já Cipralex 10mg beru od srpna 2006, ze zacatku spolecne s Denibanem, ulevilo se mi v podstate temer okamzite, nevím jestli to bylo jenom praskama, nebo jestli to udelala i psychika ze jsem verila ze mi bude fajn:-) S Denibanem jsem pak prestala sama a byla v pohode dál, bohuzel natolik, ze jsem zacala vynechávat i Cipralex a brala si ho jenom pri problémech. Ted uz se zase snazím pravidelne, i kdyz je fakt, ze o víkendech doma si ho neberu, nejak me to ani nenapadne, zato v práci vetsinou ano. Je fakt, ze se sexem mám problém, pác k nemu nemám absolutne chut, nevedela jsem, jestli to je tím, ze nový pritel není ten pravý, nebo jestli je to jenom mnou...no, tak asi jenom mnou kdyz to tu tak ctu. Kdyz prášky vysadím, tak obcas jedu z práce a mám chut vletet s autem do stromu, v pondelí jsem potkala nákladní vlak premýšlela, ze proste pridám plyn...zatím jsem jen u myšlenek, tak to snad i vydrzí, aspon dokud mám zvírátka. Je fakt, ze nez jsem zacala brat Cipralex, tak jsem vecer co vecer lezela v posteli, brecela a chtela umrit, pripadala jsem si strasne zbytecna, jako nekdo, kdo jen druhym prekazi v praci a v zivote. Ted mam tyhle stavy obcas take, ale ne tolik, a hlavne nebrecim, leda tak v praci, pokud me nekdo vystresuje. Bohuzel mam nevyhodu asi i v tom, ze delam v uzavrene hale, bez slunicka ktere podporuje serotonin. Driv jsem delala mistrovou , take zavrena v podniku pod zarivkama, po dvou letech jsem utekla, prisla jsem o energii, nedovedla jsem motivovat lidi, jezdila jsem do prace s velikou nechuti, i kdyz jsem ji ze zacatku vylozene zila. I kdyz je fakt, ze na tom melo velkou zasluhu i vedeni ktere stresovalo a k lidem se chovalo jako ke kusum do poctu, a to i kdyz lidi nebyli a dobrych bylo jeste mene:-( Pote co jsem dala vypoved jsem presla jinam, zase na mistrovou, ale tam jsem si nesedla se sefem, byl to naladovec ktery na vsechny rval a to jsem neminila absolvovat. v predchozim zamestnani i kdyz byl stres a buzerace, tak aspon se slusnym chovanim. potom jsem byla skoro dva mesice doma, zalezla , nemela jsem potrebu nekam chodit, kdyz jsem jela na pracak, tak jsem si nakoupila jidlo, ale jinak me desilo jit mezi lidi. Depresickama trpim zhruba nekdy od 17, ale opravdu des to zacal byt az 2005. Ted jsem vcelku v pohode, ale bohuzel, sedet u PC v kanclu pod zarivkama je na budku obcas samo o sobe, resit problemy take a okoli jaksi nechape, ze kdyz na mne tlaci v okamziku kdy potrebuju delat i neco jineho, tak se proste sesypu. V pondeli to doslo tak daleko, ze jsem dala pisemnou vypoved. Mam tyden na to, rozmyslet se, jestli ji myslim opravu vazne. Coz o to, myslim, i kdyz...ta prace me sama o sobe bavi, jen me stresuje, kdyz se nekdy nakupi vsechno najednou a behem 2 hodin po mne chteji udeat praci za celou smenu, protoze si vsichni mysli, ze zrovna ten jejich problem musim vyresit jako prvni, k tomu neustale zmeny primo od majitele...:-( Vim, ze praci si najdu vicemene bez problemu, ale...zase bude trvat rok a pul, nez s slozim a zacnu utikat? nevim, uvidim.
Kdyby nekdo potreboval, nebo chtel pisnout, tak muzete na ICQ 202-987-959 JanaSD
Přidat nový komentář