř, ale nebolí to. Prožila jste si peklo, já také, kdo nezažil, tak si to neumí představit.

Betuško jestli máte opravdu tak velké problémy, tak se nebojte, protože i když je to hrozné, tak pak vám bude určitě líp. A navíc, já třeba bolesti neměla, jen svědění,myslím před operací, tak pro vás ta bolest třeba nebude až tak hrozná, když i teď trpíte. Držím palečky a dejte vědět, jak jste dopadla. Přežijete nebojte...

Ahoj, všichni,co čtete tyto řádky.Poradím pár vychytávek.Jsem po operaci hemo 3,stupně, operace 20.8.2015, klasický řez. Před operací jsem nechápala proč sprcha, záchod. Už vím, nefunguje svěrač.Tak trénujte.Stahujte a povolujte dírku a nebo celé půlky. Ze začátku to nejde a píchá to, asi vnitřní stehy a ještě ohromný otok.Sedět v lavoru s řepíkem nešlo, tak kosmetický tampónek namočit do řepíku, trochu vymáčknout a mezi půlky. V nemocnici mi dali takové pružné síťované kalhotky.Do nich vkládám nesterilní čtverce, rána se hojí, ale stále cosi vytéká z konečníku.Kalhotky jsou bezva, jdou vyprat, všechno krásně větrá a nepaří se. A ještě vyškvařené vnitřní vepřové sádlo,neslané. Tím se potřu, když mám pocit, že je kůže suchá a táhne. Laktulozu neberu, ředí stolici hodně, to jsem záchod nestíhala,Přidala jsem víc ovoce a zeleninu, jím všechno kromě hodně kořeněných jídel. Myslím, že je důležitý pohyb, aby se hýbala střeva. Uvařím a odpočívám. Při větší práci nebo když zvednu něco těžšího, tak mě zastaví tlak na konečník a krev na čtverečku, tak raději pomalu. Poslechněte svoje tělo. Přesně Vám poví. Po operaci jsem užívala týden na předpis od lékaře 3x2 tbl guajacuran.Lék mě tlumil, neměla jsem sílu, toho moc udělat. Teď pomalu nabírám sílu, trénuji svěrač, potvora mě někdy zradí.Na dlouhé sezení to taky není, otok se zmenšuje, ale stále trvá.Určitě i kancelářské holky, nepospíchejte do práce, ještě bych nemohla a navíc, mám od operace nafouklé bříško, takže chápete, vzduch uniká a hlasitě a nejde zadržet..Tak zatím, ještě dám o sobě vědět.

Dobrý den jmenuji se Laďa a mám hemáčky 3stupně mám jít na klasickou operaci 12.1.2015 ale jak to tady čtu tak jsu podělanej až za ušima jsu sice chlap kterej vydrží všechno ale opravdu mám strach.Mám dvě zaměstnání a mám obavy že potom nebudu fungovat tak jak doposavaď a živit rodinu a ještě jsem se chtěl zeptat na tu operaci mám jít v Olomouci do fakultky nemá tady někdo zkušenosti s toudle nemocnicí děkuji moc za nějakou odpověd a přejí všem pevné zdravý

Chtěl bych se zeptat zda nevíte jestli jsou hemeroidy dědičné? nebo máme v rodině problémy s cévami a s křečáky a já pořad trpím na hemeroidy už dvakrát mi to specialista vyřezával jsem 8 týdnu po výřezu a zase se mi udělal:-( nepomáhají mastičky:-) na studení zemi nesedím piji hodně tekutiny a po velké pravidelné sprchovaní a té vlákniny do sebe taky rvu co můžu:-) To jsou způsoby jak předejít heme... sem se dočetl na Netu:-) Existuje taká operace aby se mi to už v životě neudělalo děkuji za inf... Jinak já měl zákrok úžasný jeden den bolesti jinak super při stolici mírné štípaní pravidelné natíraní vazelínou lékařskou na zákrok vyříznuti jsi nemohu stěžovat prováděl specialista Dr.Dorr Homedica Hodonín

Chtěl bych se zeptat zda nevíte jestli jsou hemeroidy dědičné? nebo máme v rodině problémy s cévami a s křečáky a já pořad trpím na hemeroidy už dvakrát mi to specialista vyřezával jsem 8 týdnu po výřezu a zase se mi udělal:-( nepomáhají mastičky:-) na studení zemi nesedím piji hodně tekutiny a po velké pravidelné sprchovaní a té vlákniny do sebe taky rvu co můžu:-) To jsou způsoby jak předejít heme... sem se dočetl na Netu:-) Existuje taká operace aby se mi to už v životě neudělalo děkuji za inf... Jinak já měl zákrok úžasný jeden den bolesti jinak super při stolici mírné štípaní pravidelné natíraní vazelínou lékařskou na zákrok vyříznuti jsi nemohu stěžovat prováděl specialista Dr.Dorr Homedica Hodonín

ano, náchylnost k hemeroidům rozhodně dědičná je, u nás se to dědí přímo ukázkově :D

Ahoj, všichni. Jsem 2 měsíce po operaci viz výše. Jsem zahojená a zpět v aktivním životě. Začala jsem brát Detralex, mám křečové žíly a hemoroidy jdou s křečákama ruku v ruce, takže prevence. Jen ještě nemohu vzít těžké věci, zastaví mě tlak na konečník, takže s fitkem ještě počkám. Opravdu nelze nic uspěchat. Operace ani bolesti nejsou tak hrozné, v mém případě to bylo pro mě dlouhé hojení, ale pan doktor říkal, že se hojím ukázkově. Takže závěrem. Nemějte strach z operace, nechte se opečovávat rodinou, pečujte o sebe. Přeji Vám pevné zdraví.

zdravím, psal jsem tady svoje zkušenosti asi dva a půl roku zpátky, pár týdnů po zákroku, tehdy jsem sliboval, že dám zase po čase vědět :) takže hlásím, že všechno je ok, operace splnila účel :) a pokud mám dát nějaký doporučení, tak neváhejte a neodkládejte to :)

V utery operace trech hemeroidu vnitrnich dva stredni jeden velky problem me trapil pet ket a samostatne uzivani detralexu nezabralo vubec. Tri hodiny po operaci jsem sel na velkou i dkyz se vsichni divili, strhnu,l jsem si strupy ze vsech trech nalezů abehem 24 hodin jsem byl na dvou operaci, musim rict hroznyyyy jsem treti den po operaci vylučovani boli porad krev ale kdyz uz si na to clovek zvykne tak jeste k tomu nejde mocove vyprazdnovani nejhorsi dny meho zivota....sraaaat na nejakej detralex a resit to razantne co nejdriv jak to tam nechate par let budete zazivatmukaaaa

Prosim vas naka rada na to moceni?

Za problemy. S mocenim muze hlavne dren ktery je v konecniku az ten se vykadi tak nastava svetlejsi chvilka u kazdeho je to jinak me to trvalo tri dny nez jsem ho vyprazdnil

Ahoj všichni,ja jsem dnes 14den po operaci.Prodělala jsem klasickou chirurgickou operaci vnitřních i zevních hemeroidú.Narkoza super,pořád mi dávali něco na bolest.Ta jsem si připadala jak v ráji,mic to nebolelo.Druhý den mě pustili,injekce do žíly přestaly a já měla doma jem novalgin,paralen,algifen.Brala jsem a beru stále psylium,lněné semínko,někdy senný čaj,je to dobré projímadlo.Takže problém se zácpou moc není.Ještě hodně pit.Třetí den po operaci jsem sla na velkou.Pak následovaly ukrutné bolesti.Já už nevěděla co si vzít,brečela jsem bolestí a to mám dva porody a několik operací zasebou.Ale tohle je fakt síla.Tak jsem do sebe hazela novalgin,až jsem si rozhodila zažívání a musela jít 7xna velkou za den,to si umite představit,už jsem lezla po čtyřech a nadávala jsem si,že jsem na tu operaci šla.Ten otok byl taky hrozný,přesně co tady popisujete mám u zadku taky.Doktor říkal,včerajsem byla na vyndání stehú,že se to hoji dobře a chce to čas.Myslela jsemsi že budu mít krásny nevylezly zadeček,ale zatím nic moc,budu doufat aby se to zatahlo aja mohla zase v létě na kolo a neměla v těch vedrech ty hnusny bolesti.Takze to shrnu,dnes 14den,do prace jestě ne,bolí to stále,včera po těch stehach a po stolici zase strašné,takže dva paraleny,tramal a byla jsem sfetovana a modlila se ať to konečne už zabere.Obklady z dubové kúry,repiku.Mějte se,ja se zase bojím,ze budu muset na wc,kdyz nemusim tak se to da ale pak to zase přijde.

Zdravim, no brat po tehle operaci cokoli s vlakninou je opravdu spatne. Naopak je to zakazano, docela se divim, ze Vam tohle nerekli, to je opravdu na povazenou, Vlaknina obecne stavi a hlavne zvetsuje objem stolice, se celkem nedivim, ze jste tak trpela :-( V tehle fazi je opravdu dulezite jist spise projimave veci, mixovat a pit...

Ahoj, Byl jsem na operaci hemeroidu a nektere dny mne drzela nad vodou jen tato diskuze. Diky vsem a proto jsem se rozhodl podelit i o sve zkusenosti a rady. Snad to take nekomu pomuze. 3 roky jsem se zkousl lecit ruzne , vcetne podvazovani (Barron) kazdy rok. Neuspesne. Na operaci jsem byl 22.2.2016. Byl jsem na egk klinice v Praze. Zaplatil jsem za to 8k. Operace laser a RFA (nejaka radiofrekvence), novejsi a setrnejsi, nez treba LONG. Misto celkove anestezie jsem si dal lokalni. Je lepsi, protoze zatimco z celkove se budite do bolesti, tak lokalni vam da cca 8 hodin klidu. Jen se pote nesmi vstavat ani moc hybat, jinak hrozi nekolik dnu trvajici bolesti hlavy. Druhy den po operaci jogurt, vyvar a puding. Tohle je dobre drzet tyden po operaci.Stolici je dobre drzet tekutou, coz pri techto pokrmech jde samo. Pak to tak neboli i kdyz i tak je to mazec. Prvni tyden je vubec nejhorsi, pak uz je to porad lepsi. Ja bral Tramal nebo Paralen pri zacinajici bolesti, nema cenu to vydrzet, pak se to rozboli vic a .... Je velice vhodne dodrzovat sprchovani, ja se snazil to delat opravdu po hodine a pote mazat rybilkou proti opruzeni. Taky jsem si koupil Wobenzym (jestli pomohl je vzdy neprukazne, ale co uz). Dalsi tyden zkouset zacit jist. Znamena to zahustit vyvary, zkouset piskoty, maso kureci a kruti s kasi, ale VZDY rozmixovat, presnidavky, stava z repy,.... Drzet stolici kasovitou. Jednoduse receno, ale jak na to? Dodrzovat rozmixovani, pit nejmene 2l vody a cca 0,5l caje. A hlavne jeden vecer zkusit 10 kapek Gutalaxu. Druhy den rano (zabira to po cca 10-12h) to dle vysledku zhodnotit a bud pridat nebo ubrat kapky. V pripade, ze Gutalax nezabere, tak rano na lacno vypit 1dcl Zajecicke, pak bud ubrat nebo pridat. Tohle je fakt dulezite vykoumat, dost to muze pomoci. Verte, neni nic horsiho, nez mit po operaci tuzsi stolici. Treti tyden uz pomalu zacit jist beznejsi veci, inspirace bezezbytkovou dietou, hlavne kousat, pit a drzet mensi porce. Postupne zkusit bez projimadel, jak to pujde. Drzet ty koupele a odpocivat, ja zustal doma z prace 4 tydny, ale vyplatilo se. Ted jsem po operaci uz skoro 5 tyden a az na to, ze sem tam musim nosit tampon, tak funguji temer normalne. Nektere zvyky mi zustaly, zhubnul jsem 8 kilo (velke plus :-) ) a snad uz nikdy se ty potvory neobjevi. Tak drzim sobe i vam palce. Btw: i Kdyz to byl mazec, urcite to neodkladejte a bezte co nedrive..M

Ahoj, já mám před sebou operaci dle longa naplánovanou na začátek května. Snažím se na to připravit zde míněnými doporučeními. Prosím nebyl někdo tady z vás na zákroku v Motole? Děkuji V.

Ahoj všem "kolegům a kolegyním" v hemoroidu. Sdílené starosti dokážou trochu pomoci nebo ulehčit tím, že v tom člověk není sám, a tak také trochu přispěji. Píšu to vleže a tak mi snad prominete občasné překlepy. Na kancelářské židli jsem si za cca 6 let vyseděl vnitřní HEM IV s občsanným prolabováním ven. Musím podotknout že jsem netrpěl žádnými zásadnímy potížemi jako je krvácení, pálení, bolení stolice atd , jen občas trochu "zduřelé" okolí kolem análu, které jsem si občas namazal a bylo. K diagnóze jsem přišel při prventivním vyšetření tl.střeva, které je k mému věku standardní preventivní procedurou. Byla mi doporučena operce, neboť rozsah nedával naději na nějaké ambulantni řešení. Zkusil jsem to ještě intenzivněji léčit 3 měsíce, ale bez razantního posunu k lepšímu, nezhoršovalo se to, v podstatě by se s tím dalo žít s hygienou, mastičkami, čípky apod. Rozhodl jsem se pro operaci metodou HAL-RAR se spoluúčastí 10tis CZK s tím, že vynaložené prostředky se vrátí kratší dobou léčení popř. mírnějšími pooperačními bolestmi. Našel jsem si k tomu nějaké informace a kouknul na video (na NETu jsou k nalezení) abych věděl do čeho jdu. Operace byla naplánována na 15.4.2016 cca kolem 11 dopoledne, bylo nás víc. 14.4. klasika projímadlo picoprep a do půlnoci běhání na WC. 15. 7:00 nástup, přijímací kancelář ubytován a procedury, které všichni znáte. Kolem 10 té přišla paní doktorka anesteoložka a popovídali jsme si o tom,co bude následovat. Zavedli jsem řeč i na spinální(lokální od pasu dolů) anestezii, i když jsem byl rozhodnutý pro CA. Dostal jsem prášek na uklidnění (jak říkala že je to moje první anesteze v životě abych neměl strach) a lehnul si do postele, že si pro mne přijedou. Koukal jsem chvíli na televizi a pak jsem usnul. Probudím se na pokoji, vrčí tlakoměr TK, nade mnou prázdný pytlík od infuze a sestřička zda mne něco nebolí, že už jsem po opearci. Začal jsem teda hledat nějakou bolest, ale kromě tlaku v konečníku nic. Přesto mi dala něco málo do žíly preventivně kdyby něco. Bylo cca 13:30 a já jsem si uvědomil , že jsem vše prospal , jak tady někdo psal totálně vypnul. Kolem 18 ti to začalo přicházet k sobě, ale pořád jen slabě, žádná extrémní bolest, jen tlak. Hodně jsem začal pít a čaj spolu s větry začaly tlačit a nutkání na močení se zvětšovalo. V leže jsem to ani na 10 tý pokus nedal a tak jsem začal metodou „jak jsi zvyklý“, zkrátka ve stoje u postele do bažanta. Pomalu se to začalo rozbíhat, sice po kapkách, ale progres. Ve 22 přišla sestřička že mi píchne morfin na bolest, i když bolesti byly snesitelné, tak jsem si řekl že jo. Určitě to mělo vliv na svěrač moč měchýře neboť v 1 v noci jsem se sice ve stoje, ale vpoho vymořil a do rána by bažant 2/3 plný. 16. Ráno vizita sundání bandáže a doktor že se to hojí a jestli jsou bolesti. Jen slabé, tak Ibalgin a kdyby to nestčilo tak že si mám říct. Snídně kakao , oběd vývar večeře vývar, večer vizita a že mne pustí v neděli domů k tomu Ibalgin na bolest, který jsem si ale ani nevzal protože, mne nic nebolelo, jen ten známý tlak v konečníků. Kolem 1 v noci jsem vypnul telku a probudil jsem se až dnes 17.4. ráno kdy mi přišli měřit tlak. Kolem 9:30 mne propustili a já dojel v sedě v autě domů. Teď ležím dám si jenom tekutou stravu a zkusím vydržet bez stolice do zítřka aby byla co nejdelší doba od operce. Nedělám si iluze,nějak se ten dosavadní hladký průběh kompenzovat musí(smích). Uvidím a napíšu.

karci II Tak jsem přesně týden po operaci HAL-RAR hem IV.st. a píšu opět vleže. 3. den přišel den D a hodina H téměř na minutu operace, a já šel na to s vědomím "odplaty za moje dosavadní hříchy". Stejný průběh jako zde mnozí popisujete. Zpěněná krev, malý bobek, malý bobek a potom naštěstí uvolnění a všechno naráz ven s krví jak čerstvou tak i "uloženou" během přerušované 6 ti hodinové akce zpestřené "žiletkami, feferonkami, jehlami a špendlíky". Cca 15 min jsem to po každém pokusu ve sprše(mám ji na WC krok od mísy) rozdýchával a chladil. Největší strach jsem měl z toho, abych tam něco neutrhnul nebo nevytlačil další hemáč, naštěstí ok. Další den (4.) se situace opakovala, ale již s menší razancí potíží a kupodivu poslední stolice cca v 17h bez krve. Jenže množství pokusů mělo za následek nějaký otok nebo co venku na hraně a hodně bolestivý a citlivý, naštěstí cca za 2 dny to odeznělo. Další dny se to postupně uklidňovalo i doba recovery svěrače se postupně zkracovala, vlažná až studená sprcha namířená přímo na "místo" pomáhala. Obavy o stav "zařízení" pořád nedovolují řádné uvolnění během procesu, který nechávám jen na přitažlivosti zemské a nevyvíjím nátlak na průběh. Tento blok mi brání v uvolnění se na močení (dřív mi nedělo problém močit i v sedě), a tak občas se mi chce, ale nejde to. Pomáhá sprcha, kde se to nějak uvolní a pak ve stoje do mísy už to jde. Doufám že je to jen dočasný psych. blok a časem se to vrátí do starých kolejí. Upravil jsem stravu pouze na vývarové polévky s rohlíkem, jogurty s rozdrcenými piškoty, rozmixovanými jablky (bez oloupané šlupky) , řidším pudingem (zažene hlad ale ve střevech toho moc není), bram.kaši ale s větším množství másla a piju čaj s mlékem. Pro jistotu to večer trochu naředím Gutalaxem aby se zajistila kašovitá stolice(na poprvé jsem to trochu přehnal s dávkou a místo kaše jsem namíchal valící se bahno), cca 5 kapek stačí. Dnes mám v plánu přidat trochu kuřecího masa a uvidím, co to udělá. Co se týče bolesti tak se dají vydržet, pomalu ustupují, nic neberu ani na noc, bolí vnitřek tak nějak tupě jakoby tam bylo pořád něco co tam nepatří a cítím každé stáhnutí. To by člověk nevěřil, na kolik pohybů těla tato část reaguje, snad jenom na klikání myší ne.... Včera večer to vevnitř začalo celkem svižně svědit, takže asi se to začalo hojit nebo se hem vrátil, doufám že A je správně. Jinak během dne ležím, ale i trochu chodím aby se tělo hejbalo, příští týden to začnu otáčet pokud nebudou nějaké potíže. Na hodnocení je ještě brzy, ale začínám být nakloněn k závěru, že moje volba operce a metody byla správná. Uvidím v příštích dnech a týdnech.

karci III, 14 dní po operaci HAL-RAR HEM IV : vše se začíná vracet do normálu, bez bolesti, jen po stolici mírná klasická bolest "jako při zácpě" která odezní během pár minut, vyměnil jsem Gutalax za Lactulosu, má jemnější průběh. Krev ve stolici minimální, malá stopa, většinou první stolice ráno. 11tý den po operaci silné krvácení (den předtím silné svědění) jaké jsem dosud neměl, a které mne trochu vyděsilo, po konzultaci s operatérem je to pooperační projev ("zastehování RAR"), během dne bez bolesti odeznělo, odezněl i pooperační otok, který se projevoval jako tlak v konečníku. Od té doby v pohodě. Jím už všechno, vyhýbám se silně kořeněnému jídlu. V pohodě sedím i na kancelářské židli a píšu tento příspěvek, jen jsem si trochu podložil pod sebe polštářek. Pokud to takto bude pokračovat, počítám že bych v půlce příštího týdne po kontrole u lékaře začal pracovat (mohu si dovolit homeoffice). Volba metody HAL-RAR se ukazuje jako správná a investice se vrátí krátkou dobou PN. Mohu jen doporučit pokud je tato metoda vhodná pro stav HEM, samozřejmě cena může být pro někoho velkou překážkou při rozhodování.

karci IV, 21 dní po operaci HAL-RAR HEM IV : vše v normálu, jen uvnitř ještě cítím trochu jako "cizí tělístko" což jsou asi ty fixované HEM, které by se měly cca za 6-8 týdnů po operaci ztratit. Už jsem v pracovním procesu a využívám možnosti homeoffice, pomáhá to s hygienou. Jím všechno, ale večer si dám 20ml lactulosy na "vyladění" stolice. Sezení na židli tak 30 minut a potom malá procházka. O víkendu zkusím trochu těžší práci na zahradě a uvidím jak to bude v "zátěži". Zatím metodu HAL-RAR mohu doporučit pokud to bude možné z medicínského hlediska a i ekonomické situace, uvidí se za delší období jak to celkově dopadne.