Nežádoucí účinek léku nebo alergie na léky

Nežádoucí účinky léku

Nežádoucím účinkem je vedlejší farmakologické působení daného léku, který byl podán ve standardní dávce a správnou cestou (ty jsou často popsány v příbalovém letáku). Dále pak předávkování, špatná snášenlivost léku (tzv. intolerance) nebo lékové interakce, kdy dochází ke vzájemnému působení dvou i více léků. Příkladem nežádoucích účinků je například bolest žaludku nebo průjem při léčbě antibiotiky.

Léková nesnášenlivost

Při nesnášenlivosti (intoleranci) léku se nežádoucí reakce vyvine již při použití běžné dávky léku, a sice již při prvním podání léku. Příznaky intolerance mohou být stejné jako toxické reakce po podání vysokých dávek, nebo to může být zvýraznění jinak mírného nežádoucího účinku (např. útlum po antihistaminicích).

Čtěte také: Alergie na roztoče se na podzim a v zimě zhoršuje

Alergie na léky

Pouze 5–10 % nechtěných reakcí na léky má na svědomí alergie. O alergickou reakci se jedná tehdy, když imunitní systém nepřiměřeně reaguje na neškodné látky. Citlivost vůči složkám přípravku může způsobit stejné příznaky, ale netýká se imunitního systému. Nejčastějšími příznaky lékové alergie jsou kožní projevy - vyrážka, kopřivka nebo ekzém. Dále se mohou objevovat potíže dýchacích cest – alergická rýma, astma, a výjimkou nejsou ani zažívací potíže - bolesti břicha, zvracení, průjem. Nejzávažnější formou je anafylaktická reakce. První příznaky lékové alergie přicházejí většinou během 1-6 hodin po podání léčiva. Ale jsou také případy, kdy se projeví až po týdnech užívání léku.

Alergie se nejčastěji objevuje u těchto léčiv:

• antibiotika,
• aspirin a jiné léky proti bolesti a horečce (ibuprofen),
• antiepileptika, preparáty proti křečím,
• kontrastní látky a lokální anestetika.

Možnost rozvoje alergie je vyšší, je-li lék podáván často a pokud se aplikuje na kůži nebo injekčně. U přípravků podávaných ústy je pravděpodobnost nižší.

Čtěte také: Trápí vás zarudlé oči, které svědí a slzí? Na vině může být oční alergie.

Příznaky alergie na léky

Nejčastějšími příznaky jsou:

• vyrážka, zvláště kopřivka,
• svědění,
• dýchací problémy,
• otoky, především v obličeji.

Vyrážky, které se rozšíří na sliznicích (např. v oblasti úst), vyžadují rychlou lékařskou pomoc. Při výskytu dechových potíží je okamžitě nutná lékařská pomoc, tyto potíže mohou předznamenávat těžký astmatický záchvat nebo anafylaktický šok.

Anafylaktický šok (anafylaxe) je závažná alergická reakce, jejíž součástí jsou často otoky, kopřivka, nízký krevní tlak a v závažných případech také šok. Jde o stav, kdy selhává krevní oběh a může dojít i k multiorgánovému kolapsu. Proto vyžaduje okamžitou a adekvátní léčbu. Rozdíl mezi alergií a anafylaxí spočívá v tom, že anafylaxe postihuje více než jeden orgán.

Alergie na léky se někdy projeví i chudokrevností, úbytkem krevních destiček nebo úbytkem bílých krvinek. Po opakovaném vystavení účinkům léku někdy vznikne zánět cév.

Čtěte také: Alergie na chlad

Diagnostika lékové alergie

Pokud jste měli závažnější alergickou reakci na léčiva, měli byste navštívit alergologa, který vás podrobně vyšetří. Navíc vám pomůže sestavit seznam preparátů, které jsou pro vás nebezpečné, a naopak které užívat můžete.

Alergologické vyšetření by mělo být provedeno minimálně 4-6  týdnů po úplném odeznění klinických projevů. Diagnostika lékové alergie vyžaduje velmi pečlivou podrobnou anamnézu. Lékaře bude při stanovování diagnózy zajímat:

• přesný název léčiva, včetně lékové formy
• kdy příznaky začaly, jak dlouho trvaly, charakter příznaků
• předchozí užívání daného léčiva, interval mezi poslední dávkou a nástupem příznaků, efekt přerušení léčby
• všechny souběžně podávané léky i volně prodejné
• anamnézu předchozích zdravotních potíží, včetně alergie

Po podrobné anamnéze se naplánují krevní odběry, ale ani negativní výsledek těchto vyšetření nezaručuje toleranci léku v budoucnosti. Další vyšetření, které slouží k diagnostice lékové alergie, jsou kožní a provokační testy. Tyto testy se provádějí v nemocničním prostředí s lůžkovým zařízením na vyšším pracovišti. Pokud již pacient prodělal alergickou reakci na konkrétní lék, je nutné se tomuto a všem podobným lékům vyhýbat. Zároveň by měl na tuto skutečnost vždy upozornit svého lékaře, zubaře i lékárníka.

Čtěte také: Neléčená alergie může přerůst v astma

Potíže konzultujte s lékařem

Pokud zaznamenáte při užívání jakýchkoli léků nežádoucí účinky, konzultujte věc s praktickým lékařem. Jsou-li příznaky závažné, vyhledejte ošetření ihned. Závažná anafylaktická reakce vyžaduje okamžitou intenzivní léčbu, protože jinak může být smrtelná. Ve většině běžných případů lékař pouze změní terapii, při závažnějších dopadech může navíc předepsat antihistaminika, kortikoidy nebo adrenalin. Pokud není k dispozici žádná alternativa a terapie je nevyhnutelná, doporučuje se desenzitizace. Ta probíhá tak, že se nasazují velmi nízké dávky léku, které se postupně zvyšují až do odpovídajícího terapeutického množství.