Lupénku nemůžete chytit v bazénu nebo ve sprše. I když zatím lékaři přesně neznají příčinu jejího vzniku, jedno je jasné – nepřenáší se dotykem, není infekční. Přes to je její nakažlivost nejčastějším předsudkem mezi lidmi, kteří se bojí přijít do bližšího kontaktu s nemocným. O dědičnosti lupénky, jejím léčení i o tom, kdy se projeví, koluje i mnoho dalších polopravd nebo mýtů.
Mýtus číslo 1: Lupénka je dědičná
ANO i NE. „Lupénka je geneticky podmíněné onemocnění a s pozitivní rodinnou anamnézou se zvyšuje riziko vzniku lupénky u potomků. Neznamená to ale, že ji vaše děti musí mít – genetika "nestačí". Dokonce i dva psoriatici mohou mít zdravé děti bez lupénky,“ říká as. MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D, z Dermatovenerologické kliniky FNKV a 3. LF. UK v Praze. Při jejím vzniku hraje roli i několik jiných faktorů. Nemoc může aktivovat například dlouhodobý stres, vyčerpání, ale i infekční choroby a záněty, hormonální vlivy, porod, poranění, popálení nebo i přílišné vystavování kůže slunci. Mezi spouštěče patří i cukrovka, onemocnění jater nebo alergie, ale i některé léky a samozřejmě i životospráva.
Mýtus číslo 2: Lupénkou se lze nakazit
NE. Nemusíte se bát, že lupénku "chytnete" od nemocného při společném pobytu v bazénu, od kolegy v práci, od partnera.
Mýtus číslo 3: Lupénka je výhradně onemocnění kůže
NE. Ačkoli je nemoc vidět hlavně na kůži, je doprovázena dalšími interními chorobami. Je to hlavně Crohnova choroba, onemocnění jater, ulcerozní kolitida, onemocnění kloubů, ischemická choroba srdeční ale i diabetes mellitus 2. typu…
Mýtus číslo 4: Nemoc lze vyléčit
BOHUŽEL NE. Ať již léčbou tradiční nebo biologickou, lze jen odstranit viditelné projevy lupénky, zmírnit její průběh a oddálit či snížit riziko vzniku doprovodných chorob, ale úplné vyléčení bohužel možné není. Nadějí mnoha pacientů je biologická léčba, která má prokazatelně velmi dobré výsledky. „Biologická léčba dokáže vstoupit do buňky a zablokovat vznik zánětu přímo tam. Zmizí tedy projevy nemoci, kůže se vyčistí a vypadá zdravě. Na biologickou léčbu nezareaguje, nebo reaguje nedostatečně asi jen pět procent pacientů, kterým ji nasadíme,“ říká MUDr. Alena Machovcová, MBA, primářka Dermatovenerologického oddělení FN v Motole.
Mýtus číslo 5: Lupénkou onemocní jen starší lidé
NE. Lupénka se objevuje nejčastěji v rané dospělosti a pak po 40.–50. roce věku, ale může se objevit kdykoli, právě po infekční chorobě, vyčerpání nebo po stresovém období. Podle statistik je lupénka problémem víc jak 100 miliónů lidí. V ČR touto nemocí trpí přes 200 tisíc lidí.
Víc o lupénce se dočtete na v rubrice lupénka. Najdete zde i poradnu s možností klást dotazy odborníkovi a mapu center, která léčí lupénku mimo jiné pomocí nejmodernější biologické léčby.
autor: Renata Vyšínová , ordinace.cz
