Ahojte všichni přispívající a diskutující. Objevila jsem dnes tuto diskuzi úplně náhodou. Žiju už asi 8 let s mojí "přítelkyní depkou". I když si myslím, že jsem ji v mírnější formě měla dlouho dlouho před tím, jen byla nepoznaná. Začalo to onemocněním celého člověka, bolelo mne všechno co na sobě mám a k tomu ty stavy jako bych měla "odejít", křeče, hřebíky v hlavě (pocit), zhubla jsem o 8 kg, prázdný obličej, no hrůza. Po všech peripetiích s vyšetřeními paní doktorka usoudila, že je to deprese. Nejprve jsem brala Jarsin (přírodní AD - hypericum-třezalka) Dělal mi velice dobře, ale.... jsem fototyp 1, tedy bledá pokožka a třezalka je zrádná v tom, že působením slunce způsobuje poškození kůže, což se stalo. Takže pak Citalec (Citalopram, Cita - podle výrobce.) Beru ho asi 5 let, teď pouze 10 mg, měla jsem 20mg. Zkoušela jsem opakovaně postupně snižovat tu desítku, třeba jeden den v týdnu 1/2 pak dva dny apod. Ale když hladina dostatečně klesla,nastaly známé problémy, nejde to. Je mi 59 roků, končím asi letos v zaměstnání, které jsem si o dva roky prodloužila. Bojím se, že když zůstanu doma, bude problém s úzkostmi vštší, takhle sice mne práce vysiluje, ale aspoň nemám tolik možností se nořit do svých bubáků. Snažím se na sobě pracovat, jak už tady padlo. Spoustu věcí jsem za tu dobu pochopila. Díky dnešním možnostem v informacích, jak na netu, tak v knihách a pod. se člověk může posunout, ale úplně zvládnout "to" nemůžu. Takže berlička v podobě Citalecu zůstává. Teď mám v poslední době velké problémy s koncentrací a zapomínáním. Máte to taky? Nevím jestli je to obecný jev dnešní doby nebo vliv léků nebo jestli těch 10 mg je málo.Bráním se ale zvyšování dávek.Teď jsem narazila na úžasnou knížku od Anthony de Mello: Bdělost. Pokud ji seženete, moc doporučuji. Tak se mějte krásně a radujme se, že je ještě léto, nabíjejme baterky. Pan doktor Cimický prohlásil, že duše je jako baterie, kterou musíme pořád něčím dobíjet: zážitky, setkáními s milými lidmi, krásou přírody atd. Něco na to je.
Přidat nový komentář