Diabetik u neurologa

Odborníkem na cukrovku je diabetolog. To je internista specializující se na toto onemocnění. Pokud má podezření na postižení nervů, odesílá pacienta k neurologovi. Ten Vás důkladně vyzpovídá. Bude se Vás ptát, jak rychle a k jakému postižení došlo, co je provázelo, jaké byly další příznaky. Vyšetří Vás od hlavy až k patě, nechá předpažit ruce, projít se, proklepe Vás kladívkem, nechá sáhnout rukou na špičku nosu, vyzkouší napětí svalů atd.

Základní vyšetření

Základním vyšetřením je běžné laboratorní vyšetření (odběr krve), které spočívá ve vyšetření krevního cukru, ledvinných a jaterních funkcí. Pozor! Nespolupracující pacienti 3 dny před kontrolou u diabetologa drží dietu. Předtím se chovají zcela nezodpovědně a jedí cokoliv. Dá se to poznat. Existuje poměrně běžné vyšetření tzv. glykovaného hemoglobinu, jehož hodnota určí přibližně hodnoty krevního cukru za 2-3 měsíce dozadu.

Mezi základní vyšetření k průkazu postižení nervů patří vyšetření EMG (elektromyografie) , které sestává ze 2 částí. V první se nalepí elektrody na sval či kůži nad nervem. Pak se malým elektrickým výbojem aktivuje příslušný nerv a snímá a hodnotí odpověď. V druhé části vyšetření se velmi tenkou jehlou vyšetřuje elektrická aktivita svalu, zpočátku v klidu, poté při mírné a maximální svalové síle. Vyšetření není vysloveně bolestivé, může však být nepříjemné.

Doplňující vyšetření

Existují i další doplňující neurologická vyšetření, která se spíše provádějí k odlišení dalších možných příčin. Jedním z nich je například EEG vyšetření (elektroencefalografie) – snímání elektrických potenciálů z povrchu hlavy nebo vyšetření očního pozadí k posouzení stavu cév či vyšetření moče.

Léčba je hlavně důslednost, dodržení režimu a spolupráce

Léčbu bychom mohli rozdělit na tři části. První je léčba vlastního onemocnění, což je cukrovka. Druhou skupinou léčba neuropatie a poslední léčba nepříjemných příznaků, např. brnění, které mohou neuropatii provázet. Nezbytná je důsledná dieta. „Nehřešit!“ Kontrolovat a chovat se podle nařízení diabetologa.

Jako podpora základních režimových opatření se užívají léky. Jsou to tzv. perorální antidiabetika. Pokud to nestačí, Používá se insulin. To je hormon produkovaný slinivkou, kteří si píchají nemocní pod kůži. V případě zhoršení je někdy nutný i pobyt v nemocnici k úpravě hladiny krevního cukru v krvi.

Další částí léčby je léčba vlastní neuropatie. Ta spočívá v podávání léků rozšiřující cévy, podávají se vitaminy, hlavně B, E. Speciálně u tohoto postižení se podávají ještě léky ovlivňující špatnou látkovou přeměnu nervových vláken, kam patří léky s obsahem kyseliny alfa lipoové, kyseliny linolenové, inhibitory aldosoreduktásy a další.

Ovlivnění příznaků spočívá zejména v ovlivnění nepříjemného brnění. Tam se podávají léky ze skupiny antiepileptik (carbamazepin, gabapentin, clonazepam), případně i léky ze skupiny antidepresiv, jejichž výhodným účinkem je zmírnění bolesti. Důležitá bývá i rehabilitace (například vířivka na dolní končetiny).