Nespavost

Časté otázky

Jak se projevuje dlouhodobý nedostatek spánku?
Nedostatek spánku navozuje změny podobné stárnutí. Dochází k urychlení průběhu některých onemocnění např. cukrovky, vysokého krevního tlaku, obezity a poruch paměti. Přerušovaný nebo nedokonalý spánek je také spojován s chronickou únavou, s vyšším výskytem psychických poruch a také se zvýšeným počtem nemocných. Okamžitý nebo dlouhodobý nedostatek spánku zvyšuje počet dopravních nehod, průmyslových pracovních úrazů a ve svých konečných důsledcích ovlivňuje i mortalitu.

Jak dlouho vydrží člověk nespát?
V pokusech vydržel dobrovolník nejdéle nespát 265 hodin. Nejdelší bdělost, která ještě neovlivní duševní výkon se pohybuje okolo 36 hodin. Po uplynutí tohoto času výkonnost nespící jedince nezadržitelně klesá.

Mají i děti problémy se spaním?
Více než jedna třetina všech dětí trpí různými poruchami spánku jako noční pocení, předčasným probouzením, přerušovaným spánkem či dýchacími problémy během spánku. Potíže s usínáním a probouzením má 20 % dětí ve věku 1 až 3 roky a okolo 10 % dětí ve věku 4 až 5 let. Typickým problémem je, že děti (i ty malé, které ještě nemluví tj.od 2 let) mají odpor jít spát, vyžadují opakovaně močení, další porci jídla nebo napití a eventuelně i sledování televizního programu.

Spánek je provázen sny, které má každý z nás, ale ne každý si je pamatuje. Dle údajů ze sledování vyplývá, že ze snů, které si pamatujeme, převažují sny nepříjemné tj. hrozivé a ty, jež jsou provázeny pocitem ohrožení. Některé sny, zvláště ty děsivé, si většinou pamatujeme po celý život. Příjemných snů je jen málo (s erotickým obsahem ještě méně). Sen vzniká směsí a montáží vzpomínek, asociací a zpracováním tělesných pocitů (z močového měchýře, krevního oběhu, trávicích traktu, dýchacích orgánů a tělesné teploty).

Ukazuje se, že v průběhu spánku dochází k řadě změn. Tak například v určitých stádiích klesá tlak krve, mění se tepová a dechová frekvence, ale také kolísá tělesná teplota. Klesá celková spotřeba energie až o jednu čtvrtinu. Mění se i hladiny hormonů kolujících v krvi.

Průměrná doba spánku dospělého jedince by se měla pohybovat okolo 8 hodin. Doba spánku se do určité míry zkracuje s věkem (současně však přibývá poruch spánku). Rozvoj civilizace přináší trend ve smyslu zkrácení průměrné délky spánku – doba spánku se snížila z devíti hodin na počátku století na dnešních osm a stále klesá.