Asentra 50

TAk jak vas tady ctu, tak myslim, ze se na nas opravdu dost podepsalo pocasi...ja uz minuly tyden citila znacne zlepseni, mela jsem ze vseho radost a verila jsem, ze vsechno bude dobre...no, a zniceho nic ted 2 dny zase uzkosti- cetla jsem, ze uzkosti se leci dele nez deprese, tak asi musime byt vsichni trpelivy... kacko...nakonec jsem buspiron prestala brat - hodne me z toho bolela hlava... frantisku...presne jak to popisujes to mam i ja, nekdy se az bojim, ze mam takovou radost, ze me zase neco srazi...asi by na tom taky chtelo pracovat - naucit se, ze nas proste nic na zem nesrazi, ze si to delame sami nasim strachem...

Ahoj Lenko,přesně jsi to vystihla ve Tvém příspěvku.Děláme si to sami naším strachem.Je obtížné se tomu ubránit a to rozčarování po dnech,kdy se cítíme dobře a najednou přijde zase "den blbec" je veliké.Takže - bojovat,bojovat,bojovat.František.

Lidičky, dnes je sice sluníčko, ale že bych se cítila super, tak to není pravda. Dokonce jsem si vzala neurol, abych byla ve větší pohodě. Leni , ode dneška jsem začala brát Argofänu 150 mg. Kdy myslíš, že by to mohlo zabrat? Psala jsi, že to maminka brala. Těším se moc, až to zabere. Přesně máte pravdu, my si to prostě udržujeme sami a jsme jako ten křeček v tom kolotoči.Dokola stále dobrý, špatný. Úzkosti jsou na delší dobu léčby? Asi si dojdu do knihovny a půjčím si nějakou literaturu o tom. Doma mám knihu o depresích, ale ty nemám. Tak něco o úzkostech..člověk pro to dělá vše. Možná je to ale špatně,dokonce mi doktor nedoporučil chodit na tuto diskuzi, že pak budu mít i to, co jsme ještě neměla, ale mě to nedá a myslím, že sem patřím a že se tady potřebujeme a povzbuzujeme. Dnes se jdu vybouřit na spinning. Trochu se odreagovat. Za měsíc letíme a já bych moc chtěla už být v poho..Papa

Zdravím Kačku, Františka, Lenku a všechny ostatní.Tahle diskuse mi taky moc pomáhá zvládnout tyhle stavy , ačkoliv mi ostatní říkají, abych to nečetla a vůbec sem nechodila, že z toho zblbnu ještě víc, ale já vím, že mi to pomáhá.Kačko když jsem slyšela o tom brankáři, napadla mě ta samá věc, jako tebe.Co když mi taky přeskočí v hlavě a budu se chtít zabít? Strašně se té myšlenky bojím.Nemůžou to způsobit ty AD, které užívám?Také mám dny, kdy Neurol vůbec neberu a zvládám to, ale poslední 3 dny bez něj nefunguju.Včera jsem psala, že čekám na syna a půjdeme nakoupit,bylo to strašné´!Než jsem vyšla ven, musela jsem si vzít Neurol a než zabral, trvalo to dlouho a já měla chuť utéct z obchodu.Zase ty stavy na omdlení atd. a představa, že mě tolik lidí uvidí jak ležím na zemi, no hrůza....Stejně jsem nekoupila vše, co bylo potřeba, už jsem chtěla být venku.Závidím všem lidem, kteří mohou jít kdykoliv kamkoliv.Teď když se blíží vánoce, mám z nich strach.Všichni ostatní se těší, že sejde celá rodina, ale u mě to tak není.Mamka bydlí na vysočině , sestra žije v Londýně a bratr s rodinou se mnou nemluví už 2 roky, kvůli strašné blbosti.Starší syn žije se svým otcem, s kterým jsem se rozvedla a já mám u sebe 12 letého syna.Ten je teď v lázních a vrátí se 9.12.Nevím,jestli si dokážete představit, jak se cítím sama.Každou chvíli brečím a lituju se, což je to nejhorší, co mě mohlo potkat.Františku moc obdivu, že to zvládáš sám, já jsem troska.Ty Kačko to určitě taky zvládneš, máš manžela, který je ti oporou a za měsíc si budeš užívat sluníčka.Určitě budeš v pohodě. Držím ti palce a všem ostatním taky.Pa pa

Marti, já nevěděla, že jsi sama..Je mi tě moc líto,ale hlavu vzhůru!!! A ty ani nepracuješ? Já tyto dny taky beru neurol, pomůže mi , tak se nebudu nervovat, jestli si na něj navyknu..já se totiž bála a nebrala ho..snad mi jeden malý 0,25 neuškodí..ty bereš jaký? Já ty zprávy o sebevraždách, debaty o depkách hrozně prožívám, protože vím, jak těm lidem je a bylo....ale nebojte !! My se léčíme!!!:o)),my budeme zase v pořádku!! Určitě!!! Mně je večer nejlíp, jsem úplně normální, snad že jsem doma , s rodinou..Marti, musíš si najít kamarádku, nebo chlapa:o), ale to se řekne, viď? Sama bych teď neměla náladu někoho hledat a navíc sex je někde v nedohlednu..Nesmíme se litovat!! Hrabat se v sobě!!! Jde to však blbě!! MOC všem držím palce!! BUDE nám určitě dobře!!! papa

To je zajimave, ze se vsichni (nebo vetsina) citi vecer uplne normalne, ja to mam uplne stejne, nechapu to...vecer jsem v pohode a rano uzkosti, nervozita, prujem...nechapu to...snad se nam prihorsilo jen kvuli tomu pocasi a jak vyjde slunicko, tak se trosku zklidnime...i ja nemam rada zpravy o sebevrazdach atd. okamzite me napadaji nejake blbosti...rano se v sobe strasne piplam a vecer me to pomalu ani nenapadne...Kacko, mas pravdu, ze se v sobe nesmime tak hrabat..presne k tomu jsem taky dosla, ale bohuzel dal uz ne...ptala jsi se kdy mamince zabral ten Argofan...brala 14 dni 75 mg a pak presla na 150mg a myslim, ze ten mesic to bylo, co zacla byt takova klidnejsi...snad to u tebe bude brzy a to zvyseni ti pomuze...mejte se vsichni..papa

Leni, já přidala už taky na 150, beru to druhý den..Máš naprostou pravdu a máš to stejné, jako já. Rána na prd, vymejšlím, co bude a večer si ani nevzpomenu..sebevraždy mě přivádějí do stavů přemýšlení nad sebou a děsím se toho!!! Asi opravdu to počasí. Leni a na co brala tvoje maminka ten Argofan? Já na tom četla, že je to hlavně na úzkosti. Pak už byla dobrá? Víš, já si nechala udělat nějaký psych.test tady na internetu-placený-.Dnes mi přišel od odborníka výsledek. Tipujeme mě na deprese, s úzkostí provázenou!! Doporučuje různá AD, prý to co beru, je také dobré, ale dal by mi něco se serotoninem/v Argofanu totiž není/. Napsal, že dovolenou budu mít zřejmě zkaženou, tak mě vůbec nepotěšil a jsem z toho smutná. A to se dnes cítím docela dobře...Ach jo. Že se v tom tak vrtám a zjišťuju!!! Jsem blbka!! Pak opravdu budu mít i to, co jsem ještě neměla!! PO PRAVDě máme pozitivně myslet a nebabrat se v tom, ale jen si to říkáme,neděláme to!! Ach jo. Máme před sebou víkend, bude dobře!!! Určitě!!! Papa

Ahoj Kačko,ten psycholog z internetu, jak o něm píšeš, má pravdu, na úzkost jsou potřeba AD který obsahují seroton, říkala mi to moje psychoška a i praktický lékař.Koukám že ty to máš obráceně, mě je ráno dobře, odejdu v pohodě do práce a i když tam jsem sama, není to tak zlé, jelikož prodávám v obchodě a jsem neustále v kontaktu s lidma a vůbec nemám čas se pozorovat a bát se.Začínám mít ty stavy až když se převlíkám a odcházím domů.Musím si před tím, než odejdu vzít Neurol, abych to zvládla.beru 50 mg.Myslíš, že si na ně člověk navykne a nemůže pak bez nich být?Večer mi právě bývá nejhůř, protože jak jsem již psala se bojím samoty.Přemýšlím o tom, co bych dělala, kdyby mi bylo zase špatně, co kdyby mě tady našli mrtvou a takový kraviny se mi honí hlavou. Chlapa sice mám, ale vídáme se jen dva víkendy v měsíci, protože pracuje 100km od mého bydliště. Funguje to takhle už asi 4 roky .Nikdy mi to nedělalo problémy, ale teť mě to strašně vadí, že nejsme každý den spolu, že tady neni, když ho potřebuju.Věřím tomu, že bych byla v pohodě, mít ho každý den doma.Lidičky držte se a ty taky Kačko a zase napiš.Pa pa pa

děkuji marto za povzbuzení..víš, ono mu právě z toho testu vyšlo, že trpím depresí, nikoliv úzkostí..ta už je s tím spojená..takže jsem zase v tom, ale není to jako na jaře..myslím, že to zhoršení s sebou přinesl podzim..snad mi bude líp..ne snad, určitě!!! a všem bude líp!!!..je mi líto, že jsi tak sama doma..já jsem s rodinou a jsem ráda, že ten pocit, že jsou mi nablízku mě uklidňuje..navrhni p=říteli, t dělá někde poblíž a jste spolu!!že ti to moc pomůže!! tak zatím!! držím palce!!

Zdravim vsechny, tak jak se Vam dari? snad lepe, kdyz tu nikdo nepise... Kajo, jak se citis po tom zvyseni leku? Kacko, ty testy na netu jsou podle me velmi orientacni, ten psycholog - jestli opravdu je...te nevidel, nezna te, urcite bych spise verila sobe a svemu psychiatrovi...Dnes jen kratce, snad si uzivate prodlouzeny vikend.mejte se

Ahojky!! Ja sem pořád koukám a vidím, že diskuze vázne..mně se daří o chlup lépe. Leni, myslím, že ten doktor je opravdu psycholog/aspoň/, nebo přímo psychiatr, protože mi doporučuje léčbu AD, napsal mi názvy atd, takže tomu rozumí..píši si s ním a je dobré mít ještě další názor na mě. Samo věřím svému psych., Já jsem bohužel asi spadla do depky zase, ale v mnohem menší míře, než na začátku..musím se prostě léčit a věřit.. Za měsíc letím, vlastně se moc těším,jen červíček vrtá, zda si to užiju..no, vezmu si neuroly..Argofan 150 beru 5.den, snad to více zabere..papa a pište!!! P.S. Ráno mám zase brnění v rukou a mírnou klepačku-takže asi fakt depka..

Ahojky, Leni mám se střídavě. Je to lepší, ale pořád to ve mě je. Cítim, že to ještě nejsem já, ale musíme vydržet, do normálu se dostanem všichni, ale je to na dlouho. Mozeček je totiž pašák a pořád rád něco vymejšlí. Ještě mam takový slabý stavy jako z jinýho světa, ale to přejde. Věřim tomu! Kačko, vydrž, na depku je to krátká doba, věřim svýmu psychoušovi, je fakt dobrej a říkal, že ještě neměl nikoho s kým by tu depku nezvládl, že to ale trvá až rok než se všechno dostane do normálu a pak ještě vydržet s práškama minimálně ještě jeden rok. Jedna moje kamarádka měla stejný stavy jako já a trvalo jí to třičtvrtě roku. Tak slunce v duši :-)) holky, bude líp!!!!!!!!!!!

Zdravím všechny spolutrpitele.V posledních dnech je mi docela fajn,vysadil jsem Neurol,takže beru jen jednu Asentru 50mg denně.Kája správně píše,že je to pořád v nás.I když se můžeme cítit relativně obstojně,jako třeba teď já,přesto si to ty naše mozky pamatují a pamatovat budou.Je jen otázka,jak dalece se s tím dokážeme my prát,snaha je sice prima,ale přijdou těžké chvíle,člověk začne přemýšlet úplně jinak,hned je vše zahaleno do černé barvy a nic nás nedokáže pobavit a odehnat od psychické bolesti,kterou cítíme.Chci tím říct,že ty těžké dny se ještě určitě objeví,i když to může být o něco snesitelnější,než na počátku léčení.Je velmi složité se s tím vyrovnávat,protože,když už je nám nějaký čas dobře,tak nás tyhle stavy strašně zaskočí a někdy se umocňují právě tím pocitem beznaděje,protože už nám bylo dobře a najednou v tom zase lítáme,člověk je v tu ránu na pochybách o účinnosti léčby.A právě v tomhle je ta naše nemoc nejzákeřnější.Takže radím - pokud je nám docela dobře,nebo pociťujeme mírné zlepšování,nepropadat euforii,že už je vše pryč,nejít do ničeho po hlavě,spíš se držet zpátky,užívat si klidných časů,samozřejmě se bavit jak je kdo zvyklý,ale také mít stále kdesi v hlavě,že i když se cítím sebelíp,ještě zdaleka nemám vyhráno.Vážení,já se nyní na týden odmlčím,protože budu mít dovolenou a k netu se nedostanu.Tak Vám všem přeji,aby jste chrabře bojovali s naším společným nepřítelem a věřím,že až se na tyto stránky za týden vrátím,budu číst samé pozitivní příspěvky.František.

Ahoj lidičky. Tak já jsem se dozvvěděla, že jsem bohužel zase spadla do depky. není to jako kdysi, ale je to tak. A je to hned. Ach jo. Léčím se ale a věřím v lepší dny. Teď je mi celkem fajn. Beru Argofan, ale vyšší dávky. Tak uvidíme za týden. K tomu si vezmu jeden xanax, byk mi doporučen více, než neurol. Prý je to originální lék..Za měsíc letím, tak musím být v poho. Mám z toho ale strach, že si to neužiju. Musím se dát do kupy!! Mozeček je pašák, jak píšeš Kájo. Ten toho navymejšlí.. Tak hezký sváteční den!! Jestli nám nebylo před 20 lety líp...

Ahojte vsichni, tak pocasi nasim depkam moc nepreje, ale snad bude brzy zase slunicko...Frantisek to vsechno napsal moc hezky, naprosto se vsim souhlasim...Kajo, to je dobre, ze se to zlepsuje, ja zatim mam taky pocit, ze to jeste nejsem uplne ja, ale musime verit a byt trpelive, jak napsal Frantisek - clovek se citi dobre a raduje se jako male dite a dalsi den je zase spatne a hned je to vsechno v haji a zase je potreba se skrabat nahoru...Kacko...to je mi lito a jak jsi se to dozvedela, ze jsi opet sklouzla do depky, nemuze to byt tim zvysenim leku? nejake zhorseni a pak se to bude jen zlepsovat? ja kdyz jsem zacala uzivat Zoloft, tak jsem dlouho mela dost silne depky a pak se to zaclo zlepsovat a doufam, ze jsem na dobre ceste a bude se to jen zlepsovat/...drz se a urcite si tu dovolenou uzijes, bude to parada :-)

Leni, vím to od psychiatra a múj stav a myšlaní tomu nasvědčuje, jsou to příznaky depky. Sice o dost menší, než na jaře, ale jsou. Jsem jinak v poho, dělám vše , nejsem na tom tak, že se mi nikam nechce, nic nedělá.Naopak, vyhledávám společnost, doma vše dělám, ale objeví se u mě najednou strach, negativní myšlenky a to z ničeho nic. Argofan mám zvýšený na 225 , teprve druhý den.. Tvoje maminka ho brala jak dlouho? Věřím, musím:o), že přesně za měsíc odletím s úsměvem... papa a pište

Ahoj Kačko, držím ti palce, abys to co nejdřív zvládla a mohla sis v pohodě užít dovču. Já si myslela , že už budu konečně taky v klidu, můj stav se začal zlepšovat a já měla radost, že mi prášky už zabrali.Bohužel František měl pravdu, v tom, že jednou je člověku líp a pak v tom zase lítá.Nevím, jestli mám depku nebo úzkost, asi obojí.Mé myšlenky jsou negativní, pořád se bojím že mi bude blbě a tím pádem mi je zle.Přemýšlím o věcech, které mě dřív ani nenapadli.Je to strašná bezmoc.Každý den si měřím tlak, jsem posedlá tím, že to nezvládnu, že nikdy nedokážu být sama.Psych. mi dala kontakt na psychologa, který se zabývá KBH terapií a ta by mi měla pomoci ovládat své myšlenky.Máte s tím někdo zkušenosti?Kačko a všichni ostatní, držím vám všem palečky, ať to spolu zvládneme.Pa pa

Kacko, tak v tom pripade mam taky porad depku, ale asi se to zlepsuje v tom smyslu, ze mam chut chodit ven, namalovat se, ale spatne myslenky a vecne pozorovani nad cim premyslim, jeste nepreslo, ale myslim, ze je to ve me tak zakuklene, ze to chce hromadu casu...premyslim, ze mozna zkusim ten remood co mi chce predepsat dr. mela jsem pred tim takovy strach zase zkouset neco noveho, ze jsem vse odmitla, ted uz se to trosku zlepsuje, tak mozn ado toho pujdu...ja jsem psala, ze maminka byla hodne vazne nemocna a brala ty leky kvuli tomu...porad plakala a byla hodne nervozni...leky ji pomohly v tom uklidneni - to urcite i s tim, ze ma vaznou nemoc, byla vyrovnanejsi...kaci, tak pak napis jak se dari po zvyseni...Marto, jak dlouho uzivas AD? a jake a v jakem mnozstvi? mas obrovske uzkosti, presne jaem to tak mela i ja, nedokazala jsem byt sama doma s miminkem a porad jsem mela pocit, ze to nezvladnu, kazdy se me ptal, co nezvladnu a ja na to proste nedokazala odpovedet...lekar mi rekl, ze leky jsou na me slabe a zvysil mi davku na 100mg a zaclo se mi trosku ulevovat, jeste to neni uplne super, ale jsem rada aspon za to...tak mozna by melo smysl, trosku zvednout davku a urcite si brat neco na uklidneni...drzte se holky papa

Děvčata. Jsme na tom úplně stejně!! Já také vše dělám normálně, ráno uklidím, zašlapu si na rotopedu, umyju a nalíčím a vyrazím do práce. Domácnost a rodina funguje úplně v poho. Já také myslela, že mám úzkosti, ale ty jsou právě spojené s tou depkou. Přesně, mě také napadají debilní myšlenky, klidně na sebevraždu, ale nemyslím, že bych to udělala. Prostě mě to napadne, rozhodí. Vyhledávám společnost, nechci být moc sama. To je prostě nemoc duše. Dá se to vyléčit a my to zvládneme. Také jsem si myslela, že bych měla navštěvovat nějaké terapie, naučit se zacházet se svojí psychikou. Myslím, že je to pro mě také důležité. Leni a co ty bereš? Nebraň se změny, protože něco určitě zabere!! Já to budu měnit klidně pořád, dokud nenajdeme něco, co mi pomůže. Teď jsem zvýšila ten Argofan, musím tak týden počkat a uvidí se. Psych.mi psal, ať beru k tomu Xanax, ikdyž by mi mělo být lépe. Tak ho poslechnu, protože si nebudu ordinovat sama léky. Bála jsem se ho k tomu brát kvůli návyku, ale budu vzorná pacientka a poslechnu ho. Je mi po něm dobře. Jinak jsem taky dnes preventivně zašla na odběry krve a výsledky budou zítra. Jsem jako blázen, ach jo. A´T je nám líp!! Už si to zasloužíme!!!

Vynikající přístup pana doktora mi zachránil život. V loňském roce mi umřela maminka, následně také i miminko. Nejprve jsem trpěla depresí, hluboký smutek byl můj život, zcela jsem přestala jíst, poté vynechávala i spánek a noci jsem probděla. Tak to trvalo několik měsíců. Na doporučení své obvodního lékaře jsem, vyhledala právě zmíněného pana doktora každý týden ho začala navštěvovat. Nejprve mne podrobně vyšetřil, stanovil mne plán co na čas kdy a jak činit, kdy odpočívat, kdy mu volat, dal mi možnost s ním hovořit denně prostřednictvím internetu, tak jsem toho využívala. Dále mi stanovil kdy pracovat, či se stravovat, kdy číst a konkrétně jakou četbu a k tomu mi předepsal léky konkrétně asentru na vše mne upozornil, ale mé tělo to přijalo nepocitovala jsem nic nepříjemného po prášku. Setkávali jsme se mimo to i každý týden v kruhu pacienti a povídali jsme si všichni s panem doktorem bylo to velmi příjemné, najednou jsem zjistila, že nejsem sama, kdo je na dně a skutečně tam bylo mnohé, z neštěstí. Nejprve jsem neměla sílu, ale asi za týden jsem se snažila na čas dodržovat stanovený režim, za další týden při kontrole jsem mu sdělila, co jsem již dodržela a postupně jsem se snažila plnit vše, co mi stanovil, samozřejmě mi přidával a měnil režim. Asi za měsíc, jsem i více jedla postupně jsem toužila vše dodržet a těšila se že mne pochválí. Dnes mám o něco větší chuť do života. Léky mne snížil. Jsem již i zaměstnaná. Těší mne, že tak stará o své pacienty, citlivě svým stálím pacientům z poradny poskytuje možnost víkendový pobytů s léčebním režimem, myslím, že takových doktorů je málo. Zasluhuje veliké dík

Enne a v kterem kraji se takovy vyborny lekar nachazi?...to se v dnesni dobe vubec nevidi, clovek ma spise pocit, ze je otravuje...stravi v ordinaci pet minut, dostane recept, pokud je hure zvyseni davky a mam pocit, ze vice je nezajima...to je dobre, ze se citis lepe, me moje uzkosti a deprese zacali taky po umrti maminky...Kacko..mas pravdu, budu brat cokoliv hlavne, at to pomuze...akorat mam sileny strach, ze mi bude zase tak spatne jako kdyz jsem zacala brat Zoloft - jo, promin, beru Zloft, to je to same jako Asentra 100mg a k tomu buspiron 3x denne...tak snad nam bude lepe, uz bych si taky moc prala, aby to bylo jako driv...

Ahoj holky, Lenko beru Asentru 100mg už 30 dní a k tomu na uklidnění Neurol, ale ten je prý návykový, tak se ho snažím brát, když už to fakt nezvládám, což je posladní 3 dny 2 krát denně. Taky se mě doma ptají, co a proč nezvládám, ale na to jim nedokážu odpovědět. Kdo to nezažil, nepochopí.Je to strašný mít pořád strach, že se mi něco stane, že když budu sama doma, tak mi bude špatně a nikdo mi nepomůže...Na dnešek jsem se dvakrát vzbudila a předali mě strašné stavy , to se mi ještě nestalo, abych se probudila strachem.Chvílemi mám pocit, že se zblázním, že to nemůžu vydržet.Mám strach, abych neskončila v blázinci.A psycholožka je přesně taková,jak píšeš ty Leni, jsem u ní 5 minut, vyslechne mě a zvýší mi dávku na 1 a půl Asentry 100mg.Nechápu, jak u ní jsou jiní 45 minut!Objednala jsem se na terapii, ale protože nedokážu jet sama MHD ani jiným prostředkem, budu tam muset jít pěšky přes celé město asi 5 km.Kačko jak se projevují ty tvoje deprese?Máš taky strach být sama a "infarktové stavy" ? holky držte se všechny, musíme to zvládnout.pa pa a pište

Marto, ja myslim, ze 30 dni jeste vubec nic neni, ja zacala citit trosku zlepseni az 8 tyden, ted uz AD uzivam 10 tydnu 100mg a ze zacatku jsem mela uplne neuveritelne uzkosti, klepali se mi ruce, nemohla jsem jist, soustredit se a vubec jsem nevedela z ceho...ty uzkosti potrebuji trosku vyssi davky leku nez deprese, na uzkosti pusobi 100mg a vyse - tak mi to rekl lekar a lecba je take delsi, nekdo muze citit zlepseni dokonce az po 12 tydnech...ten neurl se neboj uzivat, pokud uzivas 0,25mg je to opravdu dost nizka davka, vim o lidech co uzivaji i 3x denne 1mg a nic si z toho nedelaji...mam znamou co byla taky uzkostna a rikala, ze 2 mesice musela porad uzivat neurol, treti mesic uz trosku mene a pak vysadila uplne...tak musime byt moooc trpelive a snad se nam brzy ukaze to slunicko a my se zklidnime...dobrou noc

Lenko díky za tak rychlou odpověď.Měla jsem na začátku léčby stejné stavy jak píšeš, klepala jsem se, úzkosti jako blázen,bylo mi hůř než před tím, když jsem nic nebrala.Neurol mám 0,5 mg a teď už se ho nebudu bát vzít.Doktorka mi říkala, že si mám brát o půl prášku Asentry víc, ale já se právě bojím, že to bude moc vysoká dávka a že mi bude ještě hůř, tak nevím, jestli ji mám poslechnout.Je to těžký, když lidi z okolí říkají, ať se na to vykašlu, že ty prášky ze mě udělají blázna a závisláka a na druhou stranu mi dr. zvyšuje dávky.Já už chci být normální!!!!Chodit mezi lidi a nebát se sama...Lenko ty bereš taky Asentru? tak se všichni držte ať je nám konečně dobře...papa

Marti, já nemám takový strach, jako ty, ale taky mě popadají nepříjemné myšlenky , když jsem sama a pozoruji se a hrabu v myšlenkách..Umím si představit, jak Ti asi je, ten pocit je strašný, nepopsatelný..Neboj se zvýšení, ani to zvýšení nezabere hned, trvá to taky. A jak píše Lenka, mně taky zabraly první AD pořádně až po 7,8 týdnech..A vidíš, stejně jsem do toho vlítla..Přišla jsem na to, že moc vnímám v tv , novinách, radiu a PC špatné zprávy, tragedie a nejvíc sebevraždy-to se bojím, že tak třeba taky skončím..blbka..ach jo, ale to bude dobrý. Dnes jsem byla na prevent.prohlídce na gyndě. Řekla jsem doktorovi, že mám depky a ještě horší v období a před menses,dal mi nějaké hormony, třeba taky zaberou..ach jo..A byla jsem na krevních testech a to je vše v pořádku, tak bych měla juchat...haha..zatím papa

Marti, taky bych se toho zvyseni nebala, ale uplne Te chapu, ja mela uplne panicky strach zvysovat davku a okoli mi rikalo uplne to same, at se na to vykaslu, dokonce jsem to udelala na mesic a hodne jsem si prihorsila, takze to nedej..musime se lecit...cetla jsem, ze uzkostnym lidem se po nasazeni AD hodne prihorsi, uzkosti se znasobi, ale postupne jak AD zacnou zabirat se to zlepsuje a zlepsuje...ja taky jsem jeste porad dost nervozni, ale je to lepsi, ale jeste me trapi myslenky podobne jako u Kacky - nechapu, kde ta nase hlavicka na takove veci prisla...tak se holky drzte..papa

Ahoj, beru Asentru 0,5 cca. 2 měsíce. Je pravda, že mě hodila do klidu..., zmizely úzkosti a deprese. Zhubnul jsem..., nemám absolutně náladu ani pomyšlení na sex. Kouřil jsem cca. 60 cigaret denně...., teď sotva 10. Prý to není návykové...., ale to asi poznám později. Co se týče spánku..., je to taky lepší...., ale mám sny, jako bych se koukal na nějaký film..., tak jsou živé a realistické. Ty sny jsou o věcech a lidech, které jsem zažil nebo potkal třeba před 20-ti lety. Někdy je to až děsivý...!!! Ale hlavní je, že to zatím pomáhá. Má někdo podobné zkušenosti??? Zdravím Karel

Leni, k těm debilním myšlenkám:teď mi psal můj psychiatr,že je to běžné, že je má skoro každý takto nemocný. Že nejsou nebezpečné, jsou poměrně časté a extremně nepříjemné. Je dobré je projít..je to vyhýbavá strategie a ony nás ne a ne opustit. Tak se neboj, máme je každý!!! Bude to dobrý!!! Dnes je mi dobře. Ale nejuchám, dokud takových dnů nebudu mít v kuse hodně, neskáču metr do výšky, že jsem dobrá..Už to znám.. Také mi možná zabírá nové AD. Kéž by!! Za měsíc budu daleko a budu si to užívat:o)) Musííííím, chci!!Zatím papa

Ahoj Kacko, moc dekuji za male uklidneni, to mas asi skveleho psychiatra, ze mu muzes psat atd. to ja jak uz jsem psala vyse mam spise pocit, ze je zdrzuji...ted jsme meli krasne dny, plne slunicka, tak snad to pocasi dlouho vydrzi, uplne na sobe vidim jak to na m strasne pusobi...takze ty myslenky by pomalu s ucinkem AD mely vymizet? to bych si dost prala, clovek muze normalne fungovat, ale nekde vzadu v hlave to porad je...Marti a jak se citis Ty? zvysila jsi nakonec tu davku AD? mejte se vsechny moc pekne..papa

Ahoj Karle, to je pri uzivani AD celkem normalni, mam to taky..nevim presne proc, ale strasne moc lidi to popisuje uplne stejne, bud si ten mozek nejak vice pamatuje nebo nevim...ale nekdy se rano vzbudim a kdybych si chtela ty sny zapsat, tak asi napisu celou knihu...ale hlavne at zabiraji...

Ahoj, kde jste vsichni??? snad je Vam tak dobre, ze si na nejake depky ani nevzpomenete - to bylo moooc dobre...mejte se..pa Lenka

ahoj Lenko, dávku jsem si ještě nezvýšila, byla jsem s přítelem na víkend ve Varech a tudíš jsem se bála, že mi tam bude ještě hůř a v cizím městě jsem se necítila nejlíp.Právě jsem přijela a můžu říct, že tam to bylo překvapivě dobré, žádné nepříjemné stavy jsem neměla, asi díky tomu, že jsem byla po 3 týdnech zase se synem, kterého mám v lázních a moc jsem se na něj těšila.Strašný to ale bylo na cestě zpátky.V autobuse jsem musela rychle rozkousat Neurol, protože jsem se úzkostí málem zbláznila.Začala jsem panikařit, protože se mi rozbušilo srdce a strach z kolabsu a z toho, že se strapním, byl šílený!!!Nejsem ještě pořád schopná cestovat kamkoliv sama a to mě štve.Holky držte se pa pa pa

Ahojky, holky, tak jsem teď měsíc na 200 mg asentry a řekla bych, že už cítim velký zlepšení. Sice mam v sobě pořád určitej strach, že se to vrátí, ale ten zřejmě nezmizí jen tak hned, protože, jak všichni víme, tak pár dobrých dnů ještě nic neznamená, ale věřim, že budeme ok. Každej den šplham výš a výš a mam z toho radost, doufám, že mi to vydrží. Těšim se na Vánoce, peču perníčky a celkem se u toho bavim. A co vy , Leni a Kačko?

Ahoj všem.Já jsem strávil poměrně klidnou dovolenou,i když jsem se nevyvaroval jedné silné atace,takže opět přišly pochybnosti atd.Ale jinak mi bylo docela obstojně.Odpočinul jsem si,taky jsem se postaral o zazimování otcovy chalupy,zašel jsem se podívat na sportovní utkání,včera jsem se po obědě sebral a šel jsem se projít - bylo tady nádherné počasí,svítilo sluníčko a procházku jsem si moc užil.Bohužel jsem se před chvílí dozvěděl,že švagr mé přítelkyně svůj boj se zhoubnou chorobou dnes ráno prohrál....Zatím se držím,vím,že život půjde dál,ale i přes to,že jsme tuhle zprávu očekávali,mne to velmi zaskočilo.Navíc v blízké době čeká mého otce operace,takže to budou zase nervy.....Snažím se to všechno ustát,musím být silný,rozumově to vím,hlavně,aby to taky tak bral můj mozeček.To,co prožila Marta (mimochodem moje přítelkyně se jmenuje také Marta) znám z vlastní zkušenosti.Je to šílený stav,kdy si člověk myslí,že mu není pomoci,přesně jak to popisuje Marta,umocněný z přítomnosti cizích lidí a nemožnosti úniku.Karle,já jsem taky kuřák a je fakt,že když je mi blbě,tak na cigárko nemám ani pomyšlení(ale to nemám na nic).Jinak jsem kouření nijak neomezil(10 - 12)denně.Co se týká sexu,tak s vyjímkou občasných problémů s vyvrcholením ( pokud beru jakákoli AD) problémy nemám.Co se týká snů a spaní,tak já spím celkem dobře,rozhodně líp,než když jsem AD nebral a bylo mi bídně,sny mívám,někdy jsou to nepochopitelné kombinace situací a osob....Všem přeji,aby jste se drželi.František

Ahoj vsichni, moc vsechny pozdravuji, to je dobre Frantisku, ze sis uzil dovolenou a odpocinul sis, to se svagrem je mi lito, snad to vse i s tatkou zvladnes, urcite!!! Kajo...to je moc dobre, ze uz se citis lepe, ja uzivam stale 100mg a je to se mnou nahoru a dolu, porad jeste me ty myslenky a neustale premysleni pronasleduje...kdyz se citim lepe, tak jsem tak stastna - nic neni problem, ale pak je mi zase blbe a dostanu strach, ze se to vraci, ze se z toho nevyhrabu a tak...urcite se na te 100mg citim o moc lepe, ale porad to jeste neni ono...zase napis neco pozitivniho, jsem rada a tesim se, ze u me uz to taky bude brzy...Marto...urcite se toho zvyseni neboj, ja jdu za tyden na kontrolu a pokud mi dr. rekne navysit budu poslusna :-) mejte se vsichni pekne..papa

Ahojky lidicky. Tak jsem si precetla posledni prispevky a vidim, ze se blizime k lepsim zitrkum. Marti, myslim, ze se toho urcite zbavis, jen opravdu nasad vysokou davku. Ja to mela podobne a ted po tydnu te nejvyssi davky jsem 3.den v pohode. Ja jsem tak moc rada, jsem , jsäko bych se prave narodila:o). Vim, ze nemam jasat, protoze se to vrati, ale ja tomu nechci dat prilezitost a budu jist prasky, jak rekne lekar. Ted si jeste rano spolknu jeden Xanax. Sice je mi dobre, ale mam to prvnich par tydnu brat. Tak budu, nebudu myslet na to, ze je to navykove. Potrebuji byt dobra a Thajska si uzit. :o)). Frantisku, je mi take moc lito svagra, ale zrejme jste to vedeli... Tatinek to urcite zvladne!!! Leni, myslim si, jestli bys nemela jeste navysit davku, aby te ty myslenky uz konecne opustily!! Ber si klidne neurol, nebo xanax a rovnou rano. Neboj, bude to dobre. Ja jdu v patek na kontrolu k psych., doted jsme si denne psali. Doufa, ze muj dobry stav do patku vydrzi a uz mu psat nebudu a pak osobne to probereme. Kajo, to je dobre, ze se tesis na vanoce, ze z nich nemas strach. Je na Tobe znat, ze Ti to zabira a smerujes k dobrym zitrkum:o)... Papa lidi!!!

Ahojky všichni, Františku je mi taky moc líto, co se stalo švagrovi tvé přítelkyně. Vím, jaké to je, když umře blízký člověk a i když si člověk myslí, že je na to připravenej, tak ho to stejně hodně sebere.Ale jak píšeš, život jde dál a my jsme tady proto, abychom si ho užili plnými doušky.I když o mě se to říct nedá, ale pořád doufám, že jednou budu v pohodě, jako vy ostatní, kterým se blízká na dobré časy.A tatínek tu operaci určitě zvládne, uvidíš.Kačko to je fain, že je ti zase dobře, já si teda tu dávku zvýším také.Dneska mi bylo celkem dobře a poprvé jsem ještě nepotřebovala Neurol, ale ještě se neraduju, večer se teprve blíží...Leni jinak jsme na tom stejně, já jsem taky jednou dole a podruhé nahoře, ale věřím, že se budeme vícekrát nahoře než dole.Bojím se vánoc, je to takové nostalgické období, kdy bývá většina rodin pohromadě...Tak se mějte a opatrujte se... papapa

Moji milí, stále sleduji tuto naši diskusi a cítím s těmi, kterým ještě AD nepomohla dostat se do normálu. Já mám opravdu štěstí, že jsem v pohodě s asentrou 50 mg a ničím jiným. Funguji normálně, výborně spím a všem chci dát velkou naději, že to bude dobré! Mně to trvalo 2 měsíce než jsem se k tomu dopracovala. Teď jsem měla několik týdnů velké problémy s nevlastním bratrem, který si připravil horké chvilky. S pomocí celé naší rodiny vše zvládl, dnes má střechu nad hlavou, jídlo, práci a snad se časem dobere i konce dluhů, které si nerozvážností způsobil. Bez AD bych tu hrůzu, kdy mu hrozilo bezdomovectví, nezvládla. Dnes mám krásný pocit, že jsem pro něj udělala vše, co bylo v mých silách a on je konečně šťastný! Moc vám všem přeji hodně síly a trpělivosti v boji s "nepřítelem" a opravdu kdo neprožil-nepochopí. Hezké dny vám všem přeje Ája

Ahoj lidi!!! Radovala jsem se tři dny, na dnešek jsem hodně špatně spala, neklidná a taková vytrašená i v noci. Snad mě rozhodil nějaký sen,nevím. Každopádně dnes ka je to malinko horší, než ty tři dny, ale zvládám to v pohodě. Člověk s naší nemocí se opravdu nesmí radovat, protože ho to zase zradí a rozhodí a srazí. Ale nesmíme se tomu podat a bojovat!!! Všem klid na duši:o))..papa

Děkuji Lence,Kačce a Martě za povzbuzení a pochopení.Kačko,taky jsem dnes v noci mizerně spal,asi pětkrát jsem se probudil,ale pokaždé jsem zase zabral.Ale u mne to asi způsobila ta bolestná zpráva ze včerejška.Jinak já to zatím zvládám,uvidíme jak to půjde dál.Je prima,že máš vůli a sílu bojovat,protože schopnost nevzdávat to,je prvním důležitým krokem k úspěchu.Ájo, mám opravdu velkou radost,že se to s Tvým bratrem vyřešilo a snad ještě větší,že je Ti dobře a že jsi to tak skvěle zvládla.Oni ty krizové situace,které člověk zvládne,dodávají ohromnou sílu a sebevědomí do budoucna.Je sice nesmírně těžké se k tomu dopracovat,ale potom ta úleva stojí za všechno utrpení,které člověka svazovalo.Lenko,já se taky někdy cítím jak na houpačce,třeba ráno mi nic není a k večeru začnu pociťovat nejistotu,vadí mi každý zvuk,jsem sám sobě protivný,nic mi nejde.Takže to obyčejně dopadne tak,že si vlezu do pelíšku a snažím se usnout.Horší varianta i když se stejným koncem je,když cítím,že mi fakt začíná být bídně,to si obyčejně vezmu Neurol a hup do pelíšku.Většinou jsem potom ještě druhý den neklidný,ale postupem dne,jak zvládám jednotlivé situace,nabývám jistotu a věřím,že to byl jen prostě zase jeden úlet.Nestává se mi to často a zdaleka ty stavy nejsou tak hrozné,jako byly na začátku léčby,ale jsou tady,ještě stále se objevují.Naučil jsem se vážit si každé chvíle,kdy mi nic není,kdy mohu normálně žít,protože nikdy nevím,kdy mne to zase dostane.Jsem ale optimista a pevně věřím,že se mi tyto stavy budou objevovat čím dál tím méně a stejně tak i Vám všem,kteří prožíváte podobné neradostné chvíle.František.

Ahojte, tak jsem bez asentry uz 14 dnu a je to skvely. Chodim do prace, sportuju, chodim na anglictinu, budu delat v lete z anglictiny certifikovanou zkousku, takze mam co delat, abych se naucila. Nemam cas myslet na nejake nemoci. Zivot je super! Drzim vam palce, at se tech cernych myslenek zbavite.

Zdravím vás všechny, pamatujete si na mě ještě někdo? Dřív jsem hodně přispívala a chodila sem, ale ted jsme dočasně bez netu kvůli přestěhování, tak už nemám takovou možnost sem za vámi přijít, nicméně mi chybíte. pokec s vámi mi vždy pomáhá. já beru ten Remood a zdá se, že dokonce už i maličko zabírá. nicméně v kondici plně ještě nejsem, ale kdosi tu psal, je to běh na dlouhou trat. všem držím palce a držte se. K

Buďte všichni pozdraveni.Anno mám radost,že je Ti dobře i bez AD,moc Ti to přeju.Tvůj život nyní nabývá jiných,mnohem veselejších a klidnějších rozměrů a to je moc fajn.Je to příklad toho,že léčba je opravdu účinná a že trpělivost opravdu růže přináší.Tak ještě jednou gratuluji a přeji,aby Ti bylo dobře i nadále.Klárko,jasně,že si pamatuji na Tvé příspěvky.Je fajn,že máš pocit,že prášky zabírají.Je to opravdu běh na dlouhou trať,hlavně vydrž a nevzdávej to,i když se budeš cítit delší dobu dobře.Jinak já jsem v pátek absolvoval pohřeb švagra mé přítelkyně,jasně,že jsem z toho měl nervy,ale zvládl jsem to dobře,bez ataky,sice je ten smutek pořád ve mne,ale zvládám to.V neděli jsem byl hrabat listí u otce na chalupě,tak jsem alespoň přišel na jiné myšlenky a příjemně se unavil.Takže zatím se celkem cítím v rámci možností dobře a to samé přeji i Vám všem ostatním.František.

Ahoj vsichni, teda asi je vsem mooooc dobre :-) moc Vas vsechny zdravim Kacku, Kaju, Martu, Frantiska a Klarku...snad se vam dari dobre..ja dnes byla na kontrole u dr. a mam si jeste trochu zvednout davku na 150mg, tak jsem zvedava..snad bude vse oki...Kajo a jak se citis ty, uz te presly ty pocity neskutecna? me to taky nekdy prepada, taky mi dr. rikala, ze to souvisi s depresi...clovek by opravdu neveril jak vsemozne se muze ta deprese projevovat...tak se mejte vsichni pekne a zase sem napiste, at to taddy neumre..papa

Ahojky Leni, nu, řekla bych, že je mi docela dobře, ty pocity mě ještě trochu přepadají, ale nejsou tak silný a moc se jich už nebojim, protože se to zlepšuje. Jsem docela aktivní a mam pořád chuť něco dělat. I celkem blbý počasí zvládam docela dobře. No uvidíme, neraduju se, vim, že se to může vracet, ale jednou to přejde úplně. Mam pořád 200 mg a 18.12 jdu k psychoušovi, tak jsem zvědavá, co mi řekne. Přášky už jim jako lentilky, vůbec nic mi po nich neni. A co ty tvoje úzkosti?

Ahoj Kajo, tak to je moc dobre, ze se citis lepe...ja jsem s tema uzkostma na tom urcite lepe, ale ted po vcerejsim zvyseni - opet asi zvykaci reakce, ci co...dnes jsem jako omamena jako bych byla ve snu, snad se to brzy zlepsi, ale takove to pozorovani sama sebe, zatim bohuzel pretrvava, tak snad bude lepe a jak pises jednou nas to prejde...mela jsi taky po zvyseni, zase nejake mensi zhorseni??? diky a mej se krasne...

Leni, po zvýšení jsem nic moc necítila, víc jsem se potila a ráno jsem nevěděla, jestli to byl sen nebo ne. Taková jako taky asi trochu mimo, ale to jsem vlastně pořád. Taky jsem měla takovou trochu nervozitu. Nesmíš se toho zvýšení bát, protože pak se začneš pozorovat a čekáš nějaké vedlejší účinky. Neboj, já to jim už jako lentilky, nebojim se jich, protože mi pomáhají a ty se taky neboj, těš se na další prášek, protože to je cesta ven.Čekej, že až tak na jaře se budem cítit fajn, papa a piš. A co ty Kačko?

Lenko,pozorování sama sebe je přirozená reakce na něco nového v léčbě.Čekáš,co s Tebou bude vyšší dávkování dělat,moc si přeješ,aby to bylo jen lepší,ale stále jsi ve střehu - co kdyby náhodou bylo něco špatně.Pro tělo je to taky něco nového a postupně si musí na vyšší dávky zvykat,nejdříve se jim jakoby brání,proto může přijít nepatrné zhoršení stavu,ale postupem času si navykne a vše se srovná.Kája Ti to napsala moc pěkně - těš se na další prášek, protože to je cesta ven.Přeji všem klidný víkend.František.

MOc dekuji, jste hodni, vzdycky me tak pekne uklidnite..Frantisku mas pravdu, zase prislo mirne zhorseni stavu, zase porad dokola premyslim a i ta uzkost zase nakukuje, ale jsem aspon klidnejsi v tom, ze si reknu, ze je to z toho navyseni...snazim se porad neco delat, ale vsak vite...tak se vsichni drzte a preji krasny vikend..papa

Lidi, moc vás všechny zdravím!! Dlouho jsem nepsala, ale kokám sem. Je mi teď fakt dobře, úzkosti vymizely, určitě zabrala nová AD, vyšší dávky a k tomu jeden Xanax. Teď už je to dokonce týden, co jsem nepcítila nic, z toho, co mi před tím ničilo život..Zaměstnávám se . Nemyslím už na to,prostě mi to do hlavy nechodí, jsem tak ráda...Vím však, že musím stát při zemi, neboť se to může vrátit. Za 14 dní už budu v Bangkoku a pak poletíme k moři, začala jsem se moc těšit a to je doufám dobré znamení..Přeji vám všem to samé!!! Moc!!!Zase se ozvu!!papa