Citalec a Neurol-zkušenosti s užíváním

ahoj!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! vubec nevim co delat zacalo mi to tri mesice po porodu dcery dostala jsem AD Sertralin,ale kojila jsem tak jsem leky nebrala..chvili to dalo pokoj nekdy jsem nemohla do obchodu,ale dalo se to zvladnout.Ted po roce a pul asi prvni zachvat mela jsem pred menstruaci bolelo me na prsou a v noci zima a buseni tak jsem dychala do pytliku.Navstivila jsem neurolozku ta me vyslechla a napsala Romood jasne ze to porad ctu a neberu a tak jsem jeste navstivila psichyatra...rekla jsem mu uplne vse a asi az moc rekl vidim to na prasky a napsal Citalon...pisi AD na silne deprese coz si myslim opravdu nemam......takze opet neberu a bojuju a resim brat nebrat....jsem hrozny resitel a taky katastrofista.Do leku se mi ale vubec nechce kdyz si prectu pribalovy letak tak je mi spatne....mabzel ma jinou praci je vic doma tak snad bude lepe a taky zaciname stavet.....koukam co lidi ma ty hnusne uzkostne stavy.Jsem rada ze jsem Vas nasla a tesim se na prispevky zatim pa p

Kdysi jsem to sem už psala, ale je to měsíce, ba dokonce roky. Též nemám finanční problémy, všichni v rodinně jsou zdraví, tak proč mám problémy a úzkosti? Holky jsou soběstačné, dospělé, ale manžel mě má jen kvůli tomu, abych mu připravila jídlo, vyprala, naplnila obchod zbožím, aby bylo co prodávat. Sice už do herny nechodí, ale sedí ve dne v noci u počítače a nikam a nikdy nechce. Nekomunikuje se mnou. Cítím z jeho strany absolutní nezájem. Psych. mi před nedávnem předepsala Atarax, prý není návykový. Já ten svůj Lexaurin beru ráda, zabírá mi. Ten ale návykový je, stejně jako Neurol. Takže Atarax mě zklidní úzkosti, ALE neřeší budoucnost , neukazuje mi cestu, jak žít dál . U psycholožky jsem se odpovědi za déle než rok nedobrala, tam nemá cenu chodit dál. Cítím se dost osaměle. Kdyby někdo věděl , co se životem.... Icik

jj presne tak ty AD jen utlumi,ale ten problem je v nas a jestli si ho nevyresime sami v sobe tak to stejne nic neresi.Jedna moc chytra pani mi rikala at se naucim promlouvat sama ze sebou...

no jasně, že AD neřeší hlavní příčinu, ale pomohou Ti od těch nejhorších stavů a pak snad budeš moci alespoň částečně řešit i to, kde je vlastně zakopaný pes.Manželé na nás kašlou.Tak fajn, hlavně že k tomu nemáme existenční starosti. Shce to změnit něco ve svém životě a najít nový smysl.Třeba ve fajn práci, nějakém zájmu s dobrou kamarádkou apod., jinak se z toho holky fakt zblázníme. Snažím se najít práci, ale nemohu nic sehnat ( možná i proto, že potřebuji zkrácený úvazek).Chvílemi mě to sráží hodně dolů, pořád se někde doprošovat.Můj životopis už má snad půlka Prahy.Tak nám všem držím palce, abychom to dokázaly.

Tak se dívám, jak pěkně pomlouváte mužské plémě...... Já nevím jaký budu za deset let a jaký budeme mít vztah s manželkou v té domě, ale teď pořád platí, že moje manželka je to nejlepší co mě mohlo v životě potkat. Deprese samozřejmě souvisí s prostředím v jakém člověk žije, ale nejenom s ním. Mě to přepadlo v době kdy bych to nečekal. Navenek to vypadalo, že jsme naprosto spokojení. Čekali jsme mimčo, bydleli sami a i když nebylo příliš na rozhazování vždy jsme měli co jsme potřebovali. A stejně v podvědomí hlodal červíček pochyností co bude - a bác ho. Najednou jsem se složil. A jak postupně zjišťuju, tak k tomu člověk musí mít i dispozice. Když si proberu chování některých svých "předků" tak zjišťuju, že i oni měli sklony k naší oblíbené nemoci. Kažvý žil v jiné době a v jiném prostředí a řešil to jinak. Znám lidi, co to řeší chlastem, apod., ale to taky není asi ideální řešení!? Já osobně bych s člověkem, který se mě vůbec nevěnuje, nezůstal. Vím, že se to lehko říká a hůř udělá, ale..... Manželství je o kompromisech a domluvě. Je dost těžké o některých věcech mluvit. Já mám štěstí, že mě moje manželka držela nad vodou a byla to ona, kdo mě popostrčila k první návštěvě psychiatra. A vždycky, když mě to přepadlo zvládla to. Nechápu jak, ale zvládla. Představte si, že přijdete z porodnice a místo pomocníka doma najdete trosku. Bezva co? Moon.

ahoj....jj to mas pravdu,ze hodne nasich problemu je z detstvi a u me je tomu taky tak....pritel,kdyz mu vypravim sve pociti tak na me kouka a vubec nevi o cem mluvim...rika hod to za hlavu,ale nechape ze to nejedeja ted resim brat ci nebrtat.....vubec ale vubec se mi do toho nechce na druhou starnu mam kolem sebe lidi co AD meli a brali traba dva roky jsou uz OK..ale porda myslim ze jim bylo daleko hur nez me.Kdyby tak k tomu nedavili ty pribalove letaky..Moon kdy si se rozhodl,ze opravdu musis brat leky???cetka jsem tady dobry nazor je t jako kdyz mas cukrovku taky je musis brat....ale myslim,ze posledni kapka byla asi porod cisarem byl to strasny zazitek vsichni byli moc hodny ale mela jsem epidural a vsechno vnimala a strasne se bala a vnitrne klepala jeste ted kdyz si na to pomyslim...uffffffffffff Melani

omluvte chyby prosim nectu to po sobe.Diky

Ahoj holky a kluci, jak jsem předeslala, každý má v něčem pravdu. Je to hodně o kompromisu s partnerem, ale co dělat, když si jeden druhého nevšímá, to si pak ten druhý připadá využívaný. Říká se, že jsme si své mužské vychovaly samy, možná je to i pravda. Já jsem ukázala, že na spoustu věcí stačím sama, jenže co dělat, když je hodně práce s dětmi, s domácností a prostě nemám čas na to, až se ten můj rozhoupe k tomu, že mi pomůže. Mě ten můj vždycky říká - řekni si co po mě chceš, to chápu, mužský potřebujou přesný souřadnice, protože našim náznakům nerozumějí. Ale jak říkám, jak můžu čekat, až se rozhoupe. Souhlasím i s názorem, že sklony k depresím míváme poděděné, někde i o tom psali. Ale já jsem letos přišla ještě na jednu věc, že pokud mi něco je, že zakopaný pes je někde jinde, ty projevy jsou už jen důsledek něčeho jiného. S depresemi je to něco podobného, píšou o štítné žláze, o krevním tlaku, o chorobách srdce. To je věc jiná, ale jak předejít odcizení a nezájmu partnera. Já jsem se v tom plácala několik let, až jsem manžela vytáhla na dovolenou a na procházky do přírody a najednou zjistil, že ho to baví a že se vlese uklidní a pročistí si hlavu. Byla to moje poslední možnost jak se pokusit zachránit náš vztah. Říkala jsem si buď a nebo. Dopadlo to dobře, ale jak přijde z hospody a nebo uplatňuje na děti svý výchovný metody, se kterými já nesouhlasím, tak jde moje soudnost stranou. V té chvíli si říkám, že všehno dobrý je zase v čoudu a zas se mi zdá, že je to tam kde to bylo a ztrácím naději na vylepšení. Potíž je asi v tom, že na to musí přijít sám, že tak a tak se jednat nemá, než abych mu to vtloukala do hlavy, to fakt nefunguje. Jen mi to způsobuje úzkostný stavy a momentálně nevím, jak z toho ven. Už jsem toho napovídala dost, mějte se dobře a přeju vám hodně sil do zvládání svých problémů a potíží. pampeliška

Ahoj Melani, ptas se kdy jsem se rozhodl, že musím brát léky.No když mě to přepadlo poprvé tak jsem na tom byl už tak blbě, že jsem to bral jako poslední šanci. Takže jsem prostě začal zobkat. Příbalové letáky jsou zajímavá věc. Ono je potřeba to brát i tak, že každý výrobce se tím jistí proti individuálním reakcím pacientů. Pravděpodobnost některých reakcí je možná nižší, než pravděpodobnost výhry v loteriii, ale i v té občas někdo vyhraje. Takže jsem začal brát Citalec a první 2-3 týdny se všechno ještě zhoršilo. Už jsem propadal beznaději a najednou se to začalo lepšit. Pomaličku, polehoučku - až jsem se z toho dostal úplně. Podruhé stejný postup, no a potřetí to dopadlo tak, že už beru Citalec skoro dva roky bez přestání. Jen podle okolností a roční doby měním dávku 20mg - 10mg. Občas potřebuju Neurol, ale řekl bych že v průměru je to jedna bobule za 14 dní. Na příbalové letáky kašlu. I když jsem si samozřejmě na netu našel všechny dostupné informace. Možná to beru tak jak ty píšeš. Když máněkdo třeba cukrovku, tak bere léky a má to přišité doživotně. Když se někomu vrací deprese je to podobné. Beru to tak, že za posledních asi 6let jsem v depresích promarodil dohromady asi 3/4 roku. To je docela slušné procento času,ne? Takže jsem se s tím smířil a beru to jako fakt. Nikomu nic nezastírám a i když to některé lidi překvapuje, klidně jim řeknu jaký mám problém. Ať si každý myslí co chce. Důležité je, že funguje, pracuju, starám se o rodinu, stavím dům........ žiju.Moon.

Pampelisko mam uplnou pravdu zenska potrebuje citit lasku a pozornost a ne si o ni porad rikat a cekat.Mela jsem muze,ktery se o me porad staral po hadce to byl vetsinou on kdo se omlouval,kdyz jsem jen rekla AU uz se ptal lasko co te boli a sex vyzadoval kazdy den....byl to ale muj prvni kluk a ja chtela poznavat dal...ale takoveho jsem uz nikdy nenasla,urcite mel take sve chyby nebyl zadny krasavec takze mindraky a td...ale k zene se chovat umel nebo jak rikal opravdu me miloval a asi i po dlouhe dobe a ja si toho nevazila...kdyz nad tim premyslim asi jsem taky mela tyhle stavy nalad a uzkosti ale on me dokazal podrzet ja si sla lehnout a bylo fajn a vubec jsem si nepripoustela ze je mi spatne v kine...musim rict ze se i pekne choval ke sve matce a rodine vubec...mame spolu syna o ktereho se stara bere si ho na vikendy a je to fajn tata.Dlouho jsme spolu po rozvodu bojovali myslim ze tam byla desna jesitnost a td a na prvni Vnoce mi napsal SMS ze na me nikdy nezapomene......ja uz byla ale jinde byla jsem zamilovana a Michal taky prvni pul rok byl uzasny....podotykam soucasny pritel Michal neprisel hned po rozvodu.......dlouho jsem si uzivala...po pul roce tak trochu zacala realita,ale byla jsem zvykla satrat se sama o sebe....ted mame rok a pul Lauru,nase stesticko....ale nejsem ve vztahu uplne stastna ale rodinu uz rozbijet nechci tim si jsem jista a mozna me to trapi o to vic....on neni spatny ale hodne pracuje chce barak tak ho stavi ja bych radeji vetsi byt a chaloupku kam bych v patek vypadla zatopila v krbu a relaxovala,barak je strasna starost je rada vyletim a jezdim lyzovat a k mori takhla bude hypoteka a asi uz nebudou penize,ale Michal si stavi ten svuj sen ano budu tam mit kadernictvi,ale je to na vesnici tak nevim koho tam budu strihat.Michal uz projekt mel kdyz jsme se poznali takze barak je tak jak chtel PAN...proste tak nejak citim ze tam nebudu stastna...malo mluvi kdyz ma problem tak si hi resi sam nema potrebu se pritulit a sverit se rika ze si to stejne bude muset vyresit sam tak proc by to rikal...a td je toho moc..nekdy mu to ale dojde a je to fajn,takze zijem nahoru dolu... Moon jak dlouho si nechal ty deprese bez leku???zatim zkousim trezalku...Melani

Ahoj, Melani. Ani jsem nechtěl nic psát, ale čtu si Tvoje řádky a tak nějak mi to něco připomíná a napíšu ti jen toto. Když je člověk déle smutný, začínáš ochutnávat depku- depresi, vidíš vše okolo sebe černěji, i když to černé není. Ale musím ti jednoznačně napsat: Neboj se poradit z psychologem, psychyatrem, nic na tom není. Nenechávej svoje stavy jen tak, čím dříve to začneš řešit, tím dříve bude lépe. Hlavně hlavu vzhůru, neboj se , nestyď se a běž k lékaři HNED. Prosím..

Kdyz jsem se sesypal porve tak to trvalo asi tak 6 tydnu nez se prislo na to, ze je to deprese. Pak jsem najel na leky. trezalka ti pomuze mozna trochu, ale nevim, nevim. Navic ne kazdy trezalku snasi. Over si to!Moon.

Milí přátelé, pro začátek vám tu překopíruju jednu adresu, je to příspěvek z jedné diskuse tady: ht tp://www.ordinace.cz/diskuse /lexaurin-a-jina-psychofarmaka /7184/ Je to celkem zajímavé počtení, zase jiný náhled na antidepresiva a zdá se mi docela poučný. Jinak pro Melani - třezalkou problém nezvládneš a navíc , myslím, že se nedá užívat dlouhodobě. To třeba meduňka se snad užívat dá, prý po ní přijde uklidnění, když už ne mysli, tak aspoň zažívání. Řešení zda to či ono nebo ne najdeš i v Seznamu, když si to tam zadáš. Takhle jsem řešila i svoje otázky na triticco a na psychické problémy vůbec. Pro Lauru bych taky něco měla - po porodu jsi asi měla normální laktační psychózu, to se stává, ale zdá se mi, že si se s ní nevypořádala dokonale - nechci ti křivdit, spíš ti s ní nikdo nepomohl a vyrovnat se s mateřstvím taky ne. Na některé ženy je to obrovský nápor, začít být matkou a u tebe si myslím, že něco podobného ti způsobuje ty další současné potíže. Navštiv na netu nějaký server, když zadáš třeba druh potíží a trochu tam zalov, třeba ti to pomůže objasnit si svoje stavy. Najdeš tam i odpovědi na léky a pokud můžeš, příbalové letáky nečti, pokud ti vaděj a spolehni se na doktora, pokud mu důvěřuješ. Na každý potíže je jiný lék, každému udělá dobře něco jiného. Moonovi bych chtěla vzkázat, že je skvělé, že má tak bezvadnou manželku a obdivuju na něm jeho sílu vše překonávat. Naše stavy jsou jak na hopupačce, jednou je nám dobře, podruhé zas ne, já jsem momentálně na té plusové straně. Při našich potížích se občas vyplatí vypadnout z místa, kde nás to štve, já byla včera u kamarádky, ta je můj takový dobíječ baterek. Dokonce jsem dneska dokázala po žensku vtáhnout mého manžela do praní záclon. Sice u toho brbral, ale pověsil je. Poslední dobou se ve svých hospodských projevech krotí, takže když to s ním jde, tak to jde i se mnou. Nakonec jsem ho teď večer na pivo sama pustila, něco jako za odměnu. Ještě jedna poznámka, je opravdu důležité si se svým protějškem o všem popovídat, i on může mít svý trable, já když tuhle všechno obrečela, tak jsme si hodně vyříkali a snad konečně pochopil, jak se cítím. Nemám za sebou moc dobrý rok, byla jsem na operaci a věřím tomu, že to byl jeden ze spouštěčů. Tou dobou to s námi bylo opravdu na štíru a měla jsem na něj dost vztek. Mimo to jsem se teď asi po roce vrátila ke korálkům, to je taková jedna z mých zálib. Minule jsem dělala korálkové vánoční ozdoby a letos dělám z korálků stromečky. Moc mě to baví a ještě víc mě baví, když má někdo z mých výrobků radost. V podstatě dělám to, co mi psycholožka říkala. Že mám začít u sebe a změnit pohled na to co mě štve, prostě změnit svoje myšlení. To zatím na jedničku neumím. Pak že mám změnit prostor a věnovat se zálibám. Mohu to jen doporučit, duši to dělá dobře. Teoreticky bych to zmáknuté měla, s tou praxí je to někdy horší. Mějte se, zdraví vás pampeliška.

Malý technický problém v mém příspěvku - jak jsem tam zadala zu adresu, tak se mi následně podtrhnul celý tect, omlouvám se.

Moone, beru teď 20 citalec ob den a je to v poho, nevím, jestli není lepší brát deset každý den, nějak si myslím, že by to nebylo ono...tak nevím. Mně řekla neuroložka, že obden brát můžu. Co se týče příbalových letáků s mojí roztroušenou sklerózou se s nimi setkávám často. Bohužel beru léky, které mají na letácích také dlouhé výčty, ale kdybych je nebrala, tak možná chodím s berlí, zatímco takhle sportuju a můžu dělat všechno, co se mi zlíbí. TAkže příbalové letáky beru s dosti velkou rezervou, výrobce se kryje, pokud někoho ve studii léku zabolí hlava, je to hned v příbalovém letáku, ačkoli ho mohla bolet třeba jen z kocoviny. Nežádoucí účinky prostě jsou a, je otázka, zda převažují nežádoucí účinky nad pozitivním efektem, to je pak na zvážení. U mě ale vždy zatím vyhrál pozitivní efekt a to i u antidepresiv. Mrzí mě holky, jak to máte s chlapama. Můj manžel je taky to nejlepší, co mě mohlo potkat a taky už měl doma i trosku, ale vždycky se k tomu zatím postavil čelem a všechno jsme překonali. Sice nemáme po svatbě ani rok, ale zato jsme předtím spolu už 6 let chodili, tak doufám, že v tomto trendu řešení problémů budeme pokračovat. Ještě k tomu braní léků, když je člověku opravdu blbě, tak nějaký nežádoucí účinky neřeší a chytne se toho jako tonoucí stébla, prostě jiná možnost NENÍ (jak psal i Moon), když ten stav není tak vážný, je to na zvážení. Jo a jinak bys měla hodně velkou smůlu, kdyby se u tebe vyskytly zrovna všechny než. účinky, prostě něco z toho se objevit může, přečti si leták od nějaké hormonální antikoncepce, kterou bere dneska skoro každá ženská, nežádoucí účinky jsou taky humus.

To s těmi nežádoucími účinky u AD máte pravdu.Když si člověk s depresí sáhne opravdu na dno, chytá se AD jako poslední naděje a na nežádoucí účinky až tak moc nehledí. Beru Trittico a příbalový leták je také pěkně fuj.Ale raději budu snášet, že mám křeče v nohách apod. než další útok deprese.Byla jsem mockrát ve stavu, že jsem bojovala sama se sebou, abych si něco neudělala.Teď beru Trittico 150mg, Atarax v případě velké úzkosti a mám i Neurol 25, ale ten nechci brát, že je návykový.Můj manžel také není zlý, dovede zabezpečit rodinu apod., ale je to takový vědátor a dost podivín.Říkají to o něm všichni.Také na něj není spolehnutí.Nejvíc mě vadí, že neustále jezdí napitý a to i když má v autě našeho syna.Teď jeli plavat, tak přemýšlím, co si tam zase dá do zobáčku a pak s ním pojede zpátky.Nebo si s klukem hrje na počítači a najednou ho potrestá třeba tím, že ho pokouše.Dost se s ním kvůli těmto věcem hádám a on mi říká,že jsem magor a ať se nechám něam zavřít.Už jsem pohrozila i rozvodem, ale vyhrožuje, že budu bez peněz a že mi na základě toho, že beru léky na nervy vezme malého.A tak jsem jako na houpačce.Chvílemi se trochu ukladním a říkám si, že to vydržím a pak se něco semele(a teď už mi stačí trochu) a já jsem na hromadě.Dost lidí na mně kouká jakop na rozmazlenou paničku.Máme dům, nechodím do práce, vozím si zadek v autě a můj syn sice není zdráv, ale lepšíse tak, že čumí i doktoři.No vidíte a já se hroutím už takové 4, možná i 5 let.Kdybych jen věděla, jak z toho ven.Já jen doufám, že se ještě nekdy postavím na nohy a budu zase schopná se smát a radovat.

Citalec je sajrajt, od te doby co jsem ho prestal brat me tresti hlava a pri kazdem kroku se mi delaji mzitky pred ocima.

Ja jsem Citalec vysazoval 2x a nikdy s tim nebyl žádný problém. Teď ho beru bez přestávky (jen s přizpůsobováním množství) už skoro dva roky. Při změně výšky dávky nemám žádné vedlejší příznaky.Takže je to asi různé.Moon.

Já jsem Citalec musela vysazovat velmi pomalinku. Taky se mi točila hlava, jen jsem si 2 dny nevzala dávku. Při vysazování jsem si každý den trošinku odškrábala z prášku. Pak bylo vše snazší. A co jinak, lidi? Už nám konečně napadl první sníh. Dokud je čistý a netaje, mám hezký výhled na okolní domy, zahrady, střechy. Jo a každý pátek si koupím nějakou kvetoucí kytku domů. Zpříjemňuju si podzim. Mějte se. pa Icik

Ahoj vsichni, procitala jsem diskusi, protoze mam podobne problemy. Uzkostne depresivni choroba. Pred pul rokem vesela a zdrava a po dvou umrtich v rodine troska, neschopna vyjit dal od domu. Brala jsem 2 mesice Mirtazepam, ale nic moc se nelepsilo. Ted mam 3. tyden Tritico. Je zajimave, ze hned po 3 dnech jsem citila ulevu, dokonce jsem mohla i nakupovat a i deprese ustoupily. Ale 3. tyden se vsechno jakoby vratilo. Navic me zacal bolet zaludek a zase nemuzu jist. Nemam ani chut k jidlu. Je to cele divne. Muzete mi nekdo poradit? Uz si myslim, ze me to nikdy neprejde, ze muj zivot prakticky skoncil. Diky

Jani, je to sice otřepaná fráze, ale čas všechno zhojí. Jizvy sice zůstanou, ale neboj, zas ti bude líp. Tímhle jsem si prošla taky. Řekni doktorce o účincích léků, co to s tebou dělá, určitě ti pomůže. Nepropadej beznaději, tohle jsou normální životní zkušenosti, trvá to dlouho, ale odezní to. A neboj se, i kdyby to mělo trvat třeba půl roku. Uvidíš, nejpozději na jaře už zase budeš fit.Pampeliška

Ahoj Jani,já beru Trrittico asi 2 měsíce.Hned druhý den jdem měla pocit, že je to lepší a po pár dnech jsem se cítila po dlouhé době docela dobře.Ale pak se mi udělalo zase hůř, jako kdyby to přestávalo fungovat.V noci se budím okolo 3 ráno a už nespím.Jsem celá unavená z toho nevyspání a jak se mi při nespavosti honí hlavou starosti, tak mi je zase hůř.Přemýšlím, jestli bych si nezvedla dávku(doktorka říkala,že mohu).Teď beru 150 mg.Zatím čekám, jestli to nepomine.Možná bych byla dobrá, ale zase mi zmlátili kluka ve škole a učitelka je pěkná čůza, tak to je možná z toho.Zatím čekám, jestli se to samo nezlepší.Vadí mi, že musím brát léky a ještě zvyšovat dávku, no nevím.Když budeš mít nějaké nové poznatky, prosím napiš.

Trittico beru něco přes dva měsíce. Začala jsem s 1/3, pak mi dala dokrorka 2/3. Z kraje mě bolela hlava, ale psychickou úlevu jsem hned necítila. Proto jsem nakonec brala tabletu celou, ale dopadlo to tak, že jsem byla jak omámená. Nic jsem si nepamatovala, zapomínala jsem pro co jsem šla a podobně. V mé práci jsem si tohle nemohla dovolit, nebýt fit a při plmné síle a tak jsem si dala zpátky zas 1/3, protože jdu na kontrolu až za měsíc a nemůžu tak dlouho čekat na doktorku. Teď už je mi líp. Na to usnutí mi to stačí, s jídlem mám sice problémy pořád, ale funguju. Mějte se,pampeliška

Holky, zkuste si nechat od doktorky předepsat Atarax. Je na úzkosti, není návykový - což je velmi důležité a mě se ohromně osvědčil. Buď přes den - on totiž moc netlumí , nebo stačí si ho vzít půlku, nebo večer. Když si ho vezmu po deváté hodině večer, krásně se zklidním a spím s větším klidem až do rána. Nemusím ho brát denně, jen někdy, podle toho jak se cítím. Ale jsem moc ráda, že ho doma mám. Prostě ATARAX. zdraví Icik

ahoj Moon tak jsem dnes nevydrzela a byla u Dr konecne jsem ji dokazala popsat co mi je..strasna nervozita nevim jestli sedet jit na zachod behat proste takova panika.....Dr mi napsala Citalek rano zacnu s pulkou.Mam z toho teda desny strach ze mi bude jeste hur nebo se budu potit rikala jsem Dr ze potrebuju fungovat ridim,chodim do prace striham lidi tak,abych jim neustrihla ucho....slibuje ze me Citalec neutlumi tak doufam,ze nebudu rano sraba vezmu ho a nebudu se zase trapit dalsi mesic....

ahoj tak rano asi v pul desate jsem si vzala prasek a kolem jedne to zaclo otupelost nervozita zizen paleni....volala jsem kamaradovi tak rikal ze musim vydrzet ze ty zacatky nez to zacne spravne fungovat jsou tezky tak pet dni.No nevim jak to preziju,no tech par dni ano a jestli to nezabere tak to nechci.nevim jestli jsem udelala dobre...doufam ze to zabere musi!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Melani, musíš vydržet!Na rovinu ti říkám, že můžeš mít pocit ůplné bezmoci.I tak musíš vydržet. Najednou se to zlomí a pomaličku bude den ode dne líp. Držím palce.Moon.

Moon to mi ani nerikej...zitra zavolam Dr a zeptam se jestli nemam brat jen ctvrku na zacatek.Byla jsem fakt mimo to mi nerikej ze to k tomu patri.Ted k veceru je mi lepe ale ze si zase rano vezmu prasek a rano budu umirat to mi bylo snad lepe bez

ahoj tak jsem z cele noci spala snad hodinu,bylo mi trasne horko palilo na hrudi a bolest hlavy.Ted tady sedim pred praskama a zveda se mi zaludek.jestli tohle potrva ctrnat dni tak to nezvladnu je spatne od zaludku a vubec nemam hlad..Takhle mi nikdy nebylo.

Je rozdíl mezi CItalecem a Cipralexem? Přibírá se po nich? Ví to tu prosím někdo? J.

Melani, musíš těch pár špatných dní vydržet. Zvládli jsme to tu všichni, uvidíš, že za několik dní začne malinký posun k lepšímu. Nebo si zajdi k doktorce ať ti přidá na noc Neurol, nebo Atarax. pa Icik

Ahoj tak opravdu je to lepsi..ten prvni den byl nejhorsi,diky za podporu.Jaky je rozdil nevim,ale oba to jsou pry docela setrne leky a ja kdyz jsem po prasku volala Dr jake mam stavy tak se divila a rikala ze ten lek je opravdu dobre snansen a s pribiranim....ja zatim hubnu,nemam vubec chut k jidlu,ale ocekavam ze az se mi udela lip zase se chut vrati,ale neuskodi me nejake to kilo pribrat.Zeptam se na to v utery dr.Nez mi je dala tak se ptala kolik vazim a jestli jsem spokojena s vahou.Co jsem tady cetla clanky tak spis lidicky hubnou.Tlusta byt urcite nechci,ale kdyz mi bude dobre tak to snad i ozelim...pa a preji krasny den

Brala jsem Seropram asi rok a potom další 3/4 roku Citalec. Musela jsem je brát na noc, protože jsem po nich hrozně spala a celý den jsem byla strašně unavená a zmatená. Zapomínala jsem, ,pletla si hodiny apod.Doktorka mi říkala, že to není možné a že musím vydržet. Já musím říst, že doba na těchto lécích pro mne byla přežíváním.Do toho přicházely deprese.Asi slabší než normálně, ale stačilo to a to období mezi - fakt nic moc.Trittico mi zatím asi dělá nejlépe.Na každého opravdu funguje něco jiného a chce to vyzkoušet.Horší je, že i když něco zabere, za čas to najednou přestane fungovat.Toho se bojím.Dr. mi říkala, že je to běžné, že se to mění.Ach jo.Tak držím palce, ať to všichni zvládneme.

Užívám Trittico už rok večer účinkuje spíš na spaní na deprese mi nepomohlo,proto mi doktorka přidala citalec a zlepšilo se to.Myslím Jano ,že Trittico moc na deprese neúčinkuje znám dost lidí co ho bere a každý si ho chválí že po něm dobře spí.Ahoj Sirin

Ahoj je mi 28 let , jsem tady nový a chci požádat o radu. Již dva měsíce se léčím z deprese a z úzkostných stavů. Vše zašalo na služební cestě kde jsem prožil kolaps v autě, naštěstí bez nehody...tento zážitek ale ve mě vyvolal pak tyto stavy. Do té doby jsem žil docelá hektický pracovní život, v létě se se mnou rozešla holka (ake to jsem nějak překonal) ale vím že jsem to hodně přeháněl. Po všech možných vyšetřeních krve, srdce atd. (vše Ok) jsem si dal pauzu a byl doma (bral jsem podle potřeby Neurol 0,25). po asi měsící jsem se cítil docela ok a tak jsem nastoupil znova do práce, ale tam jsem se necítil vůbec dobře, předpokládal jsem že když budu něco dělat tak na vše zapomenu, bohužel to tak nebylo a také mě hodně věci vyrušilo a vždy to způsobilo stavy (bušení srdce, závratě, pocit na omdlení). a tak jsem znova navštívil doktorku a ty mi předepsala Citalon 10 mg + že mám brát dle potřeby Neurol. Teď je to 8 dní co beru citalon a hned první den jsem se cítil hrozně unavený, malatný, nic se mi nechtělo dělat. Je to tak i napsané v návodě že má tyto negativní účinky, a že zabírá až po 14 dnech. Včera jsem byl se projít venku (bylo pěkně) pak jsem byl posedět v restauraci a asi po hodině sezení na mě přišla strašná únava a pocit na omdlení, aniž by mě cokoliv rozrušilo. Chci se jen zeptat zda má někdo podobné negativní zkušenosti s Citalonem v prvních dnech nasazení. Předem děkuji za odpovědi. Jirka

Ahojky,četla jsem tvůj příspěvek a dost se tvůj příběh podobá mému-tedy příznaky myslím....Bušení srdce,pocit na omdlení,šíleně se mi točila hlava,byla jsem,jakoby odřízlá od reality.Nic se mi nechtělo,ani jsem neměla sílu,navíc mě bolel žaludek,nejedla jsem moc.Brala jsem tedy něco jiného- Asentru50 a věř,že začátky byly krušné,zpětně si to tu můžeš přečíst.A vidíš,ani to moc dlouho netrvalo a došlo postupem času k zlepšování..Sice se to šouralo,ale spělo to k lepšímu a teď?...Jsem bez léků,je mi fajn a vůbec nemůžu pochopit,jak se člověk může ocitnout ze dne na den na úplném dně.Věř,že se z toho dostaneš,chce to trpělivost a vědět musíš i to,že v tom nejsi sám,je fůra lidí se stejnýma starostma.Někdo má třeba astma,druhý arytmie,nebo cukrovku a my?My máme kámošku depku.Držím palečky a všem ostatním posílám pozdrav.Iciku,Moone,my pořád makáme na bytě,tak napíšu,až se to trošku zbrzdí.Páček a mějte se fajně.Martina

Martí já včera byla u psychiatra poprvé dostala jsem na deprese Citalon, je to děěěěěěs....teda bylo mi blbě i před tím, ale teď jsem nějaká jako vygumovaná a paralyzovaná a motám se jak hovínko pod splavem. Jak dlouho jsi měla ty stavy po AD? Prosím napísej pár řádečků...pá zkusím jít ještě hají...

ahojík Jiříku včera jsem si Citalon vzala poprvé a to jen 1/4 dle doktora a do dovu hodin po užití jsem byla jako mátoha a usnula jsem na hodinu...a pak už jen hrozná únava a ospalost a taky nevolnost od žaludku, ale to jsem měla i před tím. No a dneska si mám vzít půlku, to asi budu úplně paralyzovaná, ale vezmu si to radši navečer...no mám ped sebou ještě dlouhou cestu, ale Tobě se to jistě začne lepšit...tak Ti budu držet pěsti pro štěstí...papa Renata

Ahojte holky díky za odpovědi, ja beru citalon 10 mg (je to ta nejnižší dávka) kolem 10 h rano a pak jsem chvili prave uplne mimo, nechce se mi nic delat, ani cist abych prisel na jinsi myslenky, je to hruza. Pořád mám silného ducha že už začnou ty AD působit. Snažím se taky myslet pozitivně ale když jsem neměl prášky tak jsem měl jen pocity úkosti o¨bčas, po nasazení Citalonu (10 dní) jsem pořád jako "Lazar". Těda teď když to píši tak je mi líp, protože jsem pojedl a dal si Neurol.Doufím že již příští týden to bude lepší. Venku je tak krásně ale já mám obavy že mi tam nebude dobře a to hodně vadí, protože jsem zvyklý na to...vždy se teda snažím i z negativních věci brát nějaká pozitiva. Dostal jsem od svého těla varování, že takový život by mě mohl přivést na mizinu a tak jsem dostal zvdvyžen. kazováček v podobě kamarádky Depky :) a také jsem přestal kouřit, to je také pozitivní......Ještě bych se chtěl zeptat Martiny¨, jak píše o o stejných pocitech jako já, to myslíš s Citalonem nebo s mojemi příznaky? díky za odpověď Jirka. Přeji Vám pěkný sluníčkový víkend

...Jiříku taky jsem měla před braním AD úzkosti a byla jsem docela redy, ale vždycky když ho vezmu tak jsem divná, taková jako kdybych byla utlumená. A to beru zatím jen půlku z 10mg. A Ty se můžeš normálka najíst? Já se do toho musím nutit a mám furt žaludek jak na vodě, ale nezvracím. Tak chce to asi vydržet. Mě doktor říkal týden až dva a měli by být vidět nějaké pokroky. A ještě se chci zeptat Ty si začal užívat hned po 10mg? Já su moc citlivá na všechny léky tak sem měla začít jen tou půlkou a po týdnu se uvidí....a Neurolu se bráním jak čert kříži, ale taky někdy nevydržím a musím si půlečku lupnout, ale stejně se mi pak motá šiška. Já taky kouřím. A jaký to mělo na Tebe vliv když si přestal kouřit...je Ti jako líp? Tak zatím měj Jiříku a zase písni chlape...musím taky něco sníst už mě kručí v bříšku....papa...

No s tim pocitem hladu je to take se mnou spatne, vetsinou se take musim prekonavat (pravy pocit hlavu uz jsem opravdu dlouho nazazi)l,ale vim ze kdyz nebudu papat tak to bude jeste horsi. Me teda pomahaji treba polivkove vyvary a take jsou dobre banany (ty maji aspon hodne serotoninu-hormon stesti:). take mi hodne pomaha to ze si rikam bude mi lip a prikazujji svym myslenkam a vedomi at mysli na pekne veci, je to hodne slozite to vydrzet ale pomaha to, me jo....to koureni jsem prestal v podstate ze dne na den ale to nemelo na tuto kamaraku Depku vliv, to bylo vse zpusobeno vice negativnima vecama z minulosti. Ted kdyz nekourim tak si aspon rikam ze me to pomohlo prestat, kdyby se mi to nestalo tak bych dal kouril. Myslim si ze bys to take mohla zkusti prestat, i kdyz ted mi to nejak nepomaha, krome vlastniho uspokojeni, ale jak se z toho dostanu tak chci zase byt ten sportovni typ cloveka jako drive, protoze vim ze aktivni pohyb je vselek na vsechny stresy kolem nas, teda jeste sex:) ale to je take vlastne aktivni pohyb...... Me teda hlavne zajimalo jak ten citalon pusobi na druhe lidi. Doktorka (obvodni) mi hned predepsala 10 mg s tim ze jsem objednany k psychiatrovi pristi tyden, tak uvidim....zatim cau

Ahoj Jirko, mám něco podobného co Ty´, pouze místo kolapsu mám neustále křeče v žaludku. Co ještě plánuješ ve své léčbě? Nemáš to přece jen z práce?

...ahojík Jiříku, tak podle toho co píšeš seš bojovník. Taky se snažím bojovat, ale je to někdy nad moje síly. Víš já beru ten Citalon teprve dnes třetí den a to jen půlku tak u mě to bude asi na delší dobu. A mezi tím beru ten hnus Neurol, ale pomáhá od těch hrozných stavů. To jsem se Tě chtěla teptat kolik toho Neurolu bereš Ty za den a jak Ti pomáhá? A ty moje stavy hlavně po ránu je to nejhorší a pak během dne se to uklidňuje a řekla bych, že večer je mi nejlíp a dokonce tuto noc jsem dobře spala a probudila jsem se až ve 4 ráno a od tý doby je to na prdlačku. A z toho jídla jak píšeš banány ty mi taky chutnají s tím problém nemám, taky ty polívky, ale já sním i rohlík se šumkou a nějaký ty jogurty no ale do všeho se taky musím nutit, protože schází ten pocit hladu...taky si dávám denně jednu tabletu B-komplex forte, to by mělo probudit i chuť k jídlu...ale pořád mám takový ty stavy jak se třepu a je mi na omdlení, prostě je to hnus...ale tak taky si přád říkám vydrž holka bude líp. Já od svojí obvodačky dostala akorát neurol a Citalon ten už jsem dostala od psychiatra v pátek. A ty jdeš k psychiatrovi prvně? Taky jsem byla prvně a zapůsobil na mě moc dobře, měla jsem z toho velký strach myslela jsem, že tam ani nedojdu nebo to nevydýchám, ale bála jsem se zbytečně. Tak se měj Jiříku fajn věř tomu, že bude líp, taky tomu věřím jen je to na delší dobu...papa...zase písni...

...jo ještě jsem se chtěla zeptat...nemáš náhodou icq nebo skype...tam bychom mohli písnou i přes den...ale nechám to na Tobě...nebo na mejlíka...renatarehorikova@se znam.cz...zatím pá

Ahoj Renčo, no ja jsem od přírody ortimista, ale je pravda že tohle mě hodně poznamenalo a do budoucna budu uplně jinak uvažovat. Budu více klidnější, uvolněnější (důležité aby se to nevracelo podle mě je naučit se relaxovat - ať již aktivně či pasivně). Ten neurolu 0,25 beru vetšinou po půlkách asi 2 tablety za den (dle potřeby). Ano do teď jsem se lečil pouze klidem a Neurolem, a psk mi napsala obvodačka ten Citalon s tím že mě objedná u psychiatra na příští týden (ja se toho vůbec nebojím- vím že to potřebuji). Na mail Ti napíšu číslo na ICQ :) můžeme teda tam pokecat :) víc. Jirka

Ahoj, bohužel trpím něčím podobným, jak vy - už více než 2 roky mám žaludek jako na vodě. Gastro v pořádku, tak to bude asi opravdu nervama. Bohužel, Citalec mi po 3 týdnech nezabral, tak ho můj lékař vysadil. Máte s tím někdo podobné zkušenosti? Díka hodně sil všem!

Ahojky všem...Jirko,ptáš se na ty mé pocity,které byly stejné-myslela jsem tím ty fyzické stavy,ne léky,já brala Asentru 50.Když to tady čtu,tak jen vzpomínám (díky bohu:-)),že mi bylo taky někdy ouvej a pořádně.S tím jídlem to je myslím asi u všech stjné.Já zhubla a i o 6 kg,jedla jsem jen pudinky,banány a ráno jsem do sebe soukala housku.Když na to vzpomenu,tak ani nevěřím,že jsem si tím prošla.A k těm začátkům léčby Ad...myslím,že první dny,možná i týdny je to to nejtěžší ze všeho.Stavy zmatenosti,otupělosti,nechtě dělat vůbec alespoň něco,to šechno k tomu patří,ale věř,že se to časem zklidní,sice to trvá,ale přejde to-nebojte:-)Věřte tomu.Já zatím neberu teď nic a je to v pohodičce.Někdy mám blbé dny,ale to je myslím normální u každého.Navíc na mě dost působí počasí,takže podzim,zima a jaro nic moc nebylo nikdy.Tedy zima mi neva,ale musí být taková ta pěkná.Všem přeji,ať nám letos vyjdou vánoce na bílo:-)Pěkně si odpočívejte,hlavně klid a pohodu,sice se to musí hodně hledat,ale ono to příjde,uvidíte.Všem to přeji,tak zase někdy písnu.Mějte se a pište,budu číst.Martina

Prosím omluvte můj příspěvek,píši po tmě-to je hrůůůza.Snad se to dá přelouskat:-)Ahojííík

..ahojík Marti, taky se v tom plácám je to děs dneska 4 den s Citalonem, přes den to jakž takž dám, aj nějaký to jídlo pojím, ale v noci se furt budím je mi zle, třepu se, taková úzkost, že si musím vzít Neurol a pak teda zase usnu. Za jak dlouho si cítila nějakou úlevu Ty?

Ahojík Renčo,dnes tu mám doma pracanty,dělají okna,tak mám čas tady číst.Já taky nespala,nemysly si...:-)Měla jsem pocit,že jedu permanentně nonstop noční,přes den jsem byla zbitá,jak pes,jen jsem ležela a nic mě nebavilo.Ptáš se,za jak dlouho mě to přešlo.Víš,že si ani nevzpomínám,já ale tedy marodila-bylo to od poloviny listopadu,to vím přesně a do práce jsem šla v lednu.Nebyla jsem schopná hodit ani ven,nakupovat,se psem,s holkou někam šmejdit,bylo to peklo.Psala jsem lístečky na nákupy pro manžela a ten to vše obstarával.Mě se tedy děsně točila hlava,houpal se se mnou celý svět,pak to postupně přestávalo,ale bylo to pomalé.Musíš vydržet,mě pomohlo,že jsem si sama v sobě udělala takový harmonogram v hlavičce,co ten den,co jsem doma budu dělat,pomalu jsem pak žehlila,vařila,sledovala v TV to,co mě zajímalo a najednou bááác a ze dne na den byla pohoda.Nevím sama,kde se to zlomilo,co se stalo,že najednou se vzbudíš a je ti dobře.Ale věř,že se dočkáš,nevím,kolik ti je,jestli máš rodinu a td...Tak písni víc a držím ti palečky.I ostatním,není nás málo s tou mrchou depkou.Tak páá a hodně síly.Do jídla se taky nenut,sama se ti chuť vrátí.pa Martina