Asentra 50

Moc zdravím všechny tady - asentru beru cca 5 měsíců a musím říci, že mi dost pomohla. Nezaznamenala jsem žádné vedlejší účinky (přešla jsem z Welbutrinu SK, který mě totálně "zničil"), ale mám pocit, že mi začaly po užívání asentry padat vlasy. Má tady někdo, prosím, podobnou zkušenost? Držím všem palce.

Kacko,jsi opet uzasne rychla jako vzdycky! :-) verim ze tvoje Marketka byla nadherna,podle toho jak ji popisujes musi byt vazne kocka. jako panenka...:-)Kacko,je mi moc lito,co se ti stalo s tatinkem,drzim pesti at je to hlavne vse v poradku.To je vubec to nejhorsi,kdyz se neco deje s rodicema...to stejne urcite moc dobre zna Frantisek,moc vas obdivuju jak to ustojite...Kacko opravdu jsi to zvladla skvele..:-) A hlavne ti gratuluji k prestehovani do baracku,to musi byt paradicka....tam ti bude urcite dobre.....:-) Me by bylo taky nejlip v Cechach...to ja vim...citim to tak...ale vsechno je to tak komlikovane...pritel je tady,prace taky..tak nevim co bych v cechach delala..sice planujeme presun do Prahy,ale zalezi jestli se mu podari najit praci...coz ted neni jiste...takze musim vydrzet...Kacko budu mooc vdecna za ten kontakt na ten skype.....zkusim to...fakt mi ten dnesek nijak nepomohl...:( Preji ti krasny vecer,a hlavne se drz a preji co nejrychlejis uzdraveni tatinka....doufam ze bude vse v poradku,jak u tebe tak u Frantiskoveho tatinka...je to moc tezke...:-( Opatrujte se.

Ahoj všichni,pár dní jsem tady nebyl,protože jsem dostal docela šerednou chřipku,navíc mi nešel internet.S mým taťkou je to v pořádku,už mu i vyndali stehy,je doma a spokojený.Kačko,je to hrozné,co se stalo s Tvým tatínkem,chápu Tě,i proto,že mám stejnou zkušennost se svým otcem.Věřím,že bude tatínek v pořádku,moc Ti držím palce a přeji Ti,aby jsi stěhování zvládla bez problémů.Jinak se cítím tak nějak v mezích normy,ta chřipka mi ubrala mnoho sil,měl jsem vysoké horečky a bolelo mne i koukat.....Ale zase je fakt,že když se mi ulevilo,tak jsem se tak bezvadně vyspal,jako už dlouho ne.Taky jsem si psychicky odpočinul od práce (holt už mi není dvacet) a to i přes to,že jsem byl nemocný,beru jako velké plus.Občas prostě potřebuji na pár dní pustit práci z hlavy,ale to určitě všichni znáte.Pečlivě jsem si pročetl všechny příspěvky,je fajn,jak se tady komunikuje,každého to posiluje.Mysko,není to jednuché ustát takové problémy,ale člověk musí zatnout zuby a fungovat.Dlužíme to našim rodičům,nyní je na nás,abychom se my postarali o ně.Dělám to s láskou a jsem rád,že mohu kdykoli pomoci.Všem přeji pohodu.František.

Milý Františku. Konečně ses ozval:o). Já jsem ještě v práci, ale pak jedu pro tatínka do nemocnice. Pustí ho už. Víš , on je už 11 let nemocný s cevama, mozkovýma. Člověk na něm vidí, jak se to horší. Nevypadá ůbec blbě,naopak, když ho někdo vidí, neřekl by, že je mu 66, je to fešák. Když však jde, tak strašně pomalu, sem tam se motá a vůbec mu mozek nějak neovládá chůzi, nohy. Myslí mu to dobře, tak aspoň toto je v pořádku. No a když má nedokrvení, něco se tam ucpe, tak je mimo..Zaplať bůh aspoň mimo...Nechci ani vyslovit-napsat, že to není to nejhorší.. Je mi to moc líto, ale nelze mu nijak pomoci. Bere plno prášků, na ředění atd.. Cévy má po magnet.rezonanci prý jako 90 letý dědoušek..ach jo..to je život..snad to takto vydrží ještě léta..moc si to přeji!!! mamča zase marodí se zádama,je po operaci..no ale na tátu nemá..to jen na vysvětlenou..před rokem, zase při jeho kolapsu jsem se právě sesypala, jak jsem se o něj bála ..hrozně mě to vždy bralo, i u maminky samo..no a teď když beru AD, tak vše prožívám s chladnou hlavou..jsem si jistá, že mají na to AD vliv...jinak se cítím stále dobře..jsem moc ráda, že jsem už měsíc bez úzkostí a těch nepopsatelných pocitů strachu a rozstěkanosti..ale nejásám, jsem při zemi.. Františku , i já s láskou pro svoje rodiče udělám první poslední, jen , aby tady na tom světě byli s námi co nejdýl, neboť oběma zemřeli rodiče po 50 a já si je vůbec nepamatuji..doufám, že se cítíš dobře a jsi schopný normálně fungovat..já stále beru AD ráno, jednu tabletu Argofanu...dnes jsem byla v domečku něco dát a bylo mi tam tak krásně, jak svíttilo sluníčko, tak snad už je to dobré a bude mi tam dobře..kdysi jsem tam šla s Neurolem...za měsíc tam už budeme bydlet...Mysko...ja jsem rychla,co? jsem na imternetu prakticky cely den..vecer samo min, ale sem kouknu:o))...preji Ti,at najdeš správného lékaře..pak, až se vrátíš, tak Ti sem napíši kontaktní mail na tu poradnu, myslím , že fungují z Olomouce..tak lidi, mějte se a pište!!!

Ahoj Kačko,jsem moc rád,že je Ti dobře a že se do nového domečku těšíš.Vzpomínáš si,jak jsme zrovna na téma Tvého stěhování nedávno debatovali?No vidíš,ty jsi tehdy měla strach,že to nezvládneš a podívej se,jak se situace za pár týdnů změnila.Mám z Tebe radost a moc Ti to přeju.Já se teď taky cítím docela dobře,i když Neurolu se nevyhýbám,ale nevadí mi to,protože vím,že mi pomůže.Radši si ho vezmu hned v momenté,kdy se začínám cítit mizerně,protože to pak rychleji odezní.No ty naše starosti s rodiči jsou velmi podobné,mému otci je 68 a je sedm let po mozkové mrtvici.Byl už na druhém břehu,ale dostal se z toho.Má také potíže s cévami,prodělal několik operací,ale stále se drží relativně dobře.Taky mám o něj strach,je to přirozené a nedovedu si představit,jak se jednou budu vyrovnávat s jeho odchodem.Moje maminka zemřela velmi brzy,bylo jí teprve 47 .... Je to už 21 let,co odešla a mně stále strašné chybí.Ale to je prostě život,takový je osud a my jsme na světě proto,abychom si ten náš život užili co možná nejlépe.Všichni dobře víme,že nejcennější,co člověk má,je jeho zdraví a proto je důležité se o něj poctivě starat.Stále pevně věřím,že naše problémy,půjdou jen k lepšímu,že se jednou tak sebereme,že nám bude tak dobře,jako všem ostatním,kteří ani v koutku duše netuší,co se s námi děje.Tak se mějte co možná nejlíp a pište.František.

Zdravím všechny lidičky, kteří jsou na této diskuzi.Dnes mi můj obvodní lékař předepsal asentru 50 a chtěla jsem se zeptat, když beru již v kuse 16 let antikoncepci,může to mít vliv na menzes ?(pravidelnost,nebo ztracení menzes úplně?) Nikdy jsem nic takového neužívala a tudíž s tím nemám zkušenost, vím, že se to někomu může zdát jako prkotina, ale zajímalo by mě co může přijít a na co se připravit..díky

Jájo, zkušenosti s tím nemám, ale kámoška brala též obojí a žádné změny neměla.. Františku, asi jsem se přechválila-psychicky trochu horší, ale co mě štve je, že loni touto dobou mě začala bolet záda, obrazila jsem všechna vyšetření a nic to nebylo, nakonec asi psychické..no a teď už tři dny mě to zase bere...tupé bolesti mezi lopatkama a tak to vypadá, že je to jako loni. Bojím se, protože se mi pak rozjela depka a úzkosti.. Vlastně nyní bych měla na vše být připravená, ale nejsem..zase se bojím, čím ta bolest vznikla..ach jo..nedovolím to, aby se mi bolest rozjela...teda nechci dovolit!!! beru AD, možná zkusím Neurol, když to po něm přejde, tak je to jako loni...já se zblázním..jinak baráčej serýsuje, je to tam moc hezké, za měsíc budeme bydlet..jen ať přestanou záda!! papa a pište

Ahoj Kačko,škoda,že Ti je zase hůř,mrzí mne to,snad se z toho brzy dostaneš.Držím palce!!!!!Je to přesně o tom,že se člověk cítí v pohodě,je plnej elánu a energie,má zase radost že života a pak najednou přijde něco,co v minulosti spustilo potíže a už začneme pochybovat,začneme se pozorovat,zkrátka je to důkaz toho,že ještě stále nemáme vyhráno,i když jsme byli nějakou dobu v pohodě.Je to velmi zdrcující a člověk v tu ránu spadne strašně dolů.Mám s tím bohaté zkušennosti.Člověk si stokrát může říkat,že to ustojí,vždyť už mi bylo takovou dobu dobře,ale tam někde vzadu v mozku to pořád je usazené a nechce se to vzdát.Je to opravdu velmi těžké,někdy si říkám,co je to vlastně za život,být pořád na pochybách,ze všeho,na co jsem se dříve těšil,mám opačný pocit,protože se bojím,že to nezvládnu,vidím lidi ve svém okolí,jak jsou veselí,jak si užívají své radosti a já jim to tiše závidím,protože to momentálně neumím.Naučil jsem se,že pokud je mi dobře,snažím se žít jako dřív,ale s respektem a bez přílišné euforie.Pokaždé,když se mi něco podaří,když zvládnu nějakou situaci,ze které jsem měl obavy,si to celé v duchu proberu,snažím se sám sobě navodit pocit,že jsem to dokázal bez potíží ustát,je to takové nalévání sebevědomí sám sobě.Ale stejně jsem potom zase nejistý před něčím dalším.Je to jako na kolotoči a je mi jasné,že bude ještě hodně dlouhou dobu trvat,než se to zlepší tak,že jakoukoli pochybnost dokážu bez potíží odehnat.Přeji Ti,aby se Ti brzo ulevilo a aby jsi měla v novém domečku jen samé pozitivní pocity.Drž se.Pozitivní pocity a pohodu přeji též všem ostatním.František.

Františku, máš naprostou pravdu!!! Tak dnes po měsíci Neurol :o(. No nic, patří to k mému životu. A to mám dnes narozeniny:o))), tak místo panáka prášek,to bych se z toho po..... :o). Věřím, že bude líp!! a co vy všichni diskutanti? Kde jste? Napište prosím, jak se cítíte, co vám pomáhá a vůbec, jak jde život? Musíme se podpořit, ne?:o)) papa lidičky!!!

Ahoj Kačko,k Tvým narozeninám Ti přeji vše nejlepší,mnoho štěstí,rodinné,pracovní i osobní pohody a hlavně pevné zdravíčko.Doufám,že Ti brzo bude líp.František.

Františku, moooc děkuji:o).

Zdravím všechny a hlavně Kačku, která má narozeniny. Chtěla bych se též připojit ke gratulantům a popřát ti mooooc a moooooc zdravíčka a štěstíčka, ať se ti splní všechna tvá přání :-)) Dlouho jsem tady nebyla a nepsala, ale rozhodně jsem na vás nezanevřela. Tak nějak v "tom" zase lítám. Neumím odehnat ty příšerné myšlenky a představy, co mi způsobují strach a úzkost. Byla jsem objednaná na terapii, ale neodvážila jsem se tam jít, protože strach byl silnější. A aby toho nebylo málo, dnes jsem byla na vyšetření, které ukázalo, že mám astma, takže super !!! Přeji vám všem, ať jste v pohodě. Pa pa pa Marta

Milá Marto, moc děkuji za přání!!!! Víš, já jsem na tom , jako ty. Asi sis přečetla, že jsem byla měsíc v naprosté pohodě. Ale též jsem věděla, že se ,,to,, vrátí. A je to tady. Sice v malé míře, ale ta úplná pohoda vypadá jinak!! Také mě pronásledují myšlenky na doby minulé, když mi bylo nejhůř a ten stav se mi nějak chce vecpat. Jenže naštěstí mu to úplně nejde. Mám občas strach, jsem nesvá. Jak ale pozoruji, třeba do půl hodiny je to pryč...To začnu něco řešit, přejdu ten signál z mozku a dá mi pokoj...Nejhorší je to právě, když jsem sama..Ale to bych se pořád opakovala dokola:o). Stěhujeme se postupně, nastoupili malíři, rýsuje se naše nové hnízdečko. Trochu tam obava je, nebudu lhát. Pocit strachu, jaké to najednou bude, po 20letech v paneláku.už, abychom byli zabydlení a byly tam ,,doma,,jsemzatím doma v paneláku... Prosím Tě, zkus tu terapii, prý je to dobré. Je též dobré mluvit v terapii s lidma, kteří jsou na tom stejně. Že máš astma mě mrzí, ale to se dá dnes dobře léčit. Neboj, na to neumírá!!! Takže lidi, mšjte se, pište a bojujme!!!!! :o))))

Marto,taky si myslím jako Kačka,že tu terapii by jsi měla zkusit.My Ti tady sice sdělíme svoje zkušennosti,ale také potřebuješ znát pohled odborníka,někoho,kdo je nezávislý,kdo není těmito stavy ovlivněn.My dva máme stejné potíže a věř mi,že sama bez odborné pomoci se budeš strašně dlouho a zbytečně trápit.Já vím,že je to moc těžké,když se člověk dostane do té mizérie,do toho strachu,že se tam někde mezi cizími lidmi sesype,ale z druhé strany si zase můžeš říci,že máš vlastně doktora na blízku a ten dokáže pomoci.Znovu opakuji,že vím,jak moc je to těžké,vůbec Tě k ničemu nechci nutit,rozhodnout se musíš sama,nevím,ale třeba by Ti pomohlo si tak dvě hodiny před tím než na terapii odejdeš vzít něco na uklidnění,já užívám Neurol v té nejslabší formě a zatím se mi zdá,že když si ho vezmu včas,tak se ty úzkosti neprojeví v tak šílené míře.Obyčejně se uklidním až na místě,kam jsem měl namířeno,protože cítím,že můj stav je zvládnutelný.Moc Ti držím palce,aby jsi to vše zvládala.Kačko,samota je zlá,já bych o tom mohl napsat knížku,myslím si,že Tvoje stavy pramení právě z té samoty,asi máš strach,že když Ti nebude nikdo na blízku,tak Ti ani nikdo nemůže pomoci,kdyby se Ti něco stalo.Mám dojem,že Ty potřebuješ být v jednom zápřahu (myslím to v dobrém) a pak je Ti dobře.O samotě se možná víc zabýváš sama sebou a to je pro Tebe asi ten startovací impuls.Ale já věřím,že se z toho zase dostaneš a že Ti bude dobře.Tak se všichni mějte co možná nejlíp,užijte si víkend v klidu a pohodě a pište,pište,pište.František.

zdravim vsechny,pisi na jinem PC, muj je v opravne a doma mame jeste tento, moji holky, tak jsem si ho vypujcila..je takovy malicky, tak nebudu psat hacky,carky atd..:o)...myslim, ze tento vikend bude jeden z tech horsich, pocasi je desne, zase snih, zatazeno..my ,,nemocni,, to prozivame jeste hur, nez zdravi a i ti vsichni nadavaji..Frantisku,je to tak..jak jsi napsal..v patek jdu ke svemu psych., tesim se, jak me zase uklidni, :o)..neurol jsem mela jen jeden..stale bojuji s tim si ho nebrat..rikam si, ze hlavne, ze radim ostatnim,at si ho berou, ze zklidni a ulevi organismu a sama to nedelam..nevim proc, prece mi bude dobre..rikam si,ze se z toho musim dostat jen pomoci AD..kdyz by bylo hur, vezmu ho, asi to neni zatim zaplatbuh nejhorsi..je blby, ze sem pise tak malo lidi!!! kde vsichni jste? PISTE TAKY!!! papa

Všechny zdravím,Kačko,já se tomu Neurolu taky bránil seč to šlo,ale pak jsem usoudil,že je to hloupost,protože se pak zbytečně trápím do poslední chvíle a navíc ještě tu dobu,než mi zabere.Takže teď to řeším tak,že když cítím,že to na mne jde,tak si ho bez výčitek vezmu a ona ta ataka není tak nesnesitelná a hlavně dlouhá,jako když jsem pořád vyčkával.Musíme se smířit s tím,že ještě zdaleka nemáme vyhráno,i když se cítíme relativně dobře.Já vím,že když Ti bylo dobře i bez Neurolu a teď se Ti zase trochu přitížilo,tak že to bereš jako krok zpátky,ale taková ta naše nemoc prostě je,nezbývá,než jí respektovat.Myslím,že je lepší udělat jeden malý krok zpátky,než se bránit a potom rovnou skončit zase na začátku.No,já měl víkend poměrně klidný,něco jsem doma poklidil,přeinstaloval si počítač a pocvičil na kytaru pár novinek.Tento týden v pátek jdu hrát na šedesátiny,tak doufám,že to ustojím bez větších potíží.A co Tvůj tatínek? Jak je na tom? Můj taťka je zatím celkem v pořádku,tak doufám,že to hodně dlouho vydrží.No,píše nás sem opravdu málo,bývalo to lepší.....Ale třeba je všem tak dobře,že se nemají s čím svěřovat a to bych každému opravdu ze srdce přál.Tak se všichni mějte,František.

Ahojky lidi. Mně teda o víkendu nebylo nic moc. Mě trápí negativní myšlenky, které mě pronásledují a mám jakoby strach a jsem neklidná. Františku. Neurol jsem měla ten jeden. Snažím se vydržet, ale máš naprostou pravdu a skvěle jsi to vystihl!! Je lepší si ho vzít, konečně se smířit s tím, že to se mnou prostě tak je a bude, pokud se nebudu léčit a občas si prostě Neurol brát.. Ještě mě dostalo, když mi moje ségra nevědomky řekla, že jsem poslední týden taková vystrašená, skleslá, že to je na mně vidět...to mi vůbec nepřidalo a ještě k tomu se sleduju..já se zblázním!!! Ta´tka je v mezích svých možností, takže nic moc, ale dobré... víš, možná zase v posledních dnech až moc řeším moje stavy, pak ještě problémy jiných-známých, které uklidňuji a chápu, nějak se to nahromadilo.. možná mě to vysává a vadí..ale přiznávám se, že si to nepřipouštím, neboť jim pomáhám..tak nevím..je to složité, zapeklité a debilní!!! to je dobře, že budeš umět nové písničky:o))..a zvládneš to, vždyť víš!!! :o))..papa lidi a pište, pokud se někdo cítí, jako já, nebo František..jak to zvládáte, co pro to děláte a tak..papa

Zdravím vás moji milí, sleduji vaši debatu často a zjišťuji, že jste tam téměř sami. Já mám opravdu to štěstí, že vystačím s "mini" asentrou a ničím jiným. Problémy s bratrem jsme zatím stabilizovali, jen mám strach, že nezvládneme stav, kdy by přišel o práci. To by i můj velmi tolerantní manžel už nezvládl, abychom platili jeho dluhy. Naše starší dcera-cestovatelka zase vyráží do světa, tentokrát do Senegalu na 14 dní, pak odsvědčí mladší dceři svatbu a odletí manažerovat do Bangkoku, to ji budeme mít už opravdu daleko. Manžel to nemůže strávit. Já ji nechávám dýchat a nezatěžuji ji svými starostmi, je dospělá a nepatří mi. Naše mladší dcera nás snad v létě obšťastní vnoučátkem, tak snad "děda" přijde na jiné myšlenky. Moc vás zdravím a hlavně přeji, abyste byli v pohodě, život je tak strašně krátký a nestačí co nám za trápení připraví, lidé si ho ničí sami a vymýšlí si problémy. Ája

Ahoj Ájo,no,je toho na Tebe taky docela dost a je moc dobře,že to zvládáš jen pomocí AD.Mám dojem,že čím je člověk starší,tím víc těch starostí má.Máš pravdu,že život je strašně krátký,prostě jsme tady jenom na návštěvě a je na nás,jak se tady zabydlíme jak se svým životem naloží náš osud a my sami.Je prima,že Tvůj muž je rozumný a tolerantní člověk,protože náš boj s našimi problémy je velmi vysilující a podpora a pochopení našich nejbližších je velmi důležitá.Kačko,z vlastní zkušennosti vím,že to nejhorší,co v naší nemoci nastává,je pozorování sebe samotného.Vždycky mne to dostane.Jakmile se mi začíná něco dít a nedokážu to odehnat,čím víc se pozoruji,tím je to horší.Je mi jasné,že je složité se tomu ubránit,ale bohužel je to první zásadní krok do mizerie.Alespoň u mne.Z druhé strany to je asi přirozená reakce,protože každý člověk chce být v pohodě,žít bez komplikací.Jenže díky našim potížím,nás to prostě ještě víc srazí k zemi.Nesmíme ale podléhat myšlence,že je vše marné a že se z toho už nikdy nedostaneme,naopak,musíme věřit,že bude zase líp.Naučil jsem se žít s tím,že když je mi bídně,tak si to prostě musím nějakou dobu protrpět.A že to přijde třeba v tu nejnevhodnější chvíli? To je prostě tím,jak se člověk soustředí na to,že teď právě musí být v pohodě,aby se něco,na čem mu moc záleží nepokazilo.Někdy se říká o sportovcích,že byli přemotivovaní a proto nedosáhli očekávaného výsledku a já si myslím,že s námi je to někdy taky tak.Všechny Vás srdečně zdraví František.

Ajo, také koukám, že to nemáš jednoduché. Nicméně se máš, že Ti stačí AD, ale moc Ti to přeji!! A neboj , v Bangkoku je fajn, dcera se tam neztratí-ikdyž je to pěkná džungle:o)-lidé jsou tam milí, já to tam mám moc ráda!! Byla jsem tam asi 7x a ráda se tam zase vrátímO). Držím palce, ať vám vše vyjde a jste v pohodě, včetně druhé dcery a vnoučátka:o). Františku, ty jsi jako kniha:o). Umíš tu pravdu krásně popsat.. Není k tomu co dodat! Také vím, že si nakonec sama k té situaci a pocitům pomohu . A také jsem vypozorovala, že si tím prostě projdu a bude zase nějakou dobu líp. Čím dřív se s tím smířím, tím lépe to proběhne... Zajímalo by mě, co ostatní...pište!! papa

Kačko,Tvoje uznání mne velmi potěšilo,upřímně děkuji.Jen využívám svých zkušenností,myslím,že proto tady debatujeme,abychom si navzájem pomohli a trochu nalili krev do žil.Já to vnímám,jako velice povzbuzující věc.I přesto,že je mi někdy ouvej,se všemi na této debatní stránce je mi fajn,cítím podporu,vůli podělit se o své potíže.Taky čerpám z toho,co se tady dočtu,mnohé mi velmi pomáhá a za to patří všem můj veliký dík.Pište,pište,pište.František

ahoj všichni,stále nemůžu mezi lidi ani jít nakoupit mám pocit,že to se mnou sekne,takže mi asentra nezabírá,obvodní lékař mne už nechce nechat marodit posílá mne do práce,ale já opravdu nemohu,poraďte mi prosím co mám dělat jak mu to mám vysvětlit??děkuji Vám mikky

Ahoj Mikky,já na tom na začátku léčby (je to už dost let)byl úplně stejně,jako Ty nyní.Myslím,že by bylo na místě vyhledat nějakého psychiatra a řešit to s ním.Mne taky po měsíčním marození hnala doktorka do práce,musel jsem se s tím vyrovnat,i když to bylo těžké a zničující.Ale možná,že když si to pomalu zkusíš,dojdeš k tomu,k čemu jsem před lety došel i já,totiž,že to zvládnout musím,nic jiného mi nezbývalo.Sice se zaťatými zuby,se spoustou pochybností,s pocitem,že to člověk neustojí a sesype se,že to se mnou někde sekne a nikdo mi nepomůže.Já vím,že je to strašně,strašně,těžké,prožil jsem si to a opravdu vím,o čem je řeč,poznamenalo mne to na dlouhá léta a ještě dnes se necítím úplně v pořádku a vím,že to bude ještě dlouho trvat,než se vyléčím.Nechci Tě strašit svými zkušennostmi,ale taková je realita mého života.U Tebe to zdaleka tak být nemusí,doba léčení je individuální věc.Jen jsem chtěl naznačit,že jednou stejně budeš muset mezi lidi a čím víc to budeš oddalovat,tím horší to potom bude.Popřemýšlej o tom psychiatrovi,není to žádná ostuda,hlavně si o sobě nezačni myslet,že jsi blázen,když ho potřebuješ,většina z nás tady nějakého má a nikdo se za to nestydí.Je to odborník a ví,o čem budeš mluvit,jistě Ti poradí,jak se chovat,aby panické poruchy ustupovaly.Dalším řešením je změna,nebo navýšení dávek AD.Ale i to bude nějakou dobu trvat,než zaberou.Každopádně to konzultuj s Tvým obvodním lékařem,řekni mu,ať Ti napíše doporučení k psychiatrovi,určitě Ti obvodní lékař poradí ke komu se máš objednat.Moc a moc Ti držím palce,aby Ti vše začalo vycházet dle Tvých představ a aby Ti co nejdříve bylo líp.František

Ahojte lidi,sem tady upně nová,dnes píšu poprvé.1týden beru asentru 50po pulce a dnes večer jdu na první celou,je to mazec ,ale stavy znáte ,ale muj největší problém,že nemužu vubec usnout ani přes den ani v noci.Stalo se mi topo prvé,nikdy před tím sem to neměla.Neurol beru taky popvé v životě a mám s toho strach?beru 1 tableu večer 0,25 usnu asi po hodině,ale když ji spolknu v 22 hodin jsem kolem 3ráno vzhuru neznám žadné leky tak nevím co s tím.Děkuji za odpovědi

Ahoj Jitko, vítáme Tě mezi námi. Neboj se napsat svůj problém!! Nevím sice na co Ti Asentru dali, ale asi na nějaký psychický problém..na co jiného, viď? :o)..s tím spaním je to úplně normální, já to měla dost podobné!!! Ikdyž jsem si k tomu vzala Neurol, tak jsem byla pak v noci vzhůru. Zřejmě se ti honí hlavou ještě k tomu epříjemné myšlenky a to vše dohromady Ti nedá spát!! Neboj, to se upraví!! Možná je lepší Xanax, který má pozvolnější uvolňování a tím pádem se déle a lépe vyspíš!! A´t je Ti lépe!!! Piš a ostatní taky!!!

Kačko děkuji,že jsi napsala,moc pomuže podpora.Asentru sem asi dostala na panickou poruchu.Měla sem moc velké problémy s dcerou,došlo to tak daleko ,že jsem ji nechala odhlásitz tr.bydliště a pak to tak nějak začalo .BRNĚLO MI CELÉ TĚLO,PŘIVAŘENÍ SEM SE BÁLA ,ŽE OMDLÍM AHONEM K LÉKAŘČE.sAMÉ VYŠETŘENÍ-všechno v pořádku.Obvodačka mi řekla že je to stres a tak mi nasadila asentru a neurol a já se bála ještě víc.No sem zmatená,jako blázen.Je mi 38 ,ale tohle sem teda nezažila Strašně oblíbená a pomáhala sem kde mohla a ted tohle.Stále se chvěji a přemýšlím jestli není lepší ten neurol taky brát no nevím ,Promin za to písmo,nějak se mi to s těma písmenkama nedaří a nechce se mi to přepisovat.

Zdravím, jsem tady další nováček! :-) Stejně jako předchozí nováček beru první týden Asentru 50 po půlce a zítra nasazuji celý prášek, tak jsem zvědavá. Beru k tomu ještě Rivotril ráno a večer. Problémy se spánkem nemám vůbec, po tom Rivotrilu se krásně usíná, i když jsem taková omámená i přes den :/ Ale to už bude možná i tou Asentrou, protože dneska mi doktor řekl, že mám brát Rivotril už jen na noc, tak jsem ho dnes ráno poprvé nevzala a stejně jsem omámená. Máte to taky tak? Žádné jiné extrémní stavy z toho nemám, jak tady většina popisuje. Doufám, že ani nepřijdou. Chtěla jsem se zeptat, je možné, že mi teď kvůli tomu vynechává menstruace?

Tak jsme na tom stejně,jen s tím spaním to nedávám.Asi se zítra zajdu taky zeptat na ten Rivotril.A kolik toho prosím bereš?Menstruace mi taky skončila,hned jak sem začala užívat Asentru.Je fajn,že je Ti dobře,já mám strašné rána a kolem odpoledne je to lepší.Nálada se dostaví a aspon se mužu soustředit na maličkosti,které mě baví,ale ráno to je hruza,třes jako blázen a nervozita pronic- zanic.Myšlenky jako splašené.No uvidím co bude dál.Všem moc pěkný den a plno hřejivých okamžiků.

Děvčata, čtu tady o sobě, když jsem poprvé začala brát Asentru..Máme to všichni podobné. Jito, mně je 41, takže ,,skoro.. , jako tobě:o). Je mi moc líto toho, že máš takové problémy s dcerou. Jak popisuješ ty stavy, tak to se dostavila úzkost, deprese-reakce na to, co prožíváš!! Také jsem energická, všude rozdávám radost a srandu a potkala mě psych.porucha :o((. S chvěním a klepáním to znám. Měla jsem to nejvíc ráno, při vstávání.Neuroly so ber!!! Určitě!!V začátku musíš, má jiné účinky , než AD, čekáš, kdy Ti AD zabere, tak si pomož Neurolem. Rivotril, či Xanax jsou lepší na noc. Nováčku, ta rána byla u mě nejhorší, jak píšeš ty, nejradši jsme měla večery, to jsem si připadala úplně v pořádku, a ráno zase..to trvalo několik měsíců..postupně jsem, měla třesy, rozbušené srdce, klepaly se mi ruce, vadily mi lidi.... po čase vše přejde, ale upozorňuji, že asi opravdu po ,,delším,, čase. , neboť, jak jste tady asi četly, je to běh na dlouhou trať... Také přeji pevné nervy u léčby psych.poruchy AD!! pište!!!

Františkovi opět děkuji je to má vrba,dnes mi dal opravdu doporučení k psych.nestydím se jen doufám,že pomůže...Jitko taky je mi 38 a taky spím max.tři hodiny je to strašný už večer se bojim,že to bude zase stejný ujsn třeba v deset a v jednu už se budím mokrý ruce i nohy potem je to hnus....

Jitko, jak jsem psala, teď jsem brala ten Rivotril ráno a večer a spala jsem krásně. S tou menstruací ale to není moc dobrý, ne? Já jsem ještě dost mladá, nebude to mít nějaký následky na plodnost???

Krásný den lidičky:D Máme nový den a snad nebude nejhorší.Ráno opět blbé,ale po neurolu sklidnění né uplně ,ale hlava myšlenky urovnává,tak píšu a jsem ráda,že Vás tady mám.Nováčku,nejsem sice nějak v lécích znalá,ale na plodnost to prý následky nemá,určitě Ti k tomu někdo něco napíše,kdo se lépe vyzná.Tak by mě zajímalo co dělají lidičky ,když brzy ráno vstanou,třeba ve 4 ,jsou rozklepaní a k tomu berou ohled at neprobudí rodinu.Já si zaliju kafčo a kouřím jako o život ,vím ,že to škodí,ale ted skončit s cigaretama ,no tak to bych asi nezvládla.Zatím Všem papá a pište!!!

Ahoj lidi. Mikky, je moc dobře, že jdeš k odborníkovi!! Uvidíš, že se Ti uleví, až s ním promluvíš a budeš vědět , jak na tom jsi. Jitko a Nováčku, mně to nerozhodilo menstruaci. Je mi však v tom období fakt psychicky na nic..Ty rozházené hormony udělají s psych.děsný kusy.. Jinak mám známou, která trpí též při tomto nespavostí a budí se velmi brzy. Aby nebudila ostatní v rodině, tak čte knihy...stala se návštěvnicí knihovny a čte..ale říkala, že je z toho také nešťastná.. je pravda, že Neurol a jemu podobné léky jsou opravdu dobré na srovnání myšlenek v mozku.. Ta klepačka a třes jsou opravdu nepříjemné pocity, do toho třeba rozbušené srdce.Ale vše se urovná, nevěšte hlavu!!! Až zaberou AD!! S pozdravem!!! papa

Všechny zde "nové" zdravím.Jen bych Vám chtěl napsat pár vět,které se tady sice už mnohokrát objevily,ale snad Vám to ve Vašich začátcích pomůže.První věc je ta,že léčba antidepresivy je vždy dlouhodobá záležitost,je to otázka let.I když je člověku přechodně lépe,nebo dobře,nikdy není záruka,že se deprese,nebo panické poruchy nevrátí.Mohu- li Vám poradit,nekončete s léčbou až se Vám udělá dobře.Je to velmi zrádné,sám jsem na to doplatil.Konzultujte své stavy s lékařem,najděte si nějakého psychiatra a uvidíte,že Vám poradí co dál.Nebraňte se lékům.Berte antidepresiva poctivě a pokud máte ještě jako pomocníka třeba Neurol,klidně ho berte,(samozřejmě v rozumné míře) není návykový a v dané chvíli,kdy se necítíte dobře Vás uklidní a Vy nebudete prožívat ty stavy tak drasticky. Vnitřní třes a nesoustředěnost je při léčbě běžná záležitost,může se objevovat poměrně často.Je to způsobeno strachem,z toho co se s člověkem děje.Po zahájení léčby zabírají antidepresiva po čtyřech až osmi týdnech užívání.Je to individuální,ale nečekejte,že Vám zaberou za týden.Pokud by jste po zhruba třech měsících léčby nepozorovali žádný pokrok,zeptejte se lékaře,zda by nebylo na místě antidepresiva vyměnit za jiná.Ne každá Vám totiž mohou stoprocentně zabrat.Někdy se v počátcích léčby stává,že se stavy ještě zhorší,je to tím,že tělo si musí na léky zvyknout.Kouření léčbu nijak neovlivňuje,ale s alkoholem opatrně.Neškodí sklenička vína,nebo pivko po obědě,ale větší množství alkoholu léčbě neprospívá a vlastně jí znehodnocuje.Snažte se vysvětlit svým nejbližším,co se s Vámi děje,mluvte o tom se svými partnery.Je to velice důležité pro Vás i pro ně.Obyčejně při léčbě antidepresivy dochází k omezené chuti na sex.I o tom je třeba mluvit s partnerem.Nestyďte se za svou nemoc,není to žádná ostuda,přistupujte k sobě samým tak,že jste prostě nemocní a musíte se s tím porvat.Co se týká nespavosti,tak to se postupem léčby zase srovná,mám zkušennost,že když jsem si ze začátku léčby bral dle doporučení lékařky jednu tabletku Neurolu večer v osm hodin,tak jsem pak spal jak nemluvně celou noc.Ale i to je individuální věc,záleží i na tom,co člověk přes den prožil,co se mu před spaním honí v hlavě a jak na tom momentálně psychicky je.Tolik pro začátek.Nechtěl jsem Vás vystrašit,spíš Vás připravit na to,co Vás může v budoucnu potkat.Je to můj reálný a možno říci i dost zkušený pohled na naše potíže.Všem Vám přeji,aby Vaše léčba probíhala co možná nejrychleji a účinně.

Frantšku není co dodat si borec,jak umíš moc krásně napsat co se s člověkem děje a jak ho podržet.Píšu, prsty se klepou jako blázen,ale dá se to.Ráno v 6 sem teda spolkla tu půlku neurolu 0,25 a jak se tak dívám na hodiny docela sem ten den zvládla.Třepu se sice jako ratlík,ale bohužel,jen sem taková,že u ničeho nevydržím,snad jen u počítače,pořád poposedávám,čtu,ale strach ten asi nemám,jen ,když stojím cítím více,jak se chvěji a to mě asi nervuje,no nevím.Moc krásně jsi to popsal.Kačenko rada se čtením parádní,ale já to ráno vůbec nedávám,tak možná za pár dní.Všechno je to moc složité,ale věřím ,že bude líp-musí dřív nebo později určitě.S pozdravem Všem!!! Jitka

To bude dobrý nebojte.:))

Jituš jsem na tom stejně já už hulim od tří od rána po tmě a potichu malinko to asi uklidňuje,ale je mi stále hrozně celé dlouhé dny,doufám,že to nebude na moc dlouho jinak to snad nevydržim,jsem moc ráda,že jste tady papa

Hlavu vzhůru Mikky,je to sice síla ,ale bohužel se stím musíme poprat.Stejně nám jiného nic nezbývá.Je to jako na kolotoči chvíli tak a chvíli jinak,lepší-horší a pořád dokola.Když se mi za den k večeru udělá líp,zase mě bolí hlava a to bude asi těma cigaretama.Nejvíc mi vadí,že nemůžu přes den ani na chviličku spát,prostě si lehnu a mám jen zavřené oči,tak ráda bych se prospala,sem tak unavená a nic Večer prášky chvilku spánku a nanovo.Snad ty AD zaberou!!! Já ani nevím jestli léčím depresi,nebo paniku jsem zmatená-nechápu nic.Stresuje mě ten celodenní třes.VYDRŽAT!!!

František je náš odborník:o)), ale hlavně člověk, který má letitou zkušenost a navíc ten dar, že to umí velice výstižně popsat a poradit\!!!! Má naprostou pravdu. Františku, představ si, že jsem dnes byla na kontrole u psychiatra, řekla jsem, že se mi občas vrací hnusné myšlenky a není mi nejlíp. Přidal mi mg za 75 na 150. Víš, já to tak už brala, ale když se mi před měsícem ulevilo a bylo dobře, tak jsem si to sama snížila no a je to tady..jak jsi psal..vrací se to...tak ho poslechnu a nebudu si nic sama ordinovat...bud to brát , jak on řekne.. Jitko, moc Tě chápu s tím třesem, já z toho byla nešťastná, bylo to hrozné. Jak stará babka...neboj, přejde to, ale buď připravena, že to bude trvat dlouho...Neurol si vezmi celý, půlka 0,25 je hodně málo!!! i ten třes se dá zklidnit Neurolem..0.25 mg-tak 3x denně klidně..můžeš jít až do 1,5 mg za den...Také kouřím a pamatuji si, že když mi bylo , jako vám, tak mě cigarety uklidňovaly a více jsem kouřila..teď je to naopak, kouřím málo:o))... Jitko, to je jedno, co si léčíš, ono je to nepříjemné ve finále obojí stejně!!!! Takže u obou to, co popisujete je opravdu normální, za několik týdnů bude dobře...:o))))

Kolik tak maximálně si můžu dát Rivotrilu 0,5mg za den? Jsem momentálně tak v prdeli, že bych nejradši sežrala celý balení.

Dneska ráno sem stanula, byla sem bez třesu,ale ty myšlenky.Uvařila sem si kávu a myslela jsem ,že bude fajn,ale nervozita byla strašná,asi se právě proto bere ten neurol.Byly 4 ráno a v pět sem polykala neurol,tak sem se tomu bránila ,myslela sem,že je to tou asentrou,tak asi ne.Takže půlka0,25 je málo?No já fakt nevím,ale věřím ,že asi máte pravdu a skušenosti.Myslela sem ,že se to má vydržet ty stavy a neurol jen akutně,ale asi je blbost,asi poslechnu Vaše rady.Zatím s pozdravem Jitka

Nováčku, Rivotril jsem nebrala, ale za den je možné a normální do 1,5mg Neurolu, tedy i Rivtotrilu asi...Vzpomínám, že jsem byla také úplně v pr..., vezmi si víc uklidňujících prášků! Jitko, myšlenek se jen tak nezbavíš a čím více se v tom budeš utápět, tím to bude horší. Opravdu to vše znám a myslela jsem si, že se fakt zblázním. Neurol 0,25 je málo!!! Klidně si vezmi dva najednou!!! Přemýšlela jsem úplně stejně, že to mám po AD a že Neurol je jen v krajním případě. Není, má úplně jiné účinky na mozek, než AD. Když jsem to říkala svému psych., že to mám asi po AD, tak mě vyvedl z omylu, že je to deprese!!! Můžeš ty stavy vydržet, ale bude ti strašně. Vezmi si k tomu neuroly. Až po týdnech zabere AD, neboj, brát je nebudeš!!! Opakuji, byla jsem na tom úolně stejně!! Myšlenky strašný, i na to,že snad radši skočím z okna jsem myslela, ale to je jen myšlenka...A pokud nechodite k psychiatrovi, objednejte se tam!!! Papa

Ahoj lidi, tak se taky přidávám k asentrákům:-). Beru ji dva a půl měsíce. První měsíc jsem měla 50 mg, žádné vedlejší účinky a cítila jsem se líp, ale né úplně ok, tak mi doktorka zvedla dávku na 100mg denně, ale mě připadá, jakoby mi bylo ještě hůř a do toho mám už 14 dní průjem, jinak nic. Tak se ptám, jestli to může být jeden z vedlejších úřinků, jestli tím náhodou taky někdo netrpěl. JBeru AD poprvé v životě, mám strach ze smrti, z nemocí, nemůžu se vyrovnat se ztrátou členů rodiny, bojim se chodit na hřbitov, nechci navštěvovat místa kde mi to připomíná (tátu, dědu) co zemřeli. Bojím se večer sama doma, ještě ke všemu mám úzkosti, sevření žaludku, no děs. Myslela jsem, že to nějak sama všechno zvládnu, je mi teprve 27, ale ne, musela jsem vyhledat odbornou pomoc. a doufala, že léky zaberou, ale pořád se cejtim mizerně, ach jo:-(.

Ahoj Jano,ten průjem může být vedlejším účinkem Asentry.Jestli máš pocit,že je Ti stále hůř,zkus se lékařky optat na změnu AD.Po dvou a půl měsících,by Ti již měla zabírat.Co se týká Tvých stavů,byl jsem na tom ze začátku podobně a dodnes mne vadí třeba násilí,odložené děti,či všemožné jiné tragédie,které jsou k vidění,nebo ke čtení v médiích.Je to prostě reakce na oslabení psychiky,člověk je přecitlivělý,protože vidí,jak v jeho okolí je vše OK a on sám po tom také touží.Vyplývá to i ze strachu,že když se něco nepříjemného v našem okolí semele,tak to nezvládnem.Každý začátek léčby je strašně těžký,ale věř,že až Ti léky zaberou,nabije Tě to do budoucna a uvidíš svět v lepších barvách.Ta cesta ke zlepšení je strašně dlouhá a vyžaduje mnoho trpělivosti a sebezapření. Každopádně to nevzdávej,jsi mladá a máš život před sebou.Jitko,to,že jsi byla ráno bez třesu,je fajn,ta nervozita pramení z toho,že máš strach,že se třes zase objeví.Plně souhlasím s Kačkou (která je mimochodem velmi vnímavá a citlivá a navíc Vám ženám dokáže poradit mnohem líp než já,prostě proto,protože je to žena a zná Vaše ženské potíže a myšlenkové pochody) co se týká dávek Neurolu.Zkus si vzít i večer tak hodinu před spaním,i kdyby Ti nic nebylo.Mikky,Ty bys to také tak měla zkusit,myslím ten Neurol před spaním.Měl by Vás trochu utlunit a spánek by tudíž měl být kvalitnější.Nat - nejlíp by bylo,kdybys zašla k lékaři a poradila se s ním,co dál.Jestli bereš jen Rivotril,bude to asi málo,chtělo by to nějaká AD.Jinak já jsem včera byl hrát,jednu chvíli mi nebylo moc dobře,ale dokázal jsem to ustát a pak už to bylo perfektní.Kačko,můj Tatínek měl včera zase nějaký problém,na chvíli ztratil orientaci,padl před barákem a pak doma zvracel.Ihned jsme volali lékaře,ale ten řekl,že mozková příhoda to není,že je to pravděpodobně zablokovaná krční páteř,protože taťka si stěžuje na bolest v její oblasti.No,v pondělí má naplánovanou pravidelnou kontrolu v Praze Na Homolce,tak uvidíme.Zatím se cítí jakž takž dobře,trochu víc pospává,ale já doufám,že to bude opravdu "jen" ta páteř.Dozvěděl jsem se to včera večer a i přes to,jsem musel dostát svému závazku a dohrát to,co jsem slíbil.Nemělo to vliv na mojí psychiku,trochu hůř jsem se cítil asi dvě hodiny před tím.No,klidný nejsem,ale nezbývá,než věřit,že to dobře dopadne.Tak Vás všechny zdravím a přeji klid a pohodu.František.

Ahoj Františku, děkuji za slova povzbuzení:-), Jinak jsi to vystihl úplně přesně, že člověk vidí okolo sebe lidi co jsou v pohodě, šťastný a sám by taky moc chtěl, aby to bylo u něj taky tak. Mě všechno děsně rozhází a jak píšeš, že ti vadí i koukat a číst co je v médiích...já mám to samé, třeba mi děsně vaí číst o Aids, o těch dětech to je taky šílený (mám roční dceru a tak to prožívám o to víc). Neni to fakt sranda, člověk se cítí být pořád uvnitř tak nějak staženej, nebo jak bych to popsala jinak nevim. Nebo taky mívám pocit, že jsem děsnej slaboch a každej to na mě vidí, že jsem trapná a každej si to řiká, nebo třeba když byl třeba nějakej problém v práci a člověk šel "na kobereč" tak se mi vžycky rozbušilo srdce jako kdyby mi šlo o život. Nebo vzít si dovolenou?Ani nápad, co kdyby byl nějakej problém a zrovna bych byla potřeba . Říct si o zvýšení platu?No ani omylem a když už ano, tak jsem se na to půl roku připravovala jak to říct a pak mě stejně setřeli a já neřekla půl slova. No když blázen, tak blázen:-)). Mudr. říkala, že vypadám vyrovnaně, vesele, ale chyba lávky. Někdy když jedu tramvají, tak si řikám kolik lidí je na tom podobně jako já, Hrozně mě štve, že si nedokážu život užívat jako ostatní, pořád za všim vidim problém, nebo něco co mi ke šťastnému žití brání. Už tisíkrát jsem si říkala, že nebudu myslet na blbosti, ale prostě to nejde, Jo a abych nezapomněla ještě k tomu všemu mám nutkavé myšlenky. Zajímalo by mě, jestli tim někdo taky trpí, protože o nutkavých myšlenkách jsem v této diskusi nečetla ještě nic.

Ahoj stále čtu co nového přibývá a jak je vidět,každý z nás je rád za povzbuzení od ostatních.Františku ten neurol večer ten beru tak jak si napsal 1 celý 0,25.Ale nevím si rady s tím když vstanu třeba ve 4 ráno jestli vzít půlku,nebo celý a jest-li hned nebo třeba až v 8 stoho sem pořád zmatená a vystrašená.Asentru beru ve 20 hodin.Kačenka mi napsala at se toho nebojím,ale pořád slyším obvodačku jak říka:asentru a 1neurol večer a ráno pulku a to je vše a bude líp,ale není,nebyla sem schopna nic dělat celé 4 dny.Dneska sem se naštvala poslechla Kačku a ve 12 odpoledne sem spolkla pulku neurolu a bylo to uplně jiné.Jen mírny třes,nabarvila sem si vlasy a to je co říct,tak fakt nevím.Ale jistě vím,že v pondělí pujdu k obvodní,že chci vyšetření u psychiatra!Ten mi to jistě vysvětlí ,jak je to s těma lékama.Nechci stále otravovat s dávkováním ,ale strašně se toho bojím jsem hloupá,že jsem četla to Forum o neurolu!!! Tak se prosím nezlob ,že pořád píšu a zjištuji to samé- papá.

Jituš neomlouvej se a piš já to čtu celé dny František a Kačka jsou super je to jediný co mě teť trošku uklidňuje a ty sis zvládla nabarvit hlavu?no to je prostě úžasný já už vypadám jak divá Bára,ale na to si netroufám 18,3,jdu poprve k psych.a už se asi těším,potřebuji být normální,jinak pište moc mi pomáháte jsem v pr...y nervama zatím pa

Ahoj Jitko,nezlobím se,že se ptáš,naopak,je to to nejlepší,co můžeš v danné situaci dělat.Kdo se neptá,nic se nedozví.A rozhodně to není žádná ostuda,to platí i v běžném životě.Já jsem taky začínal tak,že jsem měl předepsanou jednu tabletku Neurolu večer.Ale s tím,že když se přes den nebudu cítit dobře,mohu si vzít další.Takže bych Ti radil,aby sis ráno klidně vzala taky celou.0,25mg je nejslabší dávka a je to opravdu taková berlička,která Tě pomůže uklidnit.A každopádně bych ho bral hned po probuzení,(i když nejideálnější je brát lék po jídle).Ono už jen to vědomí,že pro zlepšení stavu člověk něco udělal,ho trochu uklidní,i když je pořád v napětí a čeká zlepšení.Lék obyčejně zabere asi tak do hodiny po požití,ale může to trvat i o něco déle,je to individuální.Nebuď vystrašená,musíš se smířit s tím,že Tvůj život teď řídí tahle nemoc a podvolit se tomu,protože čím víc budeš čekat na rázné zlepšení,tím hůř to půjde.Psychika je mrcha,někdy nám pomůže v dobrém,ale v našem případě to zatím máme v mozku zakódované naopak.Udělala jsi velice dobře,že ses rozhodla pro návštěvu psychiatra,je to jeden ze zásadních kroků ke zlepšení.Ale z druhé strany nečekej nějaké okamžité zázraky,on Ti určitě poradí,jak se s tím vyrovnávat,ale to hlavní vždycky zůstane na tobě.Přeji Ti,abys našla odborníka,který Tě pochopí a pomůže a samozřejmě,aby to bylo v co možná nejkratší době.A pochopitelně,kdykoli budeš potřebovat (a to platí pro všechny) napiš sem,rád každému odepíšu a předám svoje zkušennosti.Jano,pocit,že jsi slaboch je normální.Taky jsem ho měl ze začátku léčení.Je to dáno i sníženým sebevědomím,které je při našich potížích normální.Ale,že jsi slaboch,vůbec není pravda,naopak,kdo bojuje jako my s takovýmto nepřítelem,je silný,byť se mu to tak nejeví.Říkáš si,že nic nevydržíš,že jsi toho nedávno zvládala mnohem víc a že ještě nejsi tak stará,abys měla takovéto problémy?Je to úplně normální,protože ještě nejsi úplně smířená s tím,co se s Tebou děje.Časem to přehodnotíš a uvidíš kolik lidí se ve Tvém okolí zabývá banalitami,které jsou pro ně neřešitelným problémem a Ty si budeš v duchu říkat:"A co by jste dělali na mém místě?" To není sebelitování,to je právě to uvědomování si,co prožívám já,oproti těm,kteří tyto problémy nemají.To,co píšeš o Tvých myšlenkách v tramvaji,tak to mám dodnes taky.Říkám si,jak všichni ti lidé okolo mne vypadají vyrovnaní (většinou),ale třeba má někdo z nich podobné potíže jako já,jen to na něm,stejmě jako na mne není vidět.Žít šťastně,se při těchto potížích nedá,protože kolem sebe budeš pořád vidět lidi,kteří se baví,smějí,vtipkují a je jim relativně dobře a Tobě to strašně poleze na nervy.To není výraz sobectví,nebo Tvé zloby či závisti,to je úplně normální stav,který tato nemoc vyvolává.Nemusíš se za to sama před sebou stydět,prostě to ber tak,že Tobě není dobře a je naprosto přirozené,že v takovém případě se člověk těm ostatním nemůže vyrovnat.Už jsem to tady jednou napsal,přesto to zopakuji - ber to prostě tak,jako kdybys měla obyčejnou chřipku a přišla Ti návštěva.Všichni se budou bavit,ale Tobě moc do řeči nebude.V naší nemoci musíme i sami k sobě přistupovat s určitou tolerancí a pokorou.Co se týká nutkavých myšlenek,tak s tím nemám žádnou zkušennost,ale každopádně to konzultuj s lékařem.Přeji Ti a samozřejmě všem ostatním,aby bylo líp a líp a líp.František.

Krásné ráno Všem!!! Ráno sem stanula v 5 hodin a poslechla radu Františka spolkla 1 lentilku a přesně jak psal,čekala sem co bude.Trošku mě po hodině brala unava,ale nějak to pak přešlo.Jsem klidnější,ale samo ,že to nejsem já,ale alespon tak.Vyprala sem po ránu trčko,upravila se alespon trošičku a jsem ráda,že alespon maličko můžu něco dělat a hlava bere!!!Dny spatky sem opravdu jen poposedávala,internet,káva vyčůrat a tak pořád dokola.U ničeho sem nevydržela i přesto,že jsem tak moc chtěla!!! Ta nesoustředěnost a nezájem i když člověk chce,je hrozná.Nedokážu si představit ,jak Vy všichni to zvládáte,jest-li chodíte do práce?!Milovala sem svou práci nadevše,ale ted sem bez a tak sem doma,mám částečný důchod,jsem po operaci páteře,ale to je vedlejší.No uvidíme ,jak to půjde dál.Dcera blbne stále,ale to ted neřeším,potřebuji se dostat sama s toho co prožívám a snad jednou příjde den,kdy budu připravena pomoct jí,protože vím,že mě potřebovat bude,jednou určitě! Vy jste na tom asi lépe ,než já,určitě doma po bytě kmitáte a já nevím co by!Snažím se nemyslet na to,že se semnou dějí věci a nepoddávat se tomu, prostě to nejde!!!Je to hrůza.Ven se nebojím ,ale vůbec se mi nechce,vždy tak aktivní,ale to je asi to co si popisoval Ty Františku-všechno je jinak.Opět dík za podporu a zatím pá

Zdravím..:).já sem dcera od Jitky :) Je to hrozné to období co teď prožívá(prožíváte).Ale myslím že se stím nedá nic dělat a zbývá vám jenom čekat co bude dál:))Mamča se nejvíce bojí co se stane když si veme prášky nebo více prášku než má:) Tak vám děkuju že ji tak pomáháte a píšete kolik by měla brát.Máte toho určitě prožitého více.:)tak vám držím všem palečky ať vám to dobře dopadne♥ a pište tady častěji MAmká to ráda čte ..:D..☺☺☺ pp :-*