Zánět žil

• Jaké jsou příčiny
• Jaké jsou příznaky zánětů žil?
• První pomoc
• U lékaře
• Co neovlivníte
• Co můžete sami
• Máte riziko zánětů žil?
• Časté otázky

Průmyslově rozvinutá nemoc

Záněty žil bývají postiženy zejména dolní končetiny. Krev z žil dolních končetin je vypuzována směrem k srdci pomocí svalové pumpy. Dojde-li ke zpomalení krevního toku v žilách, či k přímému poškození žilní stěny nebo se z nějakého důvodu začne krev v žilách srážet, dochází k zánětům žil.

Na horních končetinách se záněty žil vyskytují jen vzácně jako komplikace nitrožilních injekcí. Rozlišujeme dva typy této nemoci. Jsou-li postiženy pouze povrchové žíly, nazývá se takový stav tromboflebitida. Mnohem závažnější je, když se v hlubokých žilách dolních končetin začne krev srážet, vzniká městek v jehož okolí se vytvoří zánět. Tato nemoc se nazývá trombóza hlubokých žil a její komplikací může být až plicní embolie.

Tato nemoc se vyskytuje v průmyslově rozvinutých zemích až u 2% obyvatel starších dvaceti let. Jen v České republice onemocní ročně 25000-40000 pacientů. Plicní embolie se zjistí u 10 - 15% pitvaných osob.

Jaké jsou příčiny

Již před 100 lety vědci Rokitanský a Virchow popsaly, že ke vzniku trombózy je třeba aby se krevní tok v cévách zpomalil a krev se začala srážet. Důležitým faktorem je i poškození cévní stěny. Současná věda k těmto prastarým objevům může doplnit ještě dědičné poruchy srážení krve, které způsobují, že se krev sráží tam, kde by neměla. U pacientů s těmito nemocemi se vyskytuje žilní trombóza již v poměrně mladém věku.

Kromě těchto poruch srážení krve známe řadu dalších situací, při kterých dochází k trombózám poměrně často. Nazýváme je rizikovými faktory. Proces srážení krve mohou nastartovat velké chirurgické výkony, úrazy, nádory nebo jen pouhé užívání hormonální antikoncepce. Neboť je známo, že cigaretový kouř obsahuje mnoho škodlivých látek, které mimo jiné poškozují cévní stěnu, můžeme směle říct, že kouření patří také mezi rizikové faktory.

Zpomalení krevního proudu v žilách může způsobit delší upoutání na lůžko, znehybnění končetiny např. při její zlomenině či poruše nervového zásobení. Cestujete-li často autem či letadlem, může u Vás vzniknout tzv. cestovní trombóza. V křečových žílách nebo-li ve varixech krev také stagnuje a proto jsou pacienti s křečovými žilami ohroženi jak povrchovým zánětem žil, tak i hlubokou žilní trombózou.

Dalšími rizikovými faktory je obezita, těhotenství, iktus, srdeční selhání, pooperační infekce. Větší riziko trombózy představuje i věk nemocného nad 50-60 let. I když známe řadu faktorů a situací, při kterých vznikají žilní trombózy, je nutné si uvědomit, že asi u 40-50% nemocných s trombózou nenajdeme žádný z dědičných faktorů ani jasnou příčinu.

Jaké jsou příznaky zánětů žil?

Jsou-li zánětem postiženy pouze povrchové žíly, je postižené místo zarudlé, na pohmat bolestivé, často zatvrdlé. Tato zatvrdlina přetrvává poměrně dlouho, i několik týdnů po odeznění zánětu. Na postiženém místě může také zůstat pigmentace kůže. Co je z hlediska odlišení této nemoci od zánětu hlubokých žil důležité, je fakt, že při zánětu povrchových žil končetina neotéká!

Naopak u trombózy hlubokých žil je otok hlavním příznakem. Při postižení lýtkových žil může být otok poměrně malý, větší je při trombóze podkolenní žíly. Je-li postižena stehenní žíla, bývá oteklá celá dolní končetina. Také velmi bolí a to hlavně po došlápnutí. Trombóza je velmi zrádná hlavně u ležících pacientů (např. po operaci), neboť může vzniknout bez výraznějších obtíží a projevuje se až plicní embolií.

Plicní embolie je ucpání krevního řečiště plic městkem (nebo-li trombem) nejčastěji z dolní končetiny. Projeví se náhlou dušností, bolestí na hrudi, kašlem až vykašláváním krve. Postihne -li rozsáhlou oblast plic, dochází k poklesu krevního tlaku, šoku a následné smrti. Dalšími příznaky hluboké žilní trombózy jsou zvýšená náplň postižených žil.

Končetina může mít také namodralou barvu. Trvá-li trombóza delší dobu, drobné žilky přemostí postižený úsek. Těmto žilkám říkáme kolaterály.

První pomoc

Zjistíte-li u sebe příznaky zánětu žil, vyhledejte neprodleně Vašeho lékaře. Jen on totiž bezpečně rozezná, jedná-li se o poměrně neškodný zánět povrchových žil, nebo o trombózu hlubokých žil. A u ní vždy hrozí riziko nebezpečné plicní embolie.

U lékaře

Nejste-li v ohrožení života, lékař s vámi nejdříve sepíše tzv. anamnézu. Znamená to, že se vás zeptá na všechno možné. Bude jej zajímat, jestli se ve Vaší rodině někdy vyskytla žilní trombóza či dokonce plicní embolie. Dále se Vás zeptá na tzv. rizikové faktory a situace. Lékař bude chtít vědět, jestli jste v poslední době nepodstoupili operaci, nebyli jste upoutáni na lůžko a nemáte-li křečové žíly.

U žen bude další dotaz směřován nejspíš na hormonální antikoncepci. Lékař se Vás také zeptá na Váš zdravotní stav, jestli se například neléčíte dlouhodobě se srdcem a jestli nekouříte. Všechny tyto otázky jsou velmi důležité, neboť lékaře nasměrují na možnou příčinu Vašeho stavu, kterou je někdy možné odstranit.

Následně Vás lékař řádně vyšetří. Při vyšetření bude posuzovat zejména otok Vaší končetiny. Nejspíše změří také její obvod, a to v různých místech a výsledky porovná se zdravou končetinou. Potom Vám prohmátne lýtko a vnitřní stranu stehna a bude hodnotit, jak bolestivě na to reagujete. Pro jasnou diagnózu žilní trombózy svědčí přítomnost otoku, bolestivosti, zmodrání, zvýšené žilní náplně a nález kolaterál, nutné jsou nejméně tři příznaky.

Lékař Vám musí také odebrat krev na laboratorní vyšetření. V krvi se zjišťuje hlavně přítomnost látky zvané D-dimer. Je vyzkoušené, že při jeho negativitě je přítomnost trombózy prakticky vyloučena.

Není-li diagnóza trombózy stále jasná, lékař Vám provede ultrazvukové vyšetření pomocí tzv. Dopplerova detektoru. Ten umožňuje zjišťovat průchodnost hlavních hlubokých žil na dolní končetině. K nejpřesnější metodě však v dnešní době patří tzv. duplexní ultrazvuk, který trombózu odhalí až ve 100% případů.

Méně přesná je metoda měření odtoku krve z dolní končetiny pomocí pletysmografie. Velmi dobře nám také zobrazí žilní systém v dolní končetině metoda rentgenové flebografie, při které se do žíly vstříkne kontrastní látka. Jednodušší je izotopová flebografie. Její výhoda je v tom, že současně při jednom vstřiku látky označené izotopem je možné zobrazit si i prokrvení plic a tak vyloučit plicní embolii.

Léčba se liší u zánětu povrchových žil a hluboké žilní trombózy. U zánětu povrchových žil je nejdůležitější stáhnout postiženou končetinu obinadlem nebo elastickou punčochou. Pacient musí při tom chodit. Z léků se používají protizánětlivé léky (Ketazon) a to i ve formě mastí, jestliže má pacient teplotu pak je třeba nasadit antibiotika. Je-li zánět rozsáhlý, lékař Vám nasadí léky proti srážení krve.

Naopak v léčbě trombózy je v prvních dnech velmi důležitý klid na lůžku, neboť poloha vleže se zdviženou končetinou umožňuje lepší odtok krve z postižené končetiny. Ke zrychlení odtoku přispívá také stažení končetiny obinadlem nebo elastickou punčochou. V dalších dnech je třeba, aby se pacient hýbal, neboť pohyb zrychluje tok krve v žilách a brání tak narůstání městku.

K léčbě hlubokých žilních trombóz se používá lék heparin v infúzi do žíly. Ten se podává asi 5-7 dnů, pak se podávají léky proti srážení krve v tabletách (Pelentan, Warfarin). Po odeznění akutních příznaků se tyto léky podávají ještě 3 měsíce. U pacientů, kteří prodělali plicní embolii je třeba je užívat až 6 měsíců.

Jsou-li trombózou postiženy velké žíly (např. žíla stehenní) nebo došlo-li k plicní embolii, je třeba urychleně městek rozpustit. K tomu se užívá streptokináza, urokináza nebo tkáňový plasminogenový aktivátor v infúzi do žíly. Tyto léky se podávají 2-3 dny. Následuje opět léčba heparinem a léky proti srážení krve v tabletách.

Dochází-li u pacienta k opakovaným plicním emboliím, zavádí se do dolní duté žíly filtr, který případné městky zachytí a zabrání jejich proniknutí do plic. Poslední možností je chirurgická léčba, ke které se přistupuje jen při velmi rozsáhlých trombózách postihujících hlavní kmeny hlubokých žil.

Co neovlivníte

Jak již bylo napsáno výše, nemalá část žilních trombóz je dána vrozenou poruchou srážlivosti krve. Tyto poruchy jsou dědičné a s tím, že jsme je po našich předcích podědily, nic nenaděláme. Větší riziko vzniku trombóz mají také lidé starší 50-60 let. Naše stárnutí také nezastavíme.

Co můžete sami

Co můžete sami ovlivnit je například vaše tělesná váha, neboť je zjištěno, že obézní lidé trpí záněty žil a trombózou mnohem častěji. Dalším ovlivnitelným rizikovým faktorem je kouření. Omezíte-li dlouhé cestování autem, nebo si do svých cest naučíte vkládat přestávky, během kterých se projdete či rozcvičíte, budete také zdravější.

Jestliže jste z jakéhokoliv důvodu dlouhodobě upoutáni na lůžko, měli byste vědět, že je pro prokrvení vašich nohou velmi užitečné, když si alespoň 1 minutu každou hodinu nohami mírně zacvičíte. Pomohou i elastické bandáže nebo punčochy.

Máte riziko zánětů žil?

Jestliže ve vaší rodině někdo trpěl na záněty žil a hlubokou žilní trombózu, či dokonce zemřel na plicní embolii, riziko této nemoci je u Vás určitě zvýšené. Toto riziko si můžete zvýšit, ale i snížit Vaším životním stylem. Takže jestliže kouříte, jste obézní, málo se hýbete, cestujete zásadně pouze autem, jste ohroženi žilní trombózou. A nezapomeňte, že nejnebezpečnější komplikací žilní trombózy je plicní embolie, a ta může skončit i smrtí.

Časté otázky

Může být hlubokou žilní trombózou postižen i mladý člověk?
Ano, v posledních letech se ukazuje, že na vznik trombóz mohou mít vliv i dědičné poruchy srážení krve. Při nich se krev sráží více, než by měla a výsledkem může být trombóza. Tyto poruchy jsou typické rodinným výskytem a vznikem trombóz právě v mladém věku.

Mám jít na operaci. Měla bych se bát trombózy či dokonce plicní embolie?
Přestože operace a následné upoutání na lůžko jsou dva dosti podstatné rizikové faktory vzniku hluboké žilní trombózy, v dnešní době se s tímto rizikem po operaci počítá a u všech pacientů se zavádějí tzv. preventivní opatření. Patří k nim časné vstávání a pohyb po operaci, kompresivní punčochy a obinadla na obě končetiny. Vrcholem těchto opatření jsou nafukovací vaky, na celou končetinu, které masírují končetinu, zrychlují proud v cévách a zabraňují tak zpomalení krevního proudu. Další možností je podávání heparinu v malých dávkách do podkoží 2 hodiny před výkonem až do doby, kdy se pacient začne více pohybovat.

Jak poznám, jestli mám pouze zánět povrchových žil či nebezpečnou hlubokou žilní trombózu?
Největším rozdílem je fakt, že při zánětu povrchových žil končetina téměř nikdy neotéká. V každém případě je třeba navštívit lékaře, který oba stavy bezpečně odliší.